15. Vytváření závěrečných zpráv inženýrskogeologického průzkumu

Závěrečná zpráva inženýrskogeologického průzkumu představuje soubor všech zjištěných potřebných informací o zájmové lokalitě a výsledků provedených průzkumných prací. Měla by splňovat veškeré požadavky a cíle stanovené zadavatelem průzkumu, resp. projektem. Její vyhotovení je vyžadováno v předem stanoveném termínu, který byl dohodnutý mezi zadavatelem a organizací realizující průzkum, a to co nejdříve po dokončení technických průzkumných prací.

Pokud jsou průzkumem zjištěny nové geologické poznatky netýkající se účelu průzkumu (např. ložiska nerostů nebo podzemních vod), je nezbytné je v závěrečné zprávě uvést. Závěrečná zpráva je obvykle vyhotovena ve třech (příp. více) kopiích, z nichž jedna je předána zadavateli průzkumu, jedna Geofondu České republiky k trvalé archivaci (podle §12 Zákona č. 62/1988 Sb. o geologických pracích ve znění pozdějších předpisů) a jednu si ve svém archivu ponechává organizace, která průzkumné práce provedla.

Rozsah a způsob vypracování závěrečné zprávy závisí na účelu, který je podmíněný typem i rozsahem stavebního záměru, a dále na charakteru a složitosti geologického prostředí. U jednotlivých druhů zpráv je nezbytné uvést míru objektivnosti předkládaných informací. Existují následující druhy zpráv:

·       Předběžná zpráva uvádí prvotní informace o zájmové lokalitě. Zpravidla vychází z rešerše archívních materiálů a základních znalostí o geologických poměrech daného území.

·       Dílčí zprávy jsou zhotovovány v průběhu realizace časově a rozsahově náročných průzkumů. Shrnují poznatky zjištěné v průběhu realizace jednotlivých částí úkolu nebo v případě rozdělení průzkumu na etapy uvádí závěry každé etapy. Přesto, že jsou závěry uvedené v jednotlivých dílčích zprávách pro danou část, příp. etapu závazné, musí být zmíněny a především shrnuty v závěrečné zprávě.

·       Závěrečná zpráva shrnuje a interpretuje výsledky průzkumu pro realizaci plánovaného stavebního záměru. Závěrečná zpráva sestává z části:

o        textové - musí obsahovat úvod, všeobecné informace o zájmové lokalitě, podrobné informace o výsledcích terénních, laboratorních, příp. speciálních prací a závěr,

o        přílohové - zahrnuje textové, grafické a fotografické doplnění, upřesnění a vizualizaci obsahu textové části.

Většina současných průzkumů je jednoetapová a je vyžadována jejich rychlá realizace, proto bývá ukončena, dle výše uvedeného členění typů zpráv,  pouze závěrečnou zprávou. Členění a náplň závěrečných zpráv průzkumů pro náročné stavební záměry budou vysvětleny ve speciální inženýrské geologii.

V následujícím textu je specifikována náplň jednotlivých oddílů textové části závěrečných zpráv méně náročných průzkumů.

V úvodu je potřeba uvést účel průzkumu, vymezení zájmové lokality (např. obec, katastrální území), mapový list základní topografické mapy a její měřítko (např. 1 : 25 000), podklady poskytnuté zadavatelem (údaje o charakteru a účelu stavby, případné výsledky předchozích dílčích průzkumů realizovaných jinou organizací, atd.), cíle průzkumu apod. Jako součást úvodu nebo v rámci následující kapitoly závěrečné zprávy musí být uveden soupis technických prací s odůvodněním případných odchylek od projektu a metodika provedených prací.

V rámci všeobecné části závěrečné zprávy jsou obvykle uvedeny informace o dosavadní prozkoumanosti zájmového území. Širší okolí zájmové lokality je vymezeno z hlediska geomorfologického a regionálně geologického se specifikací tektonické stavby a stratigraficko-litologických charakteristik. Dále je podrobně popsán litologický charakter kvartérního pokryvu. Je uvedeno zařazení zájmové oblasti z hlediska hydrologického (povodí), hydrogeologického rajónování a charakteru podzemní vody se specifikací typu zvodnění, průměrného specifického odtoku příp. vydatnosti. Také je v rámci této části zjišťováno, ve které klimatické oblasti se zájmové území nachází a zda náleží do chráněné oblasti (chráněné krajinné oblasti, chráněné oblasti akumulace vod, apod.).

Náplní podrobné části je shrnutí a zhodnocení výsledků provedených terénních, laboratorních a speciálních prací. Podrobně jsou rozepsány a zhodnoceny inženýrskogeologické poměry, především ta část geologického prostředí, která bude v interakci s projektovanými inženýrskými objekty, a parametry hornin vstupujících do geotechnických výpočtů. Uvede se detailní rozbor podmínek realizace projektované stavby včetně předpokládaných či možných problémů, které nebyly přímo ověřeny průzkumnými pracemi, ale lze na ně vzhledem k zjištěným skutečnostem usuzovat.

