Podtřída Radiolaria – mřížovci

Charakteristika

Prvoci kulovitého nebo zvoncovitého tvaru. Ve vnější části protoplazmy se nacházejí četné paprsčité pseudopodie. Většina mřížovců vytváří mřížovitou kostru z opálu nebo síranu strontnatého. Kostry jsou nejčastěji kulovité nebo zvoncovité kombinované s různě dlouhými ostny (obr. 1). Velikost koster se pohybuje mezi 0,1 až 0,5 mm. Systematické rozdělení se opírá o stavbu kostry.

Obr. 1: Kostry mřížovců řádů Spumellaria (A) a Nasselaria (B).

Obr. 2: Radiolarit, svrchní jura, Kroscienko, Polsko (foto. P. Skupien).

Ekologie

Mořští, stenohalinní živočichové. Vyskytují se ve všech hloubkách a klimatických pásmech. Ve studených vodách dosahují větší velikosti. Žijí planktonicky, solitérně, výjimečně tvoří kolonie. V současnosti jsou kostry mřížovců hromaděny v hloubkách pod CCD jako radiolariová bahna. Zpevněná bahna se ve fosilním stavu označují jako radiolarity. Ty často bývají pestře zbarvené – červené a zelené (obr. 2).

Statigrafie

První doklady z mladšího proterozoika nejsou vždy průkazné. Z paleozoiku jsou již bezpečně potvrzeny.

Obr. 3: Lamprocyclas maritalis, recent (www.fossil gallery.net).

ZPĚT NA systém ZPĚT NA ÚVODNÍ STRANU