Exkurze Bochnia a Svatokřížské hory

(Polsko)

4. – 5.6.2004

   účastníci:

               Luboš Kolátek (OKD, Důl Darkov)

               Lech Malysz (OKD, Důl Darkov)

               Jakub Jirásek (VŠB-TU Ostrava)

   zpracoval:

  Lech Malysz, Jakub Jirásek

   program:

PÁTEK 4.6.

Odjezd z Horní Suché přes Č.Těšín, Bielsko-Biała, Wadowice, Wieliczka do Bochnie na jámu Campi.

   Bochnia - Důl Campi

Bochnia - Seznámeni s měřicko-geologickou dokumentaci včetně nejstarší dochované dokumentace dobývání soli v oblasti Bochnie z XVIII. století. Tato dokumentace bude součástí připravované expozice dobývání soli v Bochni.

Prohlídka již odstaveného těžního stroje firmy Krupp z r. 1909. Stroj je po generální rekonstrukci a bude včleněn do expozice solného hornictví v areálu jámy Campi.

Fárání do dolu se neuskutečnilo z technických důvodů.

Přejezd do úřadu firmy Bezkorowajny – prohlídka mineralogicko-paleontologických sběrů pana Andrzeje Bezkorowajného – zaměření na druhohorní amonitovou faunu a minerály z oblasti Wiśniówki u Kielc.

Przejezd do regionu Gór Świętokrzyskich (Svatokřížské hory)

Wiślica

Wiślica – cca 40 km  J od Kielc, 14 km J od Buska-Zdroje. Vyvýšenina nad mokřady a podmoklými loukami nad řekou Nidou, starobylé centrum slovanského kmene Wiślan. V polovině IX stol. výboje wiślanského knížete ve směru na území Velké Moravy. Jako odveta těchto výbojů bylo území v r.880 dobyto velkomoravským knížetem Svatoplukem a již tehdy začaly nucené křty v tom čase pohanských wiślanských vladyků a lidu, tj 82 let před oficiálním příchodem křesťanství na území Polska. Z tohoto období dochovaná křtitelní mísa v archeologickém okrsku nedaleko gotické katedrály-kolegiáty Narození Nejsvětější Marie Panny. Ta byla zbudována pod záštitou polského krále Kazimierza Wielkiego kolem roku 1352, dle nápisu na zakladatelské tabuli na kostele. Tento kostel vznikl na místě dřívější románské kolegiáty z 2.pol. XII století.

Tento skvostný gotický chrám jsme navštívili vč. jeho interiéru s krásným gotickým žebrovím a vzácnými freskami ruské provenience, vzniklé z popudu vítěze nad Křižáky u Grunwaldu, krále Władysława Jagiełły na začátku XV.století.

Dům Jana Długosze – gotický dům z r. 1466 v těsné blízkosti kolegiáty. Dům postavil polský wiślický kanovník, duchovní, historik a vychovatel královských potomků krále Kazimierza Jagiellończyka Jan Długosz.

Sádrovce – severně za městečkem v polích, již při samotné procházce polmi je možno najít lesklé úlomky hojného sádrovce. Na několika místech v polích se nacházejí terénní sníženiny vzniklé nejpravděpodobněji jako propadliny – „závrty“ v terénu, jehož podloží tvoří mohutné vrstvy sádrovce. Jedná se nejspíše o projevy krasovatění. V jedné z propadlin je odkrytý profil sádrovcových vrstev výšky cca 5m - možnost najít kromě nejhojnějšího kusového sádrovce, hojně ve formě krystalických „vlaštovčích ocasů“ velikosti cca 1 m, drúzy průhledných, do šeda zabarvených sádrovcových krystalů v podobě připomínající tzv. „pouštní růže“. Ty se vyskytují velmi dobře zachované v tmavě šedých a hnědočerných jílovcích uložených mezi vrstvami hrubě krystalického sádrovce. Velikost sádrovcových drúz („pouštních růží“) námi nalezených byla do cca 8cm, nacházejí se však i mnohem větší drúzy.

Skorocice

Skorocice – Park Przyrodniczo-Krajobrazowy. Na silnici z Wiślice do Buska-Zdroje, po cca 7 km za Wiślicí, odbočíme vlevo – šipka nás dovede do malé obce Skorocice. Zde se nachází na nepříliš rozlehlé ploše unikátní sádrovcový kras, charakteristický propadlinami způsobenými protékáním podzemních vodních toků, najdeme zde sádrovcovou jeskyni s poměrně nedávno propadlým stropem a zřetelnými průřezy krystalů sádrovce v jedné, asi 80cm vrstvě sádrovce pod stropem jeskyně, dále  hluboké dolinky a skalní ostrohy. Zajímavá je zde vegetace stepního charakteru.

