VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ
TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA

HORNINOTVORNÉ MATERIÁLY

TEKTOSILIKÁTY

PLAGIOKLASY

Mineralogická charakteristika. Plagioklasy představují izomorfní řadu sodnovápenatých živců s krajními členy albitem a anortitem, které se mezi sebou můžou mísit a lze je podle bazicity (An - podle obsahu anortitové složky)rozdělit do 3 základních skupin. Všechny členy této řady mají tvrdost T = 6 - 6,5 a hustotu h = 2,6 - 2,8 g/cm3, dále mají dokonalou štěpnost a skelný lesk. Mezi sebou se liší barvou a obsahem anortitové složky.

Rozdělení plagioklasů dle bazicity:

• kyselé
  
  • albit (bílý, lehce namodralý; An = 0 - 10%)
  • oligoklas (bílý, nádechy do různých odstínů; An = 10 - 30%)
    
    
• střední (intermediální)
  
  • andezin (bílý, světle šedý; An = 30 - 50 %)
  • labradorit (šedý, šedozelený, světélkuje do modra; An = 50 - 70 %)
    
    
• bazické
  
  • bytownit (bílý, šedý; An = 70 - 90 %)
  • anortit (šedý, nažloutlý; An = 90 - 100 %)
    
    

Petrografická charakteristika a výskyt. Plagioklasy se vyskytují v magmatických horninách hlubiných, výlevných i žilných s obsahem tmavých minerálů do 90 % a bez přítomnosti foidů. Dále se vyskytují v metamorfovaných horninách v nichž bazicita (obsah An složky) roste s intenzitou metamorfózy. Albit až oligoklas se často vyskytují na žilách alpské parageneze, dále ve vápencích jako autigenní minerál. Detritické plagioklasy jsou hojné v některých drobách a arkózách.