KLASIFIKACE
Z BAZICKÝCH VYVŘELIN
Vznik a složení. Amfibolity jsou produktem středního až vysokého stupně regionální nebo i kontaktní metamorfózy. Vznikají především metamorfózou bazických magmatitů (gaber, bazaltů a jejich tufů), avšak k jejich vzniku dochází i metamorfózou sedimentů vhodného složení (slínitých sedimentů), případně též metasomatickouamfibolizací hornin původně zcela odlišného složení (např. granodioritů). Amfibolity vytvořené z magmatitů se označují jako ortoamfibolity; amfibolity vytvořené přeměnou sedimentů se označují jako paraamfibolity. Za určitých termodynamických podmínek mohou amfibolity vznikat i přímo krystalizací z magmatu. Amfibolity jsou tvořeny převážně amfibolem a plagioklasem (nejčastěji jde o andezin). Ve vedlejším až podstatném množství často obsahují křemen, biotit, epidot, pyroxen, granát, ilmenit, titanit a magnetit.
Struktura a textura. Většina amfibolitů je jemnozrnná až středně zrnitá. Jsou to horniny všesměrně zrnité, plástevnaté nebo i výrazně páskované. Jejich struktura je nejčastěji granonematoblastická; granátické amfibolity mívají pofyroblastickou strukturu (porfyroblasty tvoří granát). Barva amfibolitů je šedočerná až černozelená; v amfibolitech s páskovanou texturou se střídají světlé, převážně živcové pásky s téměř černými pásky s převahou amfibolu.
Výskyt. Amfibolity se vyskytují v okolí Mariánských Lázní, v Krušných horách, Hrubém Jeseníku, na Čáslavsku a Jihlavsku.