Chotel Czerwony

Chotel Czerwony – Když jedeme z Wiślice ve směru na Busko-Zdrój, odbočíme asi na polovině cesty vpravo a po špatně udržované cestě dojedeme do malé osady Chotel Czerwony, jejíž dominantou je krásný gotický kostelík založený v roce 1440 Janem Długoszem na výrazné vyvýšenině tvořené sádrovcovým pahorkem. Ve vstupní malé síňce je do gotického křížového žebroví vsazen erb založitele kostela v podobě býčí hlavy (shodný s erbem pánů z Pernštejna-barvy se nezachovaly). U cesty pod kostelíkem krásné výchozy obrovských sádrovce v podobě krystalů délky cca 3 m, charakteristicky krystalovanými do podoby tzv. vlaštovčích ocasů. Nádherná geologická lokalita.

slepé rameno řeky Nidy u Wiślice

Slepé rameno řeky Nidy u Wiślice – nocleh u slepého ramenem Nidy. Klidné místo pro bivak na okraji rozlehlé louky, možnost krásného a nerušeného rybaření v čistých vodách slepého ramene Nidy.

SOBOTA 5.9.

Odjezd směr Busko-Zdrój, Stopnica, Staszów, Opatów, Ostrowiec Świętokrzyski do Svatokřížských hor.

  Krzemionki Opatowskie

Krzemionki Opatowskie – archeologická lokalita s nejstarším doloženým hlubinným dolováním v Evropě a velmi dobře zachovanými podzemními důlními díly člověka-horníka z časů neolitu, tj. před 4-5 tisíci léty. Předmětem dobývání zde byl šedobílý páskovaný křemen, jehož bochníkovité, kulovité i plackovité konkrece se nacházejí v jurském vápenci (svrchní oxford- stáří 154-159 miliónů let). Křemen byl základní surovinou neolitického člověka pro výrobu předmětů denní potřeby i zbraní-nože, škrabadla, srpy, sekery, hroty šípů a oštěpů. Prohlídka podzemních dobývek – zajímavé způsoby dobývání metodou chodbicování, výklenkování i primitivní metodou komora-pilíř se zakládkou vydobytých prostor jalovým vápencem. Výška dobývek odpovídala ležící postavě pravěkého horníka, tj. cca 60-80 cm. Ve zdejším důlním poli je odhadovaný počet nejrůznějších těžebních jam a mělkých dolů na cca 4000, jejich hloubka dosahuje až 8 metrů. Křemen – jako polotovar připravený pro použití i pro „export“ byl zpracováván v nedaleké vísce horníků a zemědělců. Tyto polotovary v období největší prosperity dolů, tj, v období 3000-2400 let p.n.l. putovaly i do vzdálených koutů na území dnešního Polska a zdá se, že byly velmi žádaným a ceněným artiklem. Zánik dobývání nastal s příchodem éry bronzu cca kolem roku 2000 p.n.l. Objev prehistorických Krzemionek Opatowskich spadá do roku 1926 a objevitelem byl prof. geologie Archeologicky prozkoumáno je jen několik dolů.

Po prohlídce muzea v Krzemionkach Opatowskich přejezd přes Ostrowiec Świętokrzyski po silnici č.751 směr Waśniów, Nowa Słupia, Bodzentyń (cestou pěkné výhledy na pásmo Gór Świętokrzyskich), Święta Katarzyna, Górno a silnicí č.74 do Kielc. Zde směr  Wiśniówka.

Wiśniówka

Wiśniówka - cca 2 km S od Kielc, rozlehlý etážový lom na křemenec kambrického stáří. Výskyty zajímavých nerostů jako wavellitu a variscitu, které se vyskytují na trhlinách křemence a tvoří polokulovité a radiálně paprsčité agregáty. V době našeho zastavení v lomu (sobota odpoledne-v lomu se pracovalo, byl tam však relativní klid - jinak vstup kontrolován a většinou hledačům nerostů znemožněn), se i přes návod, ve kterých místech hledat, nepodařilo nalézt zajímavější kusy uvedených nerostů. Uvědomili jsme si, proč je cena pěkných wavellitů a hlavně variscitů na burzách nerostů v Polsku tak závratná. nadcházející bouřka nás popohnala k další cestě.

Ta již vedla zpět do ČR cestou č.7 (E77) přes Chęciny, Jędrzejów, č.78 na Szczekociny, Zawiercie, Siewierz, zde na silnici č.1 (E75) směr Bielsko-Biała, Cieszyn a do Horní Suché.