4.6. Mělkomořské sedimenty – evaporitové
Mořské evapority se tvoří na sebchách,
salinách či v izolovaných solných pánvích. Sebchy jsou části přílivových
plošin v aridním klimatickém pásmu.
Saliny (evaporitové laguny) jsou izolované pánve, do nichž slaná mořská
voda proniká pískovou bariérou (úžinou). Solné pánve, supralitorální nebo
okrajové, jsou takové deprese, které jsou vyplňovány slanou vodou při přetoku
při bouřích nebo katastrofických událostech.
|
|
|
Obr. 1.
Mělkomořská sedimentace v aridním klimatu (Nichols, 1999). |
|
|
|
Obr. 2.
Řez pobřežní sebchou. Odpařování infiltrující spodní vody vede ke
krystalizaci uvnitř a na povrchu sedimentu (Nichols, 1999). |
V sebchách se evapority se evapority tvoří ve svrchních vrstvách vlivem
odpařování solanky z pórů. Typická je sukcese vápenec, stromatolity,
anhydrit, sádrovec, halitová krusta. Hlíznatý anhydrit tvoří několik poloh při
povrchu současných sebch. Předpokládá se, že vzniká z velkých krystalů
sádrovce. Každý z krystalů se přetvořil v hlízi složenou
z drobných agregátů anhydritu.
Kritéria pro identifikaci fosilních
sebchových sedimentů:
-
hlíznatý anhydrit
-
mikrokrystalický dolomit.
|
|
|
|
Obr. 3a. Hlíznatý anhydrit v sebchových
sedimentech. |
Obr. 3b. Fosilní sebchový sediment s polohou
sádrovce, Sczawnica, Polsko (foto P. Skupien). |
Mocnější sedimentace evaporitů vzniká
v izolovaných pánvích. Většinou vznikaly uzavřením okrajových nebo vnitřních
pánví. V současné době neexistuje analogie fosilních pánví, kde
sedimentoval halit. Např. v permu vznikly sedimenty o mocnosti přes 1000m.
Vznikla sukcese prachovec a jílovec – vápenec – ankerit – halit – draselné soli
– anhydrit.
|
|
|
Obr. 4. Sedimentace v evaporitových lagunách
s omezeným přísunem mořské vody (a) a intenzivnějším přísunem mořské
vody (b) (Nicholson, 1999). |
|
|
|
||||||||
|
Obr. 5a. Sediment evaporitové laguny tvořený
halitem a anhydritem, Bochnia, Polsko (foto P. Skupien). |
|||||||||
|
|||||||||
|
|
|
Obr. 7. Sádrovec, Kobeřice (foto J. Jirásek). |
