Řád Belemnitida - belemniti

Charakteristika

Vymřelí dvoužábří hlavonožci, kteří připomínali dnešní sépie. Podle otisků měkkého těla měli deset ramen s háčky, velké oči, ploutve, sépiový vak a rohovité čelisti (obr. 1). Pevná vnitřní schránka sestává ze tří základních částí (obr. 2): rostra (hrotu), fragmokonu (kužele) a proostraka (štítu). Kalcitové rostrum představuje hydrodynamický orgán. Rostrum má radiálně-koncentrickou stavbu. Uprostřed rostra probíhá osová linie. Povrch bývá hladký nebo nese cévní vtisky, rýhy, granulace apod. Taxonomicky významné jsou rýhy nacházející se na břišní straně – rýha ventrální, v apikální oblasti – apikální rýha, na hřbetní straně – rýha dorzální. Hrot rostra může být protažen v epirostrum. V rostru bývá zasazen aragonitový fragmokon – hydrostatický orgán. Fragmokon je rozdělen přepážkami. Přes přepážky podél břišní strany probíhá sifonální trubice. Jamka v rostru v níž nasedá fragmokon se nazývá alveola.

Obr. 1: Rekonstrukce belemnita (dsc.doscovery.com).

Obr. 2: Vnitřní schránka belemnita: a – osová linie, b – protokoncha, c – kamerální uloženiny,

d – sifonální trubice, e – septa, f – konosféra (Spaeth, 1976 in Kvaček et al., 2000).

Ekologie

Belemniti byli mořští hlavonožci, patrně žijící ve velkých hejnech. Žili v různých hloubkách.

Stratigrafie

První belemniti jsou známi od svrchního triasu. Jejich hlavní rozvoj nastává během jury (obr. 3) a křídy. Na hranici křída/terciér vymírají. Mezi stratigraficky nejvýznamnější náleží Duvalia (svrchní jura-spodní křída, obr. 4), Hibolites (střední jura – spodní křída, obr. 5), Actinocamax (svrchní křída).

Obr. 3: Svrchnojurský vápenec s rostry belemnitů, Ladce, Slovensko (foto P. Skupien).

Obr. 4: Duvalia sp., spodní křída, Slovensko (foto P. Skupien).

Obr. 5: Hibolites sp., barrem, Slovensko (foto P. Skupien)

ZPĚT NA systém ZPĚT NA ÚVODNÍ STRANU