Dolní Líštná – přečerpávací stanice

závěrečná zpráva

Odpovědný řešitel úkolu: Ing. Radim Dostalík

Statutární zástupce společnosti: Ing. Luděk Kovář, Ph.D.

Datum zpracování: duben 2003

Rozdělovník :

Vyhotovení č. 1 - 4: Odběratel

č. 5 : Státní geologická služba – Geofond Praha

č. 6 : Archiv zpracovatele

OBSAH:

1. všeobecná část

1.1 Základní údaje

1.2 Požadavky na průzkum, metodika, rozsah a průběh průzkumných prací

1.3 Geomorfologické a geologické poměry

2. podrobná část

2.1 Inženýrsko-geologické poměry a geotechnické vyhodnocení

2.1.1 Deluviální sedimenty

2.1.2 Deluviofluviální sedimenty ve výplni deprese

2.1.3 Deluvioeluviální sutě

2.1.4 Podložní horniny

2.2 Hydrogeologické poměry

2.3 Technické vyhodnocení

3. závěr

PŘÍLOHY:

1. Situace 1: 50 000

2. Účelová situace vrtů 1: 500

3. Geologické profily vrtů (4 ks) 3.1, 3.2, 3.3, 3.4

4. Laboratorní atesty zemin (2 ks) 4.1, 4.2

5. Zpráva o geofyzikálním průzkumu (SIHAYA s.r.o. Brno)

1. Všeobecná část

1.1 Základní údaje

Provedené geologicko-průzkumné práce byly realizovány na základě objednávky a.s. ODS-Dopravní stavby Ostrava (Ing.Klimša).

Předmětem prací bylo provedení doplňkového IG průzkumu pro stavbu 030222-3818 „Modernizace silnice II/476 Třinec-Horní Líštná a silnice II/468“ v úseku trasy nad stávající čerpací stanicí TŽ Třinec, cca v km 0,68-0,74 jako rozšíření doplňkové etapy průzkumu provedeného naší firmou pro Dopravoprojekt s.r.o. Ostrava v květnu 2001 („Třinec-Horní Líštná, silnice II/476, DGP, zakázkové číslo zpracovatele 2001 020) a s návazností na závěry stabilitního posouzení, zpracovaného Prof.Ing. Aldorfem, DrSc. v příloze č.7 citovaného průzkumu. Citovaný doplňkový průzkum navazuje na podrobný GTP realizovaný naši firmou v září 2000 („Třinec-Horní Líštná, silnice II/476, část 2 a 3“, zakázkové číslo zpracovatele 2000 016).

Lokalita se nachází v Moravskoslezském kraji, okrese Frýdek-Místek, v obci Dolní Líštná v okolí stávajícího objektu přečerpávací stanice TŽ Třinec; mapa 1: 50 000 – list č. 26-11, 16-33 Jablunkov. V souboru státních odvozených map 1:5.000 najdeme danou lokalitu na listu Český Těšín 7-9. Nadmořská výška terénu se zde pohybuje přibližně v rozmezí + 327 až +335m n.m.

1.2 Požadavky na průzkum, metodika, rozsah a průběh průzkumných prací

Původní rozsah IG průzkumu vychází z nabídky, která byla zpracována pro odběratele v polovině března letošního roku, přičemž cílem průzkumných prací bylo upřesnění průběhu jednotlivých vrstev kvartérního pokryvu a povrchu předkvartérního podloží pro účely statického zabezpečení svahu stávajícího odřezu nad objektem čerpací stanice, po jehož temeni bude vedena trasa nově budované silnice a u kterého byl po zavedení nepříznivého vlivu dopravy, výpočtem stanoven nevyhovující stupeň stability svahu. Jako statické zabezpečení svahu doporučil autor výše zmíněného stabilitního posouzení provést jeho hřebíkování technologií Ischebeck, jejíž podstatou je použití titanových tyčových kotev délky 6m, které budou v síti s výpočtem určenou hustotou vetknuty v ploše svahu skrze pokryvné vrstvy do hornin předkvartérního podloží. V rámci průzkumu bylo původně navrženo provedení dvou vrtů S-1,S-2 do hloubky 6-7m s odběrem vzorků zemin a podzemní vody.

