4. Hydrologie a hydrogeologie

Podle hydrogeologické rajonizace (Michlíček, 1986) spadá vymezená oblast do rajónu 151 – fluviální a glacigenní sedimenty v povodí Odry. Území je součásti dílčího povodí 2 – 01 – 02 Odra po Opavu.

Obr. 4.1 Hydrogeologická rajonizace(Český hydrometrický ústav a Výzkumný vodohospodářský ústav, 1986)

Hydrogeologický rajón 151 (Obr.4.1) v podstatě zabírá Oderskou bránu, která je geomorfologickým podcelkem Moravské brány. Některými přítoky na severu zasahuje do Vítkovické vrchoviny. Plošný rozsah území rajónu je 522,8 km².

V souladu s dřívějšími pracemi, zejména Geotestu n.p. Brno z roku 1972, můžeme celé území rajónu 151 rozdělit na tři samostatné hydrogeologické celky. Hydrogeologický celek naší zájmové oblasti se nalézá v části zabírající oblast od vnějšího okraje levostranného podílu údolní nivy po severozápadní hranici rajónu, která přibližně sleduje rozšíření kvartérních sedimentů při úpatí Nízkého Jeseníku. Jsou zastoupeny glaciálními, fluviálními a deluviálními sedimenty, jejichž akumulace jsou rozčleněny údolími menších levostranných přítoků Odry.

Podle Kurlovovy klasifikace jsou podzemní vody hydrogeologického rajónu převážně kalcium – natrium hydrogenuhličitanového a kalcium hydrogenuhličitan – sulfátového typu.

Z hlediska ochrany podzemních vod před znečištěním je hlavním zdrojem ohrožení zemědělská výroba, která je potenciálním zdrojem jak plošného tak i bodového znečištění a vypouštění splaškových vod z lidských obydlí pomocí trativodů do zemního prostředí.

Kolektor na námi sledované lokalitě je tvořen fluviálními a glacifluviálními sedimenty. Jedná se zde o území s napjatou hladinou. Naražená hladina podzemní vody se nalézá v hloubce okolo 4,5 m, ustálená hladina podzemní vody se před sanací svahového sesuvu nalézala v hloubce okolo 0,5 m. Specifický kvartérní odtok činí 6,2 l/km²s. Vydatnost používaných vodních zdrojů je menší než 1 l/s.

Obr.4.2 Hydrogeologická mapa (Český geologický ústav, 1991)

území s výskytem podzemní vody vyžadující složitější úpravu (voda II. kategorie)

puklinový kolektor – břidlice, prachovce a droby hradecko - kyjovického souvrství: T = 5,62 . 10^-4 – 1,35 . 10^-4 m².s^-1, s_v = 0,69

Obr.4.3 Mapa hydrologického pořadí povodí zájmového území (ČHMÚ, 1965)

Daná oblast spadá do povodí 2-01-01-159 Porubka, která je levostranným přítokem řeky Odry (viz.Obr.4.3 a Tab.4.1). Jedná se o vodoteč II. řádu s plochou povodí 62 km².

Hydrogeologické pořadí hlavních povodí ČSSR:

· 2-00-00 ... povodí Odry

· 2-01-01 ... Odra po Opavu

Tab. 4.1 Hydrogeologické pořadí č.159 (ČHMÚ, 1965)

Tok a místo	Plocha povodí [km^2]	Řád toku	Délka údolí [km]	Charakter povodí P/L^2	Lestnatost [%]	Přítok z leva
Porubka	62	II	17,8	0,2	20	-