Ostrava – Třebovice, RD

Technická zpráva o výsledcích stavebně-geologického průzkumu

 

 

 

Odpovědný řešitel úkolu :             Ing. Karel Ondra

Statutární zástupce společnosti :   Ing. Luděk Kovář, Ph.D.

 

 

 

Datum zpracování: duben 2002

                                                 

 

                                    

 

Rozdělovník :

                Vyhotovení          č. 1 – 3 :                 Odběratel

                                               č. 4 :                       Geofond ČR, Praha

č. 5 :                       Archiv zpracovatele

 

 

 

Obsah:

 

 

A.   Textová část

      Strana

  1. Úvod                                                                                     3
  2. Dosavadní prozkoumanost                                                      3
  3. Průběh a rozsah průzkumných prací                                        3
  4. Geologie a charakteristiky zemin                                             4
  5. Technické závěry                                                                    5

 

 

B.   Dokumentační část

 

  1. Výsledky měření na vzorcích zemin

Křivka zrnitosti zeminy

  1. Geologické profily vrtů S1 a S2Geologický profil vrtu 2/8192

 

 

A.   Grafické přílohy

 

  1. Situace lokality 1:25 000
  2. Účelová situace stavby a vrtů 1:500

 

1.     Úvod

 

Ve vzdálenosti 90-100m severovýchodně od ulice Martinovská na parc.č. 455/1 v sousedství parku v Ostravě – Třebovicích se připravuje výstavba rodinného domu ing. Ostrožného, který u nás objednal provedení stavebně-geologického průzkumu staveniště. Jako podklad nám předal výsek situační mapy v digitální podobě.

 

 

2.     Dosavadní prozkoumanost

 

V geologické mapě kvartérních pokryvných útvarů 1 : 25 000 je území zobrazeno na jižním okraji listu M-34-73-A-d Hlučín. Spadá do rajónu wűrmské akumulace – mladšího stupně hlavní terasy řeky Opavy, která protéká cca 300m východněji.

Archivní stavebně-geologický průzkum byl v širším okolí  proveden Stavoprojektem Ostrava v rámci akce Třebovice – PÚP (Musil, 1974, arch. číslo 8192). Ve stejném geologickém rajónu byl nejblíže stávající lokalitě  – cca 200m jižněji – proveden vrt S2/8192, jehož geologický profil přikládáme. Staveniště je zobrazeno na listu Bílovec 0-0/1 (35) a podle zde vyznačených vrstevnic je nadmořská výška terénu v místě vrtu S1 cca +220,0m, v místě vrtu S2 výška +219,7m a v místě vrtu 2/8192 je udávána nadm. výška +222,40m.

 

 

3.     Průběh a rozsah průzkumných prací

 

Za účasti odběratele byly dne 25.3.2002 vytyčeny 2 vrty označené S1 a S2 a téhož dne byly také strojní soupravou HVS-O4A provedeny do hloubek 3,0m (S1) a 6,0m (S2). Vrt S2 byl do hloubky 5,0m propažen plnou PVC – pažnicí. Místa vrtů byla odměřena od vytyčovacích kolíků v rozích budoucího domu. Z vrtu S1 byl z předpokládané úrovně základové spáry (hl. 1,0m) odebrán vzorek zemin k laboratornímu rozboru, který provedla naše geotechnická laboratoř. Výsledky měření jsou přiloženy. Vrt S1 byl po ukončení likvidován záhozem vytěženou zeminou.

 

Ke dni 5.4.2002 byla zpracována předběžná informace o získaných výsledcích a předána odběrateli.

 

 

4.     Geologie a charakteristiky zemin

 

A. Již v hloubce okolo 10m, tedy v přímém nebo velmi blízkém podloží kvartérních štěrků lze očekávat povrch zvětralých hornin nejspodnějších vrstev uhlonosného svrchního karbonu. Těžba uhlí sem sice nezasahovala, doporučuji však vyžádat odborný posudek stran případného výskytu nebezpečných koncentrací zemního plynu, zvláště pokud by se uvažovalo např. s hloubením studny, pročištěním a čerpáním vody z propaženého vrtu S2 a podobně.