Po realizaci prvního vrtu S-1 dne 20.3.2003 však byly zjištěny anomální geologické poměry, když zde do hloubky 14m p.t. nebylo zastiženo předkvartérní podloží. Umístění a realizace původního vrtu S-2 byly tedy zrušeny a následně bylo iniciováno jednání se zástupci vyššího zadavatele (ŘSD ČR, správa Ostrava) a se zástupci zhotovitele stavby (ODS-Dopravní stavby Ostrava, a.s.). Výsledkem jednání bylo rozšíření prací doplňkového průzkumu jednak o geofyzikální měření (v subdodávce provedla společnost SIHAYA s.r.o. Brno) a dále o další IG vrty situované na lokalitě podle výsledků provedeného geofyzikálního průzkumu.

V zájmovém úseku pak byly před pokračováním průzkumných prací vytyčeny a následně do hloubky 4m, 14m a 8m realizovány tři nové vrty označené návazně na vrt S-1 čísly S-2, S-3 a S-4. Vrty S-3 a S-4 byly navíc po ukončení dočasně vystrojeny plastovými pažnicemi pro zaměření ustálené hladiny podzemní vody. Hloubka vrtů vycházela z geologických profilů interpretovaných z vlastního geofyzikálního měření (viz závěrečná zpráva – příloha č.5). Průzkumná díla byla v prostoru budoucího staveniště zvolena a situována s přihlédnutím k průběhu stávajících podzemních inženýrských sítí, jejich ochranným pásmům a dále možnostem dojezdu a ustavení strojní vrtné soupravy.

Terénní práce proběhly ve dnech 20.března, 31.března a 1.dubna 2003. Vrty byly provedeny s využitím jádrové technologie nasucho, strojní pojízdnou soupravou typu HVS-04A (v subdodávce firma Geosta Ostrava s.r.o.). Zeminy byly makroskopicky popisovány ihned po jejich vytěžení na povrch, u zemin soudržných pak byla dále ověřována jejich relativní pevnost pomocí penetrometru „Geotest“. Z vrtů byly odebrány celkem 2 vzorky zemin pro laboratorní zpracování. Výsledky provedených fyzikálně mechanických zkoušek jsou součástí příloh této zprávy.

Vzorky zemin byly zpracovány v naší geotechnické laboratoři. Vrty byly v terénu zaměřeny pásmem od pevných bodů a následně byly vloženy do zpracované digitální polohopisné a výškopisné situace – viz účelová situace vrtů 1: 500 v příloze č.2. Po ukončení vrtání,zaměření ustálených hladin podzemní vody a zrušení výstroje byly vrty (mimo S-4) likvidovány záhozem, odebrané dokumentační vzorky byly zpracovatelem prohlédnuty a skartovány. Celková odvrtaná metráž činí 40 bm.

1.4 Geomorfologické a geologické poměry

Z geomorfologického hlediska zájmové území náleží do provincie Západní Karpaty, oblasti Západní Beskydy, do celku IXE-5 Slezské Beskydy, podcelek IXE-5A Čantoryjská hornatina, okrsek IXE-5A-a Nýdecká vrchovina.

Geologicky náleží zájmová lokalita do oblasti godulského vývoje těšínského příkrovu slezské jednotky vnějšího karpatského flyše. Hluboké skalní podloží v dané oblasti je budováno sedimentárními horninami spodního karbonu. Předkvartérní podloží zkoumaného území tvoří podle údajů přehledné geologické mapy Beskyd a Podbeskydské pahorkatiny 1: 100 000 horniny mezozoického stáří (křída). Jsou to svrchní těšínské vrstvy (drobně rytmický flyš s vápnitými jílovci, prachovci a písčitými vápenci, stratigrafický stupeň valangin-berrias) spolu s těšínskými vápenci slezské jednotky (berrias-tithón).

Zkoumaný úsek trasy mezi archivními vrty J-109 a J-110 se podle členění závěrečné zprávy GTP nachází v rajónu B – tedy rajónu terasového stupně. Přirozený geologický profil zde tvoří sedimenty kvartéru zastoupené na lokalitě prachovitými deluviálními hlínami až sutěmi s výrazným obsahem klastické frakce a štěrky hlavní terasy Olše, které zde reprezentují bazální vrstvu kvartéru. V normálním vývoji zde bylo předkvartérní podloží zastiženo archivními vrty v hloubce 6,1m (J-108) a 2,3m (J-110). Vrtem J-109 byly do konečné hloubky 3m p.t. ověřeny pouze terasové štěrky.

