2.   Cvičení - horninotvorné minerály

2.6  Skupina síranů

·        Baryt

Baryt (obr. 2.6.2, 2.6.3 a 2.6.4) se řadí do skupiny bezvodých síranů. Často obsahuje příměsi stroncia, vápníku nebo olova. Používá se k zatěžkání výplachu při vrtání. Slouží také jako přísada do omítek, které odrážejí RTG záření, využívá se při výrobě barev, v keramice a sklářství.

Chemický vzorec:

BaSO4

Soustava:

rhombická

Barva:

bílá, může mít odstíny modré, zelené, žluté, červené, šedé, tmavě hnědé, případně je minerál bezbarvý

Vryp:

bílý

Fyzikální vlastnosti:

Tvrdost minerálu je podle Mohsovy stupnice 3 – 3,5. Štěpnost má baryt velmi dobrou. Hodnota měrné hmotnosti je 4,48 g.cm-3. Krystaly minerálu jsou průhledné, průsvitné až opakní. Lesk je skelný, mastný nebo perleťový.

K identifikaci může sloužit zkouška v plameni. Baryt mění barvu plamene do světle zelena.

Forma výskytu:

Habitus minerálu může být sloupcovitý, tabulkovitý, jehličkovitý, lístkovitý i vláknitý. Mohou se vyskytovat i lamelované, zrnité agregáty. Známá je také tzv. pouštní růže.

Vznik:

Baryt se vyskytuje v nízko až středněteplotních hydrotermálních ložiscích. Vzácně vzniká baryt i sedimentárně.

Ložiska a výskyty:

Baryt se ve světě vyskytuje např. v USA, Velké Británii, Německu.

V České republice jsou výskyty barytu (obr. 2.6.1) např. v Harrachově, u Stříbra, ve Zlatých Horách, Příbrami.

Obr. 2.6.1  Příklady výskytu barytu v České republice

1-Harrachov, 2-Pernarec u Stříbra, 3-Zlaté Hory, 4-Příbram, 5-Teplice, 6-Květnice u Tišnova, 7-Horní Benešov

Obr. 2.6.2  Baryt, Řetenice u Teplic

Obr. 2.6.3  Baryt, Harrachov

·        Sádrovec

Sádrovec (obr. 2.6.6, 2.6.7, 2.6.8 a 2.6.9) patří do skupiny vodnatých síranů. Je jedním z nejběžnějších minerálů sedimentárních prostředí. Slouží k výrobě sádry, v současnosti je však jako surovina nahrazován tzv. energosádrovcem – odpadním produktem, který vzniká při odsiřování elektrárenských plynů.

Chemický vzorec:

CaSO4 . 2H2O

Soustava:

monoklinická

Barva:

obvykle bílá (případně je minerál bezbarvý) nebo šedá, žlutobílá, zelenobílá, hnědá,

Vryp:

bílý

Fyzikální vlastnosti:

Tvrdost sádrovce je podle Mohsovy stupnice tvrdosti 2. Štěpnost v jednom směru je velmi dobrá, v ostatních dvou směrech zřetelná. Měrná hmotnost je 2,3 g.cm-3. Krystaly sádrovce jsou průhledné až průsvitné se skelným až perleťovým leskem.

Tenké krystaly jsou ohebné, ale po jejich ohnutí se nevrátí do původní polohy. Jsou také velmi slabě tepelně vodivé.

Některé vzorky sádrovce vykazují fluorescenční vlastnosti.

Forma výskytu:

Habitus minerálu je tabulkovitý, krystalický, zrnitý, masivní, vláknitý. Vyskytují se také dvojčaté srůsty.

Vznik:

Sádrovec může vznikat sedimentárním způsobem odpařováním mořské vody (s halitem, sylvínem a jílovými minerály), sublimací z vulkanických erupcí, hydratací anhydritu.

Ložiska a výskyty:

Ve světě se sádrovec vyskytuje např. na Sicílii, v Mexiku, USA.

V České republice (obr. 2.6.5) se významné ložisko sádrovce nachází v Kobeřicích.

Obr. 2.6.5  Příklady výskytu sádrovce v České republice

1-Kobeřice, 2-oblast Mostecka, 3-oblast Brněnska

Obr. 2.6.6  Sádrovec, Kobeřice

Obr. 2.6.7  Sádrovec, Novoveská Huta, Slovensko