Trilobit V.
Rok: 1964

Trilobit: Sao hirsuta

Rytíř: Doc. RNDr. Vladimír Homola, CSc.

Erb:

1964

Nové písně:

Program:

 

Jak se Honza uhlobaronem stal

/Autor: kolektiv studentů 4. ročníku HGF/

 

I. jednání

/M - matka, H - Honza/

 

M: Honzo, Honzo! Je to s námi zlé, není co jísti, ani kalcity jsi domů nepřinesl, nemám, co bych v Tišnově na burze prodala. Co s Tebou?

H: Mámo, klid. Za pecí je dobře, netáhne tu, co chcete víc?

M: Alespoň klinoptilolit kdybys donesl, už jsem ho od tebe neviděla léta páně.

H: Mámo nejsou, všechny jsou už vybrané. A nech už toho! Dones ze spížky ten uherák a postav na kafe, když už teď pivo nekupujeme.

M: Prosím tě, jenom bys žral. Hochu, hochu, co s tebou bude? Kladivo neudržíš, kompasem nenaměříš, a ani tu mapu nezorientuješ.

H: Nemusí být, mámo, hlavně že jsem pln veselé mysli a optimismu a nebojím se směle hledět do budoucnosti.

M: Takhle to nikam nedotáhneš, ale já už tě živit nebudu, vyber si, buď do světa, nebo na báňskou. A to jsou moje poslední slova.

H: Mámo, na baňu ne, vždyť víš, že i Zamarský mě od lateritů vyhodil.

M: Tak do světa.

Místní rozhlas: Na vědomost se dává, že se nad celým královstvím vyhlašuje smutek, jelikož se našemu nejmilosrdnějšímu uhlobaronovi Okru II. sloje ztrácejí. Kdo by se našel takový srdnatý a pokusil se našemu panovníku sloje opět nalézti, dostane roční deputát a funkci štajgra k tomu. To vzkazuje vám jeho milost uhlobaron Okr II.

H: Mámo, vidíš! To je pro mě, půjdu do světa, sloje najdu, Okrovi je přivedu a o uhlí je postaráno. /Zpívá si:/ Proč bychom se netěšili, když nám pán bůh uhlí dá, uhlí dá, když nám pán bůh uhlí dá...

/Honza odchází, na scénu nastupuje spíkr:/

Honza vyrazil hned časně ráno, počasí mu přálo, vítr při zemi 220°, 7 m za vteřinu, výstup Praha ve výšce 305 m vítr 10 m za vteřinu, teplota 12°, rosný bod 6°, tlak 105 hektopascalů. Co víc si moh náš milý Honza přát. Šel přes Ramzovské nasunutí, desenskou klenbou se protáhl, s kulmem zápasil a jednou navečer došel k malé chaloupce, kde bydlela Baba Ježibaba.

 

II. jednání

/B - Baba Ježibaba, H - Honza/

 

B: Skripta, panáčku, skripta si kupte, na dalekou cestu jdete, určitě neprohloupíte.

H: Babo, pokoj mi dej! Radši mi řekni, kde bych tu dnes navečer moh kosti složit, neb se v kulmu ztratím a nikdo nenajde mne více.

B: Spi si venku, červe, co je mi do tebe. Neboj se, že by ses tu ztratil a když, tak oni tě najdou, každý rok tu chodí mapovat, i když pravda, 15 let chdí jenom kolem Albrechtic a dál se více neodváží.

H: Babičko, prosím tě, nach mě na noc u sebe, lišky tu dávají dobrou noc, vlci vyjí a báňská tu mapuje.

B: Dobře, Honzo, nechám, ale musíš si ode mne skripta koupit a hlavně taková, která tu už 10 let leží a nikdo je nechce. Podívej! /seznam skript/

H: Co s tím?

B: To je tvoje věc. Jdeš do světa, rozum potřebuješ. Koupíš nebo ne?

H: Co mám dělat? Chci-li přespat, jiné volby nemám, peněz však také ne. Zaplatím šekem.

B: Co? Chceš platit šekem? A bony nemáš?

H: Ne, babičko, nemám. Ale rublíky mám.

B: Rublíky? Hm, ty si nech. Těch tu mám dost od té doby, kdy tu švarní junáci Foldyna a Palas po dlouhé cestě své kosti složili. Oj, to byla noc! A ráno poděkovali a svá skripta skoupili. Tak peníze nemáš!

H: Nemám, babičko, nemám.

B: Dobře, ale pamatuj si, že do roka a do dne přijdů a peníze i s úroky si vyzvednu. A pověz Honzo, kam vlastně jdeš? Na vandr, do světa, na studia, nebo na celostátní svočku?

H: Do světa a radu bych potřeboval, babičko. Náš panovník uhlobaron Okr II. na vědomost dal, že se mu všechny sloje ztrácejí, uhlí nění a kdo mu je najde, tomu slíbil roční deputát a funkci štajgra k tomu.