V prostoru nalezené anomálie nad horní hranou svahu stávajícího odřezu areálu přečerpávací stanice však v geologickém profilu vrtu S-1 nebyl až do hloubky 14m p.t. zastižen povrch předkvartérního podloží a pod svrchními deluviálními sutěmi byly od hloubky 4,40m až po bázi vrtu ověřeny jílovitopísčité zeminy s nepravidelnými štěrkovými vložkami, tvořící výplň výrazné morfologické deprese v podložních horninách, která má podle interpretovaných výsledků geofyzikálního měření vazbu na tektonicky oslabené zóny uvnitř skalního masivu. Její existence byla potvrzena také dalšími vrty S-3 a S-4, které byly umístěny podle interpretovaných geologicko geofyzikálních řezů v okrajových částech deprese s předpokládaným zastižením podložních hornin v hloubce přibližně 12m a 6m p.t. Ani vrtem S-3 (konečná hloubka 14m) situovaným při severním okraji nově budované komunikace ani vrtem S-4 umístěným pod svahem stávajícího odřezu na okraji příjezdové komunikace k čerpací stanici (konečná hloubka 8m) však nebyl povrch předkvartérního podloží opět zjištěn. Z těchto skutečností můžeme usuzovat na to, že dno deprese bude pravděpodobně členitější, a to právě v souvislosti s její tektonickou predispozicí, zatímco geofyzikální profily poskytují informace plošného charakteru pouze v konkrétních vertikálních rovinách. Provedený geofyzikální průzkum odhaduje celkovou mocnost pokryvu na lokalitě místy až na 19m.

Podložní horniny – rozpukané a zvětralé vápence, byly v rámci tohoto průzkumu zastiženy pouze vrtem S-2 v hloubce 2,30m p.t.

2. podrobná část

1. Inženýrsko-geologické poměry a geotechnické vyhodnocení

Provedenými průzkumnými pracemi byl v zájmovém území ověřen následující geologický profil:

1. deluviální sedimenty

2. deluviofluviální sedimenty ve výplni deprese

3. deluvioeluviální sutě

4. podložní horniny

Podrobný popis vrstevního sledu v provedených vrtech S-1 až S-4 je zdokumentován v příloze č. 3.1, 3.2, 3.3 a 3.4.

Na základě makroskopického popisu vytěžených zemin a provedených laboratorních zkoušek byly výše uvedené typy ověřeného vrstevního sledu (zeminy rostlého terénu) zatříděny dle ČSN 73 1001 „Základová půda pod plošnými základy“ s uvedením směrných normových charakteristik a také průkazných fyzikálních vlastností. Dále bylo provedeno určení tříd těžitelnosti jednotlivých vrstev dle ČSN 73 3050 „Zemní práce“. V souladu s poznámkou 1. pod článkem 49 ČSN 73 1001 jsme pro hodnocení konzistence zemin ve vztahu k interpolaci tabulkových hodnot přijali termín „konzistence polopevná“ (ruční terénní penetrace 100-200 kPa; laboratorně stanovená hodnota Ic = 0,75–1,0). Zrnitost zemin je v přílohách dokumentována granulometrickými křivkami.

1. Deluviální sedimenty

Svrchní část ověřeného geologického profilu tvoří pod 0,30-0,40m mocnou vrstvou již skryté humózní hlíny s drny deluviální sedimenty zastoupené prachovitými hlínami s proměnlivou příměsí angulárních až subangulárních úlomků prachovců, pískovců a vápenců, které mají charakter jílovitých štěrků až sutí. Množství a velikost úlomků je proměnlivá a obecně se zvětšuje spolu s rostoucí hloubkou. Makroskopicky lze tyto zeminy právě podle velikosti a procentuálním obsahu klastické frakce zařadit do tříd F4, F2, G4 až G5. Charakteristiky jednotlivých tříd viz následující kapitola 2.1.2.

Ve smyslu ČSN 73 3050 řadíme tyto zeminy do třídy těžitelnosti 2-3.

