5.  Soubor účelových map a ostatní vybrané mapy používané v inženýrskogeologické praxi

Soubor účelových map představuje sadu 12 druhů map, které mají široké spektrum použití včetně oboru inženýrské geologie a je jimi pokryto celé území České republiky. Existence těchto map je velkou výhodou České republiky, protože takto rozsáhlým mapovým souborem disponuje jen málo států světa. Tyto mapové zdroje jsou pro odborníky v souvisejících oborech vhodným, rychle dostupným a levným zdrojem požadovaných informací.

Soubor geologických a ekologických  účelových map přírodních zdrojů v měřítku  1 : 50 000 (zkráceně soubor účelových map) vznikl původně pro potřeby územního plánování a ochrany životního prostředí. Vydávání tohoto souboru zahájil Ústřední ústav geologický (Ústřední ústav geologický 1953–1990, Český geologický ústav 1990–2002, Česká geologická služba od roku 2002) v roce 1985. Obsahuje:

·         mapu geologickou přikrytou (v omezené míře odkrytou), např. obr. 5.1.1a, 5.1.1b

·         mapu hydrogeologickou, např. obr. 5.1.2a, 5.1.2b

·         mapu ložisek nerostných surovin, např. obr. 5.1.3a, 5.1.3b

·         mapu geofyzikálních indikací a jejich interpretací

·         mapu inženýrskogeologického rajónování

·         mapu geochemické reaktivity hornin

·         mapu půdní, např. obr. 5.1.4a, 5.1.4b

·         mapu půdně interpretační

·         mapu geochemie povrchových vod, např. obr. 5.1.5a, 5.1.5b

·         mapu geofaktorů životního prostředí

a) mapu významných krajinných jevů, např. obr. 5.1.6a, 5.1.6b

b) signální mapu střetů zájmů, např. obr. 5.1.7a, 5.1.7b

·         mapu chráněných území přírody 1:100 000, např. obr. 5.1.8a, 5.1.8b

Součástí souboru jsou vysvětlivky pro jednotlivé listy.

Pokrytí území tiskově vydanými mapami a vysvětlivkami je prozatím neúplné a postupně se dle finančních možností a potřeby doplňuje (mapa pokrytí).

5.1            Základní charakteristika jednotlivých map souboru účelových map

 Na mapách inženýrskogeologického rajónování jsou vymezeny územní celky (rajóny, podrajóny) s obdobnými  inženýrskogeologickými charakteristikami. Blíže se jimi zabývá kapitola 4. Inženýrskogeologické mapy.

·         Geologické mapy přikryté zobrazují pomocí kontur, barev a značek plošné rozšíření jednotlivých typů hornin předkvartérního a kvartérního stáří, jejich stratigrafickou příslušnost, významné strukturně-tektonické prvky. Je to základní podklad pro tvorbu dalších účelových map (viz např. obr. 5.1.1a, 5.1.1b).

Hydrogeologické mapy (viz např. obr. 5.1.2a, 5.1.2b) poskytují  informace o:

·       typu, charakteru a geometrii hydrogeologického prostředí,

·       přístupnosti podzemních vod,

·       využitelnosti z hlediska její kvantity,

·       vhodnosti z hlediska její kvality a upravitelnosti,

·       možnosti akumulace podzemních vod,

·       velikosti transmisivity (viz. 5.1.2b).

Poskytuje podstatné informace pro vstupní úvahy o vodohospodářském využití podzemních vod, ochraně ap.

         Mapy ložisek nerostných surovin (viz např. obr. 5.1.3a, 5.1.3b) jsou informativními mapami o výskytu určitého typu ložiska i stupně prozkoumanosti. Typ kontur vyjadřuje druh zásob v kategoriích podle „Bilance zásob výhradních nerostů ČR“, „Evidence zásob ložisek nerostů“, případně „Evidence prognózních zásob“ (kat. D), u kterých lze předpokládat další průzkum. Symboly jsou vyjádřena průzkumná báňská díla, jejich stav (v provozu, opuštěná), vlivy těžební činnosti (poddolování, výsypky ap.). Jsou vhodným podkladem pro rozhodování  o využití území, ekologické programy ap.

Mapy geofyzikálních indikací a jejich interpretací znázorňují geofyzikální prozkoumanost území různými metodami. V legendě  jsou vysvětleny geologické příčiny naměřených, zejména anomálních, fyzikálních hodnot. Jsou významným podkladem pro sestavování geologických, ložiskových a IG map.

Mapy půdní (viz např. obr. 5.1.4a, 5.1.4b) vyčleňují územní celky s určitým typem půd a půdotvorným substrátem, včetně dalších informací o reakci půdy,  mocnosti, struktuře, obsahu humusu ad.

Mapy půdně interpretační znázorňují stupeň produkčního  potenciálu ovlivněného přírodními, civilizačními i administrativními faktory a opatřeními (např.reliéfem, kontaminací, ochrannými pásmy ap.). Tyto mapy slouží jako podklad pro územní plánování, efektivní využívání a ochranu půdního fondu.

