4. Inženýrskogeologické mapy
Obecně
je inženýrskogeologická mapa typem geologické mapy zobrazující složky
geologického prostředí, které mohou vstoupit nebo již vstupují do interakce se stavebním
dílem. Jedná se zpravidla o horninové jednotky (jejich litologický charakter,
genezi, úložní poměry, rozšíření, fyzikálně mechanické vlastnosti atd.),
hydrogeologické poměry (typ zvodnění a rozsah, hloubka a kolísání hladiny
podzemní vody, propustnost, mineralizace, pH, tvrdost aj.), geomorfologické
poměry (charakter reliéfu, členitost, sklonitost, prameny, jezera, dosah
inundace atd.) a geodynamické jevy (eroze, akumulace, objemové změny hornin,
sufóze, krasovění, svahové pohyby, seismicita, antropogenní vlivy). Všechny
tyto složky tvoří inženýrskogeologické prostředí.
Inženýrskogeologické
mapy se podle účelu dělí na speciální,
které se používají pro specifické potřeby jednotlivých druhů stavebnictví a mnohoúčelové, jenž podávají komplexní
přehled informací pro všechny běžné druhy stavebnictví a územního plánování.
Podle obsahu se vymezují mapy analytické,
které hodnotí pouze určité faktory (či jejich vlastnosti) geologického
prostředí, např. mapa zvětrávání hornin, nebo propustnosti, mapa svahových
poruch (obr. 4.1) a syntetické (též komplexní), které hodnotí již všechny faktory
geologického prostředí, např. inženýrskogeologická mapa Slovenska
v měřítku 1:500 000 (obr. 4.2). Dále se
vyčleňují podle obsahu mapy pomocné,
např. mapa dokumentačních bodů a doplňkové,
jimiž se soubor účelových map často doplňuje. Jedná se o výchozí podkladové
materiály (např. geologická mapa, hydrogeologická mapa aj.).
Inženýrskogeologické
poměry území lze v mapách znázornit třemi způsoby (Pašek a kol., 1995).
První
možností jsou inženýrskogeologické mapy poměrů, v nichž jsou jednotlivé
složky geologického prostředí znázorněny na jednom listě metodou superpozice.
Na mapě jsou znázorněny zejména ty složky, které mají zásadní význam pro
inženýrskou geologii. V tab. 4.1 jsou
uvedeny geologické jevy zobrazované na mapě.
Forma zápisu jednotlivých geologických jevů v mapě je prováděna
klasickým způsobem. Horninové typy jsou od sebe odlišeny barevně, předkvartérní
podklad je značen tmavšími barvami, přičemž litologie se vyjadřuje rastrem nebo
šrafováním (podle směrnic ČGS). Pro určení stratigrafické příslušnosti se
používají indexové symboly. Kvartérní pokryv je zaznačen světlejšími barvami a
to jen v případě, že jeho mocnost je větší než limit stanovený dle měřítka
(tab. 4. 2).
V mapách
podrobnějších v měřítku 1 : 50 000,
1 :
Geomorfologické poměry definují hlavně vrstevnice, jiné jevy jsou potom
vyjádřeny opět symboly.
Geodynamické jevy jsou ve velké míře také značeny symboly
(tab. 4.4), případně i barvou ohraničující
např. aktivitu svahových pohybů (červeně aktivní, ostatní černé) atd.
Příklad mapy
inženýrskogeologických poměrů je zobrazen na obr.
4.3.
Druhý případ představují inženýrskogeologické mapy rajónování.
V mapách se vyčleňují územní jednotky (regiony, oblasti, rajóny,
podrajóny, okrsky) s podobnými, či stejnorodými modely
inženýrskogeologického prostředí. Regiony se vyčleňují na základě podobností tektonicko-strukturních
vlastností, např. region krystalinika, region permokarbonských pánví aj.
