Struktura sedimentu
Strukturou sedimentů
rozumíme charakteristiky, které jsou dány: 1. zrnitostním složením (vyjádřeným
různými způsoby – obsahem jednotlivých zrnitostních frakcí (tab. 1), zrnitostními
parametry jako jsou průměr zrnitosti, koeficienty vytřídění (obr. 1, obr. 2),
symetrie aj.; 2. vztahem hrubě klastické složky k matrix; 3.
charakteristikou vyjadřující tvar klastů (stupeň zaoblení, tvar, sféricita);
charakteristikou povrchu klastů.
Tabulka 1. Zrnitostní
klasifikace sedimentů.
Částice
|
Rozměry
|
Nezpevněný sediment |
Zpevněný
sediment
|
|
PSEFITY
(RUDITY) balvan hrubý
valoun střední
valoun drobný
valoun |
nad 250
mm 50 – 250
mm 10 – 50
mm 2 – 10 mm |
balvanitý
štěrk hrubozrnný
štěrk střednozrnný
štěrk drobnozrnný
štěrk |
brekcie slepenec (příslušné
zrnitosti) |
|
PSAMITY (ARENITY) |
0,5 – 2
mm 0,25 –
0,5 mm 0,063 –
0,25 mm |
hrubozrnný
písek střednozrnný
písek jemnozrnný
písek |
hrubozrnný
pískovec střednozrnný
pískovec jemnozrnný
pískovec |
|
ALEURITY |
0,063 –
0,004 mm |
prach |
prachovec |
|
PELITY |
pod 0,004
mm |
jíl |
jílovec |
|
|
|
|
Obr. 1. Stupeň
vytřídění klastických sedimentů (Nichols, 1999). |
|
|
|
||
|
Obr. 2.
Vytřídění sedimentů podle Stowa (2005). |
||
Sféricita (zakulacení, obr. 3) ve smyslu Wandella (1932) udává číselnou
formou přiblížení se tvaru částice tvaru ideální koule a stanoví se podle
vzorce:
sféricita = 
kde
: Vc .......... změřený objem částice (v
ml)
Vk
.......... objem nejmenší opsané koule částici (v cm3)
Hodnota
sféricity kolísá v intervalu od 0 do 1 (u částic jehlicovitého tvaru se blíží
nule, částice ideálně kulovitého tvaru by dosáhla maximální hodnoty 1).
Zaoblení ukazuje na
mechanickou nebo chemickou abrazi a určuje se z „ostrosti“ nebo
„hladkosti“ rohů a hran klastů. Koeficient zaoblení je možno pro každé zrno
vypočítat jako podíl mezi průměrnou hodnotou poloměru zakřivení všech rohů a
hran (tj. poloměru kružnic vepsaných do hran a rohů) a poloměrem maximální
(největší možné) kružnice vepsané do částice. Takovéto měření je zdlouhavé a
často i zbytečné, protože daleko snadněji je možno stupeň zaoblení určit pomocí
škály siluet (viz. obr.1).
Při běžné praxi
v terénu nebo laboratoři často stačí slovní
vyjádření v následující stupnici: klasty
angulární (ostrohranné), subangulární
(poloostrohranné), subovální
(polooválné), ovální a dokonale ovální (obr. 3).
|
|
|
Obr. 3.
Sféricita a zaoblení klastů (Pettijohn et al., 1987). |
Velikost, tvar a
opracování klastických součástek jsou nedůležitějšími strukturními rysy úlomkovitých (klastických) sedimentů.
Velikost klastických složek je navíc také
zásadním popisným a klasifikačním znakem,
neboť podle velikosti úlomků se klastické sedimenty dělí do skupin (psefity -
psamity - aleurity - pelity). Velikost součástek má značný genetický význam, protože dovoluje usuzovat na podmínky vzniku,
transportační sílu a charakter sedimentačního prostředí, průběh ukládání apod.