Mapy geochemie povrchových vod (viz např. obr. 5.1.5a, 5.1.5b) zobrazují stav znečištění anorganickými polutanty a mohou sloužit nejen pro rozhodování o využitelnosti povrchových zdrojů, ale i pro jejich ochranu a zjištění původu znečištění. Vyznačují se acidobazická reakce /pH/,  zvýšený obsah Fe a Mn, obsah stopových prvků (As, Pb, Cd, Cu,  Zn, Sr, Li), obsah aniontů NO₃^- , SO₄^2-, F a jejich anomální  výskyt.

Mapy významných krajinných jevů (viz např. obr. 5.1.6a, 5.1.6b) syntetizují důležité informace  z ostatních map souboru doplněné údaji o vlivech lidské činnosti  a stavu rostlinné složky krajinného prostředí. Vypovídají  o celkové ekologické situaci a avizují možnost dalšího ohrožení.

Signální mapy střetů zájmů (viz např. obr. 5.1.7a, 5.1.7b) poskytují přehled o rozložení a závažnosti konfliktních jevů, které vstupují do rozhodování o využití území, jeho ochraně ap. (Např. mapy sesuvných oblastí, mapy s důsledky hornické činnosti, inundační území aj.)

5.2            Ostatní vybrané mapy používané v inženýrskogeologické praxi

Geologické mapy čtvrtohorních pokryvných útvarů v měřítku 1:25 000 jsou využitelné pro získání prvotních informací o geologické stavbě. Zobrazují genetickolitologický typ pokryvných útvarů vyskytujících se na povrchu a první podložní jednotku, jejíž hloubka je schematicky znázorněna pomocí proužků  (generelně do 2 m, 2 - 5 m a 5 - 10 m). Jsou znázorněna plošná ohraničení povrchových a prvních podpovrchových jednotek pomocí různých typů čar (tečkovaná, čárkovaná, čerchovaná).

Dále poskytují informace o vrtech (barva v kolečku, jímž je vrt označen, charakterizuje sediment, v němž vrt skončil), které byly hloubeny do podloží kvartéru s uvedením genetickolitologického typu podloží a mocnosti kvartéru, a také o vrtech, které podloží kvartéru nedosáhly.

Příklad geologické mapy čtvrtohorních pokryvných útvarů, schematického řezu a vysvětlivek k této mapě  je znázorněn na obr. 5.2.1a, 5.2.1b a 5.2.1c.

V inženýrskogeologické praxi lze výhodně využít také tzv. „mapy radonového indexu“.

Radon vzniká v přírodním prostředí radioaktivní přeměnou uranu, jehož koncentrace se v jednotlivých typech hornin velmi liší. Nejvyšší koncentrace uranu je typická pro magmatické horniny (např. žuly). Vzhledem ke skutečnosti, že sedimentární i metamorfované horniny jsou často tvořeny minerály, které byly původně součástí magmatitů, nelze také u těchto hornin vyloučit vyšší koncentraci uranu (tab. 5.2.1).

Zdrojem radonu v objektech může být geologické podloží v oblasti základové spáry, stavební materiál, z něhož je objekt postaven, nebo voda do objektu dodávaná. V současné době jsou jak stavební materiály, tak pitná voda kontrolovány z hlediska koncentrace radonu.

Proces měření radonu sestává z odběru vzorků plynu z hloubky 80 cm pod povrchem (z důvodu odstranění klimatických vlivů při povrchu půdy, jako jsou teplotní změny, vlhkost, vítr apod.) a následného zjištění objemové aktivity radonu v kBq.m^-3.

Nejdůležitějšími veličinami pro stanovení kategorie radonového indexu na stavebním pozemku jsou, vedle tektonického porušení hornin (zlomů, drcených poruchových zón), objemová aktivita radonu a propustnost tab. 5.2.2.

V objektech ležících na geologickém podloží s vysokým radonovým indexem (viz. příklad mapy radonového rizika na obr. 5.2.2a a obr. 5.2.2b) nemusí být naměřeny vysoké hodnoty objemové aktivity radonu. Určující je stavebně - technický stav objektu, zejména jeho izolace od podloží. Návrh ochrany objektu proti pronikání radonu z geologického prostředí vyžaduje znalost hodnot objemové aktivity radonu, které jsou získávány přímým měřením na stavebním pozemku.

V současnosti je dle platné vyhlášky 307/2002 SÚJB používán termín "mapy radonového indexu" místo termínu "mapy radonového rizika", který byl používán v minulosti na základě původní vyhlášky 184/1997 SÚJB.

5.3            Zadání programu

1.     Charakterizujte zadanou oblast podle jednotlivých typů  souboru map.

2.     Vymezte pro zadaný účel pravděpodobná  rizika a možné střety zájmů.