karbonáty:   kalcit |  dolomit |  oxidy:   křemen |  magnetit |  nesosilikáty:   olivín |  granát |  kyanit |  andalusit |  sillimanit |  staurolit |  sorosilikáty:   epidot |  vesuvian |  inosilikáty:   diopsid |  omfacit |  obecný amfibol |  aktinolit |  tremolit |  serpentin |  wollastonit |  fylosilikáty:   muskovit (+ sericit) |  biotit |  flogopit |  chlorit |  mastek |  tektosilikáty:   ortoklas |  mikroklin |  sanidin |  plagioklasy | 

HORNINOTVORNÉ MATERIÁLY

SOROSILIKÁTY

VESUVIAN

Mineralogická charakteristika. Krystalizuje v monoklinické nebo tetragonální soustavě. krystaly jsou sloupcovité s četným prizmatem, častěji vytváří dlouze rovnoběžné, paprsčitě stébelnaté, zrnité nebo celistvé agregáty. Je hnědý až nazelenalý, průhledný až průsvitný se skelným leskem, bílou barvou vrypu, tvrdostí T = 6 - 7 a hustotou h = 3,3 - 3,4 g/cm3.


Petrografická charakteristika a výskyt. Vesuvian se vyskytuje nejčastěji v kontaktně metamorfovaných horninách - v erlanech, mramorech, skarnech (Hazlov u Chebu, Vápenná, Žulová, Obří důl v Krkonoších).