Nerovnosti mechanického původu (mechanoglyfy) byly vytvořeny výmolnou činností na jílovitém dně bud' částicemi vlečenými proudem při dně (vlečné nerovnosti), nebo erozní činností celého proudu (proudové nerovnosti). Vzniklé deprese v jílovitém dně byly vyplněny písčitými sedimenty, usazenými většinou proudem, který deprese vyhloubil. Po diagenezi pak vznikly výplně nerovností, které se zachovávají na spodní vrstevní ploše psamitických poloh jako drobné elevace různých tvarů (obr. 1). Tohoto znaku využíváme při určení stratigrafické posloupnosti. Vzápětí po uložení se na spodní vrstevní ploše psamitů a psefitů na styku s podložními pelity tvoří vtisky (obr. 2). Vznikají v důsledku nerovnoměrného zatlačení rychle usazených hruběji klastických poloh do podložních nezpevněných pelitů. Vytvářejí proto nepravidelné vybouliny na spodní vrstevní ploše některých psamitických nebo psefitických poloh. Pro určení normální a překocené polohy vrstev lze použít též nerovnosti vrstevních ploch biologického původu - tzv. ichnofosilie (stopy po lezení, požerky apod., obr. 3).

Obr.1a. Nerovnosti vrstevních ploch se nejčastěji zachovávají v podobě výplní vystupujících jako elevace ze spodních vrstevních ploch psamitických poloh; lze podle nich rozlišit smysl stratigrafické posloupnosti (podle Kumpery et al., 1988). 1 - výplň vlečné rýhy, 2 - výplně erozních stop přecházející do výplně erozních brázd (3), 4 - výplně zabořených stop, 5 - výplně skokových stop, 6 -směr do nadloží, 7 - směr do podloží.		Obr. 1b. Výplně erozních stop na spodní vrstevní ploše pískovce, Ostravice, spodní křída (foto P. Skupien).
	Obr. 2a. Proudové stopy, svrchní křída, Horní Bečva (foto P. Skupien).	Obr. 2b. Vtisky na spodní vrstevní ploše.

Obr. 3. Stopy po lezení organismů ba spodní vrstevní ploše pískovce, Trojanovice, svrchní křída (foto P. Skupien).