Geologie je přírodní věda, zahrnovaná do širší skupiny geověd (kromě geologie např. mineralogie, petrografie, geochemie a geofyzika), která se zabývá vznikem, vývojem, stavbou a látkovým složením Země, jako i endogenními a exogenními procesy, podmiňujícími vznik a utváření geologických těles.
V současné době představuje geologie soubor vědních disciplín, které vznikly prohlubováním jednotlivých úseků geologického poznávání a zahrnují všestranný výzkum anorganické přírody. Odlišují se od sebe zejména různými objekty zkoumání i metodami výzkumu. Mezi hlavní disciplíny geologie patří všeobecná, historická, regionální a aplikovaná geologie.
Všeobecná geologie se zabývá geodynamickými procesy a jevy, které probíhají v zemském tělese. Geodynamické procesy se dělí podle původu geologických sil na endogenní (vnitřní), studuje je endogenní dynamická geologie a exogenní (vnější), jimiž se zabývá exogenní dynamická geologie. Tvarem geologických těles, jejich popisem, klasifikací, genezí, vývojem a zobrazením, se zabývá strukturní geologie. Její příbuznou disciplinou je tektonická geologie, která studuje prostorové a časové vztahy geologické stavby zemské kůry, jako i deformace, které v ní vznikají vlivem tektonických napětí.
Historická geologie studuje vývoj Země a její dějiny. Člení se na několik odvětví s rozdílným metodologickým přístupem. Základem historické geologie je stratigrafie, nauka o vrstevních sledech. Dále je to faciální analýza (nauka o faciích, jejíž cílem je rekonstrukce sedimentačního prostředí), paleoklimatologie (zabývá se změnami podnebí), paleontologie (věda o fosilních organismech) a paleogeografie (rekonstruuje a popisuje změny geografického prostředí v jednotlivých geologických dobách). Historickou geologii lze také členit podle geologických období, např. na geologii neogénu, kvartéru nebo holocénu (Bizubová, 1998).
Regionální geologie je vědní obor, který využívá komplexního studia zemské kůry k jejímu členění do určitých územních jednotek, uvnitř kterých má horninové prostředí stejný či podobný vývoj. Každá jednotka je charakterizována určitým souborem hornin, stratigrafickým zařazením, tektonikou, hydrogeologickými podmínkami a geomorfologií. Zjednodušeně regionální geologie podává komplexní pohled na stavbu a vývoj určité oblasti a to ve formě map a textových dokumentů, popisujících studované území.
Aplikovaná geologie využívá geologické poznatky pro potřeby praxe v různých sférách lidské činnosti. Zahrnuje zejména ložiskovou geologii, hydrogeologii, enviromentální geologii a inženýrskou geologii. Ložisková geologie se zabývá metodikou projektování a provádění průzkumných prací, vyhledáváním, oceňováním ložiskových akumulací, těžbou ložisek nerostných surovin a jejich průmyslovým využitím. Úkolem ložiskové geologie je také řešit problematiku spojenou s těžbou ložisek nerostných surovin, jako např. likvidaci jejich negativních dopadů. Původem a tvorbou podzemních vod, jejich vyhledáváním, využíváním, ochranou, formou výskytu, režimem, chemickým a biologickým složením atd. se zabývá hydrogeologie. Enviromentální geologie je nejmladší geologickou disciplinou, která vznikla jako odezva na stále intenzivnější využívání geologického a přírodního prostředí a s tím spojenými problémy ochrany a tvorby životního prostředí. V současné době je jedním z hlavních problémů, při stále vysokých požadavcích na technický a hospodářský vývoj společnosti, znečišťování životního a geologického prostředí. Je výsledkem zejména různorodé lidské činnosti, jako je těžba a zpracování nerostných surovin, výstavba a provoz stavebních děl, průmyslová činnost, ukládání odpadů aj. Řešením takového problému se zabývá environmentální geologie (zkráceně, hodnotí geologické aspekty ochrany přírodního prostředí a jeho změny v důsledku hospodářské činnosti). Náplní inženýrské geologie je řešit problematiku vzájemných vztahů mezi přírodním prostředím a stavebním dílem. Hodnotí inženýrskogeologické poměry, které jsou charakterizovány souborem složek geologického prostředí, jako např. složení a vlastnosti hornin, geologická stavba, tektonika, hladina podzemní vody a její agresivita, reliéf, geodynamické procesy, a to hlavně z hlediska výstavby stavebních objektů, těžby stavebních nerostných surovin atd. Výsledkem inženýrskogeologického průzkumu jsou prognózy interakce mezi inženýrským dílem a geologickým prostředím, jako i návrhy opatření proti negativním vlivům tohoto vzájemného působení.
ZPĚT NAHORU ZPĚT NA TEXTOVOU MULTIMEDIÁLNÍ ČÁST ZPĚT NA ÚVODNÍ STRANU