2.  Zpracování archivních materiálů geofondu ČR potřebných při inženýrskogeologickém průzkumu

Prvním krokem při zpracovávání každého průzkumného úkolu je studium archivních materiálů. Důvodem těchto prací je získání výsledků již provedených průzkumů pro zefektivnění řešení zadaného úkolu a získání komplexních informací o zájmové lokalitě při vynaložení minima finančních prostředků. Studium archivních materiálů se neprovádí pouze v případech, kdy to neumožňuje termín ukončení daného průzkumného úkolu.

Veškeré provedené průzkumné práce (tedy nynější archivní materiály) na území České republiky shromažďuje a spravuje Česká geologická služba - Geofond.

Na základě §7 zákona ČNR č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, v platném znění, je organizace provádějící geologické práce povinna do 30 dnů před  zahájením prací odevzdat podklady (evidenční list - návod na vyplnění evidenčního listu) České geologické službě, která projekt zaeviduje a vydá o tom organizaci potvrzení. Důvodem je zajištění přehledu o geologických pracích a organizacích, které je provádějí.

Dle §12 zákona ČNR č. 62/1988 Sb., o geologických pracích v platném znění je zadavatel povinen bezúplatně odevzdat do dvou měsíců po ukončení, popřípadě schválení geologických prací jejich výsledky ve stanoveném rozsahu a úpravě k trvalému uchování České geologické službě (geofondu).

Původně byl tzv. "geologický fond" zřízen na základě Usnesení vlády ze dne 17. června 1952 v tehdejším Ústředním ústavu geologickém jako archiv určený k ukládání veškeré nepublikované literatury s geologickou tématikou. V současnosti je účelem České geologické služby - Geofondu výkon státní geologické služby na území České republiky, kterým byla pověřena Ministerstvem životního prostředí podle § 17 zákona ČNR č.62/1988 Sb., o geologických pracích, v platném znění (www.geofond.cz).

Předmětem činnosti České geologické služby týkající se archivace je:

·       shromažďování a poskytování údajů o geologické stavbě území, ochraně a využití přírodních nerostných zdrojů a zdrojů podzemních vod a o geologických rizicích;

·       zabezpečení činnosti specializovaného veřejného archivu státní geologické služby podle §51 a §52 zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě;

·       shromažďování, trvalé uchovávání, odborné zpracovávání a zpřístupňování geologické dokumentace a výsledků geologických prací provedených fyzickými a právnickými osobami na území České republiky s cílem umožňovat jejich využití zejména pro odbornou podporu orgánů státní správy a samosprávy, potřeby péče a ochrany životního prostředí, účely ochrany a evidence nerostných zdrojů, ekologický dohled nad těžbou, účely územního plánování, tvorbu surovinové politiky státu a využívání surovinové základny státu, usměrňování a řízení geologického průzkumu vyhrazených nerostů, potřeby vědy;

·       tvorba jednotného informačního systému státní geologické služby a trvalá aktualizace jeho specializovaných databází;

·       zpracovávání české produkce geologických dokumentů do národních i mezinárodních informačních systémů a zprostředkování jejich využití;

Ostatní činnosti

Z výše uvedených činností je zřejmé, že lze získat informace z již provedených průzkumů a výzkumů, které je vhodné využívat pro aktuálně řešené průzkumy. Státním institucím jsou poskytovány bezúplatně, jiné právnické či fyzické osobě za poplatek (viz. ceník služeb). Existence geofondu a využívání archivních materiálů o geologické stavbě je velkou výhodou pro uživatele v České republice, protože většina států ve světě tyto služby neposkytuje a nemá k dispozici.

Dokumentaci, která je uložena v archivu Geofondu, lze dle charakteru archiválií rozdělit na:

·       zprávy o výsledcích geologických prací

·       geologickou dokumentaci, která může mít formu:

·       písemnou (psanou, grafickou, digitální)

·       hmotnou (vzorky hornin, vrtná jádra, výbrusy ad.)

·       listinný archiv registru nerostných surovin obsahující mj. rozhodnutí o schválení zásob, o stanovení chráněného ložiskového území, statistické výkazy atd.

2.1  Vyhledávání archivních materiálů

V posledních letech jsou ze zpráv a písemné dokumentace pořizovány digitální kopie a je vytvářen digitální archiv (www.geofond.cz).

