|
Třída
Echinoidea – ježovky |
Charakteristika
Pohybliví
ostnokožci s diskovitým, polokulovitým,
kuželovitým nebo srdcovitým vápenitým
skeletem, obklopujícím vnitřní orgány. Kostru
potahu je tenká, měkká pokožka.
Ústní otvor je na spodní straně
ne středu obústí,
neboli ústního pole (peristom). Z
ústního otvoru vyčnívají zuby – tzv. Aristotelova lucerna. Za ústy následuje smyčková zažívací trubice,
ukončena análním
otvorem (viz obr. 1). Ten je umístěn buďto protilehle
ústnímu otvoru ve vrcholu aborální strany
v tzv. análním poli (periproktu) nebo na boku. Kostru tvoří
souvislý krunýř, složený
z vápenitých destiček, které jsou seskupeny do
čtyř základních oblastí: 1) oblast peristomu, 2)
oblast periproktu, 3) ambulakrální pole a
interambulakrální pole a 4) vrcholový štítek.
Povrch kostry pokrývají ostny
(obr. 1, 3, 4, 5), které kloubnatě přisedají na
bradavky či hrbolky. Kolem hrbolků je kruhový
žlábek – aureola (obr. 2, 4), který obvykle
obklopují drobounké hrbolky - granuly.
|
|
|
|
Obr. 1: Vnitřní anatomie ježovky. (Kvaček et al., 2000) |
Obr. 2: Kosterní stavba pravidelných (a)
a nepravidelných (b) ježovek. 1 – periprokt, 2 – peristom, 3
– vrcholový štítek, 4 – okulární
destičky, 5 – mandreprit, 6 – genitální
destičky, 7 – ambulakrální póry, 8 –
štít, 9 – fascioly, 10 – hrbolky pro ostny. (Pek et al., 1996) |
|
|
|
|
Obr. 3: Tvary ostnů ježovek. (Pek et al., 1996) |
Obr. 4: Tylocidaris
florigemma, křída. (Clarkson, 2005) |
Statigrafie
Vyskytují
se od ordoviku po recent. Mezi stratigraficky
nejvýznamnější náleží např. Micraster,
Clypeaster.
|
|
Obr. 5:
Ostny ježovek, berrias, Štramberk (foto P. Skupien). |
|
Obr. 6: Micraster sp., křída
(foto P. Skupien). |
Obr. 7: Clypeaster sp., paleogén
(foto P. Skupien). |