2. Deluviofluviální sedimenty ve výplni deprese

Jíly, písčité jíly až jílovité písky, časti opět s příměsí klastické frakce, s nepravidelnými štěrkovými vložkami a místy polohami drobného štěrku, byly ověřeny v podloží deluviálních zemin ve vrtech S-1, S-3 a S-4 až do jejich konečné hloubky. Předpokládáme jejich deluviofluviální, případně až glacigenní původ při kombinaci zvětrávání svahů deprese se sedimentační činností proudící vody. Konzistence zemin je proměnlivá a kolísá od tuhé až měkké až po pevnou. Snížené konzistence mají vazbu na více či méně provlhčené polohy, ovšem vždy bez přítoku podzemní vody do vrtu, jehož stvol zůstával během celého hloubení volně průchodný bez svírání stěn. Na základě výsledků laboratorních zkoušek se tyto zeminy zařadily v klasifikačním systému ČSN 73 1001 do tříd F6/CL a F4/CS, makroskopicky je pak možné u štěrkovitých zemin předpokládat třídy F2/CG, G5/GC až G3/G-F.

Ve smyslu ČSN 73 3050 řadíme tyto zeminy do třídy těžitelnosti 2-3.

Z  e m i n a K  o n z  i s  t e n c e

Třída F6/CL jíl s nízkou plasticitou	Měkká	Tuhá	Polopevná	Pevná
totální soudržnost cu (MPa)	0,025	0,05	0,07	0,08
totální úhel vnitřního tření ju ( ° )	0	0	0	0
efektivní soudržnost cef (MPa)	0,008	0,010	0,012	0,016
efektivní úhel vnitřního tření jef ( ° )	17	18	19	20
modul přetvárnosti Edef (MPa)	2	4	6	7
převodní součinitel b ( 1 )	0,47	0,47	0,47	0,47
tab.výpočtová únosnost Rdt (MPa)	0,05	0,10	0,15	0,20

Laboratorně byly dále stanoveny následující průkazné charakteristiky:

5. objemová tíha … g_n (kN/m³) 20,7

6. přirozená vlhkost … w_n (%) 19,46

7. číslo plasticity … I_p (%) 16,30

8. stupeň konzistence … I_c(1) 0,90

9. stupeň nasycení … S_r (1) 0,93

Z  e m i n a K  o n z  i s  t e n c e

Třída F4/CS jíl písčitý	Měkká	Tuhá	Polopevná	Pevná
totální soudržnost cu (MPa)	0,03	0,05	0,06	0,07
totální úhel vnitřního tření ju ( ° )	0	0	3	5
efektivní soudržnost cef (MPa)	0,010	0,012	0,014	0,018
efektivní úhel vnitřního tření jef ( ° )	22	24	25	26
modul přetvárnosti Edef (MPa)	3	5	6	7
převodní součinitel b ( 1 )	0,62	0,62	0,62	0,62
tab.výpočtová únosnost Rdt (MPa)	0,08	0,15	0,20	0,25

Laboratorně byly dále stanoveny následující průkazné charakteristiky:

10. objemová tíha … g_n (kN/m³) 20,7

11. přirozená vlhkost … w_n (%) 20,24

12. číslo plasticity … I_p (%) 11,89

13. stupeň konzistence … I_c(1) 0,63

14. stupeň nasycení … S_r (1) 0,96

 Z  e m i n a K  o n z  i s  t e n c e

Třída F2/CG jíl štěrkovitý	Měkká	Tuhá	Polopevná
objemová tíha g (kN.m^-3)	19,5	19,5	19,5
totální soudržnost cu (MPa)	0,03	0,06	0,06
totální úhel vnitřního tření ju ( ° )	0	0	5
efektivní soudržnost cef (MPa)	0,006	0,010	0,014
efektivní úhel vnitřního tření jef ( ° )	24	26	27
modul přetvárnosti Edef (MPa)	4	6	8
převodní součinitel b ( 1 )	0,62	0,62	0,62
tab.výpočtová únosnost Rdt (MPa)	0,10	0,175	0,225

Z  e m i n a

Třída G5/GC štěrk jílovitý	Ulehlý
objemová tíha g (kN.m^-3)	19,5
efektivní soudržnost cef (MPa)	0,006
efektivní úhel vnitřního tření jef ( ° )	30
modul přetvárnosti Edef (MPa)	50
převodní součinitel b ( 1 )	0,74
tab.výpočtová únosnost Rdt (MPa)	0,15-0,20

Z  e m i n a

Třída G4/GM štěrk hlinitý	Ulehlý
objemová tíha g (kN.m^-3)	19,0
efektivní soudržnost cef (MPa)	0,004
efektivní úhel vnitřního tření jef ( ° )	33
modul přetvárnosti Edef (MPa)	70
převodní součinitel b ( 1 )	0,74
tab.výpočtová únosnost Rdt (MPa)	0,25-0,30

