METAMORFNÍ PROCESY

TYPY METAMORFÓZY

REGIONÁLNÍ

Regionální metamorfóza postihuje velmi různorodé horninové komplexy v mimořádně rozsáhlých oblastech. Při jejím průběhu se mohou uplatňovat všechny z hlavních faktorů. Se vzrůstající intenzitou regionální metamorfózy vzrůstá podíl teploty a hydrostatického tlaku a klesá podíl tlaku orientovaného.

Podle geologického postavení se v rámci regionální metamorfózy rozlišuje několik základních typů:

• Orogenní metamorfóza je nejčastějším typem regionální metamorfózy. Probíhá v orogenních pásmech, tj. v místech, kde dochází ke kolizi litosférických desek a následným horotvorným procesům. Při tomto typu metamorfózy se výrazně se uplatňuje tlak i teplota. V případě, že hornina byla při různých a různě starých etapách metamorfózy postižena dvěma nebo více metamorfními pochody (např. kontaktní metamorfózou po metamorfóze regionální, dvěma různě silnými regionálně metamorfními pochody apod.), může mít orogenní metamorfóza i polyfázový charakter a bývá někdy nazývána jako polymetamorfóza. Ta může být buď retrográdní (za nízkých teplot též označovaná jako diaforéza) nebo prográdní. Při retrográdní metamorfóze vyvolal poslední metamorfní pochod přeměnu nižšího stupně než metamorfní pochod předchozí. V horninách postižených tímto druhem přeměny tak vznikají minerální asociace odpovídající oproti původním horninám nižšímu stupni metamorfózy. V případě prográdní metamorfózy vyvolává polymetamorfóza zesílení metamorfních účinků, které se projevuje tvorbou minerálů typických pro vyšší metamorfní stupně.


• Metamorfóza pohřbením je vázána na sedimentační pánve, v nichž dochází k postupnému pohřbívání podložních sedimentů. Pro tento druh metamorfózy jsou charakteristické plynulé přechody od diageneze po metamorfózu. Z hlavních faktorů se zde uplatňuje pouze všesměrný tlak vyvolaný hmotností nadloží, orientovaný tlak se neprojevuje. Teploty jsou nízké a pohybují se v intervalu 200 - 350°C.


• Metamorfóza oceánského dna nastává na středooceánských hřbetech, kde dochází ke vzniku nové zemské kůry oceánského typu. V souvislosti s těmito procesy probíhá neustálé rozpínání dna doprovázené deformacemi bazaltických hornin. Po takto vzniklých zlomech dochází za relativně vysokých teplot k cirkulaci mořské vody a horkých hydrotermálních fluid. Následné metasomatické procesy vyvolávají změny minerálního složení hornin, související s hlubinným přínosem Mg, Na, Mn, Fe, Zn a Pb a snižováním obsahu Ca a Si.


• Regionální metamorfóza má ze všech druhů metamorfózy největší význam, protože jsou při ní metamorfními procesy postihovány obrovské oblasti. V nich se výše popisovanými mechanismy tvoří regionálně metamorfované horniny, dříve nazývané jako krystalické břidlice, patřící k nejrozšířenějším metamorfním produktům. Horniny, které vznikly regionální metamorfózou sedimentů, bývají označovány jako parabřidlice, horniny geneticky související s regionální metamorfózou magmatitů představují ortobřidlice.