|
Podtřída
Conulata - konulárie |
Charakteristika
Konulárie
zahrnují mořské, vesměs přisedlé
živočichy, kteří jsou kladených do
příbuznosti medúzovců. Vytvářeli si
pevné, chitinofosfatické schránky – periderm. Tvar schránky je pyramidální
(obr. 1), válcovitý nebo doutníkovitý,
čtyřbokého nebo obdélníkovitého
průřezu některé formy i o průřezu
oválném. Schránky dosahovaly velikosti několika cm
ojediněle 30-40cm. Schránka byla velmi tenká,
pružná, na vnější straně pokryta
jemnými až hrubými přírůstkovými liniemi,
méně často i jemnými podélnými
žebírky (obr. 4). Jejich křížením
vzniká pravidelná, u některých
konulárií až jemně trnitá povrchová
struktura. Povrch mohl být i hladký. Stěny schránek
se protínají v tzv. angulárních liniích (obr. 3). Uprostřed každé
stěny probíhá tzv. parietální linie, která uvnitř schránky
vytváří podélné septum - hlavní
lištu.
|
Obr. 1:
Rekonstrukce konulárií, 1 – přisedlý typ, 2
– volně plovoucí typ (Druščic, |
Obr. 2:
Upevňovací terč (Špinar, 1960 ). |
Schránky
směřovaly vrcholem k podkladu. Přichycovaly se upevňovacím terčem (obr.
2). Na opačném konci byly schránka otevřená. Zde
byly stěna schránky prodloužena do podoby
trojúhelníkovitých desek – příústních laloků (obr. 3). Tyto laloky
kryly ústní otvor , pravděpodobně opatřený
chapadly. Nedostatek údajů o organizaci měkkých
části těla vedl k představě dravého
způsobu života konulárií, podobně jako u
některých recentních medúzovců. Dnes se
spíše předpokládá, že konulárie
filtrovaly drobnou potravu z vody.
|
Obr. 3:
Ústní laloky, 1- sevřené, 2 - otevřené
(Špinar, 1960). |
Obr. 4: Paraconularia sp., karbon, Anglie (www.colossal-fossil-site.com). |
Ekologie
Konulárie
žily přichycené vrcholem k podkladu nebo se
předpokládá i nektonní způsob života,
podobný dnešním medúzám.
Stratigrafie
Konulárie
se objevují od počátku ordoviku, nejmladší
nálezy pochází z triasu. Mezi
nejznámější náleží Pseudoconuaria (velké schránky se síťovitou
skulpturou).
ZPĚT
NA systém
ZPĚT NA
ÚVODNÍ STRANU