Z  e m i n a

Třída G3/G -F štěrk s příměsí jemnozrnné zeminy	Ulehlý
objemová tíha g (kN.m^-3)	19,0
efektivní soudržnost cef (MPa)	0
efektivní úhel vnitřního tření jef ( ° )	35
modul přetvárnosti Edef (MPa)	100
převodní součinitel b ( 1 )	0,83
tab.výpočtová únosnost Rdt (MPa)	0,3-0,5

3. Deluvioeluviální sutě

V profilu vrtu S-2 byla pod lokálně se vyskytující svrchní vrstvou antropogenních navážek (těleso komunikace) od hloubky 0,90m zastižena suť se subangulárními až angulárními úlomky vápence velikosti 10-15cm tmelenými výplní hnědého jílu tuhé až polopevné konzistence. Přechod mezi deluviálními sutěmi a eluviem je málo zřetelný – podíl mezerní výplně mezi úlomky klesá s rostoucí hloubkou. Vzhledem ke značně podobnému charakteru zemin, nevýraznému rozhraní mezi deluviálními zeminami a eluviem jsme celou tuto vrstvu zahrnuli do kategorie zvětralého podloží třídy R6, která je posuzována jako zeminy. Makroskopicky lze sutě zařadit do třídy R6/CG-GC.

Ve smyslu ČSN 73 3050 řadíme sutě do třídy těžitelnosti 3., lokálně se může vyskytovat až třída 4.

Z  e m i n a Konzistence

Třída R6/CG –GC jíl štěrkovitý až štěrk jílovitý	Polopevná
objemová tíha g (kN.m^-3)	19,5
efektivní soudržnost cef (MPa)	0,010
efektivní úhel vnitřního tření jef ( ° )	30
modul přetvárnosti Edef (MPa)	15-50
převodní součinitel b ( 1 )	0,62-0,74
tab.výpočtová únosnost Rdt (MPa)	0,15-0,20

4. Podložní horniny

Ve vrtu S2 byly od hloubky 2,30m zastiženy vápence skalního charakteru rozvrtané na úlomky velikosti 6-10cm se slabou jílovou výplní puklin. Jsou tmavě šedé s polyedrickým lomem a deskovitou odlučností. Podle obtížného rozbíjení kladivem je lze zařadit do horninové třídy R2. Intenzita rozvětrání vápenců v povrchové zóně je proměnlivá – v hloubkovém intervalu 2,80-3,50m byly navrtány střídající se polohy vápence, podle makroskopického popisu třídy R5 a R4 charakteru vrstevnatého šedého vápnitého jílu s vápencovými vložkami, úlomky a drtí, přičemž i v této vrstvě se místy objevují polohy vápence třídy R2.

Ve smyslu ČSN 73 3050 řadíme podložní horniny do třídy těžitelnosti 4-5.

Pro horninové třídy R5-R4 a třídu R2 lze pak uvažovat s následujícími průměrnými hodnotami geotechnických parametrů:

H  o r n i n a

Třída R5 – R4	vápenece
pevnost v prostém tlaku sc (MPa)	1,5 - 15
typ procesu přetváření a porušování	křehký
modul přetvárnosti Edef (MPa)	45 - 150
Poissonovo číslo n ( 1 )	0,20
střední hustota diskontinuit	velmi až extrémně velká < 20 - 60 mm
tab.výpočtová únosnost Rdt (MPa)	0,20 – 0,25 MPa

H  o r n i n a

Třída R2	vápenece
pevnost v prostém tlaku sc (MPa)	50 - 150
typ procesu přetváření a porušování	křehký
modul přetvárnosti Edef (MPa)	300 - 600
Poissonovo číslo n ( 1 )	0,10
střední hustota diskontinuit	velmi velká až velká 60 - 200 mm
tab.výpočtová únosnost Rdt (MPa)	0,8 – 1,2 MPa

2.2 Hydrogeologické poměry

Podzemní voda uvnitř anomálie je vázána na souvrství deluviofluviálních sedimentů v její výplni nad kontaktem s horninami skalního podloží. V příloze č.3 geofyzikálního průzkumu je znázorněna interpretovaná osa vodivější zóny, která koresponduje s horním okrajem severovýchodního svahu deprese, na němž proudící podzemní voda infiltruje skrze sedimenty v její výplni do větších hloubek. Hladina byla ve vrtech S-1, S-3 naražena v úrovni 13,50 a 11,60m p.t. a ustálila se ve stejných hloubkách. Vrty S-2 a S-4 zůstaly suché bez přítoku podzemní vody po jejich ukončení a také po 24 a 48 hodinách. V sedimentech vyplňujících depresi byly mimoto dokumentovány polohy s různou intenzitou provlhčení, obvykle s vazbou na výskyt zvýšeného podílu písčité frakce a pískových případně štěrkovitých vložek v zeminách, avšak vždy bez přítoku podzemní vody do vrtu. Vzorek podzemní vody pro posouzení její agresivity vůči betonovým a ocelovým základovým konstrukcím nebyl odebrán.

2.3 Technické vyhodnocení

Anomální geologická stavba ověřená v zájmovém úseku trasy mezi archivními vrty J-109 a J-110 nad stávajícím objektem přečerpávací stanice mění pohled na doposud uvažované stabilitní poměry této lokality. Problematická je však otázka možnosti zjištění této geologické anomálie již v rámci doplňkového průzkumu, provedeného naší firmou v květnu 2001. V závěrečné zprávě podrobné etapy IG průzkumu ze září roku 2000 je v kapitole č.3 doporučeno v rámci doprůzkumu v úseku se složitými geotechnickými poměry mimo jiné také provedení geofyzikálního měření pro dopřesnění horninové skladby. V oponentním posudku, který byl zpracován v rámci připomínkového řízení ostravským pracovištěm Stavební geologie-Geotechnika, a.s. Praha (RNDr. Kresta), a to jak v kapitole č.5 tak v kapitole č.7 však provedení geofyzikálního průzkumu nebylo doporučeno v celé trase ani v její dílčí části.

Průběh geologické anomálie je zobrazen v příloze č.4 závěrečné zprávy geofyzikálního průzkumu. Osa deprese je protažená ve směru ZSZ – VJV a její okraje lze po shrnutí výsledků všech průzkumných prací předpokládat mezi vrtem S-2 a archivním vrtem J-108. Současně nelze vyloučit výskyt obdobných tektonicky predisponovaných anomálií také v jiných částech trasy v rajónu terasového stupně (km 0,30 – 0,75).

Navržená stabilizace svahu stávajícího odřezu nad čerpací stanicí hřebíkováním pomocí kotevních tyčí technologií Ischebeck nemá po zhodnocení výsledků nových průzkumných prací význam a nebude možné, ale ani nutné ji realizovat. Hladina podzemní vody, která byla ve vrtech S1 a S-3 naražena v hloubce zhruba 11-14m v bazálních částech anomálie nad kontaktem s horninami skalního podloží, má totiž na stabilitu předmětného svahu příznivý vliv, přičemž působení hydrodynamického tlaku pod patou stávajícího odřezu se zřejmě nebude uplatňovat. Nasvědčuje tomu také vrt S-4, který zůstal bez přítoku podzemní vody i po 48 hodinách. Niveleta projektované komunikace je v úseku nad čerpací stanicí vedena přibližně po stávajícím terénu. V rámci výstavby a následného provozu na nové silnici bude kromě samozřejmého kvalitního oddrenážování vlastního tělesa komunikace pro eliminaci případných nepříznivých vlivů dopravy vhodná úprava svahu stávajícího odřezu nad čerpací stanicí položením geotextilie s následným překrytím rekultivační zatravněnou vrstvou. Rovněž v poměrně ostrém přechodu vedení trasy komunikace přes hranu anomálie doporučujeme zvážit vyztužení geosyntetikem pro eliminaci vlivu rozdílných vlastností horninového materiálu v aktivní zóně obou značně odlišných geologických prostředí.

3. závěr

Předkládaná závěrečná zpráva hodnotí výsledky doplňkového IG průzkumu v oblasti zjištěné geologické anomálie přibližně v km 0,68 – 0,74 trasy probíhající stavby silnice II/476 Třinec-Horní Líštná.

Na základě zjištěných poznatků, které jsou podrobně rozpracovány v příslušných kapitolách této zprávy, hodnotíme zájmové území jako území se složitými základovými poměry. Stabilita území je vyhovující, v době průzkumu nebyly v okolním terénu pozorovány žádné známky jejího porušení ani projevy svahových deformací.

Cíl prací považujeme za splněný, na případné další požadavky průzkumného, případně konzultačního charakteru jsme připraveni neprodleně reagovat.