B: Dobrá, oko za oko, zub za zub. Pomůžu já tobě, pomůžeš ty mě! Dám ti radu. Dobře mě  poslouchej. Pod Radhošťský kopec půjdeš, Beskydy sedmkrát prošlapeš a jako že se Baba Ježibaba jmenuju, to uhlí tam je. To vím od svého bratra Radegasta Dvanáctého, užívám jeho moku 4 litry denně.

H: Jaj, znám bratra Radegasta tvého, též jsem pravidelně nějaký ten litřík užíval, v poslední době ho nekupuju, ani sám nevím proč.

B: A ještě jednu vzácnost nad vzácnost tu mám. V jediném exempláři. Jakýsi Ottův naučný syllabus, zázračné psaní, za noc tě celé Karpaty naučí, ber, dokud dávám.

H: Dej sem, Babuško Jaguško. Karpaty se naučím, karbon pod nimi navrtám, doly otevřu a rubať budem.

/Hodně hledačů se pohybuje po pódiu po čtyřech./

Spíkr: Hledali a hledali, všichni hledají uhlí skryté, sloje nikdo nalézti nemůže. Odměna láká, nedá spát, ve dne v noci tisíce hledačů, prospektorů do země buší a skrytý poklad hledá. Jen jediný Honza ví, jak na to. Nedá mu spát, že ježibaba do roka a do dne bude peníze své bude chtít, nebo duší jeho zaplatit.

   Honza uhlí navrtal, štajgrem se stal a od té doby každý týden deputát bral a že byl šikovný, věděl vždy kudy kam a skripta od ježibaby se řádně naučil, dotáhl to do roka na pána svých radhošťských dolů.

 

III. jednání

/H - Honza, R - Radegast, P - Petice, B - Baba Ježibaba, S - sekretářka/

 

H: Tak to máme 20 000 vytěženo včera, 50 000 dnes, 100 000 tun zítra. Výborně, chlapci makají, sám rekord. Je to krásné. Mamka by se divila a ani žádnou školu k tomu nepotřebuju. Mám krásnou skleněnoplastoocelovou kancelář na hřbetu Beskyd, Kněhyni už jsme konečně zarovnali, vybetonovali a zbudovali novou energetickou stanici pro mé doly. Mám teď ale jako šéf samé problémy. Co s tou novou vtažnou jámou? No nevadí, to se vyřeší, až moji hoši konečně srovnají Javorník, tak ji bude kam dát. Samé starosti. No naštěstí se daří v asanačním pásmu Radhoště, Tanečnice a Smrku, i zde budeme brzo hotovi. Jsem přece optimista.

S: Pane ředitel, pane ředitel, máte tady návštěvu, prý ohledně jakési ochrany přírody, sama nevím, co to je.

H: Neomlouvejte se, kolegyně, já taky ne. Nikde jsem to ještě nečet, pozvěte je dál.

P: Vážený pane uhlobarone, žádáme vás, abyste okamžitě své doly zastavil, vrtné věže z Beskyd odvezl a napravil škody, které... 

(...pokračování textu se nedochovalo)

 

 

 

Aplikace průserových křivek na děje v přírodě, zvláště pak na geologických katedrách

 

   Jsem členem výzkumného týmu, který se zabývá teorií průseru. Byl jsem pověřen, abych vám tlumočil poznatky našeho pětiletého bádání v této oblasti lidské činnosti.

   Proč právě já? Odpověď je na snadě - mám s daným tématem mnoho společného. Abych Vás uvedl do problematiky, dovolte mi ve zkratce zabrousit do obecné teorie průseru. Zároveň se omlouvám za terminologii, která je a patrně dlouho bude ryze česká bez cizojazyčných ekvivalentů, i když to bude někomu žinantní.

Axiomy:

            1) Průser je nezničitelný a vyplňuje katedry spojitě, do nejmenšího místečka.

            2) Šíří se vesmírem rychlostí světla a jako světlo je zároveň povahy korpuskulární a vlnové. Pište si to, vážení, nikde to nenajdete. Částicí průseru je jeden průseron.

            3) tato částice přenáší pouze elementární množství průseru, a proto jsme stanovili katedrální empirickou jednotku průseru, což je jedna kárná /K/.

            4) Průserové pole. Osoby pohybující se na katedrách kolem sebe vytvářejí různě silné průserové pole. Jeho potenciál závisí na postavení daného jedince v hierarchii školy.   Zjednodušeně řečeno - čím vyšší je postavení daného jedince, tím může být zdrojem většího průseru.

            5) Zmatek. Zmatek je děj, který vždy a všude provází průser. Jednotkový zmatek je takový zmatek, který stihne způsobit operativní oddělení za 1 hod. činorodé práce.

   Absorbce průseru - 111. věta o průseru. Průser dopadá na hlavu x lidí stejnoměrně, pokud ve skupině není absorbent průseru - vytipovaná osoba X, pak se veškerý průser týká pouze této jedné osoby.

            6) Další veličinou, která provází průser, je sranda. Je známo, že průser se cyklicky mění ve srandu a naopak. Tj. nárůstem množství průseru se změní podstata jevu a je z toho sranda.

   Příklady: Zavedení operativního oddělení - dnes je to průser, ale za pár let to teprve bude sranda. Kontroly na kolejích - dnes je to sranda, ale za pár let to bude průser. Příkladů by mohlo být více.