Povrch karbonu je možná kryt tenkou vrstvou neogenního „slínu“, zjištěného např. ve vrtu S2/8192 (jeho profil je přiložen), je však také možné, že na karbon nasedají přímo kvartérní zvodnělé štěrky.

B. Složení svrchní části geologického profilu dokumentují geologické profily našich vrtů:

a) Povrch terénu je rovinatý s nízkým spádem k severu. Od strmé hrany do údolní terasy Opavy je staveniště vzdáleno více než 50m. Území je v současnosti stabilní. Jako průměrnou nadmořskou výšku lze uvažovat úroveň +219,80m (± 20cm).

b) Mocnost ornice činí cca 20cm.

c) Sprašové hlíny budují vlastní aktivní podzákladí. Zasahují až po úroveň +216,30m. Jde o zeminu třídy F6-CL (ČSN 73 1001), tedy o jíl s nízkou plasticitou, tuhé až polopevné konzistence. Při hloubce základové spáry (v nezámrzné hloubce) okolo 80 - 100cm pod stávajícím terénem lze při návrhu základů vycházet ze směrných normových charakteristik:

- objemová tíha g = 20,0 kN/m

- totální soudržnost Cu = 55-60 kPa, ju = 0

- modul přetvárnosti Edef = 5,0 MPa, b = 0,47

- tabulková výpočtová únosnost Rdt = 125 kPa

- rozpojitelnost (ČSN 73 3050): třída 2 – lepivá

Zemina je pro vodu nepropustná, pro plyn (radon) málo propustná, nebezpečně namrzavá, při silném provlhčení nestabilní a rozbřídavá.

d) Pod sprašovými hlínami byly v mocnosti okolo 1m zjištěny jíly s mírnou organickou příměsí tuhé až polopevné. Základové poměry podstatně neovlivňují. Jejich modul přetvárnosti lze odhadovat na hodnotu Edef = 4,5 MPa, b = 0,47. Zemina je pro vodu nepropustná, pro plyn málo propustná.

e) V hloubce 4,3m bylo ve vrtu S2 naraženo na jílovitý štěrk ulehlý, vlhký, od hl. 4,8m docházelo ke slabým přítokům podzemní vody, které od hloubky 5,0m do hloubky 5,8m byly výraznější. Lze z toho usuzovat, že v úseku 4,3 - 5,0m jde o jílovitý štěrk třídy G5-GC, pro vodu slabě, pro plyn středně propustný, v hloubce 5,0 - 5,8m o štěrk s příměsí jemnozrnné zeminy třídy G3-GF, pro vodu středně, pro plyn dobře propustný.

f) V hloubce 5,8-6,0m byla provrtána zemina odpovídající makroskopicky zařazení do třídy zemin F2-CG – jíl štěrkovitý až G5-GC – štěrk jílovitý, obdobných vlastností jako zemina v hloubce 4,3 - 5,0m.

g) Podzemní voda byla naražena ve vrtu S2 v hloubce 4,8m, ustálená hladina zaměřena nebyla. Pravděpodobně voda podle sezónní srážkové situace bude kolísat v rozmezí ±0,5m od uvedené úrovně hladiny naražené.

 

 

5.     Technické závěry

 

Nepodsklepený objekt lze zakládat v nezámrzné hloubce (0,8m pod upraveným terénem) do sprašových hlín s únosnosti danou hodnotou Rdt = 125 kPa.Vzhledem k tomu, že staveniště se nachází ve starém ovocném sadu nutno počítat s porůznu se vyskytujícími hrubými kořeny, které bude třeba z podzákladí odstranit a narušenou zeminu před betonáží přehutnit. Základovou spáru je třeba chránit před povětrnostními vlivy, zvláště před rozmáčením a promrzáním. Výkopy do hloubky 1,5m udrží krátkodobě svislé bez pažení, hlubší výkopy je třeba svahovat (1:0,25 až 1:0,5) nebo alespoň mezerovitě pažit.

V případě hloubení studny, resp. úpravy vrtu S2 a čerpání vody, nutno ověřit možnost nebezpečí výronu zemního plynu (viz kap.4A).