|
Řád
Dendroidea – dendroidi |
Charakteristika
Obvykle
tvořily mnohavětevné rabdosomy
nálevkovitého, vějířovitého
nebo keřovitého tvaru
(obr. 1, 3). Větve jsou často navzájem spojeny dissepimenty (příčky
z kortikální hmoty) a anastomózami
(dočasná splynutí sousedních větví),
čímž je zesilován rabdosom. Mezery, omezené
sousedními větvemi a spojovacími prvky se
označují jako fenestruly
(obr. 2). Větve jsou
tvořeny třemi typy ték
– stolotékami, autotékami (samičí komůrky)
a bitékami (samčí komůrky) – viz obr. 2.
|
|
|
||
|
Obr. 1: Vlevo
– morfologické znaky rabdosomu, vpravo – rekonstrukce prostorového tvaru rabdosomu. (Kvaček et al., 2000) |
Obr. 2: Stavba větví a
uspořádání ték. (Kvaček et al., 2000) |
||
|
|
Obr. 3: Dictyonema sp., silur, Barrandien (foto
P. Skupien). |
|
|
Ekologie
Naprostá
většina žila jako sesilní bentos. Koncem sikuly dendroidi
narůstali k podkladu nebo se uchycovaly terčem či
kořenovitými výrůstky na konci stonku na bázi
rabdosomu. Některé z nich si dokonce vytvářely na
konci nematu plovací měchýře.
Statigrafie
Dendroidi žili od
středního kambria do spodního karbonu.