home
úvodem
základní pojmy
historie využívání nerostů
geneze a klasifikace ložisek
tvary ložiskových těles
textury a struktury mineralizace
ložiska rud
ložiska nerud
ložiska energetických surovin
ložiska ČR
legislativa
míry váhy, použité zkratky
autoři

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK

& PŘÍLOHY

 

 

  POUŽÍVANÉ ZKRATKY

 

°C

stupně Celsia

aj.

a jiné, a jiná

ASTM

American Society for Testing and Materials (Americká společnost pro testování a materiály)

bbl

barel (158,984 dm3)

BIF

banded iron formation (formace páskovaných železných rud)

býv.

bývalý, bývalá

CBM

Coalbed Methane (metan vázaný na uhelné sloje)

Cdaf

obsah uhlíku hořlaviny

ČBÚ

Český báňský úřad

cm

centimetr

č číslo

ČGS

Česká geologická služba (dříve Český geologický úřad)

ČNR

Česká národní rada (do 31.12.1992)

ČR

České republika

ČSN

česká technická norma

IAAE

International Atomic Energy Agency (Mezinárodní agentura pro atomovou energii)

ISO

International Organization for Standardization (Mezinárodní organizace pro normalizaci)

JAR

Jihoafrická republika

g

gram

HGF

Hornicko-geologická fakulta (VŠB-TU Ostrava)

hm. %

hmotnostní %

kr

karát

m3

metry krychlové

max.

maximum, maximálně

MH

Ministerstvo hospodářství ČR (od 1.11.1992 do října 1996)

MHPR

Ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj ČR (do 31.10.1992)

mil.

milion

min.

minimum, minimálně

mld.

miliarda

MPO

Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR (od 31.10.1992)

MS

manuskript, rukopis

MŽP

Ministerstvo životního prostředí ČR (od 19.12.1989)

n. l.

našeho letopočtu

např.

například

obj. %

objemová procenta

OECD

Organisation for Economic Co-operation and Development (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj)

OKD

Ostravsko-karvinké doly

ppm

parts per million = 0,0001 % (odpovídá gramům v tuně)

př. n. l.

před naším letopočtem

REE

rare earth elements (prvky vzácných zemin)

REO

rare earth oxides (směsné oxidy vzácných zemin)

rep.

republika

Ro

střední odraznost vitrinitu (v uhlí)

roč. ročník

SNTL

Státní nakladatelství technické literatury

stol.

století

t

tuna

tis.

tisíc

tzv.

takzvaný, takzvaná, takzvané

USA

United States of America (Spojené státy americké)

USD

U.S. dollar, měnová jednotka USA

USGS

United States Geological Survey (Geologická služba USA)

Vdaf

prchavá hořlavina hořlaviny

VŠB

Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

PŘÍLOHY

 

HMOTNOSTNÍ A OBJEMOVÉ JEDNOTKY

t, mt (metric ton)

tuna, metrická tuna

= 1000 kg

kt

kilotuna

= 1000 t

st, sht (short ton)

krátká tuna

= 2000 lbs   = 907,185 kg

lt (long ton)

dlouhá tuna, anglická tuna

= 2240 lbs   = 1016,047 kg

lb, lbs (pound)

libra

= 0,453592 kg

cu ft (cubic foot)

kubická stopa

= 0,028316846592 m3

flask

(láhev rtuti)

= 76 lb

 

drahé kameny a diamanty

 

kr karát (metrický karát) = 0,200 g

 

drahé kovy

 

ou.t., oz.t. (ounce troy)

trojská unce

= 31,103496 g

lb.t., lbs.t. (pound troy)

trojská libra

= 12 ou.t. = 0,3732 kg

 

k - karát - označení ryzosti, tj. počet dílů 1/24 hmotnosti drahého kovu (zlata)

 

V současnosti se využívá k vyjádření ryzosti i procentuální podíl drahého kovu vyjadřovaný v desetinách procenta (100 % = 1000), např. 14-ti karátové zlato (14/24) obsahuje 585 dílků (58,5 %) zlata a 415 dílků (41,5 %) jiných kovů.

