137

VYHLÁŠKA

Ministerstva životního prostředí

ze dne 10. června 1999,

kterou se stanoví seznam vodárenských nádrží
a zásady pro stanovení a změny ochranných pásem vodních zdrojů

Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 19 odst. 8 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění zákona č. 14/1998 Sb., (dále jen "zákon"):

ČÁST PRVNÍ

ZÁSADY PRO STANOVENÍ A ZMĚNY
OCHRANNÝCH PÁSEM VODNÍCH ZDROJŮ

§ 1

(1) Ochranná pásma se stanovují na základě odborného posouzení stavu a potřeb ochrany vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti vodního zdroje ve vztahu k jeho hydrologickému povodí nebo hydrogeologickému rajónu.

(2) Ochranná pásma vodních zdrojů určených pro individuální zásobování domácností pitnou vodou se stanovují a mění individuálním postupem s přihlédnutím k zásadám pro stanovení a změny ochranných pásem vodních zdrojů uvedeným v této vyhlášce.

§ 2

Podklady pro rozhodnutí o stanovení či změně ochranných pásem zahrnují zejména

a)

popisné a technické údaje o vodním zdroji a odběru vody z něho, s přihlédnutím k tomu, zda parametry surové vody užívané k úpravě na vodu pitnou odpovídají požadavkům vyplývajícím z příslušné technické normy,¹⁾ a jejich vývoji, povolení k odběru vody z tohoto vodního zdroje,

b)

charakteristiku území navrhovaných ochranných pásem ve vztahu k hydrologickému povodí nebo hydrogeologickému rajónu vodního zdroje zahrnující:

1.

geomorfologické poměry,

2.

meteorologické a klimatické poměry,

3.

hydrografické a hydrologické poměry,

4.

pedologické poměry,

5.

geologické a hydrogeologické poměry,

6.

údaje o ochranných pásmech přírodních léčivých zdrojů,²⁾ zvláště chráněných územích a ostatních územích chráněných podle zvláštních předpisů o ochraně přírody a krajiny,³⁾ chráněných oblastí přirozené akumulace vod,⁴⁾ chráněných ložiskových územích,⁵⁾ ochranných pásmech vodních zdrojů, ochranných pásmech k ochraně vodohospodářských děl,⁶⁾ například pozorovacích objektů podzemních vod a pramenů,

c)

analýzu rizik ohrožení vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti vodního zdroje zahrnující údaje o:

1.

ohrožení vodního zdroje vlivem přírodních poměrů,

2.

množství a jakosti podzemních a povrchových vod, které se nacházejí v blízkosti vodního zdroje a mohou ovlivnit jeho vydatnost, jakost nebo zdravotní nezávadnost,

3.

odběrech vody, nakládání s vodami včetně povolení k nakládání s vodami, které mohou ovlivnit přirozené hydrologické poměry vodního zdroje,

4.

charakteristice zástavby a hospodářského využívání území,

5.

bodových a plošných zdrojích znečištění a z nich vyplývající možnosti vlivů na jakost nebo zdravotní nezávadnost vodního zdroje, jakož i činnostech, které mohou ohrozit jeho vydatnost, jakost nebo zdravotní nezávadnost,

d)

návrh stanovení ochranných pásem a jeho zdůvodnění obsahující:

1.

zákres a popis ochranných pásem na kopii katastrální mapy včetně návrhu jejich vyznačení v terénu,

2.

parcelní čísla a druh pozemků podle katastru nemovitostí pro území ochranných pásem včetně uvedení jejich vlastníků nebo osob s právem hospodaření podle zvláštních předpisů;⁷⁾ v případě, že návrh stanovení ochranných pásem se týká pouze částí pozemků evidovaných v katastru nemovitostí jako parcely, i geometrický plán těchto pozemků pro vyznačení věcného břemene k části pozemku,⁸⁾

3.

návrh a zdůvodnění konkrétních ochranných opatření (technické úpravy, zákazy a omezení činností, omezení užívání nemovitostí) ve vztahu k jednotlivým nemovitostem,

4.

návrh ověřování účinnosti ochrany vodního zdroje ochrannými pásmy [monitoring jakosti vody¹⁾ a podobně].

