Trilobit: Deiphon forbesi

Rytíř: Ing. Jarmila Műllerová, CSc.

Erb:

Nové písně:

Program:

Vstupní řeč trilobita

   Jmenuji se Deiphon forbesi a jsem v pořadí již 20. zástupcem třídy Trilobita, který vstoupil na nejmaldší pokryvné útvary recentního světa. Nejsem jen tak obyčejná fosilie. Jsem zástupcem nejvýznamnějšího druhu vyskytujícího se od dob astrálních po recent. Nejsem jako nějaký slizký amonit, který se vyvine, vegetuje a posléze zfosilní s jedinou touhou stát se vůdčí fosilií pro bajok. Jsme věční. Sami sebe mystifikujete ubohou představou o své neomezené vládě nad přírodou, a nejste schopni připustit myšlenky pokornější a pravdivější. Ale budiž. Jste jací jste. I když směšní se svými pošetilými vrty a s pokusy interpretovat čáry na papírech lezoucí z vašich zeměměrných přístrojů.

   Nelze však říci, že by váš tak nepochopitelně egoistický a drancující druh byl naprosto neužitečný. Poskytujete nám mnohem více kratochvílí, než například přihlouplí Echinodermata, vedle kterých jsme žili miliony let, než se konečně uráčili v triasu hromadně fosilizovat. Od chvíle, kdy jste se vzpřímili a vymysleli si název Homo, a hlavně od chvíle, kdy jste se začali víceméně cílevědomě rýpat v zemi, jsme se přestali nudit.

   Největší zálibou naší je mást a zpochybňovat logiku, se kterou uspořádáváte své snůšky blbostí, přelézat z jednoho stratigrafického horizontu do druhého hiát nehiát, míchat světové éry jako karty a hrát s nimi divoký mariáš, kde v sázku vkládáme kilometry tlustospisů bradatých učenců, pošetilých a neschopných uznat naši nejvyšší svrchovanost! Rádi také vrtné nářadí zručně přichvátíme a pak se smějeme, až horniny pukají, vrtný výplach uniká a solovatí a vrtáci se diviti nestačí.

   Náš šokující výskyt v rokycanské kuličce šáreckých vrstev dokazuje, jaký jste druh absurdní a zpozdilý, myslíce si, že svými stratigrafickými kolonkami seškatulkujete běh světa. Pán Jáchym Barrande se hluboce spletl, když dvěma z mých nebohých bratří přisoudil stáří spodnosilurské a za bydliště vrstvy motolské. A takoví jste všichni vy lidé - logicky spřádáte nespřadatelné, interpretujete neinterpretovatelné. Nyní nadešla chvíle, kdy do vašich glabel vneseno bude více světla.

   Náš druh je věčný. Ani Darwin, ani Pavlov, ani Plzák s námi nic nezmohou. Žijeme i fosilníme ve všech útvarech, jaké jste kdy pojmenovali, ovšem naše lokality jen tak lehce nevypátráte. Je možné nás najít všude, pokud ovšem uznáme za vhodné zjevit se nabubřelým rádobyvědcům. Ovšem, kdo by nás hledal třeba v neogénu, když jste nám přisoudili vyhynouti v paleozoiku a označili jste nás za skupinu bezperspektivní, sami sebe určujíce za jakési fiktivní pány tvorstva? Sami jste bezperspektivní. Nespočetné množství druhů s podobnými kořistnickými úmysly defilovalo před mými holochroálními zřecími plochami. Nenažraní Ammonoidea, rozpínaví Nummuliti - a jací jsou dnes? Vyřídilo je pár orogenezí. Váš vývoj koreluje s jejich vývojem, pouze jste významně urychlení, o to dříve zmizíte z recentních gyosynklinál i kratonů.

   Jak se tak na vás dívám, začínáte mi připomínat aberantní formy oněch nejapných ammonoideí z konce neokomu, z roku 2000 budete mít zřejmě stejnou radost jako oni z alpinského vrásnění. (Možná, že ani těch 20 let nebudeme muset čekat, stačí, když letos napadne 30 cm sněhu.) A přesto se opovažujete vyvyšovat se i nad nás - neomylné a věčné Arthropoda. Ale budoucnost ukáže, komu patří svět - nám, členovcům, neboť nás nikdy neskolí ani rýma, ani infarkt, ani energetická krize, DDT na nás již dlouho neplatí - ostatně, co je vaše DDT třeba proti hercynskému orogénu?

   Deiphon forbesi! Poslyšte dobře, tak zní naše jméno. Vyžeňte ze svých nervových uzlin zahnízděné roupy vědomostí a uznejte, že vše je jinak. Důkazem toho jsem zde já - Trilobit 20. a takto pravím:

   Zbavuji vás, příslušníci čeledi Hominidae, vaší rádoby vlády nad přírodou a počínaje tímto okamžikem stáváte se poddanými a já vaším jediným vladařem. Tak budiž!

Povyšování do stavu kosa

H: Lide geologický, vyslyš vůli J.M.Trilobita.

Na naší lokalitě byla zjištěna přítomnost zvláštního typu vagilního benthosu, společenstva bezperspektivního, přiřazovaného zoology ponejvíce k rodu humr. Tito se vyznačují absorbcí čtyř párů semestrů, zdatní jedinci i vícera, strávených na lokalitě známé ve vědeckém světě jako "Baňa", kterážto absorbce podle názoru některých učenců částečně zapříčinila jejich bezperspektivnost. Tím však, že jejich hlavy nejsou dosud zakolmatovány ani výplachem proklechtány vzdor veškerým nástrahám ostatních organismů obývajících báňskou lokalitu, jsou tito tvorové J.M. natolik sympatičtí, že se ve své blahosklonnosti rozhodl uchrániti humry od mrzkého vyhynutí a ráčil se uvoliti do stavu kosovského je přijmouti, to jest přijmouti kosy do cechu geologů.

Humři - předstupte před tvář J.M.

/Helfři rovnají kosy u pódia, Trilobit sleduje./

T: Tak tohle má být výkvět geologie ČSSR? Tohle stádo že si má odedneška říkat kosové stavu geologického? (Okřikování humrů.)

H: Plně chápu znepokojení Vaší Milosti. A proto bych rád Vaší Milosti představil tři z nich, kteří by měli být zárukou zdravého vývoje lidu kosího. Díky svým znalostem, šedinám a jizvám získaným z mnoha půtek a šarvátek s pedagogy, studijním i operativním oddělením, díky tomu všemu, čemu říkáme moudrost zkušeného studenta, jsou snad i zárukou dodržování starých obyčejů studentských.

T: Budiž, nechť předstoupí před můj zrak.

H: /volá/ Helfři, předveďte před Jeho Milost Trilobita XX. Jana Bajera, Lenku Havránkovou a Jana Fulku.

vaše milosti, toť on - Jan Bajer - tento skromný a nenápadný chlapec. Dovolte, aby byl vyzdvižen.

T: Prosím! /Helfři vyzvednou Bajera./

H: Tedy aby byl vyzdvižen jeho neutuchající boj se studijním oddělením a další lítou saní oddělením operativním. Už málem podruhé propadl - jako nyní! /helfři pouští Bajera/ Ale vždy ovšem povstal - jako teď /Bajer vstává/ a hrdině odolává nástrahám studia a stále odmítá brát VŠ jako rychlokurz.

T: Jene Bajere, za vaše četné zásluhy v boji proti všem ustanovením školního řádu uděluji vám titul docent kos. Vyznač své pygidium!

H: Dále dovolte, abych Vám představil velkou znalkyni nejen věd geologických, ale i restaurací Ostravských včetně hotelů, putyk, výčepů, bufet, špeluněk a pajzlů. Znalkyni dobrého piva Lenku Havránkovou, dosud střízlivou.

