Třída Mammalia – savci

Charakteristika

Obratlovci rodí většinou živá mláďata, která jsou vyživována z mléčných žláz mateřským mlékem. Dokonalé živorodosti které dosáhli začátkem třetihor) předcházelo patrně vačicové stádium (patrně typické pro druhohorní savce). U většiny savců probíhá celý embryonální vývoj v těle samice. Také tento embryonální vývoj je prodloužen a energie pro vyvíjející se zárodek je získávána z uteru (dělohy), případně placenty v prenatální fázi, v postnatální pak výživa mláďat mateřským mlékem. Protože jsou výše uvedené znaky paleontologicky nepostižitelné, byly stanoveny znaky na kostře, kterými se savci liší od savcovitých plazů: sekundární čelistní kloub, tři sluchové kůstky, pohyb spodní čelisti při pohledu zezadu podél stran myšleného trojúhelníku, stabilní skus mezi zuby horní a spodní čelisti, diferenciace dentice v řezáky-špičáky-třenáky-stoličky (stoličky nejsou v první generaci zubů – mléčné zuby - zastoupeny), trupová část páteře je charakteristicky prohnutá.

Dalšími znaky jsou: stálá tělesná teplota, vysoký stupeň vývoje centrální nervové soustavy, oddělení hrudní a břišní dutiny bránicí, stavba srdce (tvořeno dvěma komorami a předsíněmi), bezjaderné červené krvinky, srst jako tělní kryt, vnější ucho (boltec s vnějším zvukovodem).

Velikost savců je značně různorodá (viz obr. 1 a 2) – nejmenší recentní savec má délku 48 mm a váhu 2,5 g; zatímco největší savec – plejtvák obrovský – má délku kolem 26 m (znám exemplář o délce 33 m), váhu 150 tun a je to tedy největší živočich, který kdy na Zemi žil.

Dnes žijící savci nejsou příliš početnou skupinou; po pleistocénním vymření velkých savců je dnes známo něco málo přes 4600 druhů (údaj z roku 1993).

Obr. 1: Rekonstrukce vzhledu těla primitivního savce na podkladě nálezů rodů Morganucodon a Megazostrodon; délka do 10 cm (Roček, 2002).

Obr. 2: Plejtvák obrovský. (http://kytovci.wz.cz)

Statigrafie

Vyskytují se od svrchního triasu po recent.

ZPĚT NA systém ZPĚT NA ÚVODNÍ STRANU