Oblasti jsou vymezeny na základě podobnosti morfostruktury i vývoje reliéfu,
např. v regionu české křídy se vyčleňuje oblast české křídové tabule.
Rajóny jsou vymezeny na základě geneticko-litologické podobnosti, přičemž
kritériem je shodnost výskytu a uspořádání určitých litologických typů hornin,
vzniklých za stejných faciálních podmínek. Podrajóny jsou modely základové půdy
s podobnými geotechnickými charakteristikami horninových typů. Okrsky již
představují model inženýrsko-geologického prostředí charakterizovaný číselnými
hodnotami parametrů potřebných pro inženýrské výpočty.
V inženýrskogeologických
mapách rajonizace v měřítku 1 :
Horninové
komplexy předkvartérního stáří vystupující k povrchu nebo překryté
kvartérními sedimenty o mocnosti do
Podrajóny jsou vyčleněny podle vertikálního sledu a mocnosti horninových
typů, charakteru předkvartérního podkladu a hloubky hladiny podzemní vody. Na
mapách jsou označeny čísly, v legendě modelovými řezy s indexy
mocnosti. Na (obr. 4.5) je schematické
znázornění podrajónu .
V mapách
inženýrskogeologického rajónování jsou vyznačovány další potřebné údaje: geodynamické
jevy (sesuvy, erozní tvary, krasové jevy, území dotčená důlní činností),
hydrogeologické poměry (hloubka hladiny, prameny, zamokření, rozsah inundace,
agresivita vod na beton, pásma hygienické ochrany, ochranná pásma přírodních
léčivých zdrojů a vodních akumulací), chráněná území, ložiska nerostných
surovin (typy surovin, dobývací prostory, těžebny), lokality podmínečně vhodné
pro skládky, stávající skládky, u kterých je možnost dalšího využívání. Součástí
mapy jsou i vysvětlivky, které uvádí podrobnější údaje o typech hornin - jejich
zatřídění (ČSN 73 1001), těžitelnost (ČSN 73 3050), vhodnost zemin do zemních
hrází (ČSN 73 6824) a další informace pro hodnocení základových poměrů.
Třetím
případem jsou mapy inženýrskogeologického zhodnocení území
(mapy valorizační), které znázorňují podmínky, tzn. stupeň vhodnosti území
(zejména rajónů a podrajónu) z hlediska potřeb jednotlivých druhů staveb
(výstavba, těžba, ochrana prostředí aj.).
Podle
Paška, Matuly, 1995 lze pro zhodnocení území použít dvou odlišných způsobů. Prvním způsobem
je porovnávací (fenomenologická) valorizace, která srovnává charakter
geologických poměrů v různých částech území z určitého hlediska jeho
využití. Pro tyto účely lze využít např. kritéria technických norem. Vznikají
tak např. mapy vhodnosti základových půd, mapy vhodnosti pro výstavbu, využití
území (obr. 4.6) aj. Lze použít i mnohem
specifičtěji stanovená kritéria pro různá speciální hodnocení území. Výsledkem
jsou potom mapy vhodnosti pro různé druhy zakládání staveb , budování skládek (obr . 4.7), stability břehů vodních nádrží apod.
Druhým
způsobem je technicko-ekonomická valorizace, která je založena na analýze podle
většího počtu kritérií. Zvýší se tím objektivnost hodnocení různých kvalit
území.
4.1
Zadání
programu:
- Charakterizujte zadanou oblast podle mapy
inženýrskogeologického rajónování (návod).
- Vymezte pro zadaný účel (zástavbu, silnici)
pravděpodobná rizika a možné střety
zájmů.
- Vykreslete mapu (např. obr. 4.1.1) s
vyznačením evidentně nevhodných podmínek (zdůvodněte v textu).
ZPĚT NAHORU ZPĚT NA TEXTOVOU MULTIMEDIÁLNÍ ČÁST ZPĚT NA ÚVODNÍ STRANU