Geomorfologie

                                                                               Zadání: 3 

Sestavení polohopisu na základě leteckého snímku

Pomůcky:

• Stereoskopický set leteckých snímků (snímek 1, 2, 3, 4, 5);

• rýsovací potřeby;

• psací potřeby;

• průsvitka formátu A4;

• stereoskop.

Cíl:

• Orientace leteckého snímku;

• orientace v leteckém snímku;

• vytvoření polohopisu.

Úkoly:

        Základní práce s leteckými snímky

1. Zorientuj letecké snímky k severu.

        Vykreslení polohopisu   

2. Vykresli polygony sídel.

3. Vykresli polygony lesů.

4. Vykresli polygony polí.

5. Vykresli železniční síť.

6. Vykresli říční síť.

7. Vykresli silniční síť (mimo sídla).

8. Vykresli síť lesních a polních cest.

9. Vykresli vedení vysokého napětí.

        Vytvoření legendy

10. Uveď v legendě měřítko leteckého snímku a výšku letu letadla.

11. Urči přibližnou lokalizaci snímku.

12. Urči o jaký typ říční sítě se jedná.

13. Vykresli směrovou růžici.

14. Vykresli legendu k použitým značkám.

 

Úkoly vykresli na průsvitku.

Přesnost vytvořené mapy ověř pod stereoskopem. 

Pracovní postup

Orientace leteckého snímku:         

Orientace leteckých snímků se provádí podle vržených stínů. Protože snímky zachycují území na severní polokouli a byly pořízeny přibližně v odpoledních hodinách, stín stromů ukazuje přibližně na sever.

Vykreslení polohopisu:     

Vykresluj prvky polohopisu podle tohoto postupu:

• Sídla;

• železniční síť;

• říční síť;

• silniční síť (mimo sídla);

• síť lesních a polních cest;

• vedení vysokého napětí;

• polygony lesů;

• polygony polí.

Při vykreslování polohopisu je nezbytné si všímat charakteristických identifikačních znaků vykreslovaných prvků.

Příklady vybraných identifikačních znaků železnice:

• Trasování ze sídla do sídla;

• poloměr zatáček;

• křížení se silnicí, nadjezdy, podjezdy;

• kolejiště;

• odbočení trasy;

• překonávání údolí - mosty.

Příklady vybraných identifikačních znaků říční sítě:

• Umístění toku v údolnici;

• hustá vegetace kolem toku;

• rovná plocha vodní nádrže;

• tvar hráze vodní nádrže;

• odtok z nádrže;

• soutok;

• splavy, jezy;

• křížení se silnicí či železnicí;

• meandry;

• stará říční koryta a mrtvá ramena;

• celkový typ říční sítě.

Příklady vybraných identifikačních znaků silniční sítě:

• Trasování ze sídla do sídla;

• minimální poloměr zatáček u významnějších silnic;

• více násobné křížení cest;

• stromořadí kolem silnic;

• křížení s říční sítí (mosty).

Příklady vybraných identifikačních znaků sítě polních a lesních cest:

• Často se kříží s menším vodním tokem brodem;

• často na polích či v lesích zanikají;

• často vedou po hranicích pozemků.

Příklady vybraných identifikačních znaků pro lokalizaci vedení vysokého napětí

• Na světlých plochách tmavé tečky uspořádané do linie s přibližně pravidelným rozestupem.

Sestavení stereoskopického setu pro stereoskopické pozorování:

• Vyznač na oba snímky stereoskopického páru střed (tzv. hlavní bod snímku), který je dán patou kolmice spuštěné ze středu promítání na rovinu snímku. Střed získáš pomocí rámcových značek fotokomory, exponovaných na film současně se snímkem. Označ hlavní bod písmenem X1 pro levý snímek a Y2 pro pravý snímek (viz postup).

• Přenes hlavní bod snímku na vedlejší snímek a označ ho jako Y1 nebo X2.

• Spoj hlavní bod snímku s přeneseným bodem úsečkou.

• Vlož oba snímky pod stereoskop tak, aby identické body byly od sebe vzdáleny přibližně 24 cm a současně, aby úsečky ležely na jedné přímce.

• Levý snímek připevni k podložce.

• Posunováním pravého snímku za současného pohledu do stereoskopu ověř správnou pozici snímků. Pokud hlavní bod a přenesené body leží na spojnici a jsou v patřičné vzdálenosti, pak získáš stereoskopický vjem.