VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ
TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA

KLASIFIKACE

PSEFITY

SLEPENEC

Štěrky jsou nezpevněné psefity složené z různě opracovaných úlomků hornin o velikosti nad 2 mm. Jednotlivé úlomky jsou nejčastěji polozaoblené nebo zaoblené (drobné polozaoblené nebo zaoblené úlomky se označují jako oblázky nebo valounky, větší jako valouny a při velikosti nad 25 cm jako balvany). Štěrk s obsahem balvanů se nazývá balvanitý štěrk. Ve štěrcích je často přítomna příměs klastických částic zrnitostně odpovídajících psamitům až pelitům (jde nejčastěji o písčitou nebo jílovou příměs).

Podle látkového složení se štěrky dělí na monomiktní a polymiktní (petromiktní) - monomiktní štěrky obsahují úlomky pouze jednoho druhu hornin, v polymiktních (petromiktních) štěrcích jsou přítomny úlomky různých hornin. Látkové složení štěrků závisí na petrografických poměrech v zdrojové oblasti, charakteru zvětrávacích pochodů a na délce transportu. Se štěrky se setkáváme především v kvartérních uloženinách, méně často v terciérních sedimentech a zcela výjimečně i ve starších sedimentech. Podle místa uložení se štěrky zpravidla dělí na říční, mořské a jezerní. Říční štěrky se vyskytují v současných korytech řek, ale i v terasách nad úrovní dnešních toků (např. v Polabí, Poohří, Pomoraví, Poodří). Mořské štěrky se ukládají na mořském dně v relativně úzké příbřežní zóně i na některých plážích (jde o tzv.plážové štěrky); někdy mořské štěrky sedimentují i v hlubokomořských pánvích, do nichž je materiál tvořící tyto štěrky transportován podmořskými skluzy. Jezerní štěrky jsou obdobou mořských štěrků. Jako glaciofluviální (glacifluviální) štěrky se označují štěrky, které vznikly z materiálu ledovcových uloženin jeho přemístěním a vytříděním proudící vodou z odtávajícího ledovce - glaciofluviální štěrky jsou pozůstatkem pleistocenního zalednění v severních Čechách (na Frýdlantsku), na severní Moravě a zejména ve Slezsku (na Ostravsku, Krnovsku a Javornicku). K štěrkům zrnitostně patří i některé morénové uloženiny, označované jako till (často jsou však tímto termínem označovány všechny nezpevněné morénové uloženiny bez ohledu na jejich zrnitostní složení).

Slepence (konglomeráty) jsou horniny vytvořené stmelením štěrků. Podobně jako štěrky lze slepence dělit na monomiktní a polymiktní (petromiktní). Úlomky hornin, které tvoří slepence, jsou převážně zaoblené nebo polozaoblené (na rozdíl od brekcií). Základní hmota slepenců je zpravidla psamitická, ale může být i pelitická. Tmel slepenců je nejčastěji křemitý, železitý nebo vápnitý. U nás se slepence vyskytují především na české křídové tabuli, v Brdech, Nízkém Jeseníku, Moravskoslezských Beskydech a na Drahanské vrchovině.