Trilobit: Zacanthoides spinosus

Rytíř: Ing. Petr Skupien

Pořádající ročník: Petr Gregor, Jakub Jirásek, Petra Knoflíčková, Filip Kopecký, René Korvas, Marián Košútek, Martina Kovalčuková, Lucie Kratochvílová, Iva Kučí, Tomáš Novotný, Roman Preis, Magdalena Prokešová, Beata Pulcerová, David Sečkař

Erb:

Nové písně: Geofyzikální, Hydrogeologicko-hydraulická, Hymna J.M. Trilobita XL., Informační, Jako jedna velká rodina, Kreditní, Kterak se stal humanista geologem, O jednom jmenovaném mineralogovi

Program:

Plán večera:

·      Gaudeamus

·      Geologická

·      scénka Sibiř

·      Hymna trilobita

·      uvítání, slavnostní řeč, minuta ticha

·      O jednom nejmenovaném mineralogovi

·      organizační věci

·      strážci pečeti

·      Když...mapoval

·      scénka Psychiatr

·      Repetentská

·      1. VEČEŘE

·      scénka třeťáci

·      Kreditní

·      soutěž třeťáci

·      Informační

·      pasování kosů

·      Stratigrafická

·      Váša mytí nohou

·      recitace básně Mapák

·      Píseň o Ráďovi

·      scénka Studna

·      PAUZA/BAR

·      soutěž kateder, před volnou disciplínou Vrtácká

·      Jako jedna velká rodina

·      řády neřády

·      Hydrogeologická

·      Peříčko, Travesti show

·      Když jsem šel na historickou

·      volba rytíře

·      Ať žije rytíř náš

·      Kanafaska

scénka Sibiř

(rozevírá se opona, na pódiu veprostřed Prof. Vašíček - Tomáš jako vězeň, stojí před kupou kamenů - krabice s velkou palicí, opodál leží lopata, vzadu malé kulisy stromů a zajíců)

- vejde dozorce v policejní uniformě - Jakub, podívá se na vězně, který je k němu zády, nevidí ho a proto si dovolil odpočívat

- dozorce: „Rabótaj, rabótaj, Vášiček, kagda by těbě nězachotílos kantrabándovat etovo mamůta za granici, těbě něbylo by nádo zděs kopať Transibirskij magistraľ. Tak davaj, beri za malatok...“

- vězeň bere velkou palici a usilovně předstírá rozbíjení balvanů, dozorce odchází

- vězeň kouká na rozbitý kámen, zamyslí se: „Hmm, trilobit. Asi nějaký nový druh.“ a položí kámen dozadu za kulisy

- zatímco vězeň pokračuje v rozbíjení, za kulisami vstává J.M. Trilobit XL. - Filip, do pasu nahý, a začíná se pomalu oblékat do královského šatu. Když se obleče úplně, vyjde před kulisy pomalu směrem k vězňovi

- vězeň se tváří unaveně (nejen tváří, palice je dost těžká), dá si pauzu, (začíná hrát znělka z pořadu Česká soda - Carmina Burana) opře se o násadu a stejně jako v České sodě si otře rukou čelo. Trilobit k němu zezadu přistoupí a poklepe mu na rameno. Vězeň se otočí a s hrůzou utíká z pódia.

- Trilobit se podiví, ale pak se vydá k řečnickému pultu na kraji jeviště (hudba ztichá a umlká)

uvítání, slavnostní řeč, minuta ticha

 úvodní řeč Trilobita:

   Slyště tvorové geologičtí!

   Já, příjmením Zacanthoides a spinosus křestním jménem, jsem byl nečekaně probuzen jedním zástupcem poddruhu Homo sapiens sapiens ze slastného spodno až středněkambrického paleospánku.

  I když byl kambroútvar relativně tektonicky klidný, občas nás, rodinu Zacanthoidů, zaskočily náhlé lokální vrásnící pochody, které u některých starších samiček vyvolaly stejně náhlé přechody.