Důraz je dále kladen na hydrogeologické poměry zájmové lokality. Jsou vymezeny struktury (horninové typy) nebo jejich části a tektonické dislokace, v nichž je na základě provedených prací zjištěna příp. předpokládána přítomnost podzemní vody. Je uvedeno, ze kterých průzkumných děl byly odebrány vzorky podzemních vod, a dále typ zvodnění, hloubka naražené a ustálené hladiny podzemní vody, její chemizmus a agresivita na ocelové nebo betonové konstrukce s ohledem na způsob založení a materiál základu projektovaného inženýrského objektu. Nezbytné je také uvést vzájemnou pozici hladiny podzemní vody a základu stavby, případné kolísání hladiny v průběhu hydrologického roku a intenzitu přítoků podzemní vody do stavební jámy.

Zájmová lokalita je také hodnocena z hlediska stabilitních poměrů území, kde je například uvedena míra příznivosti geologické stavby ke vzniku svahových pohybů, počet uklidněných, potenciálních a aktivních svahových deformací v jejím okolí.

Další součástí podrobné části je technické vyhodnocení realizace stavby. Jsou uvedeny třídy těžitelnosti hornin, v nichž budou prováděny zemní práce, příp. navrženy svahy výkopů projektovaných stavebních jam a podmínky jejich realizace. Uvede se geotechnická kategorie stavby a v závislosti na ní únosnost základové spáry buď tabulková nebo vypočtená z laboratorních nebo terénních zkoušek.

V neposlední řadě je zmíněno, v jaké oblasti z hlediska seismicity se zájmové území nachází a zda je potřeba při realizaci stavebního záměru provádět nějaká opatření. Uvede se maximální seismický stupeň v dané oblasti podle mapy seismického rajónování (dle mezinárodní stupnice MSK 64).

V závěru je na základě zhodnocení a shrnutí výsledků provedených průzkumných prací podán návrh inženýrskogeologických podmínek realizace stavebního záměru. Je uvedena složitost základových poměrů, geotechnický stupeň a stabilitní situace staveniště (příp. příjezdových komunikací pro přepravu materiálu). Závěr obsahuje konečné údaje a hodnoty, na jejichž základě bude technický záměr projektován s uvedením jejich závažnosti (zda byly uváděné hodnoty získány z literatury, norem nebo z provedených zkoušek). Pozornost je třeba věnovat také dopadu, který bude mít inženýrský objekt na životní prostředí. Na konci závěru jsou uvedeny podpisy odpovědného řešitele a ostatních spoluřešitelů a datum ukončení závěrečné zprávy.

Součástí závěrečné zprávy je část přílohová, kterou lze dle charakteru obsahu rozdělit na:

a)    textové přílohy,

b)    grafické přílohy,

c)     fotografickou dokumentaci.

Převzatá dokumentace se odcituje, ale k závěrečné zprávě se většinou nepřikládá (je uveden archiv poskytovatele, v němž je uložena). Převzaté dokumentační body by přesto měly být zakresleny v účelové situaci lokality, která je součástí příloh. V dokumentaci jakéhokoli průzkumného díla je nezbytné v popisce (obvykle v záhlaví či na pravém okraji) uvést název a sídlo organizace, označení, druh a lokalizaci díla, datum provedení.

Ad a) Textové přílohy jsou reprezentovány:

·         zprávou o geodetickém zaměření průzkumných objektů (obr. 15.3),

·         zprávou o laboratorních zkouškách zemin a hornin (obr. 15.1),

·         zprávou o rozborech vody (obr. 15.2),

·         zprávou o zvláštních zkouškách a měřeních,

·         petrografickými popisy provedených průzkumných prací,

·         technickou zprávou se zhodnocením technických prací a zdůrazněním údajů o technologii hloubení.

Ad b) Grafické přílohy bývají zastoupeny:

·         situací v měřítku 1:25 000 (topografická mapa), na níž je patrná pozice zájmové lokality (obr. 15.4a),

·         účelovou situací (situačním plánem) s vyznačením provedených průzkumných prací v měřítku podle velikosti zájmového území, s  vyznačením severu, typu dokumentačních bodů, průběhu konstruovaných geologických řezů, hranic parcel, místních komunikací apod. (obr. 15.4b),

·         účelovými mapami sestavenými na základě provedených průzkumných prací, např. inženýrskogeologické, dokumentační, signální, atd. (viz. kap. 3 a 4),

·         geologickou dokumentací inženýrskogeologických vrtů (viz. kap. 11), (obr. 15.6),

·         inženýrskogeologickými řezy (obr. 15.5) reprezentujícími geologickou situaci ve vertikální rovině nejčastěji v linii průzkumných vrtů (viz. kap. 12),

·         ve speciálních případech matematickým modelem zájmové lokality nebo její části (např. výpočet stability svahu).

Ad c) Fotografickou dokumentací je dokládán celkový pohled na zájmové území (obr. 15.7), příp. proces vrtání (obr. 15.8), odběr vzorků (obr. 15.9). Tyto fotografie dokreslují představu o údajích uvedených v závěrečné zprávě. Fotografiemi bývá také dokumentováno vrtné jádro (obr. 15.10) a dokumentační body (např. skalní výchozy) apod.