Schéma databáze ČGS je patrné z obrázku 2.1.1. Česká geologická služba spravuje dva internetové portály http://www.cgu.cz/ a http://www.geofond.cz/ (ČGS-Geofond).

Na prvním portálu (http://www.cgu.cz/) často užíváme mapový server k zjištění prvotních informací o zájmové lokalitě v účelových mapách (viz. kapitola 5. Účelové mapy) např. inženýrskogeologického rajónování atd. V něm lze vyhledávat třemi způsoby (obr. 2.1.2), a to podle:

·         listokladů,

·         správních celků,

·         atributů.

Aplikace vyhledávání listokladu tzv. „vyhledávání podle listokladů“ umožní zobrazit pokrytí území České republiky vybraným typem mapy. Po zvolení této aplikace se zobrazí okno, v němž se zvolí velikost mapového výřezu dle rozlišení obrazovky (obr. 2.1.3).

Poté je nutné zvolit druh mapy (obr. 2.1.4) a typ souřadného systému (obr. 2.1.5). Na příkladu obr. 2.1.4 je vyznačena volba zobrazení mapy inženýrskogeologického rajónování.

Dále zvolíme měřítko mapy (obr. 2.1.6). Následně se zobrazí pokrytí vybranou mapou, z čehož je patrná existence této mapy na zjišťovaném zájmovém území  (obr. 2.1.7).

V mapovém serveru prvního portálu České geologické služby (http://www.cgu.cz/) lze také využít tzv. „GeoINFO“ (viz. obr. 2.1.2 – první pozice pravé strany), což je aplikace zobrazující mapy, tzv. „geovědní vrstvy“ (dle terminologie geofondu), na území České republiky. Jsou to:

·         GEOČR500 - geologická mapa ČR v měřítku 1:500 000,

·         GEOČR50 – geodatabáze geologických map v měřítku 1:50 000 (do ní je včleněna společná geologická legenda ČR).

Legenda GEOČR50 obsahuje informace o litologii, litostratigrafii, chronostratigrafii a regionálním zařazení jednotlivých horninových typů. Aplikace umožňuje rovněž využití dalších datových zdrojů databanky ČGS (skládky, litogeochemická měření, analýzy povrchových vod, dekorační kameny atd.). Na následujícím obrázku 2.1.8 je znázorněna nápověda pro orientaci v této aplikaci.

Po volbě velikosti mapového výřezu a výběru záložky „spustit aplikaci“ se v mapovém okně zobrazí geologická mapa České republiky (vektorová) v měřítku 1:500 000 (GeoČR 500; obr. 2.1.9). Při postupném přibližování (přiblížit) se mapový podklad automaticky změní na vektorovou vrstvu „GeoČR 50“ v měřítku 1:50 000. Poté lze na panelu „přehled a výběr vrstev“ na pravé straně odznačit vektorovou vrstvu GeoČR 50 a zvolit rastrovou vrstvu, která má být zobrazena (např. „geologické mapy“ a „1 :50 000“, postup viz. obr. 2.1.10). Dále je možné zobrazit legendu zvolené rastrové vrstvy výběrem odkazu „LEG“ v oblasti „přehled a výběr vrstev“ (obr. 2.1.11).

Mapový server druhého portálu ČGS-Geofondu (http://www.geofond.cz/) je často využíván jako pomocný nástroj při inženýrskogeologickém průzkumu stavenišť. Jedná se především o tzv. mapové úlohy (dle terminologie Geofondu ČR) „vrtná prozkoumanost“ a „sesuvy“. V následujícím textu je uveden postup zobrazení mapy vrtné prozkoumanosti a sesuvů v mapovém serveru a dále způsob orientace ve zmíněných mapových úlohách pro získání maximálního množství dostupných popisných informací.

Pro zobrazení mapového serveru je nutné zvolit na úvodní stránce (http://www.geofond.cz/) záložku „webové aplikace“ a následně odkaz „vstup“ (obr. 2.1.12). Po výběru tohoto odkazu se objeví okno, v němž se může registrovaný uživatel přihlásit. Pro neregistrovaného zájemce o využití mapového serveru existuje možnost zvolit „vstup bez přihlášení“ (červeně zvýrazněno v obr. 2.1.13).