  Rodina Zacanthoidů patřila ke starým rodům a vlastnila rozsáhlá území divoké Severní Ameriky, hinduistické Indie a Sibiře. O naší rodině se také někdy jízlivě říkalo, že kam prý naše kloubně spojená článkovitá panožka vstoupila, tak tam po mnoho let ani stéblo biophytonu nevyrostlo. Ve své době jsme byli členy nejkrásnější, nejvyvinutější, nejinteligentnější a nejvlivnější politické paleostrany s názvem Trilobitha. marně se nám snažili konkurovat primitivní ramenonožci se svými 30 % a archeocyatidi. Ale jak už to v geologii obvykle bývá, tak jsem se jednou večer opět připravoval ke spánku s plnou trávicí soustavou po těžce prožraném dni. Náhle jsem zaslechl valící se smrtící turbiditní proud, spuštěný nikým nečekanou vlnou tsunami. Byl jsem tak vyděšen, že se mi ani nepodařilo nasednout na kolem proplouvajícího zmateného nautiloida. Byl jsem tedy pohřben spolu se svými zákonnými i nezákonnými manželkami, vlastními i nevlastními dětmi a zbylou faunistickou verbeží v hermeticky uzavřeném sarkofágu a během let na nás sedaly tuny a tuny a tuny a tuny prachu času.

  A nyní jste se všichni stali dobrovolnými svědky činu, kdy tento lidský narušitel naboural do mé chitinové kutikuly, čímž způsobil celkovou aktivaci mé žebříčkové nervové soustavy, což vedlo k iniciaci života v mém článkovaném těle až po nejspodnější osten na mém pygidiu. Za tuhletu bezmeznou neomalenost se přesto na vás nesnese krutá kletba, ale stihne vás spravedlivá odměna.

  Proto nyní slyšte, vážení rytíři, mistři, velmistři, magistři, vědečtí učenci a učedníci, jakož i humři cechu geologického, já, Zacanthoides spinosus, jsem byl jednomyslně a dobrovolně zvolen svým předchůdcem Terataspisem grandem, absolutním monarchou, abych se ujal ochrany nad svými geologickými dospělci a larvami jakožto J. M. Trilobit XL. Proto mě převelice těší hojná účast veškerých vývojových stádií geologů, kteří mi svou přítomností a doufám, že i následnou aktivitou, zpříjemní první den mé vlády na této kvartérní lokalitě.

  Ale jakožto vládce, lpící nad vážností stavu a nesmrtelností říše Trilobita, budu krotiti bujnost vaši a budu taktéž vyžadovati plnění psaných i nepsaných práv a povinností, aby následovníci mí i vaši jen s úctou a pokorou vzpomínali na skutky mé i vaše.

                Toť je vůle naše, J.M. Trilobita XL.

                                Zacanthoides spinosus

 scénka Psychyatr

scénka třeťáci

1. vypravěč:   Ráno raníčko geolog vstal,

geologickou mapu, kladívko, kompas a deník si vzal

….

a hodil si ho přes záda.

Ladně a střízlivě ráno vzhléd,

ladně a něžně vyběhl vpřed.

2. vypravěč:   (zastavil celou akci a hovoří s geologem)

                        Stop!

                        Člověče, tam se říká „ladně a střízlivě ráno vzhléd“, a ty koukáš jako pulec, kterému

zrovna vyschla kaluž. No a to „ladně a něžně vyběhl vpřed“, vždyť ty běháš jako mamut v posledním tažení.

Člověče, že my jsme měli vybrat něco lepšího!

Geolog:         Tak si to zkus v těch ploutvích běžet sám. Kdo to kdy viděl, aby si geolog v přírodě ráno místo pohorek obul potápěčské ploutve a vyběhl vstříc novému dni.

2. vypravěč:   To jsou detaily. Pohorky nebyly, tak ber, co je. (Pokyne prvnímu vypravěči, ať pokračuje)

Geolog:          No dobrá, ale na co mám ten šnorchl a brýle?

