Třída Foraminiferadírkonošci, dírkovci

 
Charakteristika

Dírkonošci (Foraminifera - název odvozen z latinského foramen = otvor, ferre = nésti) jsou výlučně mořští prvoci, vylučující na povrchu těla pevnou schránku s póry a ústím. V současnosti je známo asi 40 tis. druhů, z toho jsou asi 4 tis. druhů recentních.

Foraminifery mají jednobuněčné tělo vybíhající do dlouhých panožek (obr. 1), kterými plynule protéká granulární ektoplazma (granuloretikulopodie). Panožky slouží k lapání potravy. Tělo dírkonožců je ukryto v jednokomůrkové schránce nebo ve schránce složené z počáteční komůrky (prolukulum) a z dalších, postupně přikládaných komůrek. U vícekomůrkových zástupců se lze setkat s dimorfizmem (obr. 2). Charakteristické je střídání pohlavního a nepohlavního rozmnožování (metageneze). Nepohlavní rozmnožování je častější. Dochází k schizogonii a rozpadu těla do vyššího počtu jedinců. Noví jedinci si vytváří schránku s menší počáteční komůrkou (schránky mikrosférické). Pohlavně vzniklá generace, která je mnohem vzácnější než nepohlavní, si vytváří schránky s větší počáteční komůrkou (makrosférická  schránky).

 

Obr. 1: Amphistegina sp., recentní foraminifera s panožkami.

(www.mpi-bremen.de)

 

 

image description

 

 

Obr. 2: Střídání pohlavní a nepohlavní generace u foraminifer (Růžička in Kumpera, Vašíček, 1988). 1 – gamety, 2 – zygota, 3 – mikrosférický prolokulus, 4 – mikrosférická schránka, 5  zárodky, 6 – makrosférický prolokulus, 7 – makrosférická schránka, 8 – gameta.

 

Rozeznáváme tři základní typy schránek: organické, aglutinované a anorganické. Organické schránky jsou složené z tektinu, což je organická látka složená z proteinů a polysacharidů. Ve fosilním stavu se nezachovává. Aglutinované schránky (obr. 3) jsou tvořené cizorodými tělísky (zrnka písku, mikroskopické schránky, úlomky schránek) stmelené tektinovým, vápnitým, železitým nebo křemitým tmelem. Anorganické schránky jsou vylučovány samotným dírkonošcem. Jsou buď aragonitové, kalcitové, z oxidů železa nebo opálové. Makroskopicky lze většinu vápnitých schránek rozdělit na neprůsvitné (porcelanní, obr. 4) a naprůsvitné (hyalinní, obr. 5).

Schránky mohou být jednokomůrkové nebo vícekomůrkové (obr. 6). Jednokomůrkové schránky jsou trubicovité, někdy nepravidelně vinuté, lahvovité, vakovité nebo ploše spirálovité. U vícekomůrkových schránek jsou počáteční komůrka (prolukulum) a komůrky následující od sebe odděleny přepážkami (septy), které se na povrchu schránky jeví jako švy (sutury). Podle způsobu vinutí se rozlišují schránky seriální (komůrky jsou z řadě, nebo v řadách za sebou), planispirální (komůrky jsou v rovinné spirále) a trochospirální (komůrky jsou v prostorové spirále). Komůrky mohou by v jedné nebo více řadách (uniseriální, biseriální a triaseriální schránky). U spirálních schránek jsou vidět buď všechny předcházející komůrky (evolutní schránka) nebo poslední komůrka zakrývá komůrky předcházející (involutní schránka). Schránky mohou mít jedno i několik ústí (obr. 7). Povrch schránek může být hladký nebo nést různou skulpturu - žebra, trny, síťkovaný povrch apod. Na obvodě schránky může být vyvinut kýl nebo kýly. Velikost schránek je většinou v desetinách mm, známé jsou však i schránky mnohem větší, dosahující i několika mm až cm. Největší známé schránky mají délku až 10 cm.

 

 

Obr. 3. Aglutinovaná schránka rodu Textularia (foto P. Skupien).

Obr. 4: Porcelanní schránka rodu Quinqueloculina (foto P. Skupien).

 

 

Obr. 5: Hyalinní schránka. Zástupci z okruhu rodů Bathysiphon  (1) a  Glomospira (2), karpat, Ostrava (foto P. Skupien).

 

 

 

Obr. 6: Typy schránek foraminifer (Pokorný et al., 1992).

 

 

 

image description

Obr. 7: Typy ústí foraminifer (Pokorný et al., 1992).

 


EKOLOGIE

Foraminifery jsou výlučně mořští prvoci, některé snáší i kolísání salinity nebo žijí ve vyslazených či hypersalinních vodách. Žijí ve všech klimatických zónách, od mělkého do hlubokého moře. Většina foraminifer je bentických. Žijí přichyceni k pokladu, mají schopnost popolézat nebo žijí i uvnitř sedimentu (infauní typy). Menší část známých foraminifer byla a je významnou součástí zooplanktonu, převážně v hloubkách 50-150 m. Jsou mikroskopičtí dravci, kteří pomocí panožek lapají drobnou potravu (řasy, jiné prvoky, organický detrit). Foraminifery se dají využít jako dobré paleoekologické indikátory. Umožňují rekonstruovat podmínky v geologické minulosti, např. teplotu vody, hloubku a salinitu, zejména pro období terciéru a kvartéru.



Stratigrafie

Nejstarší foraminifery známe z kambria. Jejich schránky jsou jednokomůrkového vakovitého typu s tektinovou nebo aglutinovanou schránkou. Velká diverzifikace a rozšíření bentických foraminifer probíhá v devonu. Planktonní foraminifery se objevují ve spodní juře, po krizi některých planktonních typů na konci křídy dochází počátkem terciéru k velkému rozvoji nových planktonních typů, který pokračuje do současnosti. Střídání generací vede k neustálému spadu schránek foraminifer na mořské dno, na kterém se hromadí jako eupelagický sediment. V současnosti je takovým typem globigerinové bahno, podobné sedimenty známe i z terciéru. I bentické foraminifery měly několik etap velkého rozvoje, často doprovázené nárůstem velikosti schránek. První "velké foraminifery" byly fusuliny a schwageriny z konce paleozoika, v eocénu pak nummuliti. Obě skupiny měly za příznivých podmínek významný podíl na tvorbě vápenců (např. nummulitové vápence eocénního stáří (obr. 8).

 

Obr. 8: Nummulitový  vápenec, eocén, Devín u Bratislavy (foto P. Skupien).

 

 
SYSTÉM

Základním kritériem systematického členění je materiál schránky. Dělí se na dvě podtřídy, z nichž jediná je známa ve fosilním stavu. Z rozlišovaných 12 řádů jsou uvedeny některé významnější.


Řád Allogromida

(kambrium - recent)

Mají jednokomůrkovou tektinovou schránku, kulovitou, rourkovitou nebo lahvicovitou.

 Ammodiscus

Řád Textulariida

(kambrium - recent)

Mají aglutinovanou schránku, většinou mnohokomůrkovou, nejrůznějšího tvaru.


Řád Fusulinida

(ordovik - trias)

Mají vápnitou, mikrogranulární, mnohokomůrkovou schránku, často složitě stavěnou a velkých rozměrů.

Schwagerina

Řád Miliolida

(karbon - recent)

Mají vápnitou porcelánovou mnohokomůrkovou schránku, spirální nebo tzv. kvinkvelokulárního typu. Žijí benticky.

Quinqueloculina
 
Řád Globigerinida

(jura - recent)

Planktonní dírkonošci s vápnitou sklovitou schránkou z menšího počtu komůrek, většinou spirálně vinutou, někdy kulovitou, biseriální nebo triseriální. Velikost je většinou menší než u bentických foraminifer. Mají horninotvorný význam.

Globotruncana, Globigerina, Orbulina

 

Řád Rotaliida

(trias - recent)

Mají mnohokomůrkové schránky, sklovité, složené minimálně ze dvou vrstev kalcitových krystalů (bilamelární). Tvar schránek je nejrůznější, často jsou spirálně vinuté, někdy dosahují i větší velikosti.

Nummulites

 

ZPĚT NA systém           ZPĚT NA ÚVODNÍ STRANU