Vrtná prozkoumanost je důležitým pomocným nástrojem k zjištění geologické stavby pro posouzení základových poměrů staveniště. Zároveň je k dispozici také v digitální podobě, což je velmi výhodné pro potřeby současného, většinou časově omezeného, geologického průzkumu.

Mapová úloha sesuvy je důležitým nástrojem pro posouzení zájmové lokality z hlediska ohrožení staveb svahovými deformacemi, které představují jeden z nejčastěji se vyskytujících geodynamických procesů. Zároveň je důležité podotknout, že ne všechny svahové deformace jsou součástí této databáze.

V této kapitole jsou níže uvedeny příklady postupu výběru mapy vrtné prozkoumanosti a sesuvů. Pro zjištění informací o vrtné prozkoumanosti, sesuvech i dalších mapových úlohách (geochemická prozkoumanost; geofyzikální prozkoumanost; hydrogeologická regionální prozkoumanost; surovinový informační subsystém - SURIS; vlivy důlní činnosti - poddolovaná území, hlavní důlní díla, haldy; ohlášená díla) pro zkoumanou lokalitu je účelné využít průvodce (červeně ohraničeno v obr. 2.1.14). Po zvolení „průvodce“ se zobrazí možnosti výběru měřítka mapy a mapových vrstev (stejná forma nabídky u všech mapových úloh; obr. 2.1.15).

Při výběru možnosti „Obce“ (obr. 2.1.15) a zvolení odkazu „další“ se zobrazí okno, umožňující výběr počátečního písmene hledané obce. Po volbě počátečního písmene se zobrazí jmenný seznam obcí (stejné u všech mapových úloh;  obr. 2.1.16a a 2.1.16b).

Po opětovném zvolení odkazu „další“ se otevře okno „Výběr vrstev zobrazených v mapě“. V mapové úloze vrtná prozkoumanost je možné zvolit vrstvy vrtná prozkoumanost - vrty, vrtná prozkoumanost - posudky, listoklady a rastrové podklady (obr. 2.1.17a), v mapové úloze sesuvy lze vybrat vrstvy sesuvy listoklady a rastrové podklady (obr. 2.1.17b).

V následujícím okně se již zobrazí požadovaný mapový výřez (vrtná prozkoumanost - obr. 2.1.18, sesuvy – obr. 2.1.19). Pro znázornění vysvětlivek použitých symbolů (zobrazí se v pravé části okna) je nutné zvolit záložku legenda (viz. obr. 2.1.18 a 2.1.19).

Pro využití všech možností mapových úloh jsou níže uvedeny vysvětlivky (www.geofond.cz) k jednotlivým funkcím. Ty jsou umístěny ve formě tlačítek na panelu nástrojů (zobrazován v levé části obrazovky):

    Přiblížit - po klepnutí do mapového výřezu je pohled přiblížen; přidržíte-li tlačítko myši a táhnete kurzor, je přiblížen vymezený obdélník.

    Oddálit - po klepnutí do mapového výřezu je pohled oddálen; přidržíte-li tlačítko myši a táhnete kurzor, pohled bude oddálen v závislosti na velikosti obdélníku.

    Posunout - přidržíte-li v mapovém výřezu tlačítko myši a táhnete kurzor, pohled bude posunut ve směru tažení o definovanou úsečku. Podobnou funkčnost mají šipky kolem mapového výřezu.

    Zobrazit vše - mapový výřez bude navrácen do výchozího stavu (nejčastěji zobrazení celé ČR).

    Poslední mapový výřez - návrat k poslednímu mapovému výřezu (jeden krok vzad nebo vpřed).

    Přiblížit podle souřadnic - ve spodní části okna bude otevřen formulář pro zadání požadovaných souřadnic a měřítka mapového výřezu.

    Info o objektu v mapě - po klepnutí na požadovaný objekt (nebo po obdélníkovém výběru) budou zobrazeny jeho popisné informace.

    Zrušit označení v mapě - zruší označení objektů v mapovém výřezu. 

    Měřit - po aktivaci tohoto tlačítka lze v mapovém výřezu zadat úsečku nebo lomenou čáru, přičemž bude v levém horním rohu mapy průběžně zobrazována vzdálenost.

    Tisk - aktivuje nové okno s mapovým výřezem připraveným pro tisk.

    URL mapového výřezu - v prostoru pro popisné informace zobrazí link (odkaz) aktuálního mapového výřezu, který lze použít v jiných aplikacích.

Pokud se u některých nástrojů po stisknutí změní jejich podklad na červený, znamená to, že zvolená funkce bude aktivní až do volby jiného nástroje, lze ji tedy v mapovém výřezu opakovaně použít.

 

Hlavním přínosem mapového serveru druhého portálu je získávání popisných informací ze zvolených mapových vrstev. Požadovanou mapovou vrstvu lze zvolit tak, že v záložce „nastavit“ odznačíme položku „info ze všech vrstev“. Následně se zobrazí možnosti volby mapových vrstev (obr. 2.1.20).

Dále bude na příkladech uvedeno jak získat popisné informace v mapové úloze:

1)     „vrtná prozkoumanost“ - informace o zaměřených vrtech a posudcích, v rámci kterých byly tyto vrty hloubeny;

2)     „sesuvy“ - informace o aktivních a ostatních sesuvech.

AD 1) Pro zjištění informací např. o zaměřených vrtech je potřeba v nabídce vrstev označit položku „zaměřené vrty“, čímž se automaticky vybere nástroj „info o objektu v mapě ()“ na panelu nástrojů. Posledním krokem při zobrazování informací o vrtech je výběr požadované oblasti pohybem myši v mapovém okně (obr. 2.1.21).

V následujícím okně je přiblížena zvolená oblast a pod mapovým oknem zobrazena tabulka informací o vrtech ležících v oblasti vybrané tahem myši (obr. 2.1.22). Vybrané vrty, uvedené v tabulce, jsou automaticky v mapovém okně červeně zakroužkovány. Na příkladu obrázku 2.1.22 jsou zdánlivě zakroužkovány pouze dva vrty, při přiblížení je ale patrné, že severněji položený vrt jsou ve skutečnosti dva vrty lokalizovány blízko sebe.

Obdobně lze dle výše uvedeného postupu zvolit položku „posudky“ pro zobrazení informací o posudcích, v rámci kterých byly hloubeny vybrané vrty (obr. 2.1.23).

AD 2) Postup získávání informací o sesuvech je obdobný jako u vrtné prozkoumanosti. V mapové úloze sesuvy lze zvolit položku „sesuvy aktivní bod“, „sesuvy ostatní bod“, „sesuvy aktivní plocha“ a „sesuvy ostatní plocha“. Položky „sesuvy aktivní“ obsahují buďto bodovou nebo plošnou informaci o živé (aktivní) svahové deformaci, položky „sesuvy ostatní“ bodovou či plošnou informaci o dočasně uklidněných (potencionálních) nebo trvale uklidněných (stabilizovaných) svahových deformacích. Na obrázku 2.1.24 je zobrazena mapa zvolených (tahem myši) „sesuvů aktivní bod“ společně s tabulkou, obsahující informace o těchto sesuvech.

Posledním příkladem je zobrazení „sesuvu ostatní plocha“ s popisnými informacemi o něm (obr. 2.1.25).

2.2  Zadaní programu

1. Vyhledejte a zobrazte v mapové úloze „vrtná prozkoumanost“ nejméně 3 vrty v okolí vašeho bydliště a vypište tyto informace:
• klíčové číslo
• archivní číslo posudku, jehož jsou součástí
• název vrtu
• druh vrtu
• hloubku vrtu
• název a účel průzkumné akce, v rámci které byl hlouben
• řešitelskou organizaci a číslo průzkumného úkolu
• zda je k dispozici geologický profil
• zda je k dispozici hmotná dokumentace
• zda v něm byla měřena inklinometrie
• zda v něm byla měřena karotáž
• zda byl hlouben pro hydrogeologické účely
2. Vyhledejte a zobrazte nejbližší svahovou deformaci v okolí vašeho bydliště a vypište tyto informace:
• lokalitu svahové deformace
• klasifikaci svahové deformace podle rychlosti pohybu
• stupeň aktivity
• rok registrace
• klíčové číslo

 

 

ZPĚT NAHORU        ZPĚT NA TEXTOVOU MULTIMEDIÁLNÍ ČÁST        ZPĚT NA ÚVODNÍ STRANU