T: Využívám této vzácné chvilky střízlivosti a za velké zásluhy na poli restauračním uděluji vám titul abstinentka, promiňte, spletl jsem se, asistentka kosová. Vyznač své pygidium!

H: A do třetice představuji Vám Vaše Milosti Jana Fulku, sportovce každým coulem, nepijáka, nekuřáka a nemravu, který tak zdatně leze po skalách, že ho ani obě spojená studijní oddělení nebyla sto uchvátit, a tak mu raději umožnila dlouhodobou výživu děkanátem po dobu dosud neomezenou.

T: Gratuluji Vám k takovému výkonu a za tento krásný úspěch Vám uděluji řád kosa alpinského. Vyznač své pygidium!

H: Můžete odejít ke svému stádu, pastýři.

Tak co, Vaše výsost je již spokojena s představenými vzorky kosů veteránů?

T: Po spatření jejich vyžilých obličejů jsem se plně uklidnil. S uspokojením mohu konstatovat, že ve škole vás toho mnoho nenaučili a ani už nenaučí - stejně by vám to nebylo k ničemu. Naše Milost se tedy rozhodla přijmouti vás, humři, do cechu geologů. Helfři - přistupte k obřadu.

Úvodní scénka mapovací

/skupina studentů a docent/

doc.: Tak prosím vás, pojďte sem blíž, ano i vy zezadu, buďte tak hodní. Tak tedy soudruzi, jsme u prvního výchozu a já bych vám rád řekl pár poznámek k dosavadnímu průběhu mapování a později k vlastnímu výchozu, ano?

   My jsme již geologické mapování probírali na přednáškách a dnes jsme o něm mluvili před túrou. Mé poznámky tedy neberte jako nějaké mentorování, ale jako dobře míněné rady stařičkého pedagoga vám, nastávajícím geologům.

   Tedy ad primum - mapujeme do mapy 1:25000. To znamená, že 1 mm=25 m. Soudruhu Ďůrovko, prosím vás, ukažte mi pastelku.

/Ďůrovka podává pastelku, doc. ukazuje davu/

   Jistě teď chápete, že si musíte pastelky dobře ostrouhat, abyste jednou čarou nevymapovali 100 m naráz. Děkuji, Ďůrovko a tu pastelku si ostrouhejte. Apropo, neměl byste klejku?

/Ďůrovka nabízí balíček/

Ó, děkuji, to si vemu hned dvě.

   No, ad secundum - ještě jednou vám zdůrazňuji a prosím, nepodceňujte to. Mapujeme v terénu zamořeném smrtonosnými klíšťaty, tzn. že než vyrazím do terénu, důkladně se obleču, nechci vidět žádné kraťasy, ano Hardy, a pak se potřísním tímto biolitem, ale opatrně, nestříkám jej, kam nemám, např. na stěny hotelu či do vlasů, aby se nedostavil blýskavý efekt doc. Pukliny, často vznikající po nevhodném použití biolitu.

   Ad terci - terci, terci tedy hmm, za třetí - mapujeme v přírodě, dalo by se říci panenské, nebudeme rušit zvěř povykováním či hlasitým hovorem. Že, soudružko Macurková?

/Macurková se baví s Ďůrovkou/

   Pro toho, kdo musí neustále mluvit, mám jednoduchý recept, ostatně, sám ho používám. Tedy místo hovoru možno zaměstnat svá ústa usilovným žvýkáním žvýkací pryže. Doporučuji vám čs. výrobek značky Pepermint. Vynikající, opravdu vynikající je značka Kangaroo - ta se k nám bohužel nedováží.

/vybaluje žvýkačku a žvýká/

   A prosím, nyní bych se vrátil k problematice zpracování samotného výchozu. Řeknu vám jakýsi rešerž toho, co jsme si řekli již dříve. Tedy, udědomte si, že každý takovýhle výchoz je pro geologa oknem do minulosti, jímž vidí dokonale odkryté vrstevní sledy a způsob jejich uložení. Má tedy pro geologa každý takový výchoz nedocenitelný význam. Aby však mohl vytěžit z výchozu opravdu všechno, musí postupovat systematicky: musí určit přesnou polohu výchozu v mapě, výchoz popíše makropetrograficky, stratigraficky, litograficky a všelijak jinak. Nikdy nesmíme opomenout popsati tektonické znaky, zvláště pak kliváž, kterou příroda rafinovaně maskuje různými způsoby, takže mnohým geologům zůstává navždy utajena. Ceňte si tedy každého výchozu, neboť chytrému geologovi mnohé napoví.

   To bylo pár mých poznámek a nyní půjdeme dál.

Ďůrovka: A ja, keby som mal veľa peňazí, tak by som všetky výchozy kúpil a zahádzal.

Scénka z vojenského prostředí

/k nastoupené jednotce - družstvo přichází pplk. Francouz, velitel družstva podává hlášení:/

„Soudruhu podplukovníku, velitel II. družstva student Machek. II. družstvo nastoupeno k hodině technické přípravy v počtu ...“

/pplk. přejde před družstvo a zařve, co mu síly stačí/

pplk. „Nazdar soudruzi!“

Družstvo odpoví velmi ledabyle a nejednotně: „Zdar soudruhu podplukovníku.“

pplk. /bodře/: „Ale synci, co to bylo? Už ani zdravit neumíte, no tak si to zkusíme ještě jednou /řve jako tur/ Nazdar soudruzi!“

Družstvo hlasitě s důrazem na poslední slabiku: „Zdar soudruhu podplukovníku!“

pplk.: „No vidíte, že to jde. Ale to -ku znělo jako ty kurvo, co?“... „Soudruzi, námět dnešního zaměstnání je tento: včera ve večerních hodinách porušilo Rakousko neutralitu a jeho armáda podnikla útok na naše území na čáře Znojmo - Břeclav - Hodonín do hloubky 20 km. O půlnoci byla však tato armáda zastavena. Při ústupu byly zničeny všechny mosty přes řeku Dyji. Naše prvosledové jednotky ničí v těchto okamžicích živou sílu nepřítele na čáře Schönnbrun - Prater. Úkolem naší roty je postavit dřevěný most přes řeku Dyji v prostoru Břeclavi, abychom zabezpečili zásobování v týlu. Teoreticky už jsme to stavěli na katedře. Dnes si to máme ověřit v praxi. Bohužel břeclavská posádka je na cvičení na Libavě i s veškerou technikou. Takže si jen o tom něco povíme a pak bude přestávka. Rozumíme si, soudruzi?“

   „Tak teď nám někdo řekne, jak stanovíme vzdálenost mostních pilot. Tak třeba ty, Smékal. No pojď sem, ty šíšo, tys mi měl přinést nějaké mince, ne?“

/Smékal váhá/

pplk.: „No pojď sem k té tabuli, co jsme si sem donesli a napiš něco o těch pilotách. Už jste měli statiku-dynamiku, ne?“

/Smékal si stoupne k tabuli a rozpačitě se kouká kolem/

/Ostatní stojící v družstvu rozpačitě krčí rameny/

Smékal: „Ehm, tak tedy vzdálenost pilot vypočteme podle vzorce“

VZD = (d² · π · š) / (cosφ (2+1)) · k

/píše na tabuli/

Smékal: „Vzdálenost rovná se průměr piloty na druhou krát pí krát šíře mostu krát koeficient ká, jenž si najdeme v příručce ŽEN 2-3. Úhel fí je úhel tření vodních travin o pobřežní piloty.“

pplk.: „No dobře synku, dobře. To jsme taky brali na akademii, tam jsme se učili i těžší vzorce, ale v praxi my staří ženisté dáváme piloty tak 5 - 6 m od sebe. Tak se zařaď, synku. Je vám to jasné, soudruzi?“

