2. Cvičení
- horninotvorné minerály
2.4 Skupina oxidů a hydroxidů
·
Magnetit
Magnetit (obr. 2.4.2, 2.4.3) je důležitou rudou železa.
Minerálu dala název jeho přirozená magnetická schopnost.
Chemický vzorec: |
FeO.Fe2O3 |
|
Soustava: |
kubická |
|
Barva: |
šedavě
černá, kovově černá |
|
Vryp: |
černý |
|
Fyzikální vlastnosti: |
Podle Mohsovy
stupnice tvrdosti má magnetit tvrdost 5,5 – 6,5. Minerál není štěpný. Měrná
hmotnost je |
|
Forma výskytu: |
Magnetit
má zrnité i kompaktní agregáty, může být i jemně krystalický. Výjimečně se
objevují i dvojčaté srůsty. |
|
Vznik: |
Magnetit
vzniká krystalizací z magmatu, akcesoricky se vyskytuje téměř ve všech,
hlavně bazických horninách. Nachází se také v horninách metamorfovaných
(např. ve skarnech). |
|
Ložiska a výskyty: |
Významnými
světovými ložisky jsou např. švédská Kiruna, magnetit se nachází také na
Uralu (Magnitnaja Gora), dále v Jižní Africe, Německu, Rusku a USA. V České
republice se magnetit nachází (obr. 2.4.1) např.
v Měděnci, Sobotíně, Malešově, Bystřici pod Pernštějnem. |
|
Obr. 2.4.1 Příklady
výskytu magnetitu v České republice |
||
1-Měděnec,
2-Vlastějovice, 3-Malešov, 4-Hraničná, 5-Přísečnice, 6-Sobotín, 7-Bystřice
pod Pernštejnem |
||
Obr. 2.4.2 Magnetit
s hematitem, Medlov |
Obr. 2.4.3 Magnetit,
ostrov Ischia, Itálie (Mineralogy Database, 2005) |
|
|
|
|
·
Hematit
Hematit (obr. 2.4.5,
2.4.6, 2.4.7) je významnou železnou
rudou. Starodávná pověra říká, že velká ložiska hematitu pocházejí z míst
bitev, kde se krev bojovníků vsakovala do země.
Chemický vzorec: |
Fe2O3 |
|
Soustava: |
trigonální |
|
Barva: |
červenavě
šedá, černá, černočervená |
|
Vryp: |
krvavě
červený, červenohnědý |
|
Fyzikální vlastnosti: |
Tvrdost
hematitu je podle Mohsovy stupnice tvrdosti 6,5. Minerál není štěpný.
Průměrná hodnota měrné hmotnosti je 5,3 g.cm-3. Krystaly
mohou být průsvitné až opakní. Lesk je kovový i matný. Hematit vykazuje po
zahřátí magnetické vlastnosti. |
|
Forma výskytu: |
Habitus
krystalů hematitu může být tabulkovitý, masivní, zemitý nebo oolitický.
Vyskytuje se také v šupinatých i zrnitých agregátech nebo čočkovitých
krystalech. |
|
Vznik: |
Hematit
se akcesoricky vyskytuje v magmatických (hlavně efuzivních) horninách,
dále v pegmatitech. Může mít také hydrotermální původ, exhalačně pneumatolytický.
V sedimentárních podmínkách vzniká diagenezí limonitu. |
|
Ložiska a výskyty: |
Ve světě
se hematit nachází např. ve Velké Británii, Austrálii, Brazílii, Mexiku, na
Ukrajině. V České
republice je hematit (obr. 2.4.4)
např. v Ejpovicích. Zdicích, Mníšku pod Brdy, Medlově. |
|
Obr. 2.4.4 Příklady
výskytu hematitu v České republice |
||
1-Ejpovice,
2-Zdice, 3-Mníšek pod Brdy, 4-Medlov |
||
Obr. 2.4.5 Hematit,
Krivoj Rog, Ukrajina |
Obr. 2.4.6 Oolitický
hematit, Krušné Hory |
|
|
|
|
·
Křemen
Křemen je vedle živců nejrozšířenější minerál na Zemi. Nachází se
téměř ve všech geologických prostředích a je součástí většiny typů hornin.