 

Pozn.: V České republice Puncovní úřad přiznává puncovní značky těmto ryzostem:  

    zlato - 999/1000, 968/1000, 900/1000, 750/1000, 585/1000 

    stříbro - 999/1000, 959/1000, 925/1000, 900/1000, 835/1000, 800/1000

    platina - 999/1000, 950/1000, 900/1000, 850/1000, 800/1000

 

ropa

 

bbl (barrel, barrels)

barel

= 158,984 dm3 = 42 U.S. gallonů

U.S. gallon

galon

= 3,785 l

 

Barel je objemová jednotka, protože ropa pocházející z různých ložisek má různou hustotu (0,73 - 1 g/cm3). Obecně se přijímá hodnota:

 

1 barel ropy (průměrný) = 0,136 t

 

 

  KONCENTRACE UŽITKOVÉ SLOŽKY V HORNINĚ

 

ppm (parts per million) = 0,0001 % (odpovídá gramům v tuně)

ppb (parts per billion) = 0,0000001 % (odpovídá miligramům v tuně)

kg/m3 = 1000 × g/cm3

 

 

prvek

symbol (značka)

průměrná koncentrace

v silikátové části Země

(%)

běžná kvalita

těžené rudy

(%)

faktor

obohacení

lithium Li 0,00016 0,7 4400
beryllium Be 0,00007 0,3 270000
bor B 0,00003 8 27
uhlík C 0,012 30-95 2500-7900
sodík Na 0,27 35 130
hořčík Mg 22,8 5 0,2
hliník Al 2,35 30 13
fosfor P 0,009 10 1100
síra S 0,025 30 1200
draslík K 0,024 5 200
titan Ti 0,12 0,7-15 6-120
vanad V 0,0082 1 120
chrom Cr 0,2625 30 110
mangan Mn 0,1045 30 290
železo Fe 6,25 50 8
kobalt Co 0,015 0,5-2 30-270
nikl Ni 0,196 1 5
měď Cu 0,003 0,5-4 170-1300
zinek Zn 0,0055 4 730
zirkonium Zr 0,00105 1 950
niob Nb 0,000066 0,02-7 300-100000
molybden Mo 0,000005 0,2 40000
stříbro Ag 0,0000008 0,01 12500
cín Sn 0,000013 0,3 23000
antimon Sb 0,0000006 5 40000
cer Ce 0,000168 0,01-0,1 8300000
tantal Ta 0,0000037 0,01-0,6 2700-160000
wolfram W 0,0000029 0,7 240000
platina Pt 0,0000007 0,0003 430
zlato Au 0,0000001 0,0005 5000
rtuť Hg 0,000001 0,2-10 200000-10000000
olovo Pb 0,000015 5 330000
uran U 0,000002 0,3 150000

 

Tabulka koncentrace vybraných prvků v silikátové části Země, jejich běžně těžená kvalita na ložiscích a faktor obohacení. Koncentrace převzata z McDonough (1998), více informací na Geochemical Earth Reference Model.

 

 

  MÍRY TEPLA A ENERGIE

 

Joule (J) a jeho násobky (nejčastěji petajoule PJ) se často používají ve statistikách jako jednotky tepla získaného spalováním zemního plynu. Čím dál méně se používají objemové jednotky (např. m3 plynu). Teplo získané spalováním zemního plynu z jednotlivých ložisek se liší a pohybuje se v rozmezí 0,33 - 0,52 PJ/1 mil. m3. Joule a jeho násobky se rovněž používají v energetických statistikách.

 

J

joule

= 0,239 cal

cal

kalorie

= 3,9685 · 10-3 Btu

Btu (British thermal unit)

britská tepelná jednotka

= 1055,056 J

kW

kilowatt

= 3412,9 Btu/hod

= 1000 J/s = 14,34 cal/min

kWh

kilowatthodina

= 3,6 · 106 J = 3412,9 Btu

 

1 PJ = 103 TJ = 1015 J

  

Spalné teplo látek je teplo uvolněné úplným spálením jednotkového množství paliva  za konstantní teploty a tlaku a udává se v množství energie na jednotku látkového množství, hmotnosti nebo objemu paliva. Výhřevnost je obdobná veličina s tím rozdílem, že se do něj nepočítá kondenzační teplo vzniklé vodní páry.

 

 

  VELIKOST ZRN SYPKÝCH HMOT

 

V Evropě se v současnosti používá metrický popis sít se čtvercovými oky označenými podle jmenovité velikosti příslušného sítového oka vyjádřeného v milimetrech. V americké a britské praxi je se síta s malými oky označují pomocí jednotek mesh, což je počet ok připadajících na jeden palec (2,54 cm) síta tkaného z drátu, jehož otvory odpovídají průměru drátu. V jednotlivých národních předpisech pracujících s jednotkami mesh se vyskytují drobné rozdíly v označení sít související s různým zaokrouhlováním.

 

jmenovitá velikost sítového oka

ČSN ISO 3310

[mm]

ASTM E11 #

          E323 #

 

[No./ mesh]

Tyler Standard

Screen Scale Sieves

 

[mesh]

0,063 230 250
0,125 120 115
0,250 60 60
0,500 35 32
1,00 18 16
2,00 10 9

 

Část převodní tabulky velikosti sítových ok podle různých norem

(Test Sieve Shakers, Test Sieves and Laboratory Equipment 2005)

 

 

  IONIZUJÍCÍ ZÁŘENÍ

 

Gy

gray

dávka = záření předá látce energii 1 J na 1 kg

rad

rad

= 1 Gy · 10-2 (stará jednotka)

dávkový příkon

přírůstek dávky za časový interval (Gy/s)

expozice (ozáření)

definována pro vzduch (C/kg, dříve R - rentgen)

1 R = 0,000258 C/kg

Sv

sievert

efektivní dávkový ekvivalent (zohledňuje odlišné účinky jednotlivých druhů záření při stejné dávce)

Bq

becquerel

1 Bq = 1 jaderná přeměna za sekundu

 

Podle Výpočet vlastní radiační dávky (1996) a Bureše (2001).

 

 

  VYBRANÉ STARÉ HORNICKÉ MÍRY

 

sáh vídeňský

= 1,8965 m

látro jáchymovské

= 1,919 m

látro freiberské

= 1,961 až 1,985 m

látro staré saské

= 1,9823 m

látro nové saské

= 2,000 m

látro slezské

= 1,920 m

látro uherské

= 2,0258 m

lán

= 7 láter

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Podle Jangla (2006)

 

 

  TERMINOLOGICKÁ POZNÁMKA

 

   V americké angličtině je pro miliardu používaný na rozdíl od britské angličtiny termín „billion“. Dále je na rozdíl od našich zvyklostí oddělován pro lepší čitelnost u čísel každý třetí řád desetinnou čárkou tečka nahrazuje naší desetinnou čárku (např. naše 1560,45 bude psáno 1,560.45)

 

 

NÁZVY A ZNAČKY CHEMICKÝCH PRVKŮ

 

řazeno abecedně podle českých názvů prvků, uvedeno po prvek s protonovým číslem 108

 

český název prvku

symbol (značka)

český název prvku

symbol (značka)

český název prvku

symbol (značka)

aktinium Ac hořčík Mg rhenium Re
americium Am chlor Cl rhodium Rh
antimon Sb chrom Cr rtuť Hg
argon Ar indium In rubidium Rb
arsen As iridium Ir ruthenium Ru
astat At jod I rutherfordium Rf
baryum Ba kadmium Cd samarium Sm
berkelium Bk kalifornium Cf seaborgium Sg
beryllium Be kobalt Co selen Se
bismut Bi krypton Kr síra S
bohrium Bh křemík Si skandium Sc
bor B kyslík O sodík Na
brom Br lanthan La stroncium Sr
cer Ce lawrencium Lr stříbro Ag
cesium Cs lithium Li tantal Ta
cín Sn lutecium Lu technecium Tc
curium Cm mangan Mn tellur Te
draslík K měď Cu terbium Tb
dubnium Db mendelevium Md thallium Tl
dusík N molybden Mo thorium Th
dysprosium Dy neodym Nd thulium Tm
einsteinium Es neon Ne titan Ti
erbium Er neptunium Np uhlík C
europium Eu nikl Ni uran U
fermium Fm niob Nb vanad V
fluor F nobelium No vápník Ca
fosfor P olovo Pb vodík H
francium Fr osmium Os wolfram W
gadolinium Gd palladium Pd xenon Xe
gallium Ga platina Pt ytterbium Yb
germanium Ge plutonium Pu yttrium Y
hafnium Hf praseodym Pr zinek Zn
hassium Hs promethium Pm zirkonium Zr
helium He protaktinium Pa zlato Au
hliník Al radium Ra železo Fe
holmium Ho radon Rn    

 

Bureš, J.: Jednotky charakterizující působení ionizujícího záření na látku [online]. 2001 [cit. 2006-04-04]. HTM formát. Dostupný z www: <URL: http:// converter.misto.cz/...

 

McDonough, W. F.: Earth's core. In Encyclopedia of geochemistry. Marshall, C.P. and Fairbridge, R.W. (editors), Dordrecht: Kluwer Academic Publishers, 1998. s. 151-156.

 

Jangl, L.: Staré hornické a hutnické míry a váhy. Sokolov: Krajské muzeum Sokolov, 2006. 143 s.

 

kolektiv: Rudné a uranové hornictví České republiky. Ostrava: Anagram, 2003. 647 s.

 

Test Sieve Shakers, Test Sieves and Laboratory Equipment [online]. Oelde (Německo): Haver & Boecker, 2005 [cit. 2006-01-18]. PDF formát. Dostupný z www: <URL: http://www.weavingideas.net/...>  

 

Výpočet vlastní radiační dávky. Praha: ČEZ, 1996.