§ 3

(1) Ochranné pásmo prvního stupně se stanoví jako souvislé území:

a)

u vodárenských nádrží uvedených v příloze a u dalších nádrží určených výhradně pro zásobování pitnou vodou pro celou plochu hladiny nádrže při maximálním vzdutí rozšířenou o pruh o minimální šířce 50 m nad maximální kótu vzdutí podél celé nádrže, podle potřeby i v účelném rozsahu podél vybraných přítoků nádrže,

b)

u ostatních nádrží s vodárenským využitím s minimální vzdáleností hranice jeho vymezení na hladině nádrže 100 m od odběrného zařízení,

c)

u vodních toků

1.

se vzdutím na břehu odběru minimálně v délce 200 m nad místem odběru proti proudu, po proudu k hraně vzdouvacího objektu a šířce ochranného pásma 15 m, ve vodním toku zahrnuje minimálně jednu polovinu jeho šířky v místě odběru,

2.

bez vzdutí na břehu odběru minimálně v délce 200 m nad místem odběru proti proudu, po proudu do vzdálenosti 50 m od místa odběru a šířce ochranného pásma 15 m, ve vodním toku zahrnuje minimálně jednu třetinu jeho šířky v místě odběru,

d)

u zdrojů podzemní vody s minimální vzdáleností hranice jeho vymezení 10 m od odběrného zařízení,

e)

v ostatních případech individuálně s přihlédnutím k zásadám uvedeným v § 1 odst. 1.

(2) Vodohospodářský orgán může stanovit ochranné pásmo prvního stupně v rozsahu menším, než je uveden v odstavci 1 písm. a) až d), po projednání s Ministerstvem životního prostředí.

§ 4

(1) Ochranné pásmo druhého stupně se stanoví vně ochranného pásma prvního stupně; může být tvořeno jedním souvislým nebo více od sebe oddělenými územími v rámci hydrologického povodí nebo hydrogeologického rajónu.

(2) Vodohospodářský orgán může ochranné pásmo druhého stupně, je-li to účelné, projednávat i stanovovat postupně po jednotlivých územích.

(3) Ochranné pásmo druhého stupně se nestanoví v případech, kdy území ochranného pásma prvního stupně v daných místních podmínkách dostatečně zajišťuje ochranu vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti vodního zdroje.

§ 5

(1) Při stanovení hranic ochranného pásma vodohospodářský orgán přihlíží k hranicím jednotlivých parcel podle katastru nemovitostí, případně k přirozeným liniím a umělým hranicím v terénu.

(2) Hranice ochranných pásem se vyznačují podle rozhodnutí vodohospodářského orgánu o stanovení ochranných pásem na viditelných místech tabulemi s nápisem "ochranné pásmo x stupně vodního zdroje"; je-li vodohospodářským orgánem stanoven zákaz vstupu, pak i textem "nepovolaným vstup zakázán". Ochranné pásmo druhého stupně se v terénu označuje obvykle pouze v místech se zvýšeným nebezpečím znečištění vodního zdroje a v místech křížení hranice ochranného pásma s komunikacemi. Probíhá-li ochranné pásmo vodní hladinou nádrže, umístí se tabule na plovoucí zakotvené bóje.

§ 6

(1) Při rozhodování o stanovení nebo změně ochranných pásem vychází vodohospodářský orgán z návrhu, jehož součástí jsou podklady podle § 2, z vyhodnocení podmínek, které mohou ovlivnit vydatnost, jakost nebo zdravotní nezávadnost vodního zdroje, a z výsledků provedeného řízení.

(2) V řízení o stanovení či změně ochranných pásem vodohospodářský orgán posoudí činnosti, na které se vztahují zákazy podle § 19 odst. 4 zákona, vždy:

a)

činnosti, při kterých dochází k výrobě, skladování či manipulaci s látkami ohrožujícími jakost nebo zdravotní nezávadnost vod⁹⁾ a látkami vykazujícími toxické, karcinogenní, mutagenní nebo teratogenní vlastnosti,¹⁰⁾ především s organohalogenovými, organofosforovými, organocínovými sloučeninami, rtutí a jejími sloučeninami, kadmiem a jeho sloučeninami, minerálními oleji a uhlovodíky, kyanidy, kovy a jejich sloučeninami, biocidy a jejich deriváty, statkovými hnojivy, látkami ovlivňujícími organoleptické vlastnosti vody, persistentními sloučeninami křemíku, neorganickými sloučeninami fosforu a elementárního fosforu, fluoridy, amoniakem a dusitany,

b)

zásahy, jimiž se narušuje půdní vrstva a zmenšuje mocnost krycích vrstev, zemní práce porušující půdní pokryv, používání trhavin, těžbu, hornickou činnost a provozování zařízení, která mohou ovlivnit režim zvodnělých vrstev.

(3) V rozhodnutí o stanovení nebo změně ochranných pásem vodohospodářský orgán vždy stanoví pro ochranné pásmo prvního, bude-li stanoveno též pro ochranné pásmo druhého stupně, podmínky k ochraně vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti vodního zdroje, sledování účinnosti stanoveného způsobu ochrany vodního zdroje, provedení potřebných technických úprav v ochranných pásmech a po projednání s dotčenými orgány státní správy i činnosti, na které se vztahují zákazy a omezení užívání nemovitostí ve smyslu § 19 odst. 4 zákona.

