HORNINOTVORNÉ SLOŽKY

Mineralogická charakteristika. Diaspor krystalizuje v rombické soustavě. Vytváří tabulkovité krystaly omezené rýhovanými plochami hranolu a dipyramid, agregáty jsou stébelnaté a lupenité. Může být bezbarvý, narůžovělý, namodralý až nazelenalý s dokonalou štěpností, skelným až perleťovým leskem, bílým vrypem, tvrdostí T = 6,5 - 7 a hustotou h = 3,2 - 3,5 g/cm3. Böhmit krystalizuje v rombické soustavě. Vytváří v mikroskopických rozměrech tenké tabulkovité krystaly s kosočtvercovými obrysy, agregáty bývají metakoloidní. Může být bezbarvý až světle žlutý s tvrdostí T = 3,5 a hustotou h = 3,0 g/cm3. Bibbsit krystalizuje v monoklinické soustavě. Vytváří pseudohexagonální tabulky někdy zdvojčatělé, častěji však ledvinité a krápníkovité konkrece podobné chalcedonu. Agregáty bývají celistvé či zemité. Může být bílý, šedý, nazelenalý, většinou průsvitný se skelným až perleťovým leskem, bílým vrypem, tvrdostí T = 2,5 - 3,5 a hustotou h = 2,4 g/cm3. Hydrogoethit (goethit) krystalizuje v rombické soustavě a má proměnlivý obsah H2O. Krystaly jsou drobné a jehličkovité, vzácně tabulkovité, někdy rýhované podle vertikální osy, zatím co agregáty jsou jemnozrnné a stébelnaté s kulovitým povrchem. Může být rezavý až černo hnědý s polokovovým až polomatným leskem, vrypem žlutohnědým, tvrdostí T = 5 - 5,5 a hustotou h = 4,3 g/cm3.

Petrografická charakteristika a výskyt. Diaspor se vyskytuje v sedimentárních horninách (bauxitech), v magmatických horninách v pegmatitech (Dolní Bory, Čejov u Humpolce, Vernéřov u Aše) a v lokálně i regionálně metamorfovaných horninách. Böhmit představuje hlavní složku bauxitu, jakož to sedimentární horniny a vyskytuje se v trhlinách vulkanických hornin, společně s gibbsitem v dutinách nefelinitu (Mokrá nedaleko Žlutic). Gibbsit vzniká hydrotermální přeměnou magmatických a metamorfovaných hornin. Vyskytuje se na grafitovém ložisku (Velké Tresné na Českomoravské vrchovině), v dutinách nefelinitu (Mokrá nedaleko Žlutic) a vytváří bílé povlaky na sedimentární hornině bauxit (Mojtín u Považské Bystrice). Hydrogoethit (goethit) vzniká hydrotermálně na rudních žilách (Březové Hory, Vrančice) a při zvětrávání sideritů a ulfidů (pyritu), dehydratací limonitu nebo v dutinách bazaltů - melafýrů (Kozákov).