Existuje v mnoha barevných i tvarových odrůdách.
Chemický vzorec: |
SiO2 |
|
Soustava: |
trigonální |
|
Barva: |
Zahrnuje
široké spektrum barev. Pojmenování jednotlivých odrůd křemene se řídí barvou
nebo zbarvením minerálu. |
|
Vryp: |
bílý |
|
Fyzikální vlastnosti: |
Podle
Mohsovy stupnice tvrdosti má křemen tvrdost 7. Minerál není štěpný a má nepravidelný
lom. Křemen má průměrnou hodnotu hustoty |
|
Forma výskytu: |
Křemen
se vyskytuje v krystalické, případně kryptokrystalické nebo amorfní
formě. V krystalické
podobě jsou známy barevné odrůdy křemene – nachový ametyst (obr. 2.4.13),
žlutý až oranžový citrín, kouřově bílý mléčný křemen (obr. 2.4.9),
čirý křišťál, růžový až načervenale růžový růženín (obr. 2.4.11),
hnědá záhněda (obr. 2.4.10)
a černý morión. Kryptokrystalické
formy jsou tvořené krystaly tak malými, že je nelze spatřit téměř ani pod
mikroskopem. Kryptokrystalický je např. chalcedon (obr. 2.4.16)
a achát (obr. 2.4.12).
K barevným kryptokrystalickým formám patří např. chrysopras (sytě zelený
achát; obr. 2.4.14),
sardonyx, onyx (černý a bílý achát), karneol (žlutý až oranžový achát),
pazourek (pestrá a mikroskopisky vláknitá forma), jaspis (pestrobarevný
achát), opál (obr. 2.4.15). |
|
Vznik: |
Křemen
vzniká všemi v přírodě známými způsoby. Může vznikat z magmatu,
v hydrotermálních žilách i sedimentech. |
|
Ložiska a výskyty: |
Významnými
nalezišti ametystů jsou např. Brazílie, Uruguay, Mexiko, Kanada, záhnědy jsou
v Brazílii, USA, Skotsku, švýcarských Alpách, růženíny jsou rozšířené
v Brazílii, citríny se vyskytují spolu s ametysty, ale jsou vzácné,
křišťály lze nalézt v Brazílii, USA, Africe, acháty jsou např.
v Německu, Mexiku nebo USA. V České
republice (obr. 2.4.8)
jsou ametysty např. v Kozákově, křišťál v Žulové, růženín
v Dolním Boru. |
|
Obr. 2.4.8 Příklady
výskytu některých odrůd křemene v České republice |
||
1-Dolní
Bory (záhněda, růženín), 2-Kozákov (chalcedon, achát, jaspis), 3-Cínovec
(záhněda), 4-Žulová (křišťál) |
||
Obr. 2.4.9 Křemen
mléčný, Krašovice u Krásné Hory |
Obr. 2.4.10 Záhněda,
Záseky u Netína |
|
|
|
|
Obr. 2.4.11 Růženín,
Dolní Bory |
Obr. 2.4.12 Achát,
Podkrkonoší |
|
|
|
|
Obr. 2.4.13 Ametyst,
Měděnec |
Obr. 2.4.14 Chrysopras,
Szklary, Polsko |
|
|
|
|
·
Bauxit
Bauxit (obr. 2.4.18)
je heterogenní materiál, který obsahuje z 80% jeden nebo více minerálů
hydroxidu hliníku (hydrargyrit, boehmit, diaspor), dále obsahuje směs křemíku,
železných oxidů, jílu, titanu, alumosilikátu. Protože je bauxit směsí minerálů,
řadí se spíše mezi horniny.
