Chemické vlastnosti podzemních vod

Chemické vlastnosti podzemních vod jsou dány poměrem rozpuštěných látek a jejich množstvím (mg / l) či koncentrací (mval / l) ve vodě. Celkové množství rozpuštěných látek ve vodě je tzv. celková mineralizace (salinita). Každá podzemní voda v přírodě je mineralizovaná. Podle množství rozpuštěných látek se rozlišují vody prosté (s množstvím rozpuštěných látek pod 1 g/l) a vody minerální (nad 1 g/l). Zvláštním druhem prostých vod jsou vody pitné, odpovídající svojí kvalitou ČSN č. 75 7111. Podzemní vody jsou většinou neutrálními roztoky (pH = 6,5 až 7,5) s hlavními složkami kationtů : Ca²⁺, Mg²⁺, Na⁺, K⁺, Fe²⁺ a Fe³⁺, Mn²⁺ atd. a aniontů : HCO₃^-, CO₃^2-, Cl^-, SO₄^2-, NO₃^- a dalšími. Podzemní vody často obsahují rozpuštěné plyny - zejména ovzdušné plyny (N₂ a O₂) u freatických vod, chemického původu (metamorfní nebo juvenilní vody) - CO₂, H₂S, CH₄ nebo biochemického původu (CO₂, CH₄, H₂S, NH₃ aj.). Podle převládajících koncentrací iontů ve vodách se tyto klasifikují jako např. sodno-chloridové (Na-Cl), vápenato-síranové (Ca-SO₄), sodno-hydrouhličitanové (Na-HCO₃). Obsahy jednotlivých složek v podzemních vodách jsou velmi důležité pro poznání původu těchto vod. Základním zdrojem látek ve vodě jsou především produkty zvětrávání hornin, chemické složení atmosférických srážek, rozpuštěné plynové směsi, produkty rozpadu a činnosti organizmů (včetně činnosti člověka).

Z fyzikálních vlastností podzemních vod je nejdůležitější teplota vod (tzv. studené vody s teplotou 0 až 20°C; termální vody s teplotou nad 20°C), měrná tíže (g), hustota (r), měrná vodivost (praktická jednotka mS/cm – „mikrosimens na centimetr“), radioaktivita. Z chemicko-fyzikálních vlastností pak pH. Senzorické (lidskými smysly vnímatelné) vlastnosti jsou dány barvou, chutí, zápachem a zákalem. Velmi důležitými ukazateli znečistění podzemních vod a antropogenního ovlivnění jsou obsahy různých organických látek ve vodě (ropné látky, pesticidy, PCB aj.) a biologicko-bakteriologické oživení (coliformní, mezofilní, psychrofilní aj. bakterie, ukazující např. na fekální znečistění podzemních vod, intenzivní zemědělskou činnost apod.). Všechny vody jakéhokoli původu, které se dostaly do dolu nebo lomu, se označují jako vody důlní (viz zákon č. 44/1988 Sb. Horní zákon).