Ložisková tělesa a jejich vztah k okolním horninám

Použitá literatura

 

 

Kliknutím na názvy ložisek zobrazíte jejich obrazové galerie. Pokud není uvedeno jinak, je autorem obrázků prof. M. Sivek.

 

Ložisková tělesa a jejich vztah k okolním horninám

  Morfologický tvar ložiskových těles ložiska je určen komplikovanými vztahy jejich geneze a  strukturní stavby ložiskového území, ale také postgenetickou historii vývoje ložiskové akumulace. Úložní poměry ložiska a morfologický tvar ložiskových těles má rozhodující význam pro volbu způsobu osvojení ložiska.

  Podle tvaru ložiskových těles rozlišujeme následující morfologické typy:

izometrická tělesa - pně, žilníky, hnízda, kapsy

deskovitá tělesa - vrstvy, žíly, čočky, zvrstvené intruze

sloupovitá tělesa - rudní sloupy v žilách, komíny kimberlitů a karbonatitů

nepravidelná tělesa - metasomatická a impregnační mineralizace, ložiska porušená

                              vrásovými a zlomovými deformacemi

kombinovaná tělesa - kombinace výše uvedených tvarů (pravé a ložní žíly,

                               žíly a metasomatické zrudnění, čočky a žíly aj.)

 

  Ložisková tělesa mohou být ke svému okolí:

konkordantní (též konformní), což znamená, že jsou uložena souhlasně se stavbou

                    okolních hornin (např. uhelná sloj),

diskordantní (též nekonformní), což znamená, že jsou uložena nesouhlasně se

                   stavbou okolních hornin (např. solný peň, rudní žíly)

 

  Omezení ložiskových těles vůči svému okolí může být:

ostré (též výrazné), taková ložiska jsou označována jako kontrastní (např. žilná

         ložiska, avšak i o těchto ložisek je třeba mít na paměti, že distribuce

         užitkových nerostů v žíle nemusí být kontrastní na rozdíl od omezení žíly vůči

         svému okolí),

neostré (též nevýrazné), taková ložiska jsou označována jako nekontrastní

               (např. ložiska tvořená vtroušeninovým, či žilníkovým typem mineralizace).

 

  Tvar nekontrastních ložisek se zpravidla neshoduje z těžebními tvary a vzniká tak rozdíl mezi geologickým a technickým modelem ložiska. Vlivem stavby ložiskových těles se již při tvorbě geologického modelu ložiska vychází z přijatých hodnot mezních obsahů (podmínky využitelnosti zásob).

 

  Podle časového vztahu vzniku ložiskových těles a okolních hornin dělíme ložiska na:

syngenetická, tj. ty, která se vytvořila současně s horninami, v nichž jsou uložena

                     (např. sedimentární železné rudy, rýžoviště těžkých minerálů, ložiska

                     uhlí), a  

epigenetická, tj. ložiska vzniklá později než horniny, v nichž se nacházejí (např.

                    rudní žíly, metasomatické rudy).

 

  Ve stavbě ložiskové výplně rozlišujeme její strukturu a texturu:

struktura je dána tvarem, velikostí a vzájemným vztahem krystalů či jejich úlomků

               v minerálních agregátech

textura je dána prostorovým uspořádáním minerálních agregátů, jejich orientací,

            složením aj.

  Texturní prvky lze zpravidla sledovat makroskopicky, zatímco strukturní stavební prvky lze rozlišit jen při pozorování mikroskopem. Detailní popis struktur a textur ložiskové výplně s obrazovou dokumentací je s samostatné kapitole.

 

 

Izometrická tělesa

  Izometrická tělesa mají ve všech směrech podobné rozměry.

morfologický typ	charakteristika	příklady ložisek
pně	Poměrně velká tělesa, desítky až stovky metrů v průměru. Rozlišují se solné pně, které prorážejí nadložní vrstvy a pně obsahující rudní minerály. Ty jsou reprezentovány vertikálními intruzivy diferencovaných granitoidů, kupolemi granitoidů, některými porfyrovými ložisky a karbonatity.	Solné pně a vertikální intruziva diferencovaných granitoidů s vtroušenými minerály Zr, REE, Ta, Nb, nebo kupole granitoidů obohacené Sn a W minerály. Formu pňů mají také některá porfyrová ložiska Cu-Mo a karbonatity s Nb a REE. obr. solný peň (diapir) a granitový peň
žilníky	Morfologický typ řazený k izometrickým ložiskovým tělesům, který v podstatě nevyjadřuje morfologii, ale vnitřní stavbu ložiskového tělesa (spleť žilek). Typické pro hydrotermální ložiska obzvláště Cu, Mo, Au, Sn, W.	Porfyrová Cu-Mo ložiska a Mo-W žilníky (Climax, USA Qairaqty, Kazachstán), vtroušený kasiterit v greisenu (Altenberg, Německo) nebo porfyru (Llallagua, Bolívie); Au ve zlatonosném křemeni (Muruntau, Uzbekistán). obr. Muruntau (Uzbekistán) obr. Altenberg (Německo)
hnízda	Menší, zpravidla izometrická tělesa velikosti od metrů do desítek metrů. Typický morfologický typ pro magmatická segregační ložiska či hydrotermální metasomatity.	Protomagmatická (segregační) ložiska chromu, ložiska magmatogenních metasomatitů (např. skarny a greiseny), nízkoteplotní ložiska Pb-Zn typu Mississippi Valley a U ložiska typu „unconformity“. obr. Hammam Zriba (Tunisko)
kapsy	Menší, zpravidla izometrická tělesa velikosti desítek metrů. Typický morfologický typ pro ložiska exogenních akumulací vzniklých splachy ložiskových nerostů, např. do krasových závrtů, případně ložiska přeplavených reziduálních rud (Mn, bauxit aj.), dále aluviální rýžoviště těžkých minerálů.	Ložiska Ni-lateritů a bauxitů mediteránního typu, Mn-rud, fosfátů, drahého opálu, aluviální rýžoviště těžkých minerálů zvláště v krasových výplních. obr. Lightning Ridge (Austrálie)

