9. Rozbor příčin a faktorů vzniku svahové deformace Krásné Pole

Obecně je podmíněnost svahových pohybů daná následujícími faktory:

· geomorfologickými poměry – konfigurace svahu (sklon, délka svahu, expozice svahu),

· geologickou stavbou,

· vlivem atmosférických srážek – vzrůstá napětí vody v pórech a klesá pevnost ve smyku, svahové pohyby se vyskytují v obdobích anomálních dešťových srážek,

· objemovými změnami – zejména u jílovitých zemin (smršťování, bobtnaní, rozbřídání),

· působením podzemní vody, např. vztlakem, pórovými tlaky, změnou režimu,

· filtračními poruchami (sufóze, ztekucování),

· promrzávání – zvětšuje objem vody v trhlinách, staré trhliny se rozšiřují a nové se tvoří, snižuje se soudržnost, jílovité zeminy tvoří ledové vrstvičky, které při tání rozbřídají,

· zvětráváním hornin – mechanické a chemické,

· seizmickými otřesy – technická sesmicita,

· změnami ve vegetačním pokryvu – např. odlesněním se mění vodní režim, roj eroze.

K prvním svahovým pohybům došlo v červenci roku 1997 po extrémních srážkách, které sužovaly danou oblast v letních měsících. Díky těmto srážkám došlo k porušení vozovky ulice Hlubočická (jednalo se o podélné praskliny na vozovce v délce až cca 15 m) a poškození rodinného domku č.p. 438.

Svahové sesuvy na této lokalitě jsou podmíněny geologickým složením podložních vrstev, ve svrchní části půdního profilu jílovitých a nepropustných, ve spodní části více písčitých až kamenitých, s možností migrace vod. Takový půdní profil je predisponován ke vzniku vztlakových sil podzemních vod. Stabilita svahu pak klesá s rostoucí saturací vodopropustných vrstev (glacigenní písky) při výraznějších srážkách. Voda tlačí vzhůru nepropustnou vrstvu nadložních jílů, které navíc s rostoucí vlhkostí ztrácejí svou smykovou pevnost. Klesne-li stupeň stability pod F=1 přestává být svah stabilní a reaguje na další působení podzemních vod vznikem deformace. Ke koncentraci vztlakových sil dochází zejména ve svažité části území (svah pod ulicí Hlubočickou). Voda má možnost migrace pouze ve vrstvě písčitých až kamenitých bazálních vrstev kvartérního pokryvu. Jejich nadloží, tvořené nepropustnými jílovitými hlínami, je zdviháno a ve svažitých místech terénu následně posouváno ve směru spádnice směrem do údolí. Vlastní sesuvný pohyb nemusí být příliš nápadný. Nepropustná nadložní vrstva zeminy je za deště nejprve nadzdvižena tlakem podzemní vody ve směru kolmém na svah, po uvolnění tlaku pak dosedá svisle dolů, tj. níže po svahu než ležela původně.

Výše uvedená teorie vzniku sesuvných jevů na lokalitě Hlubočická vychází z litologických profilů průzkumných vrtů a informace o prudkém nastoupání hladiny vody ve vrtech z hloubky okolo 4 m (naražená hladina) téměř do úrovně terénu.

Dalším faktorem ovlivňujícím vznik svahového sesuvu je erozní činnost potoka pod svahem. V tomto potoce vycházejí na povrch písčité zeminy, kterými protéká podzemní voda. Díky meandrům tento potok působí na svah erozní činností. Dochází k odnosu povrchového materiálu svahu a zařezávání potoka.

I antropogenní faktory mají vliv na tento pochod. Podle informací majitele pozemku pana Pavláska se v minulosti část pozemku využívala k těžbě cihlářských hlín.

Během výstavby rodinného domku i komunikace vedoucí nad tímto objektem docházelo k povrchovému přemístění zemin, k přetváření napjatosti hornin a přetváření hydrodynamického režimu podzemní vody. Toto vše vedlo k procesům přetváření reliéfu, zhutňování a konsolidace zemin, změnám výšky hladiny podzemní vody. Tyto vlivy, se mohly projevit již v dobách výstavby rodinných domů, ale mohou i v  současnosti negativně působit na těleso svahu v širším okolí, což lze pozorovat na sádrových terčících umístěných na stěnách rodinného domu a prasklinách na již zmiňované komunikaci. Taktéž i možná netěsnost dešťové kanalizace vedené touto lokalitou přispěla k zvýšení hladiny podzemní vody a tím i nemalou měrou ke vzniku svahového pohybu.

Před povodní 1997 byla na lokalitě (na území katastru Vřesina) zřízena podzemní opěrná zeď pod krajnicí ulice Hlubočické. Tato zeď patrně přispěla ke koncentraci podzemních vod během povodňových srážek ve volném prostoru proti RD pana Pavláska (č.p. 438), kde nastaly výraznější posuny svahu vedoucí mimo jiné k  deformaci plynového potrubí, prasknutí opěrné zdi pod silnicí a západní nosné zdi domu, vzdutí podlahy v garáži a mírnému naklonění celé budovy. Deformace svahu jsou patrné i na opačném konci sesuvu – v jeho akumulační oblasti v údolí pod postiženým domem. Zde je patrné typické naklonění jinak svisle rostoucích stromů („opilý les“).