KLASIFIKACE
Z KLASTICKÝCH SEDIMENTŮ
Vznik a složení. Svory jsou zpravidla produktem progresívní metamorfózy jílových sedimentů, z nichž se tvoří regionální metamorfózou středního stupně, avšak mohou vznikat i retrográdní metamorfózou rul. Skládají se především z křemene, slíd (muskovitu, méně biotitu); na živce (zejména albit až oligoklas) připadá max. 10 % z celkového objemu světlých minerálů (tedy křemene+živců). K uvedeným minerálům často přistupují pro svory charakteristické nerosty, tvořící obvykle porfyroblasty - jde především o granát (zpravidla almandin), staurolit a kyanit. Svory jsou obvykle drobně až středně zrnité.
Struktura a textura. Většina svorů má velmi výraznou břidličnatost, která je způsobena paralelním uspořádáním lupínků slíd a často i střídáním převážně slídových pásků s pásky s výraznou převahou křemene nad ostatními složkami. Foliační plochy svorů, v nichž převažuje muskovit nad biotitem, jsou stříbřitě lesklé. Struktura svorů je lepidogranoblastická nebo porfyroblastická s lepidogranoblastickou strukturou základní tkáně.
Výskyt. Svory se hojně vyskytují především v Krkonoších, Krušných horách, Hrubém Jeseníku a na Českomoravské vrchovině.