   Vraťme se ale k původnímu tématu, jímž je aplikace průserových neboli análních křivek. 

(...pokračování textu se nedochovalo)

 

 

Scénka

/R - reportér, L - Ludva, M - Müller/

 

R: Čest práci, soudruhu profesore!

L: Těbůch, co blbneš, osobo, dyť sem tu jen asák!

R: /Mé omluvy byly blahosklonně přijaty a pokratší, ale obsažné rozmluvě jsem byl přijat za tichého společníka na probíhající seminář. To co následovalo, bylo strhující. /

 

L: Dnes si máme povědět o radioaktivitě a ultrazvuku a seznámit vás s příslušnými přístroji. První skupinou se zabývat nebudeme, protože k měření jsou třeba baterie, které nemáme. Pro zajímavost, jsou to placaté baterie 4,5 V. To by k první skupině stačilo. A teď další skupina, ultrazvukové vlny. Co je to ultrazvuk, to každý ví, i děvčata. Podíváme-li se na to hlouběji, vidíme, že vlny se šíří podlevzorce, který bych nerad odvozoval. Ultrazvuk se dá použít ke zjištění nebezpačí závalu. Celý problém se nemusí brát ani pesimisticky, ani optimisticky.

R: /Příšerně a spiklenecky se usmál na posluchače. Tvářil se, jako by neřekl vše, což dodávalo celé věci půvabu a u posluchačů vyvolávalo lehké mrazení v zádech. / Už jsem to nevydržel a skočil jsem mu neočekávaně do řeči: „Promiňte mi mou agresivnost. Slyšel jsem, že v poslední době vás zasáhly určité reformy nejistého charakteru.“

L: Ale to víš, pedagogika - pokrok. Nějaké archy z děkanátu.

R: To tedy znamená, že nové koště dobře mete?

L: No dyť říkám, chemie, totiž pedagogika - pokrok! Co je to tam za hluk?

R: /Rozvážně odběhl k epicentru hluku, jenž vydávalo několik posluchačů, kteří se dožadovali výkladu o záhadné bedničce./

L: Tak co s tím měříme? Tady je vypínač, jak se zapíná to každý ví, já ho pro jistotu zapnu a vy už s tím nehýbejte. Dále je tu asi 10 knoflíků. V praxis e setkáte s těmito dvěma. Důležité je to, že pravý točíme nalevo a levý vám nastavím a je to. Vzorek máte nachystaný, je pevně upevněn, aby tam nevznikaly imparimentilonální proudy (kdo není elektrikář, tak mu to nic neříká), S ničím nehýbejte, je to citlivé na otřes. To celé je betonoskop. Když vám vyjdou větší úchylky, nic se neděje, ne abyste s tím za mnou běhali, příroda je rozmanitá.

R: /V tom se prudce otevřely dveře a do místnosti vešel dobře vypadající, bystrý muž středních let./

M: Nazdar Ludvo, cvičíš, cvičíš? Tak co hoši, jde to, jde to? No to bych řek, je to spravené, to to bzučí. Hoši, zapomněl jsem ještě na přednášce jednu maličkost. Chviličku mi věnujte pozornost. Tužku a poznámky! Tak jedem. To máme, myslím, oddíl VI čárka 188. Metoda silového pole. Nepiště, dívejte se. Je to trochu nepřehledný obrázek. No, snad to půjde. Tak lomená vlna nám jde doprava, druhá doleva, konce jsou na rovnoběžkách, tak promítneme, sestrojíme hodochronu, dále nanášíme součiny vé dé té dvě ke každému bodu, podobně i z druhé strany, dostáváme ty rozhraní, které se blíží hyperbole. Teď si to nakreslete. 21 - 22 - 23 Tak teď si to pomalu zopakujeme. Oddíl VI, to máme, jestli se nemýlím pododdíl 189. Pardon, hnde přijdu, telefon, moment, ať mi neutečete, darebové!

R: /Vrátil se asi za 300 vteřin./

M: Dnes už nebudu další oddíl začínat. Mám tu některé organizační věci. Potřebuji dva dobrovolníky, nemusí být silní. Zítra mi mají dovést z Hodonína nějaké přístroječky, maloučké, pár takových maloučkých, kdyby se našli dva. Složit a jen odnést nahoru. Tak vy dva, tak fajn, hoši, v osm na rohu. A teď programy. Jak jste daleko? To jsme vám to vybrali, co? Je to zajímavé. Příklady znáte z praxe. Teď jde jen o to, abyste si započítali. Mě to trvá asi 5 hodin, tak vám tak 10. Jinak konsultace dávám já, přijít můžete všichni, ale ty co mají spontánku, odporovku, karotáž nebo radioaktivitu ať tu nevidím - takové jednoduchosti. Tak ve čtvrtek ať jste tu všichni!

R: /Z důvěryhodných pramenů jsem se dozvěděl, že druhý den přijelo těžkotonážní auto s masivní konstrukcí z Hodonína./

 

 

 

pozvánka a Trilobita

 

 

Fotografie: