Řád
Stromatoporoidea - stromatopory |
Charakteristika
Stromatopory
jsou vyhynulou skupinou výlučně mořských živočichů, kteří si vytvářeli masivní
kostry z uhličitanu vápenatého zvané coenosteum. Základ vnitřní stavby kostry (obr.
1) tvoří horizontální pláty (laminy) spojené
vertikálními sloupky (pilae). Sloupky
mívají okrouhlý průřez. Mohou být dlouhé, když pronikají několik plátů, nebo
krátké, jestliže jsou vymezeny dvěma sousedními pláty. Někdy mohou být
vyvinuty prostory čočkovitého tvaru
označované jako cysty. Povrch trsu
bývá hladký, granulovaný nebo bradavčitý. U některých jsou na povrchu coenostea
patrné hvězdicovité útvary (astrorhizy), umístěné na
vyvýšených výstupcích. Makroskopicky je laminární uspořádání patrné na silnějších,
koncentricky uspořádaných latilaminách. Trsy mohou být hlízovité,
kulovité, destičkovité, povlékavé nebo větvené (obr. 2). Dosahují velikosti od
několika mm do několika m.Uspořádání měkkých částí není známo.
Obr. 1: Základní
stavba trsu stromatopor (Boardman et al., 1987). |
Obr. 2: Tvary kolonií stromatopor
(Druščic, 1974). |
Systematické
postavení je nejasné. Stromatopory bývají kladeny do příbuznosti žahavců nebo k
houbám, jmenovitě k třídě Demospongea, se kterými mají řadu společných znaků
(např. uspořádání astrorhiz připomíná soustavu lakun a kanálků na povrchu
korálinních hub).
EKOLOGIE
Stromatopory žily v mělkých teplým mořích. Jejich coenostea
byla důležitou složkou útesotvorných organizmů v siluru a devonu. V příznivých
podmínkách se stromatopory stávaly skupinou na útesech převažující. Vytvářely
poléhavé a povlékavé porosty, v klidnějším prostředí i hrubě větvené útvary
(např. rod Amphipora).
Stratigrafie
Stromatopory
jsou známé od kambria do křídy, s maximálním rozkvětem v siluru a devonu.
Nejvýznamnějšími zástupci jsou rody Amphipora a Actinostroma (obr. 3).
rod Actinostroma (silur-devon)
Hlízovité trsy s hrbolky a astrorhizami. Pláty a
sloupky (probíhající přes několik plátu) dobře vyvinuté. V příčném řezu
vytvářejí oba prvky čtyřúhelníkovitá oka.
rod Amphipora
(devon)
Válcovité, často větvené trsy s buněčnou stavbou cenostea.
Ve středu bývá osní kanálek. Na periférii jsou puchýřky mohutnější.
|
Obr. 3: Actinostroma sp., devon,
Koňeprusy (foto P. Skupien). |
ZPĚT NA systém ZPĚT NA ÚVODNÍ STRANU