Chemický vzorec a krystalová soustava: |
hydrargyrit
(Al(OH)3) – monoklinický, diaspor
(AlO(OH)a) – rhombický, boehmit
(Al(OH)g) - rhombický |
Barva: |
žlutohnědá,
červenohnědá, také bílá, růžová |
Vryp: |
žlutý,
červený, hnědý |
Fyzikální vlastnosti: |
Bauxit
má tvrdost podle Mohsovy stupnice 1 – 3, je neštěpný, jeho hustota dosahuje
hodnoty |
Forma výskytu: |
Bauxit
se vyskytuje v podobě zemitých pórovitých nebo oolitických mas. |
Vznik: |
Bauxit
vzniká jako reziduální sedimentární materiál z procesu lateritizace.
Boehmit může vznikat hydrotermální alterací nefelínů a živců, diaspor se
vyskytuje v metamorfovaných horninách spolu s korundem. |
Ložiska a výskyty: |
Ve
světě jsou ložiska bauxitu např. v Surinamu, v Ghaně, Indonésii, Rusku,
Maďarsku. V České
republice se bauxit nachází (obr. 2.4.17)
např. v Mastech u Rychnova nad Kněžnou. |
Obr. 2.4.17 Příklady
výskytu bauxitu v České republice |
|
1-Masty u Rychnova nad Kněžnou, 2-Vernéřov u Aše
(diaspor), 3-Dolní Bory (diaspor) |
|
Obr. 2.4.18 Bauxit
(laterit), Slavěnka |
|
|
·
Limonit
Limonit (obr. 2.4.20)
není skutečným minerálem, ale směs podobných hydratovaných kovových oxidů,
goethitu (obr. 2.4.21),
lepodokrokitu a amorfního hydroxidu železa. Většina limonitů je tvořená
minerálem goethitem.
Chemický vzorec: |
Fe2O3.nH2O |
|
Soustava: |
rhombická |
|
Barva: |
žlutá,
oranžová, červenohnědá, hnědočerná |
|
Vryp: |
hnědožlutý
až žlutý |
|
Fyzikální vlastnosti: |
Tvrdost
limonitu je podle Mohsovy stupnice tvrdosti 5 – 5,5. Limonit není štěpný, ale
minerál goethit je dokonale štěpný v jednom směru a v jednom směru
má štěpnost zjevnou. Měrná hmotnost limonitu se pohybuje v rozmezí 2,9 –
4,3 g.cm-3. Limonit je opakní, goethit průsvitný až opakní.
Lesk limonitu je zemitý až matný, goethit má lesk diamantový až hedvábný. |
|
Forma výskytu: |
Habitus
limonitu je masivní nebo vrstevnatý, kulovitý, ledvinitý. Goethit může mít
habitus jehličkovitý, vláknitý. |
|
Vznik: |
Limonit
je sekundárním minerálem oxidační zóny ložisek minerálů železa. Vzniká také
rozkladem karbonátových a silikátových hornin v tropickém prostředí
(tzv. lateritizace). Vyskytuje se na hydrotermálních žilách. |
|
Ložiska a výskyty: |
Ve světě
se limonit nachází např. v Mexiku, Kanadě, na jihovýchodě USA, na Kubě,
ve Finsku. V České
republice se limonit vyskytuje (obr. 2.4.19) např.
v Příbrami, Nové Vsi u Rýmařova. |
|
Obr. 2.4.19 Příklady
výskytu limonitu v České republice |
||
1-Příbram,
2-Chvaletice (goethit), 3-Zlaté Hory (geothit), 4-Nová Ves u Rýmařova
(lepidokrokit) |
||
Obr. 2.4.20 Limonit
oolitický, Nučice |
Obr. 2.4.21 Goethit,
Příbram (Mineralogy Database, 2005) |
|
|
|
|