karbonáty:   kalcit |  dolomit |  oxidy:   křemen |  magnetit |  nesosilikáty:   olivín |  granát |  kyanit |  andalusit |  sillimanit |  staurolit |  sorosilikáty:   epidot |  vesuvian |  inosilikáty:   diopsid |  omfacit |  obecný amfibol |  aktinolit |  tremolit |  serpentin |  wollastonit |  fylosilikáty:   muskovit (+ sericit) |  biotit |  flogopit |  chlorit |  mastek |  tektosilikáty:   ortoklas |  mikroklin |  sanidin |  plagioklasy | 

HORNINOTVORNÉ MATERIÁLY

NESOSILIKÁTY

SILLIMANIT


Mineralogická charakteristika. Sillimanit krystalizuje v rombické soustavě. Krystaly bývají dlouze prizmatické až jehlicovité, zatím co agregáty paprsčité, vláknité, plstnaté (odrůda fibrolit) až celistvé. Barva je čirá, bílá, šedá, žlutavá, nahnědlá, nazelenalá, modravá se skelným až perleťovým leskem a dokonalou štěpností. Může být průhledný až průsvitný s bílou barvou vrypu, tvrdostí T = 6,5–7,5 a hustotou h = 3,24 g/cm3,

Petrografická charakteristika a výskyt. Sillimanit představuje vysokometamorfní minerál vznikající v Al bohatých korninách - v kontaktně metamorfovaných rohovcích, rulách a granulitech (Pelhřimov, Havlíčkův Brod, okolí Křemže, Petrovice u Jihlavy), ale také vzácně v magmatických horninách - v pegmatitech (Miskovice na Kutnohorsku, Maršíkov v Jeseníkách).