STRUKTURA A TEXTURY

Vzhled textur a struktur metamorfovaných hornin významně souvisí s intenzitou metamorfních přeměn. Při nízkých metamorfních stupních se uplatňuje klastéza (drcení) původních a růst nových minerálů. Bývají přitom často velmi dobře rozeznatelné struktury původních hornin, viz reliktní struktury. Během středních podmínek metamorfózy převažuje blastéza (růst) nových minerálů, obvykle se minerály vzájemně zatlačují. Nejvyšší stupně metamorfózy jsou doprovázeny celkovou minerální přestavbou s typickými rekrystalizačními strukturami.

Struktury metamorfovaných hornin (též krystaloblastické struktury) rozdělujeme podle zachování předmetamorfních staveb na dvě základní skupiny. - na reliktní a hojněji se vyskytující rekrystalizační struktury.

a) Podle zachování původní struktury se rozlišuje struktura:

• reliktní
• rekristalizační

Rekrystalizační struktury se dále dělí podle 3 základních kritériíkritérií a v rámci nich vymezit následující struktury:

• podle tvaru minerálních zrn - granoblastická, lepidoblastická, nematoblastická, fibroblastická
• podle relativní velikosti minerálních zrn - porfyroblastická, heteroblastická, homeoblastická
• podle stupně omezení minerálních zrn - idioblastická, hypidoblastická, xenoblastická

Textury metamorfovaných hornin charakterizují uspořádání blastů vůči sobě v závislosti na anizotropii stavby a stupni zaplnění prostoru.

a) Podle anizotropie stavby lze rozlišit texturu:

• všesměrnou
• paralelní (základní) - lineárně paralelní, plošně paralelní, lineárn-plošně paralelní
• paralelní (detailní) - páskovaná, plástevnatá, stébelnatá, okatá, skvrnitá

b) Podle stupně zaplnění prostoru:

• kompaktí
• pórovitá
• kavernózní