|
Třída
Bacillariophyceae neboli Diatomae – rozsivky |
Charakteristika
Jednobuněčné
i koloniální organismy, v jejichž chloroplastech
převládají žlutohnědé
karoteny a fukoxantiny nad
chlorofyly. Jejich velikost je v rozmezí 1 μm až
Stěna
bývá inkrustovaná opálem. Schránka (frustule) je dvoudílná,
složená z epitely a
hypotéky. Podle symetriejsou
rozsivky děleny na formy penátní a centrické (obr.
2). Každá z obou schránek je tvořena dnem (valva) a nízkým okrajem (pleura). Mezi valvou a pleurou
probíhají jemné příčky (septa). U penátních
rozsivek je uprostřed vnitřního povrchu dna uzlina, na
koncích dna dvě další – menší –
uzliny. Všechny tři uzliny jsou propojeny kanálkovitou
rýhou – raphe, kterou
se buněčná plazma dostává do styku
s prostředím a cirkulací umožňuje
případný pohyb.
|
|
|
|
Obr. 1: Obrázek
1: Vnitřní stavba buňky rozsivky. Mi - mitochondrie; Ch -
chloroplast, Va - vakuola; Py - pyrenoid; Ja -
jádro; Dy – diktyozóm. |
Obr. 2: Penátní
(nahoře) a centrická (dole) schránka rozsivek. |
Ekologie
V mořském
prostředí převažují centrické formy a ve
sladkovodním především formy penátní.
Rozsivky jsou tolerantní ke změnám teploty a salinity.
Statigrafie
Nejstarší
mořské formy zjištěny ve spodní
křídě, zatímco sladkovodní od nejstarších
třetihor. V recentu jsou hojné. Mají
biostratigrafické využití.
ZPĚT
NA systém
ZPĚT NA
ÚVODNÍ STRANU