Třída Hydrozoa - polypovci

Charakteristika

Mají radiální vícečetnou až čtyřčetnou souměrnost. Jejich těla jsou drobných rozměrů, nejčastěji kolem 2-3 mm. Až na nepatrné výjimky žijí koloniově (obr. 1). Polypovci jsou charakterističní převahou polypového stadia v životním cyklu. Medúza se objevuje jako volně plovoucí stadium v části životního cyklu, má většinou drobné rozměry. Polyp v kolonii je označován jako hydrant. Koloniálni polypovci mají jednotlivé polypy (zooidy) uzpůsobeny jednotlivým funkcím (obr. 2): gastrozooidi s vyživovací funkcí, daktylozooidi - ochranná funkce – „žahavky“, gonozooidi – rozmnožovací funkce. Často jsou spojeni navzájem nebo k podkladu kořenovým souborem (hydrorhiza).

Kolonie mívá na povrchu ochranou vrstvu (perisark) složenou z polysacharidů a proteinu (chitin). U části fosilních a recentních polypovců tato kostra zvápenatěla. Vzniká vápenitá soustava s jemnou pórovitou nebo houbovitou strukturou označovaná jako cenosteum.

Obr. 1: Kolonie recentních polypovců rodu Garveia (www.tim.sidie.hydrozoa).

Obr. 2: Kolonie recentních polypovců Hydractinia (Druščic, 1974 in Kvaček et al., 2000).

Ekologie

Převážně mořští, ale i sladkovodní a brakičtí živočichové.

Stratigrafie

Nejstarší doklady o existenci této třídy jsou z kambria, obecně je však třída polypovců ve fosilních dokladech málo zastoupena. Některé současné typy polypovců (řád Milleporina) vytváří pevný vápenitý skelet, který vytváří masivní útvary připomínající exoskelet korálnatců. Útesotvorný význam mají polypovci v triasu a juře.

Stratigraficky významní polypovci náleží řádům Stromatoporoidea a Chaetetida. Jejich přiřazení k polyovcům bývá zpochybňováno a jsou často považovány za živočišné houby třídy Demospongea.

ZPĚT NA systém ZPĚT NA ÚVODNÍ STRANU