Třída
Ostracoda – ostrakodi,
skořepatci |
Charakteristika
Drobní, většinou kolem
milimetrů velcí korýši. Největší druhy
mohou dosáhnout několika cm. Velice nezřetelně článkované, ze stran zploštělé tělo je
uzavřené ve dvouchlopňové
schránce označované jako karapax. Misky se stýkají na hřbetní
schráně. Většina schránek bývá
zpevněna uhličitanem vápenatým. Schránky jsou
hladké nebo skulpturované, bez přírustkových
linií. Většina schránek má mikroskopické rozměry (0,4 –
Obr. 1: Tělní organizace recentního ostrakoda. 1 – antenula, 2 – anténa, 3 – složené oko, 4 – jednoduché oko, 5 – sval, 6 – mandibula, 7 – maxila, 8 – končetiny, 9 – furka, 10 – zažívací trubice. (Druščic, 1974). |
Obr. 2: Schematický řez volným okrajem
chlopně (Scott in Kvaček et al., 2000). |
Schránku tvoří dvě
chlopně –
pravá a levá. Mohou být stejné nebo odlišné velikosti.
Chlopně jsou tvořeny dvěma částmi – vnější a
vnitřní lamelou (obr. 2). Vnější lamela je
miskovitá a představuje vnější ochranu těla.
Je třívrstevná – dvě chitinové a
uprostřed vápenatá vrstva. Vnitřní lamela je
chitinózní. U některých skupin
částečně vápenatí a to
v úzkém pruhu při okrajích chlopní.
Stěny vnější lamely jsou prostoupeny
množstvím pórových
kanálků. Na chlopních rozlišujeme okraj hřbetní,
břišní, přední a zadní. Tvar
chlopní bývá oválný, vejčitý,
fazolovitý. Chlopně jsou kloubově spojeny zámkem na hřbetním okraji. Zámek je
tvořen zuby a jamkami uspořádanými na
zámkové linii. Chlopně jsou uzavírány svěracími svaly, které
procházejí napříč tělem a
upínají se svými konci na schránku. Úpony se
projevují na vnitřní straně chlopní jako svalové vtisky. Povrch schránky může být hladký nebo
opatřen strukturami a skulpturami, např. laloky, brázdami,
hrbolky, jamkami, zrny, síťovitou ornamentací apod.
Povrchová skulptura navazuje často na morfologii
měkkých částí těla. Při okraji
chlopní mohou vznikat zuby, trny aj.
Jsou odděleného pohlaví. U mnohých
skořepatců se objevuje pohlavní dimorfismus. Samečci
bývají protáhlejší než samičky.
Ekologie
Většinou se
vyskytují v mořích,
žijí rovněž ve vodách
brakických a sladkých. Nejhojnější jsou v mělkých,
teplých mořích. Podstatná část žije bentózně při dně,
na rostlinách, někteří se zahrabávají
v bahnitém substrátu. Méně druhů je pelagických. Živí se
čerstvou i rozkládající se potravou
živočišného i rostlinného původu, kterou okusují, filtrují i
loví jako dravci.
Stratigrafie
První ostrakodi se
objevují v kambriu. Větší rozvoj
nastává od ordoviku. V paleozoiku převažují
typy s velkými silnostěnnými schránkami. Ve
svrchním karbonu se objevují sladkovodní typy.
Mesozoičtí a mladší ostrakodi mají
schránky menších rozměrů. Skupina má
značný stratigrafický význam.
Zvláště důležití jsou v sedimentech
sladkých a brakických vod, kde obvykle jiné fosilie
chybí.