Podtřída Ammonoidea - amonoidi

Charakteristika

Vyhynulá skupina hlavonožců. Vytvářeli schránky podobné stavby jako loděnkovití. Schránka (obr. 1) se skládá z protokonchy, fragmokonu a obývací komory. Počáteční komůrka – protokoncha leží v ose vinutí. Od protokonchy vychází sifonální trubice, která je velmi úzká a prochází na vnějším obvodu schránky.

Obr. 1: Morfologické prvky schránek amonitů (podle Schindewolfa in Pek et al., 1996).

Fragmokon je rozdělen septy na komůrky. Septa jsou zprohýbaná. Septa jsou uchycena ke schránce. Linie uchycení se označuje jako šev – sutura. Sutury jsou vždy rozčleněny v laloky a sedla. Laloky s většinou dělí na vnější – externí (E), který je na vnější straně závitu, vnitřní – interní (I), který je na vnitřní straně závitu, párové laloky na bocích závitů se označují jako postranní - laterální (L). U amonitů se rozlišují tři základní typy sutur – švů (obr. 2): goniatitový (hjadká sedla a laloky), ceratitový (hladká sedla a zvlněné nebo vroubkované laloky) a amonitový (sedla i laloky složitě členěné).

Obr. 2: Typy švů (Druščic, 1974, Clarkson, 1998).

Obývací komůrka zaujímá ½ až dva závity. Obývací komůrka končí ústím (obr. 3), které může být jednoduché nebo složité s bočními oušky či ventrálním výběžkem. Povrch schránek může být hladký s přírůstkovými liniemi, častěji je skulpturovaný – se žebry (často jsou prohnutá), hrbolky, ostny (obr. 4). Žebra mohou být jednoduchá, větvená. Na vnější straně schránky se mohou vyskytovat jeden (obr. 5) až tři kýly. U některých amonitů se na kamenných jádrech objevují zaškrceniny, odpovídající ztluštělým, jen periodicky se vyskytujícím vnitřním žebrům. Schránky jsou nejčastěji planispirálně vinuté a to evolutní, konvolutní a involutní. Schránky nepravidelně vinuté nebo nesvinuté se označují jako heteromorfní (obr. 6). U některých amonitů se objevuje nápadný pohlavní dimorfismus. Samičí schránky bývají větší – makrokonchy, samčí se označují jako mikrokonchy.

Obr. 3: Ústí schránek (Clarkson, 1998).

Obr. 4: Crioceratites sp., na vnějším obvodu jsou patrné ostny, Ladce, Slovensko. (foto P. Skupien)

Obr. 5: Hildoceras bifrons, na vnějším obvodu se nachází kýl, Ladce, Slovensko (foto P. Skupien).

Obr. 6: Heteromorfní schránky (Clarkson, 1998).

Měkké části těla se téměř nezachovávají. Ústí schránky bylo kryto kápí nebo víčky – aptychy (obr. 7). Jako aptychy jsou označovány kalcitové útvary, složené ze dvou misek. Funkce aptychů nemusela být uzavírací, mohly být také součástí čelistního aparátu.

Obr. 7: Lamelaptychus, spodní křída, Ladce, Slovensko (foto K. Mezihoráková)

Ekologie

Výlučně mořští živočichové. Amoniti s tenkostěnnými, štíhlými a hladkými schránkami se pokládají za dobré plavce a dravce, kteří žili v pelagických prostorách. Rody se silnostěnnými, širokými a skulpturovanými schránkami patrně žili při mořském dně. Nepravidelně vinuté schránky ležely patrně volně na dně.

Stratigrafie

Nejstarší amoniti pocházejí ze spodního devonu. Koncem křídy amoniti vymírají. Mají velký stratigrafický význam.

ZPĚT NA systém ZPĚT NA ÚVODNÍ STRANU