2. vypravěč:   Znovu opakuji. To jsou detaily. Nikdy nevíš, kdy se ti budou hodit. Třeba se začneš topit.

Geolog:         Jó, na louce.

2. vypravěč:  Proč ne? I větší kaluž může přinést velké problémy. (K vypravěči) Tak už pokračuj.

1. vypravěč:  Doběhl až k rozpukané skále,

kde překocená vrstva ční zde stále,

od poslední geotektonické činnosti,

až do naší lidské zvědavosti.

Geolog:         Jako tohle to má být skála, jó? Kus prostěradla na dvou židlích.

2. vypravěč:  Proboha, co se ti zas nelíbí? Ty namáš žádnou představivost? Vžij se do role. Jsi geolog, ten se nediví ničemu, ten je zvyklý na vše.

Geolog:         No dobře, ale ten tučňák na té skále?

2. vypravěč:  (Rozčílí se) Kdo tam nakreslil tučňáka? Proboha, co je to za lidský materiál? S čím já to pracuji…? (a povzdechne) Já nevím. Ber ho třeba jako zkamenělinu. Pokračujem.

Geolog:         (pro sebe) To je nějaké divné. Hraju geologa, a jdu na geologický průzkum v ploutvích, se šnorchlem a brýlema a potkám tučňáka. No a to vše zde na souši českého masívu.

2. vypravěč:  (zařve) Jedem!

Geolog:         To by mě zajímalo, co mě ještě čeká?

1. vypravěč:   Zde odloží si a napije se,

                       aby nabral síly z enegetického nápoje,

jehož minerály se ve jeho těle promění v lidskou sílu.

(geolog vytáhne láhev s nápisem VODKA a vypije ji)

(zpěv: Každý den, každý den, jedině, jedině,

 jedině pramen zdraví z Posázaví)

                        A po té, kladívkem svým geologickým,

                        se vrhne na zformátování krajiny,

                        svým postojem budovatelským.

                        Jen první úder na skálu vyslal,

                        v tu chvíli z pukliny pod tučňákem permoník vyvstal.

                        Zahýbalo to s kliváží kolem,

                        rozvrásnilo horniny za polem,

                        a ze stejné pukliny,

                        vyskočil za ním permoník jiný.

1. permoník:  Co to zase děláš?

2. permoník:  Ale, přišel jsem o kahan. A výš, jak se ve tmě sám bojím.

1. permoník:  Na, tu máš jiný (a podává 2. permoníku láhev Ostravského kahanu)

Geolog:          Co jsou to za potvory?

2. vypravěč:   No mě se neptej. Být tebou, tak zdrhám. vypadají strašně.

1. permoník:  Tak zaprvé, nejsme žádné potvory, ale permoníci. No a o tom strašném zjevu bych se zde vůbec nezmiňoval. To je co? (ukáže na geologa) Kříženec žáby s úderníkem?

Geolog:          Pozor!

1. permoník:   Na co?

Geolog:          Teď právě jsi urazil mou geologickou čest. (geolog zvedne hlavu vzhůru a zaujme uměleckou pózu) Jsem geologický pracovník Prof. Doc. Dr. Ing. Arnošt Vrták, CSc. (tituly řekne ve zkratkách) A zde na tomto místě budu těžit zlato.

1. permoník:   Hele ty Prof. Dr. Mantáku.

Geolog:           (zařve) Vrtáku!

1. permoník:    Tak dobře ty Vrtáku. To bude problém, zde kutáme my a nás odtud nedostaneš.

Geolog:           Já mám síly dost. Protože jím zdravě. (hrábne do svého batohu) Chléb s uhlím beru si do práce. Z roboty do roboty (v tu chvíli z batohu vytáhne krajíc chleba a briketu. Briketa mu spadne na zem. Geolog ji zvedne, opráší, ofouká, odstraní z ní vlas a položí jí na krajíc chleba.)

1. permoník:    Z toho se nevykecáš. Víš, jak dlouho tu kutáme?

2. permoník:    (recituje) Sto roků v šachtě žil, mlčel jsem. Sto roků kutal jsem uhlí, a …

1. permoník:    (štěkne po 2. permoníkovi) Hele, víš co, ty rači drž hubu.

                         (naštvaně zařve na geologa) Kéž by na tebe ty cikáně polednici poslali.

(Na scénu přichází polednice)

1. polednice:   Volal mne snad někdo?

Geolog:            (geologovi zaskočí briketa a začne se dusit)

2. permoník:    (v dobré víře sejme geologa lopatou – bací ho přes záda)

Geolog:            (flákne sebou o zem a briketa mu vypadne zuby. Ofouká si je a nasadí zpět. Ukáže na Polednici a řekne) To je co? Víla Amálka? Ne ne ne. Prostitutka, která zbloudila z cesty.

1. polednice:   Cože? Jsem polednice.

2. polednice:   Pracovnice odpolední směny. Permoníkům pomáhám s odbytem jejich zlata.

Geolog:           Tak to jsem měl docela zkreslené názory na polednice. Jak je vidět, tak ekonomika našeho hospodářství dosáhla až sem, na venkov.

Všichni kromě geologa:            Tak co? tak co?

recitace básně Mapák

[vznikla za jednoho dlouhého večera na Rejvízu]

Vrása, kliváž, puklina,

v kompase je bublina.

První vrása, druhá vrása,

je to ale velká krása.

Respektujem foliaci,

pokračujem v další práci.

Ráďa, ten je nažhaven,

mapovat chce celý den.

Internet a chatička,

večer jedna partička.

Přes řeku se brodíme,

leccos při tom chytíme.

U Grygara molasy, nemaj velký ohlasy.

Pořád jídlo z konzervy,

lezeme si na nervy.

Renda vaří fazolačku,

už zas dlouho neměl sračku.

Magdu zvedá z kaluže,

protože už nemuže.

Marián a Iva svačí,

Iva křičí „Stačí, stačí!“

Jakub pije lahváče,

Marťa to pak odskáče.

Filip s Luckou potají,

hledí kam se schovají.

Petra zase bloudí v lese,

s Romanem to těžce nese.

Naše slavná trojice,

plave v šutrch nejvíce,

zvlášť v zelené břidlice.

Filip visí ze skály,

mlátí lesklé krystály.

Docent běhá po lese,

ale lahváč nenese.

Je to naše noční můra,

tahle každodenní tůra.

Otužíme svoje nervy,

saháme až na rezervy.

Pokud kliváž změříme,

špatně jí pak určíme.

První vrása leží,

to je oč tu běží.

Zato druhá strmě stojí,

křemen jejich kliváž hojí.

Horniny tu mapujem,

od oka je určujem.

Fylit, kvarcit rulu střídá,

je to monotónní bída.

Nedělle je volný den,

splnil se nám dávný sen.

Nad mapou se skláníme,

marně se tu snažíme.

Docent Grygar zuby cení,

dočkáme se ocenění?

Jeseníky mapujem, pak se z toho radujem.

 soutěž kateder

vrtácké  družstvo: Bujok, Mazač, absolvent

ložiskáři s aplikovanou: Slivka, Grygar, absolvent

IG HG družstvo: Müllerová, Grmela a dvě páťačky

představení a 1 otázka, zručnost, volná disciplína obhajoba oboru

Müllerová

Jak se jmenuje úřednice na studijním?

a) Zubíčková

b) Hubíčková

c) Hubáčková

d) Dvořáčková

Grmela

Jak starý je Ing. Miloš Duraj?

a) 31

b) 32

c) střední devon

d) ako Matica slovenská

Absolvent aplikované mineralogie a geologie

Co je to lízimetr?

a) přístoj na měření intenzity orálního sexu

b) hydrogeologický přístroj

c) měřidlo, které používá kuchařka Líza při přeměřování parametrů svého muže

d) přístroj používaný doc. Slivkou při zkoušení chuti bauxitu

Studentky pátého ročníku HG IG

Kdy má narozeniny Trilobit XL.?

a) 13. ledna

b) 14. ledna

c) 15. ledna

d) 16. ledna

Bujok

Kde má doc. Slivka chalupu?

a) v porubském lesíku

b) na Kanárech

c) u Města Albrechtic

d) v Dolních Borech

Slivka

Jakou přezdívku má mezi studenty Ing. Vavro?

a) zbabělec

b) pitomec

c) elektronek

d) Eros Ramazzoti

absolvent vrtání

Do jaké největší hloubky vrtal doc. Mazač?

a) 10 km

b) 5 km

c) do vlastní sekretářky

d) nikdy nikam

Grygar

U kterého z následujících kantorů je nejlevnější zkouška?

a) Fojtek

b) Boháč

c) Slivka

d) Zamarský

Mazač

Proč doc. Grmela netráví dovolenou s prof. Vašíčkem?

a) od doby, co prof. Vašíček pojmenoval jednu ze svých zkamenělin Grmelina parchanti

b) poté, co jej doc. Grmela vyplavil v 83 roce spolu s Krausovýma parketama

c) protože doc. Grmela nedal v době studií opsat spolužákovi Vašíčkovi stupně kambria

d) protože jsou zamilovaní do stejné sekretářky

volba rytíře

    Náš kandidát se narodil v útvaru kvartérním, konkrétně 10. července 1972 na lokalitě Ostrava. Po absolutoriu na ZŠ ve Frýdku-Místku, kterou ukončil během pouhopouhých osmi let, byl okamžitě přijat na gymnázium ve Frýdlantu nad Ostravicí. V té době se u něj probudily jisté mladické choutky. Maminka se svého synáčka snažila uchránit od pokušení, a proto jej často posílala na čerstvý vzduch s batohem, svačinou a kladívkem. Tenkrát došlo k jeho prvnímu a hlavnímu styku. Styku s paleontologií. Aby ukojil svou porhlubující se touhu a nezvládnutelnou vášeň, rozhodl se přihlásit na oboor „Geologické inženýrství“ na VŠB-TUO. Podle získaných informací od jeho nejmenovaného odborného nadřízeného to byl šprt. Stejná, opět nejmenovaná osoba, nám také důvěrně sdělila, že jeho malí šnečci a dokonce také svrchnokřídoví amoniti nestáliy za nic. Jeho zájem se soustředil na vše lidským okem neviditelné. Domníváme se, že šlo o Goliášovský syndrom. Po ukončení inženýrského studia v r. 1995 se kandidátovým oficiálním zájmem stala manželka Gábina. S ohledem na manželské štěstí se domníváme, že v této oblasti netrpí syndromem Davidovým. Náš kandidát se však odhodlal svůj milovaný kvalitní a hlavně zapůjčený mikroskop a teplé místečko na budově „J“ s pouhým titulem inženýra a rozhodl se prodloužit své již dávno uplynulé mládí formou doktorandského studia. Tyto šťastné roky mu skončily letos, kdy mu s další vráskou přibyl i titul Ph.D., jehož je nejmladším držitelem. Jedna věc v životě se mu přece jen nesplnila - stát se vojákem. Jednalo se o naprosto spravedlivé rozhodnutí odvodové komise s odůvodněním, že s téměř dokonale slepými mikropaleontology s nohou velikosti Brontosaura, která by jistojistě neunikla zraku narušitele, bychom nikdy do Evropské unie přijati nebyli. Oddal se tedy téměř bezhlavě budování rodinného hnízdečka v obci Datyně. I přes to mu zbývá dostatek času na pěstování kytiček a kulinářství. Ve večerních hodinách se se svými pochybnými přáteli (také spolupracovníky) věnuje provozování „travesti show“. (Mnozí si jistě pamatují na jejich úspěšné číslo z loňského Trilobita). Náš kandidát se jmenuje

              PETR SKUPIEN

                           s právem užívat titulu

              MIKROPETREFAKT Z KUPIEN s právem hnízdění na zřícenině Datyňské

Fotografie: