HORNINOTVORNÉ SLOŽKY

Fyzikální a chemické vlastnosti minerálu. Pyrit krystalizuje v kubické soustavě, vyskytuje se krystalický (rýhované krychle, osmistěny a dvanáctistěny pětiúhelníkové) někdy zdvojčatělý, agregáty bývají zrnité, celistvé a někdy paprsčitě stébelnaté. Markazit krystalizuje v rombické soustavě, krystaly bývají ostře pyramidální a srostlé, agregáty kusové, zrnité a stébelnaté. Pyrit + markazit mají mosazně žlutou barvu s šedavým odstínem až zlatožlutou, hnědou se silným kovovým leskem. Vryp mají černý s odstínem do hněda, tvrdost T = 6-6,5, hustota h = 4,9 - 5,0 g/cm3.

Vznik a výskyt. Pyrit paří mezi nejčastěji se vyskytující sulfidy železa, tvořící alogenní, častěji však autigenní komponentu sedimentárních hornin, vzniklou rozkladem organických zbytků, vzácně se vylučují z horkých minerálních pramenů. Snadno oxiduje, vznikají sírany (např. sádrovec, melankerit) nebo vodnaté oxidy Fe (např. limonit, goethit). Je přítomen v uhlí kladenské a radnické kamenouhelné pánve, v pelosideritech na Kladensku, v jílovcích v okolí hnědouhelných slojí u Lomnice nedaleko Sokolova, v Rašeliništích u Františkových Lázní, v grafitových vrstvách u Velké Tresné a bývá součástí rudních žil apod. Markazit tvořící většinou autigenní složku sedimentární horniny. Vyskytuje se výhradně ve svrchních partiích zemské kůry, vzniká rozkladem organické hmoty a z chladnějších roztoků než pyrit. Snadno zvětrává, rychleji než pyrit a rozpadá se. Vyskytuje se v uhlí podkrušnohorských hnědouhelných pánví (např. Vintířov na Sokolovsku) a bývá součástí rudních žil na jáchymovsku a příbramsku.