Řád Rugosa (Tetracorallia) - koráli drsnatí (čtyřčetní)

Charakteristika

Vyhynulí, solitérní i koloniální, mnohdy bilaterálně symetričtí korálnatci. Název Rugosa souvisí s drsným povrchem koralitů. Povrch je vrásčitý od přírůstkových a vertikálních linií, které odpovídají průběhu sept. Charakteristickým znakem je vývoj sept. V nejrannější části postupně vzniká 6 protosept, nejdříve vzniká jedno hlavní – kardinální (to je delší) a na obvodu 2 páry sept křídlových. V průběhu vývoje se mění na souměrnost podle čísla 4, vznikají metasepta. Jejich korality mají silnou vnější stěnu koralitu (epitéka), často s podélnými lištami a nápadnými přírůstkovými valy na povrchu. Někteří si vytvářeli i trvalé víčko. Ve vnitřní stavbě koralitu se podstatně podílejí vodorovná dna, na kterých za života seděl polyp. V ose jsou vertikální septa (až tří velikostních řádů) spojena do sloupku nebo spirálním stočením sept vzniká struktura podobná sloupku. Tvar koralitu solitérních zástupců je nejčastěji kalichovitý, rohovitě prohnutý nebo válcovitý. Kolonie mohou být dendroidní nebo faceloidní. Jsou pravděpodobnou výchozí skupinou, ze které vznikli šestičetní korálnatci. Jejich systematické rozdělení je založeno na stavbě kostry a vývoji sept. Dělí se do 4 řádů.

Obr. 1: Morfologické prvky u řádu Rugosa (Druščic, 1964 in Pek et al., 1996). Vývoj septálního aparátu: a, b, c – protosepta, y, Z – metasepta.

Ekologie

Obývali mělké zóny moří. Za vhodných podmínek žili ve velkých množstvích. Měli velký útesotvorný význam.

Stratigrafie

Počátkem středního ordoviku se pravděpodobně vyvinuli z deskatých korálů. Drsnatí koráli spolu měli velký útesotvorný význam v siluru a devonu. Koncem permu vymírají. Mezi stratigraficky nejvýznamnější náleží Lithostrotion, Calceola a Cystiphyllum.

ZPĚT NA systém ZPĚT NA ÚVODNÍ STRANU