 

 

Deskovitá tělesa

  Deskovitá ložisková tělesa patří k častým morfologickým ložiskovým typům. Vrstvy i žíly jsou v prostoru často variabilní. Vykliňují, nasazují, štěpí se a spojují, často jsou ukončeny vyhluchnutím (zmenšením obsahu užitkových nerostů). Často se vyskytují na ložiscích v kombinaci s jinými morfologickými tvary.

 

morfologický typ	charakteristika	příklady ložisek
vrstvy	Typický morfologický tvar sedimentárních ložisek, syngenetická ložiska s vrstevnatou morfologii se označují jako stratiformní, epigenetická ložiska tohoto typu se označují jako stratidependentní (výskyt vázán na určitou vrstvu (např. ložiska Pb-Zn v karbonátech)	Uhelná ložiska, sedimentární ložiska Fe a Mn rud, fosfátů, mědinosné břidlice, bituminózní břidlice obohacené U a V. obr. Krivoj Rog (Ukrajina) obr. Hibbing (USA) obr. sokolovská pánev (ČR)
žíly	Typický morfologický tvar epigenetických, zejména hydrotermálních ložisek, Žíly mohou být jednoduché či složené, pravé či ložní, od hlavních žil se mohou oddělovat tzv. odžilky, které mohou být podložní či nadložní. Horniny v okolí žil jsou často postiženy různými formami alterací. V ploše žíly či na jejich křížení se mohou vyskytovat tzv. rudní sloupy se zvýšenou kovnatostí, u žil se rozlišuje řada žilných typů (švové, zpeřené aj.)	Hydrotermální ložiska Au, Pb-Zn-Ag, Cu, Sn, W, Sb, Fe, U aj. obr. Rossport (Kanada) obr. Laochang (Čína) obr. Dúbrava (Slovensko) obr. Veta Madre (Mexiko)
čočky	Čočkovitá tělesa jsou přechodným  deskovitými a izometrickými tělesy. Mohou se vyskytovat u různých genetických typů ložisek, hojně se s tímto morfologickým typem setkáváme i u metamorfogenních ložisek	Sedimentogenní ložiska (např. Fe, Mn rud), čočkovitý vývoj žil hydrotermálních ložisek zejména s malým úhlem úklonu, uhelné sloje aj. obr. Hotazel (JAR) obr. Woodie Woodie (Austrálie)
zvrstvené intruze	Ložiska deskovitého tvaru uložená v magmatických stratifikovaných masívech, velkých plošných rozměrů, jde o stratiformní ložiska, která z hlediska genetického původu patří skupině magmatických segregačních a likvačních ložisek.	Rudní horizonty chromitů, Fe-Cu-Ni-Pt-Pd (Merensky Reef, JAR) a magnetitu bushveldského masivu (JAR) a Great Dyke (Zimbabwe). obr. Dwars River (JAR) obr. Bushveldský komplex (JAR)

 

 

Sloupovitá tělesa

  Sloupovitá tělesa jsou jednosměrně vyvinutá tělesa. Až na výjimky jde o velmi vzácný tvar ložisek nerostů.

morfologický typ	charakteristika	příklady ložisek
rudní sloupy v žilách	Častý jev u hydrotermálních ložisek a slabě mineralizovaných zlomů. Rudní sloupy mohou být vyvinuty na křížení žil (koncen-trační) i v plochách s výskytem odlišných hornin (geochemické bariéry).	Hydrotermální a hydrotermálně-metasomatická ložiska. obr. Rosia Montana (Rumunsko)
komíny vyvřelin	Poměrně vzácný morfologický typ ložisek. Vyskytují se u diamantonosných kimberlitových komínů, setkáváme se s nimi i na karbonatitových ložiscích. Je pro ně typický kruhový či oválný tvar v horizontální rovině a převažující hloubkový dosah tělesa nad jeho plošnými rozměry. Někdy porušují starší mineralizované partie ložiska a mají negativní roli.	Ložiska diamantů v kimberlitech, ložiska karbonatitů. Hydrotermální ložiska spojená s komíny explozivních brekcií (diatrémami), např. některá porfyrová ložiska Cu-Mo (El Teniente a Rio Blanco, obě Čile) a Au-Ag (Rosia Montana, Rumunsko). obr. Finsch (JAR) obr. Rio Blanco-Los Bronces (Čile)

 

 

Nepravidelná tělesa

  Nepravidelná tělesa nacházíme často u ložisek s metasomatickou nebo impregnační mineralizací, nepravidelnost může vzniknout i druhotně při tektonických a metamorfních procesech.

morfologický typ	charakteristika	příklady ložisek
nepravidelná	Tento morfologický typ je častý u ložisek hydrotermálních metasomatitů, ale také u infiltračních a jiných ložisek. Při složité stavbě ložiska může v podstatě ložisko každého genetického typu mít nepravidelný morfologický vývoj	Hydrotermální ložiska a ložiska hydrotermálních metasomatitů, metamorfogenní ložiska, sekundární ložiska (infiltrační, zvětrávací) a tektonizovaná ložiska, např. ve střižných zónách. obr. Thompson (Kanada)

 

 

Kombinovaná tělesa