   Tak jsme probrali, co jsme měli a teď si dáme přestávku. Sedněte si do trávy a zakuřte si.“

/Studenti sedí v hloučku a poblíž sedí i pplk./

/Smékal sedí a cosi píše na papír/

pplk.: „Smékale, co to píšeš synku, dopis ženě?“

Smékal: „Ale soudruhu podplukovník Levec nám dal vyplnit nějaké dotazníky, tak zrovna vyplňuji bod č. 6 - Můj vztah k dívkám.“

pplk.: „Jé, to by mě zrovna zajímalo, synku. Už to máš vyplněné?“

/Smékal váhavě podává papír/

pplk. /čte si/ „Jé, to je sranda, to je sranda. Na, přečti to nahlas, ať se synci pobaví.“

/Smékal váhavě vstane a čte/: „..............“

pplk. /když Smékal dočte/: „Ale synku, to se do dotazníku tak nepíše. Na vojně se odpovídá stručně - když máš odpovědět ke vztahu k dívkám, tak napiš, že jsi ženatý a tím je to jasné.“

pplk.: „Tak co synci, jak se vám líbí v Břeclavi, není to tak strašné, že? Ale synci, mě to tu už štve. 31 let jsem na vojně, ale teď jsem jim dal výpověď. Už to mám za 50. V srpnu končím.“

/z hloučku studentů údiv/: „Vážně? fakt? A kde budete dělat?“

pplk.: „No, to ještě nevím, synci. Co myslíš ty, Bureš, tvoje máma učí na stavební průmyslovce, ne? Tam by to bylo fajné. Tam bych mohl učit nějaké ty stroje, co myslíš? Buldozery, jeřáby a brannou výchovu, to já ještě zvládnu. Co myslíš Bureš?“

Bureš „No, nevím, já se zeptám mámy.“

pplk.: „Zeptej se synečku, to by bylo fajné, pracoval bych od osmi, nikdo by mě nebuzeroval...“

Z hloučku: „Nebo byste mohl jít na šachtu. Na čelbu.“ /smích/

pplk. /poděšeně odskočí a praví/: „Já na šachtu? Na čelbu, kdo to řekl? Ty Kučera? Ty jsi... /vrtí hlavou/ Já na šachtu. Synci, já jsem starý chlap, 31 let na vojně, to nechalo následky na zdraví. Synci, mám zničené srdce, játra, bolí koleno, já už nejsem na šachtu.“

Z hloučku: „Tak si vemte trafiku.“

pplk.: „Kdo to zase byl? Vztyk!“ /k veliteli družstva/ „Nechte nastoupit družstvo a zmizte mi z očí.“

Velitel: „Pozor, v řad nastoupit, vlevo v bok, pochodem vchod!“

/nastoupí hudba a hraje písničku o vojně/

Pozn.: Výslovnost pplk. Francouze je totožná s výslovností pplk. Španiela z VK.

Scénka znělec

/Mapovací dvojice se sejde u výchozu a diskutuje o dokumentaci/

1: Piš - sklaní výchoz o rozměrech 3×2 m, pukliny rovnoběžné, průběžné, nebo ne, to už tu máme několikrát, tak neprůběžné. Třeba 3 na metr. Hornina barvy zelenošedé a je to ... Co to vlastně je? To tu ještě nebylo.

2: To teda fakt nevím, co by to mohlo být, to je nějaké divné. Co myslíš, nemohl by to být třeba znělec?

1: Znělec? Počkej. /bere do ruky kus kamene a kladívkem do něj poklepává u svého ucha/ Tak teda znělec to určitě není.

2: Jak si to prosím tě tak bezpečně určil?

1: Znělec, to je totiž jedna z mála věcí, co mi na týhle škole vtloukli do hlavy.

/zhasnou světla, na jeviště se přinese lavice - stůl, a začíná 2. část scénky/

/Za lavicí sedí student č. 1, má v ruce kámen a přemýšlí. U lavice stojí zkoušející - Fojtík./

F: No tak studente, řekněte mi, co to máte v ruce?

S: To je nějaká hornina.

F: No, no hornina. Jaká hornina?

S: No, vyvřelá.

F: /pohoršeně/ Ale ale.

S: Výlevná.

F: A jak se jmenuje?

S: ...... /mlčí/

F: Silný dekorační efekt zrovna nemá, ale přesto jej těžíme. Už hodně kopců z této horniny jsme srovnali a ještě srovnáme. Tak, co to je? Dodám jí skalní vlhkost a co cítíte? /dýchne na horninu a strká jí studentovi pod nos/

S: Nic.

F: Ale teď alespoň něco slyšíte, poslechněte si, jak zní. /klepe u studentova ucha kladivem o horninu/ Tak co to je?

S: /opět mlčí/

F: To je přece zně, zně, no...

S: Z Německa.

F: Ach! /Bouchne kamenem o stůl, pak klepe zuřivě o vzorek kladivem u studentova ucha/ To je znělec, slyšíte, z n ě l e c. Celé Středohoří čeká na naše dobývací stroje a on by to chtěl dovážet z Německa. Z n ě l e c, z n ě l e c! /student utíká z jeviště a za ním F. a neustále klepe do vzorku/

Scénka Sup

Hlasatel: „Zjistili jsme, že mnozí z vás, zvláště pedagogové, mají základní neznalosti o pojmu tzv. s u p o v á n í. Vzhledem k tomu, že letos se naši pedagogové v hojné míře počali stravovat ve studentské menze, máme za to, že je nejvyšší čas blíže je zasvětit do tajů supování.“

/následuje definice supa/

H: „I v ostravské menze byl pozorován endemický výskyt tohoto sympatického opeřence. U ostravských supů byla zjištěna nadprůměrná inteligence a vysoká adaptabilita. Vybraní jedinci byli sledování 5 let. Prošli několika vývojovými stádii a nyní zřejmě dosáhli vrcholu svého umění. V krátkosti vás seznámíme s vývojem ostravského supa.“

/supi nastupují na jeviště/

H: „Stadium I. - Supi si půjčují prázdné talíře od kamarádů a chodí si přidat k okénku, musí však překonat překážku v podobě bojovné kuchařky.“

S 1: /jde k S 2 s půjčuje si od něho talíř a jde k okénku/ „Paní kuchařko, dejte mi ještě, moc mi to chutnalo.“

K: „Nic nedostaneš, měl sis říci rovnou o větší porci.“

S 1: „Když já jsem netušil, že to REMO bude tak výborné.“

K: „Nic ti nedám, vždyť máš úplně prázdný talíř, kdybys tam měl aspoň kousíček masa.“ /S 1 jde k S 2/

S 1: „Kamaráde, půjč mi kousek masa, hned ti ho vrátím.“

S 1: /jde ke kuchařce/ „Tak už mám kousek masa, přidáte mi?“

K. „To je jiná, přidám ti knedlíky a omáčku a víckrát mně sem nechoď.“

H: Supové však postupně opustili tento pracný způsob obživy a dostali se do II. vývojového stadia. Vyčkávali, až nějaký znechucený mlsoun vrátí svoji porci do okénka, kam se vracejí prázdné talíře a pak se pro ni slétli. Činili to však velice decentně, takže nezasvěcený nic nepostřehl.

/S 2 předvede decentního supa/

H: I tady se však supi střetávali s bojovnou kuchařkou.