ČÁST DRUHÁ

SEZNAM VODÁRENSKÝCH NÁDRŽÍ

§ 7

Seznam vodárenských nádrží je uveden v příloze.

§ 8

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. srpna 1999.

Ministr:

RNDr. Kužvart v. r.

Příloha k vyhlášce č. 137/1999 Sb.

Seznam vodárenských nádrží

Poř. č.	Název vodárenské nádrže	Vodní tok	Okres
1.	Hamry	Chrudimka	Chrudim
2.	Křižanovice	Chrudimka	Chrudim
3.	Vrchlice	Vrchlice	Kutná Hora
4.	Josefův Důl	Kamenice	Jablonec nad Nisou
5.	Souš	Černá Desná	Jablonec nad Nisou
6.	Římov	Malše	České Budějovice, Český Krumlov
7.	Karhov	Studenský potok	Jindřichův Hradec
8.	Husinec	Blanice	Prachatice
9.	Staviště	Staviště	Žďár nad Sázavou
10.	Švihov	Želivka	Benešov, Kutná Hora, Pelhřimov, Havlíčkův Brod
11.	Lučina	Mže	Tachov
12.	Mariánské Lázně	Úšovický potok	Cheb
13.	Nýrsko	Úhlava	Klatovy
14.	Žlutice	Střela	Karlovy Vary
15.	Klíčava	Klíčava	Kladno, Rakovník
16.	Láz	Litavka	Příbram
17.	Pilská	Pilský potok	Příbram
18.	Obecnice	Obecnický potok	Příbram
19.	Horka	Libocký potok	Cheb, Sokolov
20.	Podhora	Teplá	Cheb, Karlovy Vary
21.	Stanovice	Lomnický potok	Karlovy Vary
22.	Kamenička	Kamenička	Chomutov
23.	Křímov	Křímovský potok	Chomutov
24.	Jirkov	Bílina	Chomutov
25.	Jezeří	Vesnický potok	Chomutov, Most
26.	Janov	Loupnice	Most
27.	Chřibská	Chřibská Kamenice	Děčín
28.	Přísečnice	Přísečnice	Chomutov
29.	Fláje	Flájský potok	Most, Teplice
30.	Myslivny	Černá	Karlovy Vary
31.	Kružberk	Moravice	Opava
32.	Šance	Ostravice	Frýdek-Místek
33.	Morávka	Morávka	Frýdek-Místek
34.	Karolinka	Stanovnice	Vsetín
35.	Opatovice	Malá Haná	Vyškov
36.	Fryšták	Fryštácký potok	Zlín
37.	Slušovice	Dřevnice	Zlín
38.	Bojkovice	Kolelačský potok	Uherské Hradiště, Zlín
39.	Ludkovice	Ludkovický potok	Zlín
40.	Nová Říše	Řečice	Jihlava
41.	Landštejn	Pstruhovec	Jindřichův Hradec
42.	Znojmo	Dyje	Znojmo
43.	Vír I	Svratka	Žďár nad Sázavou
44.	Boskovice	Bělá	Blansko
45.	Hubenov	Maršovský potok	Jihlava
46.	Mostiště	Oslava	Žďár nad Sázavou
47.	Koryčany	Kyjovka	Kroměříž

____________________________________________________________

1)

ČSN 7572 14 Jakost vod - surová voda pro úpravu na pitnou vodu.

2)

Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona č. 210/1990 Sb., zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 548/1991 Sb., zákona č. 550/1991 Sb., zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 206/1996 Sb., zákona č. 14/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 110/1997 Sb., zákona č. 83/1998 Sb. a zákona č. 167/1998 Sb.

Vyhláška č. 26/1972 Sb., o ochraně a rozvoji přírodních léčebných lázní a přírodních léčivých zdrojů.

3)

Například zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 347/1992 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 3/1997 Sb., zákona č. 16/1997 Sb. a zákona č. 123/1998 Sb.

4)

§ 18 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon).

5)

§ 17 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona č. 541/1991 Sb.

6)

§ 40 odst. 3 zákona č. 138/1973 Sb.

7)

Například vyhláška č. 119/1988 Sb., o hospodaření s národním majetkem, ve znění zákona č. 425/1990 Sb. a zákona č. 544/1992 Sb.

8)

§ 5 odst. 5 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb.

9)

Vyhláška č. 6/1977 Sb., o ochraně jakosti povrchových a podzemních vod.

10)

Zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů.