Textová část

Terénní dokumentace

Internetové stránky

Literatura

Hlavní stránka

 

 

Struktura sedimentu

Strukturou sedimentů rozumíme charakteristiky, které jsou dány: 1. zrnitostním složením (vyjádřeným různými způsoby – obsahem jednotlivých zrnitostních frakcí (tab. 1), zrnitostními parametry jako jsou průměr zrnitosti, koeficienty vytřídění (obr. 1, obr. 2), symetrie aj.; 2. vztahem hrubě klastické složky k matrix; 3. charakteristikou vyjadřující tvar klastů (stupeň zaoblení, tvar, sféricita); charakteristikou povrchu klastů.

 

Tabulka 1. Zrnitostní klasifikace sedimentů.

 

Částice

Rozměry

Nezpevněný sediment

Zpevněný sediment

PSEFITY (RUDITY)

balvan

hrubý valoun

střední valoun

drobný valoun

 

nad 250 mm

50 – 250 mm

10 – 50 mm

2 – 10 mm

 

balvanitý štěrk

hrubozrnný štěrk

střednozrnný štěrk

drobnozrnný štěrk

 

brekcie

slepenec

(příslušné zrnitosti)

PSAMITY

(ARENITY)

 

0,5 – 2 mm

0,25 – 0,5 mm

0,063 – 0,25 mm

hrubozrnný písek

střednozrnný písek

jemnozrnný písek

hrubozrnný pískovec

střednozrnný pískovec

jemnozrnný pískovec

ALEURITY

0,063 – 0,004 mm

prach

prachovec

PELITY

pod 0,004 mm

jíl

jílovec

 

 

 

Grafika1

 

 

Obr. 1. Stupeň vytřídění klastických sedimentů (Nichols, 1999).

 

Grafika1

Obr. 2. Vytřídění sedimentů podle Stowa (2005).

 

Sféricita (zakulacení, obr. 3) ve smyslu Wandella (1932) udává číselnou formou přiblížení se tvaru částice tvaru ideální koule a stanoví se podle vzorce: 

sféricita  = 

 

         kde : Vc .......... změřený objem částice (v ml)

                   Vk .......... objem nejmenší opsané koule částici (v cm3)

 

Hodnota sféricity kolísá v intervalu od 0 do 1 (u částic jehlicovitého tvaru se blíží nule, částice ideálně kulovitého tvaru by dosáhla maximální hodnoty 1).

 

Zaoblení ukazuje na mechanickou nebo chemickou abrazi a určuje se z „ostrosti“ nebo „hladkosti“ rohů a hran klastů. Koeficient zaoblení je možno pro každé zrno vypočítat jako podíl mezi průměrnou hodnotou poloměru zakřivení všech rohů a hran (tj. poloměru kružnic vepsaných do hran a rohů) a poloměrem maximální (největší možné) kružnice vepsané do částice. Takovéto měření je zdlouhavé a často i zbytečné, protože daleko snadněji je možno stupeň zaoblení určit pomocí škály siluet (viz. obr.1).

Při běžné praxi v terénu nebo laboratoři často stačí slovní vyjádření v následující stupnici: klasty angulární (ostrohranné), subangulární (poloostrohranné), subovální (polooválné), ovální a dokonale ovální (obr. 3).

 

Grafika2

Obr. 3. Sféricita a zaoblení klastů (Pettijohn et al., 1987).

 

Velikost, tvar a opracování klastických součástek jsou nedůležitějšími strukturními rysy úlomkovitých (klastických) sedimentů.

Velikost klastických složek je navíc také zásadním popisným a klasifikačním znakem, neboť podle velikosti úlomků se klastické sedimenty dělí do skupin (psefity - psamity - aleurity - pelity). Velikost součástek má značný genetický význam, protože dovoluje usuzovat na podmínky vzniku, transportační sílu a charakter sedimentačního prostředí, průběh ukládání apod.