/strávník vrací své jídlo k okénku/

S 1: „Hele, řízeček se nám nese. A salátek.“

S 2: „Tak leť, já už jsem plný.“

K: „Dáš to sem, že se nestydíš, co zbude pro prasata?“

S 1: „Ale paní, já mám hlad a nemám peníze na stravenky, nechte mi to.“

K: „To je tak, když je někdo pořád U lva a nemá ani 2,60 na jídlo.“

S 1: /vyškubne talíř z ruky kuchařce a odchází/

K: „Syčáku, ještě si to s tebou vyřídím, co zbude pro prasata?“

H: I toto stadium se supům jevilo jako nepohodlné, a proto přešli na stadium kvalitativně vyšší. Počkali, až se u okénka, kam se vrací talíře, vytvořila fronta a pak si přímo od lidí ve frontě stojících vybírali jídlo dle libosti.

/S 1 a S 2 chodí kolem fronty/: „Řízeček, no vida, je volný, že slečno? A salátek, no vida. Chlapče, už nebudeš jíst ty buchty? Prima, mám zákusek...atd.“

H: Popularita supů tímto u studentů velice vzrostla. Měkčí povahy, převážně rozněžnělé dívky, sami nezištně nabízely supům své porce. Supování se tak dostalo do svého nejvyššího stadia - stadia mistrovského.

/S 1 a S 2 sedí u stolu. Obklopí je dívky s talíři a nabízejí a přemlouvají/

Dívky: „Péťo, vem si to maso, je krásné, libové, zelí se taky povedlo. Pepo, ty ledvinky si musíš vzít, to mi neuděláš. Buchty, hoši vezměte si buchty... atd.“

H: Bohužel v letošním roce bylo pozorováno, že supové se na své pravidelné místo v menze slétávají stále řidčeji, i bylo pátráno po příčině. Školní ornitologové vidí příčinu tohoto stavu v tom, že studenti nyní vracejí zcela prázdné talíře, nebo zbytky zcela nepoživatelné. Zatím však není jasné, zda prázdné talíře jsou způsobeny zvýšenou kvalitou jídla či zmenšenými porcemi.

/následuje písnička El menza supa/

Soud s Müllerem

T: Lide geologický - nekalé věci se dějí na tomto shromáždění. Během dnešního večera bylo nám doručeno několik anonymních dopisů, obviňujících z velmi vážných přestupků jednoho z rytířů naší milosti. Věřím, že tentokrát se nejedná než o mrzké pomluvy některého tímto rytířem vícekrát od zkoušky vyhozeného studenta nebo snad zhrzeného asistenta, neboť nejvyšší trilobití neomylnost ví, koho si vybrat do své rytířské družiny. Však budiž - nechť v dnešní velký den jest učiněno zadost vašim lidským marnostem. Svolané kolegium posoudí vinu či nevinu obviněného rytíře.

   Helfři, chopte se rytíře Káji z Geigru a předveďte ho před soud.

(předvedou Káju)

O: Rytíři Kájo z Geigru - než kolegium rozhodne o vaší vině, dává vám velikou možnost se hájit. Protože již nebylo možno v této pozdní hodině dovolat se do advokátní poradny, budu v roli vašeho obhájce vystupovat já. Jako jedinou podmínku požaduji vaši absolutní spolupráci. Jinak vás nebudu moci uchránit před krutým trestem, jakým J.M. trestá své neposlušné vazaly.

T: Rytíři Kájo z Geigru, poslyšte hlavní body obžaloby: podle fosilního trestního řádu vydaného 12 let po ukončení sardské fáze kaledonského vrásnění jste obviněn z těchto trestných činů:

(1) v srpnu tohoto roku jste při vertikálním elektrickém sondování zmařil život plemenného býka JRD Lipovec. Svůj hrozný čin jste provedl pomocí elektrické sondy B. Tuto jste vbodnul nebohému zvířeti mezi oči a pak jste se škodolibým úsměškem do něho vháněl komutovaný proud, dokud nebožák neskonal. Doličný předmět - lebka býka se zřetelným otvorem po sondě, visí ve vaší geofyzikální komnatě. Na základě tohoto činu vás obviňujeme:

            1. ze sadismu

            2. z pokusu o ohrožení zásobování hovězím masem v našem království

Můžete se, rytíři, hájit proti tomuto nařčení? Jestliže ano, dáváme vám milostivě slovo.

(obhajoba Kájova)

T: Obhajoba se nám nezdá býti dostačující. Dáváme proto nyní slovo vašemu obhájci. Obžalovaný, sedněte si.

O: Slavný soude, vaše milosti. Pohleďte na tohoto nebohého vědce. Již na první pohled je zřejmé, že čin, z něhož je obviněn, není jeho osobou technicky proveditelný. Obžalovaný je znám jako notorický poživač nikotinu. A jak je známo, takový člověk když se z uzavřené místnosti svého nikotinového doupěte dostane na čerstvý vzduch, trpí chronickým šokem z přebytku kyslíku. Šok se projevuje horečnatým třesem horních končetin, takže si postižený sám nedokáže vyndat cigaretu z krabičky a zavést ji do úst. Slavný soude, není proto možné, aby obžalovaný svýma roztřesenýma rukama zasadil býku přesně mířenou ránu mezi oči. A lze si jen těžko představit, že by si obžalovaný přivedl býka do svého nikotinového doupěte, kde mu ustává třes rukou. Dále mohu předložit vyjádření soudního znalce - psychiatra. Prosím MUDr. Kádrováka, aby přednesl svůj posudek.

P: Slavný soude. Rytíř Kája z Geigru je povahy mírné a vyrovnané. Sadismus je u něho zcela vyloučen. Je nemožné, že by dokázal chudého slovenského rolníka připravit o plemenného býka. Je však možné, že přeteče-li míra jeho trpělivosti, je rytíř Kája z Geigru schopen vrazit elektrodu do nějakého kapitálního vola. Rytíř je však člověk soudný a přesně odlišuje voly od bejků.

O: Slavný soude, na základě předložených důkazů žádám o zproštění viny a o okamžité propuštění rytíře Káji z Geigru.

T: Soud se poradí. (krátce se radí s helfry)

T: Rytíři Kájo z Geigru, povstaňte. Zprošťujeme vás z obžaloby z trestného činu sadismu a pokusu o narušení zásobování hovězím masem. Posaďte se. Propustit vás však nemůžeme, protože obžaloba má připraveny důkazy o dalších vašich lumpárnách. Teď už spravedlnosti neuniknete! Rytíři Kájo z Geigru, povstaňte a poslyšte další body obžaloby: podle fosilního trestního řádu vydaného 12 let po ukončení sardské fáze kaledonského vrásnění jste obviněn:

(1) z ledabylého přístupu k výuce studentů

(2) ze soukromého podnikání v oblasti appalačské geosynklinály

(3) ze soukromého podnikání v oblasti německé mísy

(4) z ohrožení světového míru.

Podám bližší vysvětlení. Byl jste, rytíři, odhalen jako vlastník a dirigent jistého severoamerického orchestru, kde si necháváte říkat Glen Miller. Své příjmy získané vykořisťováním nebohých hudebníků ukládáte na nedostupném zahraničním kontě, čímž okrádáte naši královskou pokladnu.

   Dále, rytíři, bylo zjištěno, že se pohybujete v oblasti německé mísy, kde si necháváte říkat "božský Gerd." Pomocí svých křivých nohou dokážete prý vstřelit za sezónu tolik gólů, jako všichni hráči našeho království dohromady. Navíc provádíte reklamu pro firmu Adidas. Své zisky opět nezdaňujete do královské pokladny. Za třetí jste, rytíři, obviněn z toho, že se svým kumpánem Geigrem jste vymyslel jakousi ďábelskou trubici, která indikuje sebemenší stopy prokletého uranu. Svou trubici jste poskytl jestřábům z appalačské geosynklinály a umožnil jim tak objevit ohromné zásoby uranu, které nyní horečnatě těží za účelem ovládnutí celé naší planety.

   Všechna tato nekalá činnost vám zabírá tolik času, že se nestačíte věnovat studentům VŠB tak, jak by bylo třeba. Vaše přednášky znějí jako střelba z kulometu. V závěru vyučovací hodiny již studenti nejsou schopni zapisovat Vaše geofyzikální bludy, některé dívky vysílením  dokonce ztrácejí vědomí. Když se potom studenti látku naučí a chtějí za odměnu váš podpis do indexu, jakoby se po vás zem slehla.

   Než vám rytíři předáme slovo, abyste se hájil, předvede obžaloba své svědky, kteří dosvědčí těžký život studentů geofyziku studujících.

(scénka - zkouška u Müllera)

Nyní se rytíři můžete hájit.

(obhajoba Káji)

T: Zvážíme vaše slova, rytíři - nyní však ještě vyslechněme vašeho obhájce.

O: Slavný soude, vaše milosti. Můj klient, rytíř Kája z Geigu, byl obviněn vskutku z těžkých zločinů. Bude velice těžké jej hájit. Přesto se pokusím pro rytíře udělat co nejvíce: rytíři Kájo z Geigru, od této chvíle musíte se mnou velice úzce spolupracovat.

   Začnu od obžaloby z nedovoleného podnikání v appalačské geosynklinále. Jak je známo, slavný soude, každý dirigent musí ovládat hru na několik hudebních nástrojů, ba ani zpěv mu není cizí. Zde předložím rytíři Kájovi z Geigru několik hudebních nástrojů. On si jeden vybere a zazpívá písničku za vlastního doprovodu. Rytíř zazpívá jednu známou, všem geologům svatou píseň. První sloku s ním bude zpívat naše hudba, pak bude obžalovaný zpívat sám.

(hudba: Snad je to přece jen možná věc)

(po zpěvu)

O: To stačí, to stačí. Slavný soude, je snad zřejmé, že pod vedením tohoto muže by žádný orchestr světovou popularitu nezískal. Nyní se obhajoba bude zabývat údajným nedovoleným podnikáním svého klienta v oblasti německé mísy. Vaše milosti, žádám o několik minut volna, aby se mohl můj klient převléci.

T: Žádosti se vyhovuje.

O: Pojďte, rytíři, se mnou do šatny.

(helfr přinese fotbalový dres)

(hudba: Zelená je tráva)

(předstoupí Kája ve fotbalovém dresu)

O: Pohleď slavný soude, podobá se snad tento muž slavnému Gerdu Müllerovi? Myslíš si, slavný soude, že firmě Adidas stoupnou příjmy, když jí reklamu bude dělat obžalovaný?

   Rytíři Kájo, nyní předveďte něco ze své fotbalové dovednosti. Provedete trestný kop, brankou budou nohy židle. Rytíři, pořádně se rozdýchejte, soustřeďte se, uklidněte se, zakuřte si - a dejte gól.

   Slavný soude, doufám, že je jasné, že obžalovaný by svými výkony popularitu v Bundeslize nezískal.

   Slavný soude, nyní dovol pronésti několik slov ohledně té trubice a surového přístupu mého klienta k výuce.

   Rytíři Kájo z Geigru, nakreslete a vysvětlete princip Geiger-Müllerovy trubice tak, aby i ti, které jste kvůli ní vyhodil několikrát od zkoušky, konečně pochopili. Úkol však není tak snadný, jak by se mohlo zdát. Máte na to pouhých 20 vteřin a minutu na rozmyšlení.

(Kája vysvětluje trubici)

O (zmateně): Slavný soude, musím přiznat, že situace se mi právě vymkla z rukou - rytíř Kája z Geigru skutečně dokázal, že je schopen odpřednášet látku z celého semestru za 5 minut! Nechť vaše milost rozhodne o vině či nevině mého klienta.

T: Soud se poradí. (radí se)

   Rytíři Kájo z Geigru, povstaňte a poslyšte rozsudek: Jménem nejvyššího zákona - zákona zfosilnění: Naše milost vás zprošťuje viny ve všech bodech obžaloby, až na jeden: Ve smyslu paragrafu 10/b odstavec 3. Fosilního trestního řádu vydaného 12 let po ukončení sardské fáze kaledonského vrásnění jste uznám vinným za trestný čin přeceňování schopností a vědomostí studentů VŠB. Tento závažný zločin dle uvedeného paragrafu může býti potrestán i zákazem provádění vertikálního elektrického sondování až na dobu 5-ti let a metody VDV doživotně. Ovšem v dnešní velký den jsa v dobrém rozmaru, milostivě ráčíme změnit tento trest na podmíněný, se zkušební dobou do důchodu, s těmito podmínkami:

            1. dbát ohledu na chudáky studenty, uvědomovat si stále, že ve 4. ročníku už toho   spoustu zapomněli

            2. zpomalit rychlost svého výkladu na únosnou míru

            3. neklásti si nesplnitelné podmínky, za nichž jste ochoten podepsat se do indexu   jinam, než na 50. stránku.

Proti tomuto rozhodnutí není odvolání. Na každém z dalších trilobitů nechť je zkoumáno dodržování těchto podmínek. Tak budiž!

   Rytíři Kájo z Geigru, dále soud rozhodl, po přímluvě soudkyně z lidu, zvýšit vaši autoritu ve vaší geofyzikální družině. N.M. vám uděluje tato privilegia:

10× do roka můžete inž. Aleše Poláčka poslat pro basu piva (nebo 4 litry vína nebo 1l nápoje více než 40%ního). Toto právo vám zanikne, jakmile A. Poláček bude za své jméno psát písmena CSc.

   Dále vám dáváme kuchařskou příručku pro vaši ženu (dávají helfři) a leukoplast, kterou můžete zalepit prostořeká ústa Blance Vavrušákové, kdykoli uznáte za vhodné. Zde jsou omalovánky pro Aleše Poláčka - je to hoch ještě hravý, nechť se řídí tedy heslem škola hrou. Další omalovánky jsou pro děti asistentky Libuše, ať si na příštího Trilobita mají s čím hrát a ona může navštíviti sezení.

   Rytíři Kájo z Geigru, jste volný. (helfři odvádějí Káju)

Scénka Reportáž

/mapovací dvojice seí u výchozu/

1: Tak co, spočneme trochu, už toho mám dost. Posvačíme, ne?

2: Já si radši přečtu noviny. /vytahuje noviny a č. 1 svačí/ Hele, tady je článek o naší škole. Má to titulek "Jak vysoká je škola vysoká?" a podtitulek je "Reportáž z návštěvy jedné vysoké školy".

1: Není to divný, jak vysoká je škola vysoká? To by mě teda zajímalo, jak ta reportáž vlastně vznikla.

2: Mě teda taky.

/Zhasnou světla, 1 a 2 zmizí ze scény, rozsvítí se světla a v pozadí jeviště stojí fronta studentů - 6-7 i více/

/Reportér přichází z boku a potkává jednoho studenta, který je mimo fontu/

Reportér: Dobrý den, prosím vás, hledám vysokou školu. Mohl byste mi říct, kde je?

S: Stojí před vámi.

R: Kde je? Žádnou nevidím.
S: No tady, my jsme všichni vysokoškoláci. /ukazuje frontu/

R: Aha, aha. Víte, totiž je teď zrovna doba, kdy studenti středních škol vyplňují přihlášky na vysoké školy, tak jim náš list chce přiblížit vysokoškolské prostředí. Poslali mě sem udělat reportáž. Nebyl byste tak laskav a nepomohl mi?
S: No, mám zrovna chvilku čas, tak se ptejte.

R: Víte, moc by mě zajímalo, co dělají studenti v té řadě.
S: Vy to nevíte? To je přece dnes běžná forma studia. Přesně vám pochopitelně nepovím, co v té frontě dělají, ale to se jich koneckonců můžeme zeptat. /jdou k poslednímu ve frontě - č. 6/

R: Prosím vás, mám dotaz. Na co tu čekáte?
6: No, teď zrovna mám zápis do II. ročníku. Když to dobře vyjde, tak za 2 hodiny budu čekat na stravenky, no a o půl druhé budu ve frontě na oběd jak na koni.

R: Děkuji, děkuji.
S: Stačí vám to?

R: No raději bych se zeptal ještě někoho.
S: Tak zkuste dalšího.

R /jde k č. 5/: Dobrý den, jsem reportér z Nové záře. Dovolte mi pár všetečných otázek.
S: Klidně, ale jestli je to záminka k předběhnutí, tak konec je támhle. /ukazuje za sebe/

R: Ne, ne, já opravdu nejsem student.
5: No dobře, ptejte se.

R: No, zajímalo by mě, proč tu stojíte.
S: Copak nevidíte? Stojím frontu. Přijel jsem se ubytovat. Až se ubytuji, stoupnu si do fronty do úschovny na věci, co tu mám přes prázdniny a když mi to vyjde, tak ve 12:00 se budu tlačit do VŠ-báku, chci si koupit na Hladnově konzervy, jsou tam na ně menší fronty, než na Porubě.

R /k S/: To jsou věci, to jsou věci. Tak si myslím, že dnes je vysoká škola poněkud jiná, než jsem znal za mlada.
S: Ona totiž není ani tak vysoká, jak dlouhá, tedy rozměrově.

R: No, nevím, jak ta moje reportáž pomůže mladým při výběru vysoké školy. Budu na tom muset hodně pracovat. Já se snad zeptám ještě někoho.
S: Tak se zeptejte tamtoho vepředu, podle toho, jak má silné nohy myslím, že to bude nějaký páťák. /R jde k č. 4/

R: Dobrý den, dovolte mi položit pár otázek pro list Nová záře.
S: Jen se ptejte. Ale já jsem páťák, já už toho moc nevím.

R: No, chtěl bych vědět, na co tady čekáte frontu.
4: No přece na inženýra, ne? Na co jiného bych 5 let čekal.

R: No to je výborné, vy budete letos promovat? Takže od srpna se již zapojíte do výrobního procesu? To máte jistě radost, že?
S: Říkal jste, že půjdu od srpna pracovat? Ha, ha. To jste na omylu, já jsem totiž v srpnu objednán na operaci křečových žil. To víte, stát 5 let na inženýra, to není zadarmo.

Scénka s "Gumáky"

Hlasy: Tak Vládíku, vystupujem, už jsme ve Stráži.

/Na jeviště přichází Vládík s dvěma kufry a Hana./

H: To je tedy krásný, my sem přijdeme na praxi a nikdo nás tu nečeká, kde je podnikové auto?

V: Ale Hano, vždyť Stráž je malá. Můžeme tam dojít pěšky.

H: Budeš zticha! Pojď, jdem. Já jim ukážu. Jdeme na ředitelství.

/V budově ředitelství zametá uklízečka./

H : /k uklízečce/ Kde je tady ředitel?

U: Támhle, na konci chodby.

H: A jak se vlastně jmenuje?

U: Josef Novotný.

H: Aha, tak tedy Pepa.

/Za stolem sedí ředitel, vejde H., ředitel tázavě vzhlédne./

H: Ahoj Pepo!

Ř: Dobrý den. /vstane/

H: Jsme manželé Kaučukovi z VŠB a budeme tu pracovat. /sedne si na ředitelovu židli/ Sedni si tadyk, Vládíku. /přistrčí mu židli, poslední co je v kanceláři/

Ř: No moment, vy tu chcete pracovat? Tak to běžte na osobní.

H: To je zbytečné zdržování. Jdeme rovnou za Tebou.

Ř: /váhavě/ A vy jste naši stipendisté nebo co?

H: /důrazně/ Ne, ale chceme. Nevíme, kde to vázně. /nadšeně/ Jé, hele Vládíku, koukni se z okna. Tam roste brusinek. /panovačne/ Vem si od uklízečky kýbl a běž sbírat!

V: Ale Hano!

H: Už jsem řekla! /V odchází z jeviště/

H: /k řediteli/ Jak tady můžeš mít ten stůl tak blbě postavenej. Vždyť ti jde světlo z pravé strany. Počkej, předělám ti to. /otáčí stůl/

Ř: /zaraženě/ Tak já se půjdu informovat na osobní.

H: Tys tam ještě nebyl?

/Na druhé straně jeviště je stolek, na něm cedulka "Laboratoř - RNDr Cín"/

/Ředitel odchází z jeviště a je slyšet ženu z osobního./

Ž: Říkáte manželé Kaučukovi z VŠB, nic tu o nich nemám. Skočte si za Dr. Cínem, on přišel z VŠB. /ředitel jde k Dr. Cínovi/

Ř: Čest práci!

C: Čest práci soudruhu řediteli!

Ř: Nebudu dlouho zdržovat, ale neznáte nějaké manžele Kaučukovi z VŠB?

C: Cože? Znám a co je s nimi?

Ř: Jsou zde.

C: A co chtějí, proboha?

Ř: Stipendium.

C: /zděšeně/ Nikdy! To by byl konec tohoto ústavu. Kvůli nim jsem zanechal pedagogické kariéry a skryl se zde ve Stráži. A už mě zase mají. Ne, ne, to se nesmí stát! Jestli tu budou oni, tak já se vracím na VŠB.

Ř: Děkuji za informaci. /jde do své kanceláře/

H: tak co, Pepo?

Ř: No víte, soudružko Kaučuková, tu praxi zde vykonat můžete, ale stipendium vám nedáme, už máme geologů dostatek.

H: Že nedáte? To si jenom myslíte! My jsme absolventi VŠB a máme právo pracovat, kde s vybereme. Ještě o mě uslyšíte, je vám to jasné? My se sem stejně vrátíme.

Ř: /ustrašeně/ Ano, ano, ano. /Když odejde H. ze scény, ředitel vykřikne/ NE!

Ř. a C: současně zvedají telefony na svých stolech: Haló, centrála. Spojte mě okamžitě s Ostravou - VŠB.

GRETA GABRO

   Rytířko Slávko z pleochroického dvora, předstupte před tvář naší milosti.

   Kolegium N.M. Trilobita XX. se rozhodlo udělit vám literární cenu "Gabra černějšího než tiskařská čerň" za vydání 2. dílu petrografických skript.

   Existence těchto skript umožňuje studentům, aby na vašich přednáškách spali a spánkem tak upevňovali svoje zdraví, bez nebezpečí, že se pak nebudou mít z čeho na zkoušku připravovati.

   Tento řád nechť neslouží pouze jako dekorační předmět. Má usnadniti cestu na svět toliko očekávanému 1. dílu vašich skript. Rytířko Slávko z pleochroického dvora, používejte proto tento řád jako pěstní klín při jednáních s edičním střediskem a všemi, kdo by vaši tvůrčí činnost jakýmkoli způsobem brzdili.

   Tento řád můžete půjčiti ke stejným účelům i jiným pedagogům. Domníváme se, že prvním na řadě by měl být rytíř Kája z Geigru, jenž již delší čas čeká na vydání své sbírky básní geofyzikálních.

   Rytířko Slávko z pleochroického dvora, současně s tímto řádem vám dáváme právo honositi se hrdým titulem GRETA GABRO.

   Helfři, zavěste rytířce Slávce z pleochroického dvora řád "Gabra černějšího než tiskařská čerň."

   Rytířko Slávko z pleochroického dvora, jste volná.

Pohádka vrtácká

   Před dávnými geologickými věky - a bylo to ještě před alpinským vrásněním - za sedmero vrtnými věžemi, za sedmero moři jílového výplachu, nedaleko nevelké litologické pasti na neúnosném, zvodnělém horizontu, stála křišťálová maringotka. Král tohoto utěšeného, ostnatým drátem oploceného pozemku, Vrták XX., familiárně zvaný "šroťák", měl dvě sličné dcery: Máňu Příklepovou a mladší, mazlíčka, Prametku Impregnovanou. Máňa však v éře bajkalského vrásnění zradila otčinu a zlákána mrzkými sliby krále Atlas Copco, opustila rodnou maringotku.

   A léta plynula a král stárnul. Kvapem ubývalo sil, výplach se ztrácel neznámo kam a únava materiálu přesahovala všechny meze. I prohrábl král šedivou hlavu svou a podumal: /mluví král I. Němec/ Mladou dceru mám - 40 jár, komu já ji dám? Kde najít vrtáka mladého, průbojného, s vercajkem kvalitním, výplachem nezkaleným a režim vrtby přísně dodržující?

   I vypsal král konkurs. Všechny světové i naše odborné časopisy vytiskly na předních stránkách palcovými titulky inzeráty tohoto znění: Celé království a půl princezny dám tomu, kdo osmipalcovým nářadím bystře vládne, ždibec selského rozumu vlastní a výplachem oplývá.

   I sjeli se rytíři, zemani, kmáni, prominenti i zneuznalí asistenti. Ruch a shon zavládl na dvoře královském. Sidolem leštili se trubky, díry se proplachovaly, závity se mazaly, což se často nedělalo, a namazala se i princezna, což se naopak stávalo často.

   V posledním klání střetli se tito tři bohatýři: rytíř Vladimír Moldanubický, rytíř Kája z Geigrů a zemánek Zeman.

   /Mluví král I. Němec/: Urození rytíři Vladimíre Moldanubický, Kájo z Geigrů....i ty zemánku Zemane, který ses probojoval až do finále díky svým téměř božským proporcím, slibujete zde přede všemi, že budete bojovat čestně a poctivě o kteroukoli půlku princezny? Pakliže ano, pohleďte! Kráska má právě přichází /princezna dí Čest práci./

   Zemane Zemánku! Nelehký tě čeká úkol, ve sklepích mých po předcích šest druhů výplachů tajemných zůstalo. Pít či nepít je? Nechť proslulý jazýček tvůj složení určí a vhodné použití navrhne. Dvorní kuchaři, nápoj přines!

   Mnohé problémy trápí říši mou. Voda nám všude zatéká a překáží. A proto ty, rytíři Vladimíre Moldanubický, který nad vodou a jinými tekutými médii vládneš, tento úkol vyřeš. Maringotka má na zvodnělých plynonosných píscích stojí, podlahou zatéká - co počneš? Zachraň nevěstu svou, může zplesnivět. Odvodni zrádné vrstvy. Podumej, rytíři!

   A ty, rytíři Kájo z Geigrů, který slavnou kouzelnickou Schlumbergerovu knihu vlastníš, a vidíš i tam, kde král tmy vládne, poslyš. Blízko maringotky naší zakletý je vrt. Mnoho již mudrců zkoušelo rozum svůj a o hlavu i místo přišli. Není v silách našich vyhodnotit tento záznam. Dokaž to ty, rytíři Kájo z Gejgrů!

   Vidím, že um váš do nebeských výšin dosahuje a věru nevím, nevím, komu dceru svou mám přisouditi. Dcera má udělaná je dívka a junáka švarného proporcí ušlechtilých žádá, jaké jsou vaše svaly? Řve: Dvorní krejčí! /vyběhne P. Krejčí s logárem a krejčovským metrem/ Rytíři, máte smůlu. Kati jsou vaši. /berou rytíře a odvádějí je/ Tys můj nástupce, zemane, zemane, pohleď, nevěsta si pro tebe přichází. /Baloun vládne lasem, jme zemana a vleče ho do dálav/

   Byla to láska. Nový král koupil Christensenový licence a dbal optimálních režimů. Láska vládla mezi lidem vrtáckým a mír byl na Zemi.

Malá scénka Divoký flyš

/mapovací dvojice sedí u výchozu, kolem se belhá stará žena/

Bab.: Dobrý den, chlapci. Copak to tu děláte?

1 + 2: Ale babi, mapujeme, mapujeme.

Bab.: A co chlapci, co mapujete?

1: Ale skály, babi, skály.

Bab.: A proč to děláte, proč nesbíráte houby, je jich kolem plno?

2: No to víte, babi, my radši mapujeme. /ironicky / My mapujeme rádi. Z nás budou ti geologové, víte?

Bab.: co je to geologové?

1: To jsou takoví lidé, kteří hledají, jestli ještě nezbyly nějaké rudy, nebo uhlí nebo tak.

Bab.: Vážně? Chlapci, najděte tady uhlí, můj starej je havíř a každý den musí dojíždět do Ostravy. Hodně lidí od nás z dědiny by ušetřilo spoustu času.

2: Ale babi, tady jsme ve sterilním kulmu, kdo by tady něco hledal?

Bab.: Škoda, chlapci, zkuste to ještě, chlapi od nás by se vám určitě odvděčili, kdyby se tu pro ně něco našlo.

Bab.: Už musím jít, tak nashledanou. /zakopne o kámen/

2: Dejte pozor, babi, je tady divoký flyš.

Bab.: /belhá se pryč/ Aj, aj, a já vždycky měla strach akorát z těch klíšťat, a teď ještě ten divoký flyš, aj aj.   

HOMOLA A TARABA

   Naše milost, Trilobit XX., svolává své kolegium, aby zasedlo ve věci Homola - Taraba. Helfři, přiveďte rytíře Vladimíra Moldanubického před tvář Naší Milosti.

   Rytíři Vladimíre Moldanubický, k našim uším se donesla zvěst, kterak jste vystupoval jako soudní znalec ve sporu jistého JZD proti jistému podniku, jenž vodu pro kravín zajistit měl a toto neučinil. Tehdy jste byl pohaněn a zesměšněn jistým proutkařem, jistým panem Tarabou.

   Naše Milost chce mít jasno ve všech skutcích členů své rytířské družiny, proto vás žádá, rytíři, abyste podrobnou zprávu nám o této události podal, aby se napříště lid hydrogeologický vyvaroval podobných omylů.

   Předstupte rytíři před zraky celého cechu geologického a promluvte!

(výpověď Homoly)

   Vidím, že věda hydrogeologická je cosi podivného ve vašem podání, rytíři. Prosím pana Tarabu, aby přednesl svůj posudek.

(...)

   STOP! Helfři - chopte se tohoto podvodníka a darmošlapa. Tento jeho dotazník je tak potměšile a uboze napsán, že rytíř nemůže naň odpovídat jinak než tak, jak předvedeno bylo. Vyveďte Tarabu z hradu geologického a předhoďte ho Tyranosauru Mikulášovi. Jeho virgule nechť je zničena vniveč. Vy, rytíři, jste naopak svými odpověďmi prokázal a odhalil nesmyslnost metody páně Tarabovi. Hydrogeologie je opravdu královnou věd mezi vědami.

   Ať žijí pánové Theis, Ščelkačev a Homola, jakož i zjednodušený Jacob.

   Vám, rytíři, právem přísluší přízeň naše. Za to, že jste obhájil vědu hydrogeologickou s použitím vlastní hlavy, nikoly výplachové, udělujeme řád "SELSKÉHO ROZUMU".

   Helfři, řád! 

ŘÁD SELSKÉHO ROZUMU

   Rytíři Vladimíre Moldanubický, poklekněte na pravé koleno. Naše Milost ocenila vaše vysoce nadprůměrný IQ a rozhodla se po zralé úvaze uděliti Vám řád "SELSKÉHO ROZUMU".

(předá řád)

   Tento řád má kalorickou hodnotu 300 IQ, po otevření je však obsah nutno okamžitě spotřebovati, jinak se dostaví účinky zcela opačné. Rytíři, pozřete tento řád pouze tehdy, budete-li opravdu s vlastním rozumem v koncích.

   Rytíři, vyznačte své pygidium, aby nakopnutím řád nabyl platnosti. Jste propuštěn.

100. LET ZALOŽENÍ KATEDRY

   Naše milost, Trilobit XX., má tu čest popřáti vám ke 100. výročí založení katedry. Je nám potěšením spatřit zde následovníky těch, kteří nás již 100 let obveselují svými žerty a kousky. Nebudu zde raději rozvádět, kolik ložiskových struktur zničili, kolik vrtů zkřivili a kolik vylomenin vyvedli během své existence.

   Doba je zlá!!! I na tuto katedru dolehla surovinová krize. Vzorů se nedostává, uhlí beznadějně popelnatí a seismické vlny zmateně pobíhají sem a tam a marně se snaží nalézti nějakou anomálii.

   Ale jsa dnes v dobrém rozmaru a za to, že jste vytrvali až do těchto dnů, beru vás pod svou ochranu a při příležitosti vašeho výročí věnuji vám několik kouzelných relikvií, které projeví mou přízeň v tísni největší.

   Helfři - dary!

   Helfři - vyjměte relikvie!

   Vám, rytíři Jaroslave Zlatohorský, vedoucímu této ložiskové bandy, předávám vzácnou relikvii - bezedný sáček vzorků nejvyšší jakosti, snesených z celého světa, jež oko i srdce vaše zajisté potěší.

   Vám, rytíři Uhelný Pete, předávám věc z nejmilejších - uhlí, jež dá vám bádat i po úplném vymizení uhlí zemského. Ač jeví se uhlím obyčejným, k jeho probádání je třeba doby 3×100 let.

   Vám, rytíři Kájo z Geigru, předávám klubko zázračné seismické vlny, jež odhalí vám v tísni největší anomálie nevídané s ložisky přebohatými.

   Vám, zemane Zemane, předávám nástroj pro potřeby vrtácké naprosto nezbytný, jímž můžete načnouti výplachů z nejchutnějších, které dají vám zapomenouti na vrty poničené.

   A vám, Břetislave Adamusi, předávám nekonečný film kvality značné, jenž sám bůh FOMA na nebesích hradeckých zhotovil.

   Opatrujte relikvií těchto, neboť po ztrátě či zničení jejich obrátí se hněv můj proti vám, což povede k záhubě katedry vaší.

   Ložiskáři, jste volní!

BÍLÁ PANÍ ZE SESUTÉHO HRÁDKU

   Lide geologický. Nadešel kulminační bod tohoto večera, neboť jak tradice káže, obřadem pasovacím přijat bude další ze zemězpytců do družiny rytířů N.M. V rámci výrazného XX. jubilea rada starších národa Trilobitomorpha dlouhou dobu pátrala na obou katedrách geologických, kdo z jejich členů splní náročné požadavky pro pasování do stavu rytířského. Na základě výsledků vyhledávacího průzkumu bylo zjištěno, kdo má nejlépe okoukány rytířské manýry a kdo také po stránce odborné se zalíbí naší milosti. Při průzkumu předběžném byl probrán morálně-společensko-kulturně-politický profil vybraného jedince. Tato etapa prokázala, že kandidát není žádná měkota a že svým břitkým a udatným jazykem bude tvrdě hájit zájmy naší milosti. Bylo možno tedy přistoupiti k etapě třetí, to jest k průzkumu podrobnému, který s konečnou platností měl potvrdit, že volba byla opodstatněná. Výsledky podrobného průzkumu dostaly se mi do rukou toliko před malou chvílí, a již po zběžném prostudování mohu vysloviti závěr:

   Dvacátým členem rytířské družiny se má státi inženýrka Jarka Müllerová. Helfři - doprovoďte inženýrku Jarku Müllerovou před tvář naší milosti!

   Lide geologický - nejedná se o žádnou emancipační kalamitu (mám na mysli rozhodnutí kolegy Trilobita XIX.). Průzkum byl proveden metodami objektivními a při naší trilobití neomylnosti je vyloučena jakákoliv geopoezie. S výsledky podrobného průzkumu vás nyní obeznámím podrobně.

   Inženýrko Jarko Müllerová, nastupte si do svého vozidla!

   Průzkum byl proveden několika metodami, z nichž nejlepší a nejvýraznější výsledky měla metoda odporového profilování, která prokázala toliko kladné anomálie, svědčící o velikém odporu naší kandidátky k paličkování krajek a nejmódnějším liniím X, Y, i Z! Seismicky se bohužel kandidátka prozářit nenechala. Zato metoda seismoakustická nenechala nikoho na pochybách o tom, kdo je u Müllerů doma pánem či vlastně paní. Veškeré metody určující rýpatelnost, rozpojitelnost a podobné geotechnické zbloudilosti však selhaly - tak veliká je tvrdost paní inženýrky ke studentům, i když i zde byly naměřeny určité anomálie.

   Inž. Jarko Müllerová, sedněte si!

   Nemůže si nikdo jiný zasloužit větší pozornosti naší milosti než tzv. absolutní geolog. Jím zajisté inž. Jarka Müllerová je. Zjištěno bylo, že geologie naprosto ovládla její život. Řízky například naklepává paní inženýrka pouze geologickým kladívkem, své vždy pečlivě učesané vlasy si doma češe před tektonickým zrcadlem, na hlavně nosí v zimě zásadně plynovou čepici a na chalupě v Koryčanech chytá myši zásadně do ložiskových pastí.

   Inž. Jarko Müllerová, vstaňte!

   Smyslem života se naší kandidátce staly sesuvy. Když vidí nějaký sesuv, je u vytržení. Nervózně pobíhá po sesutých hmotách, dokud neodhalí průběh smykových ploch. Při jejich vyhledávání zahanbí i takové metody, jako jsou fotogrammetrie, geoakustika, proutkaření i telepatie. Jan takoví lidé patří do družiny rytířů N.M.

   Inž. Jarko Müllerová, sedněte si!

   Podrobný průzkum prokázal, že kandidátka je vynikajícím znalcem a milovníkem lahodných moků. Zlé jazyky uvádějí v jakousi hypotetickou souvislost znalosti naší kandidátky v lahodných mocích a sesuvy s tzv. opilým lesem. Bylo však při průzkumu zjištěno, že tyto dohady jsou zcela bezpředmětné.

   Inž. Jarko Müllerová, vstaňte!

   Sedněte si!

   Průzkumu přirozeně předcházelo studium archivních materiálů uložených v Trilobgeofondu. Z prací nakladatelství Trilobizdat byla zjištěna skutečnost, která vrhá na paní inženýrku jen to nejlepší světlo /vrhnout světlo/ - že totiž nechyběla ani na jediném sezení pořádaném J.M. Trilobitem. O to více si zaslouží naši přízeň.

   Inž. Jarko Müllerová, vstaňte.

   Pověstná je péče naší kandidátky o rytíře Káju z Geigru. I z něj chce vychovati na stará kolena absolutního geologa a stále ho nutí nosit železný klobouk, nebo jak módní návrháři říkají - gossan. Rytíř Kája u Geigru, jsa absolutním geofyzikem, železný klobouk tvrdošíjně odmítá, neboť by mu kazil anomálie Z-složky magnetického pole.

Fotografie: