ložiska rud

antimon	křemík	samarium
arsen	lanthan	selen
baryum	lithium	skandium
beryllium	lutecium	sodík
bismut	mangan	stopové prvky
cer	měď	stroncium
cesium	molybden	stříbro
cín	neodym	tantal
draslík	nikl	tellur
dysprosium	niob	terbium
erbium	olovo	thallium
europium	osmium	thorium
gadolinium	palladium	thulium
gallium	platina	titan
germanium	platinové kovy	uran
hafnium	praseodym	vanad
hliník	promethium	vápník
holmium	prvky vzácných zemin	wolfram
hořčík	radium	ytterbium
chrom	rhenium	yttrium
indium	rhodium	zinek
iridium	rtuť	zirkonium
kadmium	rubidium	zlato
kobalt	ruthenium	železo

Členění kovů do skupin se mírně liší v závislosti na vědním oboru. Chemický systém se liší od metalurgického. Pro členění tohoto materiálu to ovšem není podstatené, kovy jsou až na výjimky (skupiny stopových prvků a prvků vzácných zemin) řazeny abecedně.

kovy skupiny železa - Fe, Co, Ni

lehké kovy - Li, Na, K, Cs, Al, Be, Mg, Ti

kovy s nízkou teplotou tání - Bi, Sn, Pb, Zn, Sb, Hg

kovy s střední teplotou tání - Cu, Mn, Ca, Sr, Ba

kovy s vysokou teplotou tání - Zr, Cr, V, Nb, Ta, Mo, W

drahé (ušlechtilé) kovy - Au, Ag, platinové kovy: Ru, Rh, Pd, Os, Ir, Pt

stopové prvky - Cd, Ga, Ge, Hf, In, Rb, Re, Sc, Se, Te, Tl

prvky vzácných zemin - skupina Ce: La, Ce, Pr, Nd, Pm, Sm, Eu

- skupina Y: Y, Gd, Tb, Dy, Ho, Er, Tm, Yb, Lu

radioaktivní kovy - U, Th, Ra (viz energetické suroviny)

polokovy - B (viz nerudy), Si, Ge, As, Se, Sb, Te

Kliknutím na názvy nerostů uvedených u jednotlivých kovů zobrazíte jejich obrazové galerie.

ANTIMON

Antimon je stříbrobílý křehký polokov s modravým nádechem. Je špatným vodičem elektřiny i tepla. Od biblických dob je znám sulfid antimonitý, který byl používán v kosmetice a medicíně.

Clarkový obsah v zemské kůře je 0,5 ppm, světové zásoby jsou 2,0 mil. t.

Světová těžba: 154 tis. t (2013), 158 tis. t (2014)*, 150 tis. t (2015)*.

Těžba (r. 2015)*: Čína (115,0 tis. t)

Rusko (9,0 tis. t)

Austrálie (5,5 tis. t)

Bolívie (5,5 tis. t)

Tádžikistán (4,7 tis. t)

* přesná data zatím nejsou k dispozici, hodnoty získány odborným odhadem

Použití: jako vytvrzovač olova v bateriích. Dále v jiných slitinách jako pájky (s cínem) a ložiskové kovy (s cínem, olovem a mědí). Sloučeniny antimonu se používají při výrobě smaltů, nátěrových barev, zpomalovačů hoření, v pyrotechnice, medicíně a při vulkanizaci kaučuku.

Užitkové minerály:

antimonit	Sb₂S₃	jamesonit	Pb₅FeSb₆S₁₄	tetraedrit	Cu₁₂Sb₄S₁₃
berthierit	FeSb₂S₄	boulangerit	Pb₅Sb₄S₁₁

Průmyslové typy ložisek antimonu:

typ	tvar	užitkové minerály	obsah kovu	příklady svět	příklady ČR
stratidependentní teletermální	polohy a impregnace ve vápencích a pískovcích	antimonit	1-6 %	Xikuangshan (Hunan, Čína), Kadamžaj (Kyrgyzstán)	---
hydrotermální plutonické	žíly s křemenem, často v karbonátech	antimonit, berthierit, tetraedrit, jamesonit, boulangerit	1-20 %	Antimony Lode (JAR), Dúbrava, Magurka, Pezinok (Slovensko)	Bohutín u Příbrami, Krásná Hora u Sedlčan
hydrotermální subvulkanické	žíly s křemenem a realgarem v neovulkanitech	antimonit, berthierit, tetraedrit	1-15 %	Alšar (Makedonie), Kremnica (Slovensko)	---

Použitá literatura:

Guberman, D. E. (2015): Antimony. In: Mineral Commodity Summaries 2015. Reston, Virginia, U.S. Geological Survey, s. 18-19.

Guberman, D. E. (2016): Antimony. In: Mineral Commodity Summaries 2016. Reston, Virginia, U.S. Geological Survey, s. 24-25.

Havelka, J., Rozložník, L. (1990): Ložiska rud. Praha: SNTL.

Laznicka, P. (2010): Giant Metallic Deposits: Future Sources of Industrial Metals. 2^nd edition. Berlin: Springer.

ARSEN

Z pohledu chemie jde o polokov. Arsen je šedý, křehký a lze ho roztírat na prášek. Ochlazením arsenových par získáme nekovovou plastickou modifikaci žlutého arsenu. Všechny sloučeniny arsenu jsou jedovaté.

Clarkový obsah v zemské kůře je 1,7 ppm. Data týkající se světových zásob nejsou dostupná, ale pravděpodobně jsou vyšší než dvacetinásobek roční produkce.

Světová produkce As₂O₃: 45,2 tis. t (2013)†, 36,4 tis. t (2014)†, 36,0 tis. t (2015)*†.

Produkce As₂O₃ (r. 2015)*†: Čína (25,0 tis. t)

Maroko (8,5 tis. t)

Rusko (1,5 tis. t)

Belgie (1,0 tis. t)

Bolívie (0,05 tis. t)

* přesná data zatím nejsou k dispozici, hodnoty získány odborným odhadem

† k dispozici nejsou údaje z Chile, Mexika a Peru, které patří k významným producentům

Použití: vysoce čistý arsen se používá pro výrobu polovodičů na bázi arsenidů gallia a india, které mají aplikace v počítačové a telekomunikační technice, fotovoltaické výrobě elektrické energie a v biomedicíně. Malé použití má v lékařství, slitinách, výrobě barev a ničení škůdců.

Užitkové minerály:

arsen	As	löllingit	FeAs₂	auripigment	As₂S₃
arsenopyrit	FeAsS	realgar	AsS

Průmyslové typy ložisek arsenu:

Samostatná ložiska As se téměř netěží, získává se z různých hydrotermálních ložisek zlata, mědi a olova z arsenopyritu, löllingitu a arsenidů a sulfoarsenidů Ni-Co, Cu a Fe (např. ložisko zlata Zloty Stok v Polsku). Malá hydrotermální subvulkanická ložiska s realgarem a auripigmentem se těží v Iránu, Afghanistánu, Makedonii.

V České republice jsou zvýšené obsahy As na žilách pětiprvkové formace (Jáchymov, Horní Slavkov aj.) a na greisenových ložiskách Sn-W (Cínovec, Krásno u Horního Slavkova), dále na některých ložiscích zlata (Čelina-Mokrsko) a v mnoha sulfidických rudách.

Použitá literatura:

Edelstein, D. L. (2015): Arsenic. In: Mineral Commodity Summaries 2015. Reston, Virginia, U.S. Geological Survey, s. 20-21.

Edelstein, D. L. (2016): Arsenic. In: Mineral Commodity Summaries 2016. Reston, Virginia, U.S. Geological Survey, s. 26-27.

Havelka, J., Rozložník, L. (1990): Ložiska rud. Praha: SNTL.

BARYUM

Baryum je stříbrobílý měkký velmi reaktivní kov.

Clarkový obsah v zemské kůře je 650 ppm.

Použití: baryum se velmi omezeně používá se ve slitinách s olovem a niklem.

Užitkový minerál:

baryt BaSO₄

Průmyslové typy ložisek barya:

Jediným využívaným nerostem pro získávání barya je baryt - viz nerudy.

BERYLLIUM

Beryllium je ocelově šedý, velmi lesklý nekorodující kov, s menší hustotou než hliník. Jen velmi málo pohlcuje rentgenové a neutronové záření. Beryllium i všechny jeho sloučeniny jsou jedovaté.

Clarkový obsah v zemské kůře je 3,8 ppm, o velikosti světových zásob neexistují spolehlivé odhady.

Světová těžba: 260 t (2013)*, 290 t (2014)*, 300 t (2015)*.

Těžba (r. 2016)*: USA (275 t)

Čína (20 t)

Mosambik (2 t)

* přesná data nejsou k dispozici, hodnoty získány odborným odhadem

Použití: beryllium je vyhledávaným kovem v metalurgii. V mnoha slitinách je nenahraditelné (např. slitina mědi s 2 % berylia - beryliový bronz). Přídavek beryllia zvyšuje tvrdost mědi, přidává se přidává do manganových, hliníkových a titanových slitin pro výrobu namáhaných součástí letadel a raket. Používá se i na výrobu nejiskřivých nástrojů do dolů. Beryllium je konstrukční materiál na komponenty jaderných reaktorů a přístrojů využívajících rentgenové záření. Je nejúčinnějším neutronovým moderátorem a reflektorem, má velmi malou absorpci rentgenového záření.

Užitkové minerály:

beryl

Be₃Al₂Si₆O₁₈

bertrandit

Be₄Si₂O₇(OH)₂

helvín

Be₃Mn₄(SiO₄)₃S

Průmyslové typy ložisek beryllia:

typ	tvar	užitkové minerály	obsah kovu	příklady svět	příklady ČR
žulové pegmatity	krystaly v blokové a metasomatické zóně	beryl, bertrandit	0,1 % BeO	Bernic Lake (Manitoba, Kanada), Mosambik	Poběžovicko, Písecko, Maršíkov u Sobotína
hydrotermální subvulkanický	vtroušeniny v ryolitových tufech	bertrandit	0,1-0,5 % BeO	Spor Mountain (Utah, USA)	---
Be-albitity	pruhy fenitů a lineární albitity	helvín	0,01-1 % BeO	Seal Lake (Labrador, Kanada)	---
greiseny s Be	žíly a žilníky Sn-W-Mo parageneze	beryl	0,01-0,5 % BeO	Shizhuyuan (Dongpo, Čína), Akčatau (Kazachstán)	---
skarny s Be	hnízda a čočky v kontaktních zónách	helvín, bertrandit	0,01-1 % BeO	Iron Mountain (Nové Mexiko, USA)	---

Použitá literatura:

Havelka, J., Rozložník, L. (1990): Ložiska rud. Praha: SNTL.

Jaskula, B. W. (2015): Beryllium. In: Mineral Commodity Summaries 2015. Reston, Virginia, U.S. Geological Survey, s. 28-29.

Jaskula, B. W. (2016): Beryllium. In: Mineral Commodity Summaries 2015. Reston, Virginia, U.S. Geological Survey, s. 34-35.

Laznicka, P. (2010): Giant Metallic Deposits: Future Sources of Industrial Metals. 2^nd edition. Berlin: Springer.

BISMUT

Bismut je křehký kov načervenalé barvy.

Clarkový obsah v zemské kůře je 0,009 ppm, světové zásoby jsou odhadované na více než 370 tis. t.

Světová těžba: 8,4 tis. t (2013)†, 13,6 tis. t (2014), 13,6 tis. t (2015)*.

Těžba (r. 2015)*: Čína (7500 t)

Vietnam (5000 t)

Mexiko (700 t)

Rusko (40 t)

Bolívie (10 t)

* přesná data zatím nejsou k dispozici, hodnoty získány odborným odhadem

† v tomto roce byla silně podhodnocená produkce ve Vietnamu

Použití: bismut se používá hlavně ve farmaceutickém, kosmetickém a chemickém průmyslu a pro výrobu pigmentů. Je přísadou při výrobě lehkotavitelných slitin a ložiskových kovů. Protože má malý průřez na záchyt neutronů, používá se v jaderných reaktorech.

Užitkové minerály:

bismut	Bi	wittichenit	Cu₃BiS₃	cosalit	Pb₂Bi₂S₅
bismutin	Bi₂S₃	emplektit	CuBiS₂	kobellit	Pb₁₁(Cu,Fe)₂(Bi,Sb)₁₅S₃₅

Průmyslové typy ložisek bismutu (přibližně 10 % produkce):

typ	tvar	užitkové minerály	obsah kovu	příklady svět	příklady ČR
hydrotermální plutonický	žilná a metasomatická ložiska	bismut, bismutin, cosalit, kobellit	min. 0,2 %	Ustarasaj (Uzbekistán)	---
hydrotermální subvulkanický Bi-Cu	žilná a metasomatická ložiska	emplektit, wittichenit	min. 0,2 %	Tasna (Bolívie)	---

Průmyslové typy ložisek s příměsí bismutu (přibližně 90 % produkce):

typ	užitkové minerály	obsah kovu	příklady svět	příklady ČR
polymetalická Pb-Zn±Cu formace	bismutin, bismut	1-3 %	Cerro de Pasco (Peru)	---
porfyrové rudy Cu	bismutin, bismut	0,01-0,05 %	Mamut (Malajsie), Bisbee (Arizona, USA)	---
ložiska Au(+Ag) s Bi	bismutin, bismut	0,1 %	Goldfield (Nevada, USA), Tennant Creek (Austrálie)	---
Sn-W skarny	bismutin, bismut	0,1 %	Shizhuyuan (Dongpo, Čína), Mongolsko	---
hydrotermální subvulkanická Sn-W-Ag-Bi formace	bismutin, bismut	0,1 %	Bolívie	---
pětiprvková formace Ag-U-Co-Ni-Bi	bismutin, bismut	až 0,2 %	Schneeberg (Německo)	Jáchymov, Horní Slavkov

Použitá literatura:

Anderson, C. S. (2016): Bismuth. In: Mineral Commodity Summaries 2016. Reston, Virginia, U.S. Geological Survey, s. 36-37.

Havelka, J., Rozložník, L. (1990): Ložiska rud. Praha: SNTL.

Katrivanos, F. C. (2015): Bismuth. In: Mineral Commodity Summaries 2015. Reston, Virginia, U.S. Geological Survey, s. 30-31.

Laznicka, P. (2010): Giant Metallic Deposits: Future Sources of Industrial Metals. 2^nd edition. Berlin: Springer.

Vejlupek, M. (1984): Nerostné suroviny Malajsie. Geologický průzkum, roč. 26, č. 2, s. 57-60.

CESIUM

Cesium je stříbrolesklý, blankytně modrý kov, nejměkčí a nejreaktivnější ze všech kovů, chemicky nestálý, taví se při teplotě dlaně.

Clarkový obsah v zemské kůře je 3,7 ppm, světové zásoby jsou nejméně 210 tis. t.

Těžba se pohybuje v prvních desítkách tun ročně (r. 2015), z toho většina připadá na Kanadu.

Použití: většina cesia se vyžívá pro přípravu velmi hustých výplachů pro hlubinné vrtání. Jeho praktický význam je také v elektrotechnice. Jako jediný kov vyzařuje elektrony při osvětlení světlem všech barev, proto byl vhodný pro konstrukci elektronek a fotonek. Používá se do přístrojů pro noční vidění, ve fotonásobičích elektronů a v televizních přijímačích. Soli cesia jsou používané jako v chemii (katalyzátory, odsiřování ropy), metalurgii (absorpce plynů), medicíně (léčení radioizotopem ¹³¹Cs a ¹³⁷Cs).

Užitkové minerály:

polucit	CsAlSi₂O₆ · n H₂O
příměs v:
lepidolitu a Li-minerálech, biotitu, berylu, astrofylitu a mikroklinu

Průmyslové typy ložisek cesia:

typ	tvar	užitkové minerály	obsah kovu	příklady svět	příklady ČR
metasomatické pegmatity	metasomatizované zonální žíly	polucit, lepidolit, mikroklin	0,3-3 % Cs₂O	Bernic Lake (Manitoba, Kanada), Bikita (Zimbabwe)	Nová Ves u Křemže, Puklice
evapority s carnallitem	vrchní části solných ložisek	carnallit	0,00X % Cs₂O	Stassfurt (Německo)	---

Použitá literatura:

Havelka, J., Rozložník, L. (1990): Ložiska rud. Praha: SNTL.

Novák, M. (1996): Cesiem bohatá varieta analcimu z moravských Li-pegmatitů. Minerál, roč. 4, č. 2, s. 121-122.

Tuck, A. Ch. (2016): Cesium. In: Mineral Commodity Summaries 2016. Reston, Virginia, U.S. Geological Survey, s. 46-47.

CÍN

Cín je krystalický, stříbrolesklý, měkký, velmi kujný kov. Egypťané ho znali už 3000 let př. n. l.

Clarkový obsah v zemské kůře je 2,5 ppm, světové zásoby jsou asi 4,8 mil. t.

Světová těžba: 294 tis. t (2013), 286 tis. t (2014), 294 tis. t (2015)*.

Těžba (r. 2015)*: Čína (100 tis. t)

Indonésie (50 tis. t)

Barma (30 tis. t)

Peru (23 tis. t)

Bolívie (20 tis. t)

* přesná data zatím nejsou k dispozici, hodnoty získány odborným odhadem

Použití: cín je kovem potravinářského průmyslu. Největší část spotřeby jde na pocínování železného plechu na výrobu konzerv. Velké množství cínu se též používá na výrobu slitin, zejména bronzů, pájek a ložiskových kovů. Sloučeniny cínu se používají na výrobu mléčného skla, bílých glazur, leštících prášků a jako mořidla.

Užitkové minerály:

kasiterit	SnO₂	franckeit	Pb_21,7Sn_9,3Fe_4,0Sb_8,1S_56,9
stanin	Cu₂FeSnS₄	cylindrit	FePb₃Sn₄Sb₂S₁₄

Průmyslové typy ložisek cínu:

typ	tvar	užitkové minerály	obsah kovu	příklady svět	příklady ČR
rozsypy	vrstvy v náplavech řek a v příbřežní zóně	kasiterit	0,X-X,0 kg Sn v 1 m³	Malajsie, Indonésie, Thajsko, Barma, Laos, Jos Plateau (Nigérie)	Krupka, Krásno, Horní Slavkov
hydrotermální subvulkanický a) bolivijský typ b) fumarolový typ	a) žíly b) žíly s dřevitým kasiteritem	a) kasiterit, franckeit, cylindrit b) kasiterit	a) 21-8 % b) 0,1-1 %	a) oblasti Oruro a Potosí (Bolívie) b) oblast San Luis Potosí (Mexiko)	---
hydrotermální plutonický Sn-W	žíly, žilníky a žilné pně v granitoidech a na jejich kontaktech	kasiterit	žíly 1-4 % žilníky 0,3-1 %	Cornwall (Velká Británie)	---
greiseny Sn-W		kasiterit	0,2-1 % Sn+W	Altenberg (Německo), Limu (Guangxi Zhuang, Čína)	Cínovec, Krupka, Krásno, Přebuz
vulkanosedi-mentární kyzový	stratiformní polohy	kasiterit, stanit	0,06-5 %	Sullivan (Britská Kolumbie, Kanada)	Nové Město pod Smrkem
Sn-skarny	čočky, sloupy i žíly	kasiterit	1-15 %	Obira (Japonsko)	Zlatý kopec u Božího Daru
Sn-pegmatity	žíly, žilníky a žilné pně v granitoidech a jejich kontaktech	kasiterit, stanin	0,1-0,4 % Sn	Manono (Kongo - Zair)	Rožná, Vernéřov u Aše

Použitá literatura:

Anderson, C. S. (2015): Tin. In: Mineral Commodity Summaries 2015. Reston, Virginia, U.S. Geological Survey, s. 168-169.

Anderson, C. S. (2016): Tin. In: Mineral Commodity Summaries 2016. Reston, Virginia, U.S. Geological Survey, s. 174-175.

Havelka, J., Rozložník, L. (1990): Ložiska rud. Praha: SNTL.

Laznicka, P. (2010): Giant Metallic Deposits: Future Sources of Industrial Metals. 2^nd edition. Berlin: Springer.

Vejlupek, M. (1984): Nerostné suroviny Malajsie. Geologický průzkum, roč. 26, č. 2, s. 57-60.

DRASLÍK

Draslík je velmi měkký a reaktivní kov. Je důležitým biogenním prvek při růstu rostlin.

Clarkový obsah v zemské kůře je 1,9 %, je součástí běžných horninotvorných minerálů.

Použití: draslík je technicky téměř bezvýznamný. Používá se do fotoelektrických článků a jeho slitina se sodíkem se uplatňuje při syntéze organických sloučenin, např. gumy. Jeho sloučeniny se používají v lékařství, při výrobě skla a jako hnojiva.

Užitkové minerály:

sylvín	KCl	kainit	KMg(SO₄)Cl · 3 H₂O
carnallit	KMgCl₃ · 6 H₂O	polyhalit	K₂Ca₂Mg(SO₄)₄ · 2 H₂O

Průmyslové typy ložisek draslíku:

Viz draselno-hořečnaté soli - nerudy.

HLINÍK

Hliník je stříbrolesklý ohebný netoxický kov třikrát nižší hustotou než železo. Má vysokou tepelnou a elektrickou vodivost, výbornou odolnost proti korozi, je dobře tvárný.

Clarkový obsah v zemské kůře je 8,05 %, světové zásoby bauxitu jsou 28 mld. t.

Světová těžba bauxitu: 283 mil. t (2013), 245 mil. t (2014), 274 mil. t (2015)*.

Těžba bauxitu (r. 2015)*: Austrálie (80,0 mil. t)

Čína (60,0 mil. t)

Brazílie (35,0 mil. t)

Malajsie (21,2 mil. t)

Indie (19,2 mil. t)

* přesná data zatím nejsou k dispozici, hodnoty získány odborným odhadem

Pozn.: přibližně 90 % celosvětové produkce bauxitu se používá pro výrobu hliníku. Vzhledem k velmi vysoké energetické náročnosti výrobního procesu se ale producenti kovového hliníku často liší od producentů bauxitu. Světová produkce kovového hliníku byla v roce 2015 58,3 mil. t.

Použití: zejména v různých lehkých slitinách (s Cu, Mg, Mn, Si a Zn), které jsou konstrukčním materiálem automobilů, letadel, lodí aj. Hliníkový plech má široké použití (stavebnictví atd.). Hliníková fólie - alobal - je používaná v potravinářství. Hliníková vlna se používá jako těsnící materiál. Používá se jako vodič v dálkových rozvodech elektřiny. Sloučeniny hliníku se využívají při moření a impregnování látek, při výrobě papíru, jako brusiva.

Užitkové minerály:

bauxit - směs:		kryolit	Na₃AlF₆
diasporu	AlO(OH)	dawsonit	NaAl(CO₃)(OH)₂
böhmitu	AlO(OH)	alunit	KAl₃(SO₄)₂(OH)₆
gibbsitu	Al(OH)₃	nefelín	NaAlSiO₄

Průmyslové typy ložisek hliníku:

typ	tvar	užitkové minerály	obsah kovu	příklady svět	příklady ČR
lateritický bauxit	vrstvy a kapsy zvětralin in-situ	gibbsit, böhmit, diaspor	45-60 % Al₂O₃	Weipa (Queensland, Austrálie), Fria (Guinea), Brazílie, Kamerun, Ghana, Arkansas (USA)	---
bauxit mediteránního typu	čočky a stratiformní výplně nerovností krasového povrchu vápenců	böhmit, diaspor	45-60 % Al₂O₃	Rios (Jamajka), Gant, Ajka (Maďarsko), Černá Hora	---
sedimentární bauxit	čočky v platformních sedimentech	gibbsit, böhmit	45-60 % Al₂O₃	tichvinský a severooněžský revír (Rusko)	---

Náhradní rudy hliníku:

nefelínové rudy - poloostrov Kola (Rusko)

alunitové rudy - Ázerbájdžán, Uzbekistán, Ukrajina, Čína

kyanit, andaluzit a sillimanit - poloostrov Kola, Irkutsko (Rusko)

ložiska kaolínu a Al-bohatých jílů (ČR - Karlovarsko, Kadaňsko, Podbořansko, Znojemsko aj.)

ložiska dawsonitu - Piceance Creek Basin (USA), pánev Kuzbas (Rusko)

Použitá literatura:

Bray, E. L. (2015): Bauxite and alumina. In: Mineral Commodity Summaries 2015. Reston, Virginia, U.S. Geological Survey, s. 26-27.

Bray, E. L. (2016): Aluminum. In: Mineral Commodity Summaries 2016. Reston, Virginia, U.S. Geological Survey, s. 22-23.

Bray, E. L. (2016): Bauxite and alumina. In: Mineral Commodity Summaries 2016. Reston, Virginia, U.S. Geological Survey, s. 32-33.

Havelka, J., Rozložník, L. (1990): Ložiska rud. Praha: SNTL.

Laznicka, P. (2010): Giant Metallic Deposits: Future Sources of Industrial Metals. 2^nd edition. Berlin: Springer.

Švenek, J., Kruťa, T., Kovařík, J. (1983): Ostatní a výhledové nerudní suroviny. In: Kužvart, M. (Ed.) Ložiska nerudních surovin ČSR. Praha: Univerzita Karlova, s. 460-471.

HOŘČÍK

Hořčík je stříbrolesklý lehký kov, je to důležitý biogenní prvek rostlin.

Clarkový obsah v zemské kůře je 1,87 %, světové zásoby jsou téměř neomezené (8. nejrozšířenější prvek v zemské kůře).

Světová produkce kovového hořčíku: 878 tis. t (2013)†, 970 tis. t (2014)†, 910 tis. t (2015)*†.

Produkce kovového hořčíku (r. 2015)*†: Čína (800 tis. t)

Rusko (30 tis. t)

Izrael (25 tis. t)

Kazachstán (20 tis. t)

Brazílie (16 tis. t)

* přesná data zatím nejsou k dispozici, hodnoty získány odborným odhadem

† k dispozici nejsou údaje z USA

Použití: hořčík má o 40 % menší hustotu než hliník, proto mají jeho slitiny (zejména s hliníkem a mědí) široké využití. Jsou vhodným konstrukčním materiálem pro výrobu letadel, automobilů, motorek, cisteren atd. Používá se jako redukční činidlo při výrobě titanu a dalších kovů. V metalurgii železa se používá pro odstranění síry. Sloučeniny hořčíku se využívají jako žáruvzdorné hmoty, vyrábí se z nich speciální cementy, umělé mramory, slouží jako plniva do papíru, kaučuku, barev aj.

Užitkové minerály:

magnezit

MgCO₃

dolomit

CaMg(CO₃)₂

carnallit

KMgCl₃ · 6 H₂O

Průmyslové typy ložisek hořčíku:

Viz draselno-hořečnaté soli a magnezit - nerudy.

Použitá literatura:

Bray, E. L. (2016): Magnesium metal. In: Mineral Commodity Summaries 2016. Reston, Virginia, U.S. Geological Survey, s. 104-105.

CHROM

Chrom je stříbrolesklý kov, křehký, tvrdý a velmi stálý.

Clarkový obsah v zemské kůře je 83 ppm, světové zásoby jsou nejméně 328 mil. t.

Světová těžba chromitu: 28,8 mil. t (2013), 26,4 mil. t (2014), 27,0 mil. t (2015)*.

Těžba chromitu (r. 2015)*: JAR (15,00 mil. t)

Kazachstán (3,8 mil. t)

Turecko (3,6 mil. t)

Indie (3,5 mil. t)

* přesná data zatím nejsou k dispozici, hodnoty získány odborným odhadem

Pozn.: obchodovaná ruda (chromit) obsahuje okolo 40 až 45 % Cr₂O₃.

Použití: chromit se používá převážně v metalurgii (asi 85 %), v chemickém průmyslu (10 %), jako žáruvzdorný materiál (3 %) a jako písky ve slévačských formách (3 %). Chrom se používá při ochraně železa proti korozi a do chromových a chrom-niklových ocelí. Jeho sloučeniny mají využití při barvení skla, porcelánu a kovů, při barvení tkanin a činění kůží.

Užitkové minerály:

chromit

FeCr₂O₄

Průmyslové typy ložisek chromu:

typ	tvar	užitkové minerály	obsah kovu	příklady svět	příklady ČR
ranně magmatický stratiformní (bushveldský typ)	tenké horizonty ve stratifikovaných masívech	chromit	10-45 % Cr₂O₃	bushveldský komplex (JAR), Great Dyke (Zimbabwe), Stillwater (Montana, USA)	---
ranně magmatický stratiformní (v ofiolitových sériích)	protáhlé čočky a injektované žíly a pně v serpentinizovaných peridotitech	chromit	15-30 % Cr₂O₃	Kefdag (Turecko), Bulquize (Albánie), saranovský revír (Ural, Rusko)	---
rýžoviska	zvětralinové pláště, říční rozsypy a příbřežní rýžoviska	chromit		Nová Kaledonie, Filipíny, Kuba	---

Použitá literatura:

Havelka, J., Rozložník, L. (1990): Ložiska rud. Praha: SNTL.

Laznicka, P. (2010): Giant Metallic Deposits: Future Sources of Industrial Metals. 2^nd edition. Berlin: Springer.

Papp, J. F. (2015): Chromium. In: Mineral Commodity Summaries 2015. Reston, Virginia, U.S. Geological Survey, s. 42-43.

Papp, J. F. (2016): Chromium. In: Mineral Commodity Summaries 2016. Reston, Virginia, U.S. Geological Survey, s. 48-49.

KOBALT

Kobalt je šedobílý nerezavějící kov.

Clarkový obsah v zemské kůře je 18 ppm, světové zásoby jsou 7,1 mil. t. Další potenciální zdroje (miliony tun) se nachází v polymetalických konkrecích a kobaltonosných manganových kůrách na hlubokooceánských dnech.

Světová těžba: 110 tis. t (2013), 123 tis. t (2014), 124 tis. t (2015)*.

Těžba (r. 2015)*: D.R. Kongo (63,0 tis. t)

Čína (7,2 tis. t)

Kanada a Rusko (6,3 tis. t)

Austrálie (6,0 tis. t)

Zambie (5,5 tis. t)

* přesná data zatím nejsou k dispozici, hodnoty získány odborným odhadem

Použití: kobalt je důležitou součástí magnetických ocelí, ze kterých se vyrábí permanentní magnety, závaží, chemické přístroje a břity, součásti leteckých motorů atd. Používá se v rychlořezných ocelích a jako pojivo tvrdokovů. Radionuklid ⁶⁰Co jako gama zářič má použití v defektoskopii a při ozařování rakovinných nádorů v lékařství. Sloučeniny kobaltu barví sklo modře, používají se i v kobaltových smaltech na porcelán a jako katalyzátor v petrochemii aj.

Užitkové minerály:

kobaltin	CoAsS	skutterudit	CoAs₃	kobaltopentlandit	Co₉S₈
glaukodot	Co_0,5Fe_0,5AsS	safflorit	CoAs₂	linnéit	Co₃S₄

Průmyslové typy ložisek kobaltu:

typ	tvar	užitkové minerály	obsah kovu	příklady svět	příklady ČR
stratiformní Cu-Co	vrstvy jílovců a arkóz metamorfované ve facii zelených břidlic	linnéit, kobaltin, skutterudit	do 0,5 %	Central African Copperbelt (Kongo a Zambie)	---
likvační Ni-Cu	polohy a čočky, vtroušeninové rudy v ultrabazikách	kobalto-pentlandit	0,1-0,5 %	Sudbury (Ontario, Kanada), Norilsk (Rusko), Kambalda (Austrálie)	Staré Ransko
hydrotermální Ni-Co	žíly a žilníky	skutterudit, safflorit, kobaltin, glaukodot	0,10 %	Cobalt (Ontario, Kanada), Bou Azzer (Maroko), Dobšiná, Rudňany (Slovensko)	Jáchymov, Zálesí, Horní Slavkov
reziduální Ni-laterity	pokryv ultrabazik a serpentinitů, střední a spodní část lateritického profilu	Co sorbo-vaný v Mn hydroxidech	0,1-4 %	Goro (Nová Kaledonie), San Felipe (Kuba), Austrálie, Filipíny	Bojanovice
Co-skarny	Fe-skarny se sulfidy Cu-Pb-Zn	Co-pyrit	0,10 %	Sokolovskoje (Kazachstán)	Svratouch
kobaltonosné Cu-rudy kyzové formace	čočky vtroušeninových rud v zelených břidlicích	Co-pyrit, kobalto-pentlandit, linnéit	0,3 %	Outokumpu (Finsko)	---
Fe-Mn kobaltonosné kůry	kůry na dnech současných oceánů	Co sorbovaný ve Fe-Mn minerálech	až 1,7 %	Tichý oceán	---
polymetalické konkrece	konkrece na dnech současných oceánů	Co sorbovaný ve Fe-Mn minerálech	0,1-2 %	Tichý oceán, Indický oceán	---

Použitá literatura:

Havelka, J., Rozložník, L. (1990): Ložiska rud. Praha: SNTL.

Hein, J. (2000): Cobalt-Rich Ferromanganese Crusts: Global Distribution, Origin, and Research Activities. In: Workshop on Mineral Resources of the International Seabed Area. Kingston: International Seabed Autority.

Laznicka, P. (2010): Giant Metallic Deposits: Future Sources of Industrial Metals. 2^nd edition. Berlin: Springer.

Shedd, K. B. (2015): Cobalt. In: Mineral Commodity Summaries 2015. Reston, Virginia, U.S. Geological Survey, s. 46-47.

Shedd, K. B. (2016): Cobalt. In: Mineral Commodity Summaries 2016. Reston, Virginia, U.S. Geological Survey, s. 52-53.

KŘEMÍK

Z pohledu chemie jde o polokov. Křemík je tmavě šedý a poměrně odolný.

Clarkový obsah v zemské kůře je 29,5 %, je to po kyslíku nejrozšířenější prvek v zemské kůře. Jeho zásoby jsou prakticky nevyčerpatelné, křemen je nejběžnějším minerálem zemské kůry.

Světová produkce elementárního křemíku: 7,88 mil t. (2013)*, 8,11 mil. t (2014)*, 8,10 mil. t (2015)*.

Produkce kovového křemíku (r. 2015)*: Čína (5500 tis. t)

Rusko (680 tis. t)

USA (410 tis. t)

Norsko (330 tis. t)

Brazílie (150 tis. t)

* přesná data nejsou k dispozici, hodnoty získány odborným odhadem

Pozn.: do produkce je započítán i křemík ve formě ferosilicia.

Použití: křemík je součástí některých slitin, nejčastěji s hliníkem. V elektrotechnice je používán díky využívá polovodičovým vlastnostem v technologii diod a tranzistorů (počítačové čipy atd.). Sloučeniny se využívají jako brusiva a v metalurgii.

Užitkový minerál:

křemen SiO₂

Průmyslové typy ložisek křemíku:

Viz křemen - nerudy.

Použitá literatura:

Schnebele, E. K. (2015): Silicon. In: Mineral Commodity Summaries 2015. Reston, Virginia, U.S. Geological Survey, s. 144-145.

Schnebele, E. K. (2016): Silicon. In: Mineral Commodity Summaries 2016. Reston, Virginia, U.S. Geological Survey, s. 150-151.

LITHIUM

Lithium je stříbrolesklý tažný kov, má nejmenší hustotu ze všech kovů.

Clarkový obsah v zemské kůře je 32 ppm, světové zásoby jsou 14 mil. t.

Světová těžba: 34,0 tis. t (2013)†, 31,7 tis. t (2014)†, 32,5 tis. t (2015)*†.

Těžba (r. 2015)*†: Austrálie (13000 t)

Chile (12900 t)

Čína (5000 t)

Argentina (2900 t)

Portugalsko (570 t)

* přesná data zatím nejsou k dispozici, hodnoty získány odborným odhadem

† k dispozici nejsou údaje z USA

Použití: lithium se přidává do ložiskových kovů a hliníkových slitin. Ve slitině s vápníkem 1:1 je deoxidační přísadou při odlévání nerezavějících ocelí. Jeho páry tvoří ochrannou atmosféru při zpracování některých kovů. Používá se v medicíně. Sloučeniny lithia mají použití v metalurgii hliníku, v keramice a sklářství, v alkalických akumulátorech, v elektroakustických zařízeních a potravinářství. Stále rostoucí význam má lithium v bateriích, zejména opětovně nabíjecích. Při současných znalostech ze zdá být klíčovým prvkem pro rozvoj elektromobilů.

Užitkové minerály:

spodumen	LiAlSi₂O₆	petalit	LiAlSi₄O₁₀
montebrasit	(Li,Na)Al(PO₄)(OH,F)	lepidolit	K(Li,Al)₃(Si,Al)₄O₁₀(OH,F)₂
trifylín	LiFePO₄	cinvaldit	KLiFeAl(AlSi₃O₁₀)(F,OH)₂

Průmyslové typy ložisek lithia:

typ	tvar	užitkové minerály	obsah kovu	příklady svět	příklady ČR
metasomatické pegmatity	metasomatizované zonální žíly	lepidolit, spodumen, petalit, montebrasit, trifylín	0,4-1,9 % Li₂O	Bernic Lake (Manitoba, Kanada), oblast Kings Mountain (Sev. Karolína, USA), Bikita (Zimbabwe), Brazílie, Namibie	Rožná, Dobrá Voda u Vel. Meziříčí, Jeclov
evapority a solanky	jezerní sedimenty a solanky	roztoky s B, Br, P	0,02-0,7 % Li	Salar de Atacama (Chile), Searles Lake (Kalifornie, USA)	---
greiseny	žíly v kyselých žulách	cinvaldit	0,4-0,8 % Li₂O		Cínovec, Krásno, Krupka
Li-albitity	albitizované zóny svrchních částí intruzivních masívů	lepidolit, cinvaldit	0,1-0,4 % Li₂O	Echassières (Francie)	---
hydrotermální subvulkanický	zóny hydrotermálně rozložených vulkanitů	jílové minerály s Li	0,5 % Li₂O	Hector, Amboy (Kalifornie, USA)	---
uhličité alkalické vody	vody z ložisek ropy a vulkanických oblastí	roztoky	0,X-0,0X ppm Li₂O	Kavkaz (Rusko)	---

Použitá literatura:

Havelka, J., Rozložník, L. (1990): Ložiska rud. Praha: SNTL.

Jaskula, B. W. (2015): Lithium. In: Mineral Commodity Summaries 2015. Reston, Virginia, U.S. Geological Survey, s. 94-95.

Jaskula, B. W. (2016): Lithium. In: Mineral Commodity Summaries 2016. Reston, Virginia, U.S. Geological Survey, s. 100-101.

Laznicka, P. (2010): Giant Metallic Deposits: Future Sources of Industrial Metals. 2^nd edition. Berlin: Springer.

Novák, M. (2002): Přehled lithných pegmatitů na území Čech. Bulletin mineralogicko-petrografického oddělení Národního muzea v Praze, roč. 10, s. 166-170.

René, M. (1987): Surovinové zdroje vzácných prvků v ČSSR. Geologický průzkum, roč. 29, č. 6, s. 187-188.

Warren, J. K. (2006): Evaporites: Sediments, Resources and Hydrocarbons. Berlin: Springer.

MANGAN

Mangan je ocelově šedý křehký kov, který na vzduchu mění barvy.

Clarkový obsah v zemské kůře je 0,1 %, světové zásoby jsou 620 mil. t. Řádově větší množství se nachází v polymetalických konkrecích a manganových kůrách na hlubokooceánských dnech.

Světová těžba: 16,9 mil. t (2013), 17,8 mil. t (2014), 18,0 mil. t (2015)*.

Těžba (r. 2015)*: JAR (6,2 mil. t)

Čína (3,0 mil. t)

Austrálie (2,9 mil. t)

Gabun (1,8 mil. t)

Brazílie (1,0 mil. t)

* přesná data zatím nejsou k dispozici, hodnoty získány odborným odhadem

Použití: více než 90 % manganu se používá v ocelárnách k deoxidaci a desulfurizaci oceli. Jinak jako slitinový kov zlepšuje mangan vlastnosti oceli. S Al, Sn a Sb tvoří feromagnetické sloučeniny. Sloučeniny manganu se využívají ve sklářství, při výrobě baterií a suchých článků, jako dezinfekční prostředky a v elektronickém průmyslu.

Užitkové minerály:

pyroluzit	MnO₂	rodonit	MnSiO₃
psilomelan	oxidy Mn	braunit	Mn₇SiO₁₂
manganit	MnO(OH)	helvín	Be₃Mn₄(SiO₄)₃S
rodochrozit	MnCO₃	birnessit	(Na,Ca,K)_0,6(Mn⁴⁺,Mn³⁺)₂O₄ · 1,5 H₂O
		todorokit	(Ca,K,Na,Mg,Ba,Mn)(Mn,Mg,Al)₆O₁₂ · 3 H₂O

Průmyslové typy ložisek manganu:

typ	tvar	užitkové minerály	obsah kovu	příklady svět	příklady ČR
zvětrávací (reziduální)	pokryv hornin a chudých ložisek obsahujících Mn	psilomelan, pyroluzit, manganit	25-55 %	Postmasburg, Kalahari (JAR), Moanda (Gabun), Indie	---
sedimentární	vrstvy, čočky	pyroluzit, manganit, rodochrozit	15-50 %	Nikopol (Ukrajina), Kišovce, Švábovce (Slovensko)	Maršov u Tišnova
vulkanosedimentární	vrstvy	rodochrozit, braunit	10-50 %	Jacobeni (Rumunsko)	Chvaletice, Litošice
hydrotermální	žíly	pyroluzit, rodochozit	20-50 %	Ilfeld, Ilmenau (Německo)	Horní Blatná
skarny	nepravidelné tělesa	braunit, rodonit, helvín	10 %	Langban (Švédsko), Franklin (New Jersey, USA)	---
polymetalické konkrece	konkrece na dnech současných oceánů	birnessit, todorokit aj.	17-25 %	Tichý oceán, Indický oceán	---

Použitá literatura:

Corathers, L. A. (2015): Manganese. In: Mineral Commodity Summaries 2015. Reston, Virginia, U.S. Geological Survey, s. 100-101.

Corathers, L. A. (2016): Manganese. In: Mineral Commodity Summaries 2016. Reston, Virginia, U.S. Geological Survey, s. 106-107.

Havelka, J., Rozložník, L. (1990): Ložiska rud. Praha: SNTL.

Laznicka, P. (2010): Giant Metallic Deposits: Future Sources of Industrial Metals. 2^nd edition. Berlin: Springer.

MĚĎ

Měď je červený kov, kujný a tažný, je nejlepším vodičem elektrického proudu. Člověk poznal měď jako jeden z prvních kovů.

Clarkový obsah v zemské kůře je 47 ppm, světové zásoby jsou asi 720 mil. t.

Světová těžba: 18,3 mil. t (2013), 18,5 mil. t (2014), 18,7 mil. t (2015)*.

Těžba (r. 2015)*: Chile (5700 tis. t)

Čína (1750 tis. t)

Peru (1600 tis. t)

USA (1250 tis. t)

D.R. Kongo (990 tis. t)

* přesná data zatím nejsou k dispozici, hodnoty získány odborným odhadem

Použití: největší spotřeba mědi je v elektrotechnice na dráty, antény, vinutí cívek elektromotorů a transformátorů. Měděný plech je vhodný na umělecké práce a jako střešní krytina. Slitina mědi se zinkem je mosaz, vyrábí se z ní kování atd. Slitina mědi s cínem je bronz, používaný na ložiska, ozubená kola, zvony, sochy, mince.

Užitkové minerály:

měď	Cu	bornit	Cu₅FeS₄	kuprit	Cu₂O
chalkopyrit	CuFeS₂	tetraedrit	Cu₁₂Sb₄S₁₃	malachit	Cu₂(CO₃)(OH)₂
chalkozín	Cu₂S	enargit	Cu₃AsS₄	azurit	Cu₃(CO₃)₂(OH)₂
covellin	CuS

Průmyslové typy ložisek mědi:

typ	tvar	užitkové minerály	obsah kovu	příklady svět	příklady ČR
porfyrové rudy	cylindrický a deskovitý, impregnace a žilníky v kořenových částech vulkanitů	chalkopyrit, bornit, enargit	0,02-1 %, supergenní zóny 1,5-3 %	Bingham (Utah, USA), El Teniente, Chuquicamata (Chile), Medet (Bulharsko) Kounrad (Kazachstán)	---
mědinosné pískovce a jílovce	stratiformnmí a stratidependentní, vrstvy s impregnacemi a žilkami	bornit, chalkopyrit, chalkozín, covellin, měď	0,6-4 %	Central African Copperbelt (Kongo a Zambie), Mansfeld (Německo), Lublin-Sieroszowice (Polsko)	Horní Vernéřovice, Horní Kalná
vulkanosedimentární typ Kuroko Cu-Zn-Pb	žilníky, masivní ruda, mocné čočky v přeměněných efuzivech	chalkopyrit, bornit, tetraedrit	0,6-4 %	Kuroko (Japonsko), Rio Tinto (Španělsko), Mt. Isa (Austrálie), Outokumpu (Finsko)	Zlaté Hory, Tisová u Kraslic, Křižanovice
vulkanosedimentární typ Besshi Cu-Zn	stratiformní, v andezitech až dacit-ryolitech	chalkopyrit, bornit, tetraedrit	1-3 %	Besshi, Abukuma (Japonsko)	---
vulkanosedimentární kyperský typ Cu	čočky v tholeitech až andezitech	chalkopyrit, bornit, tetraedrit	1-3 %	Troodos (Kypr)	---
likvační Ni-Cu	impregnační tělesa tvaru vrstev a žil, přecházející do litých rud v bazikách a ultrabazikách	chalkopyrit, bornit	0,1-4 %	Sudbury (Kanada), Norilsk (Rusko), Kambalda(Austrálie), Bushveld (JAR)	Staré Ransko
hydrotermální subvulkanický a) polymeta-lické Pb-Zn-Cu b) chlakopyrit-enargit-chalkozín c) ryzí Cu	a) žíly a metasomatická tělesa b) žíly a žilníky a andezitech c) mandle v bazaltech a impregnace v konglomerátech	a+b) sulfidy Cu c) měď, kuprit	0,5-4 %	a) Baia Mare, Baia Sprie (Rumunsko), Santa Eulalia (Mexiko) b) Bor (Srbsko) c) Michigan (USA)	a) --- b) --- c) Studenec u Jilemnice
hydrotermální plutonický a) polymeta-lické Pb-Zn-Cu b) enargitová formace c) siderit-sulfidická formace	žíly, žilníky, čočky	a) sulfidy Cu b) enargit c) sulfidy Cu	0,8-1 %	a) Tintic (Utah, USA) b) Butte (Montana, USA) c) Slovinky, Rožňava, Nová Ves, Špania Dolina (Slovensko)	a) Kutná Hora, Vrančice, Borovec u Štěpánova b) --- c) ---
skarny	pně, žíly, polohy na styku granitoidů s vápenci	chalkopyrit, bornit	2-8 %	Bisbee (Arizona, USA)	Měděnec
polymetalické konkrece	konkrece na dnech současných oceánů	Cu sorbovaná ve Fe-Mn minerálech	0,3-0,5 %	Tichý oceán, Indický oceán	---

Použitá literatura:

Brininstool, M. (2015): Copper. In: Mineral Commodity Summaries 2015. Reston, Virginia, U.S. Geological Survey, s. 48-49.

Brininstool, M. (2016): Copper. In: Mineral Commodity Summaries 2016. Reston, Virginia, U.S. Geological Survey, s. 54-55.

Havelka, J., Rozložník, L. (1990): Ložiska rud. Praha: SNTL.

Laznicka, P. (2010): Giant Metallic Deposits: Future Sources of Industrial Metals. 2^nd edition. Berlin: Springer.

Rubinstein, J., Barsky, L. (2002): Non-Ferrous Metal Ores: Deposits, Minerals and Plants. London: Taylor & Francis.

MOLYBDEN

Molybden je stříbrolesklý, tvrdý a těžko tavitelný kov.

Clarkový obsah v zemské kůře je 1,1 ppm, světové zásoby jsou asi 11 mil. t.

Světová těžba: 285 tis. t (2013)†, 281 tis. t (2014)†, 267 tis. t (2015)*†.

Těžba (r. 2015)*†: Čína (101,0 tis. t)

USA (56,3 tis. t)

Chile (49,0 tis. t)

Peru (18,1 tis. t)

Mexiko (13,0 tis. t)

* přesná data zatím nejsou k dispozici, hodnoty získány odborným odhadem

† k dispozici nejsou údaje z Kyrgyzstánu

Použití: největší množství molybdenu se spotřebuje na výrobu molybdenových ocelí. Karbidy molybdenu a titanu tvoří rychlořezné kovy. Slitiny s velkým obsahem molybdenu jsou odolné proti kyselině chlorovodíkové. Sloučeniny molybdenu jsou katalyzátory při zpracování ropy.

Užitkový minerál:

molybdenit MoS₂

Průmyslové typy ložisek molybdenu:

typ	tvar	užitkové minerály	obsah kovu	příklady svět	příklady ČR
porfyrové rudy Mo	impregnace a žilníky v intermediálních a kyselých intruzivech	molybdenit	0,05-0,4 %	Climax, Henderson (Colorado, USA), Džida (Rusko)	Vidly pod Pradědem
porfyrové rudy Cu-Mo		molybdenit	0,005-0,1 %	Chuquicamata, El Teniente (Chile), Bingham (Utah, USA)	---
hydrotermální křemen-Mo	žíly spjaté s porfyrovými rudami a greiseny	molybdenit	0,5 %	Knaben (Norsko)	Krupka, Krásno
hydrotermální U-Mo	impregnace v andesitech, ryolitech, dacitech	molybdenit		Victoria (Britská Kolumbie, Kanada)	---
skarny	deskovité tělesa, čočky, žíly na styku granitoidů s vápenci	molybdenit	0,05-1,1 %	Rossland (Britská Kolumbie, Kanada)	Měděnec
greiseny Mo-W	žíly, žilníky a zóny v kopulích leukokratních granitů	molybdenit	do 2 %	Kounrad, Akčatau (Kazachstán)	Krupka, Krásno

Použitá literatura:

Havelka, J., Rozložník, L. (1990): Ložiska rud. Praha: SNTL.

Laznicka, P. (2010): Giant Metallic Deposits: Future Sources of Industrial Metals. 2^nd edition. Berlin: Springer.

Polyak, D. E. (2015): Molybdenum. In: Mineral Commodity Summaries 2015. Reston, Virginia, U.S. Geological Survey, s. 106-107.

Polyak, D. E. (2016): Molybdenum. In: Mineral Commodity Summaries 2016. Reston, Virginia, U.S. Geological Survey, s. 112-113.

Rubinstein, J., Barsky, L. (2002): Non-Ferrous Metal Ores: Deposits, Minerals and Plants. London: Taylor & Francis.

NIKL

Nikl je bílý, lesklý, kujný a tažný kov, na vzduchu stály, slabě feromagnetický.

Clarkový obsah v zemské kůře je 58 ppm, světové zásoby jsou asi 79 mil. t.

Světová těžba: 2,63 mil. t (2013), 2,45 mil. t (2014), 2,53 mil. t (2015)*.

Těžba (r. 2015)*: Filipíny (530 tis. t)

Kanada a Rusko (240 tis. t)

Austrálie (234 tis. t)

Nová Kaledonie (190 tis. t)

* přesná data zatím nejsou k dispozici, hodnoty získány odborným odhadem

Použití: největší část niklu (asi 65 %) se spotřebuje na výrobu niklových ocelí, odolných proti korozi a žáruvzdorných. Z jeho slitin s Cu, Zn Fe a Mn se razí mince, vyrábí příbory a chemické aparatury. Nikl slouží jako katalyzátor při ztužování tuků, dále se používá při výrobě akumulátorů a baterií.

Užitkové minerály:

nikelín	NiAs	niklskutterudit	NiAs_2-3	pentlandit	(Fe,Ni)₉S₈
gersdorffit	NiAsS	rammelsbergit	NiAs₂	hydrosilikáty Ni

Průmyslové typy ložisek niklu:

typ	tvar	užitkové minerály	obsah kovu	příklady svět	příklady ČR
zvětrávací (reziduální) - Ni-laterity	pokryv ultrabazik a serpentinitů, střední a spodní část lateritického profilu	hydrosili-káty Ni	1-5 %	Nová Kaledonie, Kuba, Austrálie, Filipíny, Brazílie	Křemže, Bojanovice
likvační a) typ Sudbury b) typ Kambal-da c) typ Merensky Reef	impregnační tělesa tvaru vrstev a žil, přecházející do litých rud v bazikách a ultrabazikách	pentlandit, Ni-pyrit	a) 0,3-5 % b) až 4 % c) 0,3 %	a) Sudbury (Ontario, Kanada), Norilsk (Rusko) b) Kambalda (Austrálie) c) bushveldský masív (JAR)	a) Staré Ransko b) --- c) ---
hydrotermální Ni-Co	žíly a žilníky	niklskutte-rudit, nikelín, gersdorffit, rammels-bergit	0,1-10 %	Cobalt (Ontario, Kanada), Bou Azzer (Maroko), Dobšiná, Rudňany (Slovensko)	Jáchymov, Horní Slavkov
polymetalické konkrece	konkrece na dnech současných oceánů	Ni sorbovaný v oxidech Fe a Mn	0,1-2 %	Tichý oceán, Indický oceán	---

Použitá literatura:

Havelka, J., Rozložník, L. (1990): Ložiska rud. Praha: SNTL.

Kuck, P. H. (2015): Nickel. In: Mineral Commodity Summaries 2015. Reston, Virginia, U.S. Geological Survey, s. 108-109.

Kuck, P. H. (2016): Nickel. In: Mineral Commodity Summaries 2016. Reston, Virginia, U.S. Geological Survey, s. 114-115.

Laznicka, P. (2010): Giant Metallic Deposits: Future Sources of Industrial Metals. 2^nd edition. Berlin: Springer.

Mátl, V. (1972): Ložiska hydrosilikátových rud Ni-rud vázaných na kůru zvětrávání serpentinitů na jihozápadní Moravě. Sborník GPO, roč. 1, s. 81-115.

NIOB + TANTAL

Niob je světlešedý kov, tažný a na vzduchu stálý.

Tantal je platinově šedý, tvrdý, pružný, tažný a kujný, chemicky odolný kov.

Clarkový obsah v zemské kůře je 20 ppm (Nb), světové zásoby jsou min. 4,3 mil. t.

Clarkový obsah v zemské kůře je 2,5 ppm (Ta), světové zásoby jsou min. 100 tis. t.

Světová těžba (Nb): 59,4 tis. t (2013), 55,9 tis. t (2014), 56,0 tis. t (2015)*.

Těžba (r. 2015)*: Brazílie (50 tis. t)

Kanada (5 tis. t)

Světová těžba (Ta): 1170 t (2013), 1200 t (2014), 1200 t (2015)*.

Těžba (r. 2015)*: Rwanda (600 t)

D.R. Kongo (200 t)

Brazílie (150 t)

Čína (60 t)

Austrálie (50 t)

* přesná data zatím nejsou k dispozici, hodnoty získány odborným odhadem

Použití: Niob je důležitou přísadou do legovaných ocelí. Ze slitin s niklem, kobaltem a železem se vyrábí tepelně odolné komponenty proudových a raketových motorů. Jeho slitiny s titanem a sloučeniny germaniem a cínem se používají pro výrobu supravodivých magnetů. Feroelektrický niobát lithia je využíván v mobilních telefonech a optickým modulátorech. Niob a některé jeho slitiny jsou fyziologicky nereaktivní a hypoalergenní a mají použití v medicíně.

Tantal se používá v elektronice a telekomunikačních zařízeních zejména ve formě kondenzátorů. Jeho slitiny s Cr a Co, Fe, Ni používají na výrobu součástek letadel, chirurgických nástrojů, jehel a hrotů plnících per. Je důlěžitý v chirurgii při výrobě implantátů. Dále se z něj vyrábí části technických aparatur odolné proti kyselinám, laboratorní tyglíky a misky. Sloučeniny tantalu jsou využívány k výrobě tvrdokovů, jako obložení reaktorů, výměníky tepla aj.

Užitkové minerály:

columbit	(Fe,Mn)Nb₂O₆	mikrolit	(Ca,Na)₂Ta₂O₆(O,OH,F)
tantalit	(Fe,Mn)Ta₂O₆	loparit-(Ce)	(Na,Ce,Sr)(Ce,Th)₂(Ti,Nb)O₆
pyrochlor	(Ca,Na)₂Nb₂O₆(OH,F)	fergusonit	(Ce,Nd,Y)NbO₄

Průmyslové typy ložisek niobu a tantalu:

typ	tvar	užitkové minerály	obsah kovu	příklady svět	příklady ČR
rozsypy	vrstvy v náplavech řek a na mořském pobřeží	columbit, tantalit, pyrochlor	až 3 % Nb₂O₅	Jos Plateau (Nigérie), Araxá (Brazílie), Kongo	---
žulové pegmatity	vtroušeniny v pegmatitových žilách a čočkách	columbit, tantalit, mikrolit	0,015-0,04 % Ta₂O₅, Ta:Nb 1:1-1:6	Bernic Lake (Manitoba, Kanada), Manono-Kitotolo (Kongo)	Otov, Maršíkov
karbonatity	nepravidelné tělesa karbonatitů v metamorfovaných a ultrabazických alkalických horninách	pyrochlor	0,012-0,04 % Ta₂O₅, 0,2-2,0 Nb₂O₅	Araxá, Morro dos Seis Lagos (Brazílie), Kovdor (Kola, Rusko), Mbei (Tanzánie)	---
albititové magmatogenní metasomatity	albitizované svrchní kopule masívů granitů a nefelinických syenitů, šmouhy, čočky, hnízda, zóny	columbit, tantalit, pyrochlor, mikrolit	max. 0,3 % Ta₂O_{5 a} max. 0,3 % Nb₂O₅	Abu Dhabbab (Egypt), Jos Plateau (Nigérie), Seal Lake (Labrador, Kanada)	Krásno, Cínovec, Krupka
metamorfované (lineární) albitity	metasomatické zrudnění podél zlomových linií	pyrochlor, columbit, fergusonit	0,015-0,6 % Nb₂O₅, Ta 10-13 × méně	Sibiř (Rusko), Mosambik, JAR, Kanada	Hůrky u Čisté
ranně magmatický	stratiformní vtroušeniny v melanokratních rytmech alkalických žul	loparit, pyrochlor	0,05-0,1 % Ta₂O₅, 6,5-8,4 % Nb₂O₅	stratifikovaný masív Lovozero (Kola, Rusko)	---

Použitá literatura:

Havelka, J., Rozložník, L. (1990): Ložiska rud. Praha: SNTL.

Laznicka, P. (2010): Giant Metallic Deposits: Future Sources of Industrial Metals. 2^nd edition. Berlin: Springer.

Novák, M., Černý, P. (1999): Přehled minerálů niobu a tantalu z granitických pegmatitů České republiky. Bulletin mineralogicko-petrografického oddělení Národního muzea v Praze, roč. 7, s. 117-131.

Papp, J. F. (2015): Niobium. In: Mineral Commodity Summaries 2015. Reston, Virginia, U.S. Geological Survey, s. 110-111.

Papp, J. F. (2015): Tantalum. In: Mineral Commodity Summaries 2015. Reston, Virginia, U.S. Geological Survey, s. 160-161.

Papp, J. F. (2016): Niobium. In: Mineral Commodity Summaries 2016. Reston, Virginia, U.S. Geological Survey, s. 116-117.

Papp, J. F. (2016): Tantalum. In: Mineral Commodity Summaries 2016. Reston, Virginia, U.S. Geological Survey, s. 166-167.

René, M. (1987): Surovinové zdroje vzácných prvků v ČSSR. Geologický průzkum, roč. 29, č. 6, s. 187-188.

OLOVO + ZINEK

Olovo je měkký modrobílý kov, dá se krájet nožem jde s ním psát po papíru. Je kujné, tažné a na vzduchu stálé. Znali ho už staří Egypťané, Řekové, Féničané a Indové. Olovo a všechny jeho sloučeniny jsou jedovaté.

Zinek je křehký, modrobílý kov, na lomu krystalický a lesklý. Na vzduchu je stálý. Je známý už více než 3000 let. Všechny jeho sloučeniny jsou jedovaté

Clarkový obsah olova v zemské kůře je 16 ppm, světové zásoby jsou 89 mil. t.

Clarkový obsah zinku v zemské kůře je 83 ppm, světové zásoby jsou 200 mil. t.

Světová těžba (Pb): 5,49 mil. t (2013), 4,87 mil. t (2014), 4,71 mil. t (2015)*.

Těžba olova (r. 2015)*: Čína (2300 tis. t)

Austrálie (633 tis. t)

USA (385 tis. t)

Peru (300 tis. t)

Mexiko (240 tis. t)

Světová těžba (Zn): 13,4 mil. t (2013), 13,3 mil. t (2014), 13,4 mil. t (2015)*.

Těžba zinku (r. 2015)*: Čína (4900 tis. t)

Austrálie (1580 tis. t)

Peru (1370 tis. t)

USA (850 tis. t)

Indie (830 tis. t)

* přesná data zatím nejsou k dispozici, hodnoty získány odborným odhadem

Použití: nejvíce olova se spotřebuje na výrobu akumulátorů. Dále se z něj vyrábí odpařovací pánve na výrobu kyseliny sírové, kontejnery na radioizotopy a cihly na ochranu před rentgenovým a radioaktivní zářením. Slitiny olova se používají jako ložiskové kovy a střelivo. Sloučeniny se používají pro výrobu olovnatého křišťálového skla a pigmentů.

Největší část těžby zinku jde na antikorozní povlaky - pozinkování plechu, drátů a lan. Ze zinku jsou elektrody galvanických článků, karburátory aut, objímky žárovek apod. Zinek je důležitou součástí mosazí (Cu slitiny s 20-50 % Zn) a používá se při výrobě suchých článků. Sloučeniny se používají jako pigmenty, impregnace dřeva a do rentgenových stínidel.

Užitkové minerály:

olovo:		zinek:
galenit	PbS	sfalerit	ZnS
cerusit	PbCO₃	smithsonit	ZnCO₃
boulangerit	Pb₅Sb₄S₁₁	zinkit	ZnO
jamesonit	Pb₄FeSb₆S₁₄	franklinit	ZnFe₂O₄
		willemit	Zn₂SiO₄

Průmyslové typy ložisek olova a zinku:

typ	tvar	užitkové minerály	obsah kovu	příklady svět	příklady ČR
stratidependentní teletermální	masivní polohy a čočky ve vápencích, výplň krasových dutin a kolapsových brekcií, žilníky	galenit, sfalerit	1-5 % Pb 2-12 % Zn	oblast Tri State (Kansas, Missouri, Oklahoma, USA), Olkusz-Bytom (Polsko), Bleiberg (Rakousko)	---
vulkanosedimentární kyzový	stratiformní až protáhlé čočky, masivní, páskované i vtroušeninové rudy	galenit, sfalerit	6-15 % Pb 5-14 % Zn většinou Zn > Pb	Sullivan, Abitibi (Kanada), Broken Hill, Mt. Isa (Austrálie), Outokumpu (Finsko), Ammeberg (Švédsko), Rammelsberg (Německo)	Horní Benešov, Horní Město, Křižanovice
plutonický hydrotermální Pb-Zn±Cu	žilný a méně metasomatický typ	galenit, sfalerit	2-30 % Pb 5-20 % Zn	Freiberg, Clausthal (Německo), Leadville (Colorado, USA), Butte (Montana, USA), Tintic (Utah, USA) Santa Eulalia (Mexiko), Broken Hill (Zambie), Tsumeb (Namibie)	Příbram, Stříbro, Kutná Hora, Vrančice
subvulkanický hydrotermální (Cu)-Pb-Zn-(Ag,Au)	žíly, zrudněné tektonické brekcie, stratiformní polohy	galenit, sfalerit	3-7 % Pb 5-10 % Zn	San Francisco, Fresnillo, Durango (Mexiko), San Cristobal, Morococha (Peru), Baia Mare, Baia Sprie, Cavnic, Herja (Rumunsko)	---
skarny	žíly a pně ve vápencích nebo na jejich styku s eruptivy	galenit, sfalerit	2,5-15 % Pb 5-20 % Zn	Franklin Furnace (New Jersey, USA), Trepča (Srbsko), Falun, Ammberg (Švédsko)	---
likvační Ni-Cu-(Zn)	impregnační tělesa tvaru vrstev a žil, přecházející do litých rud v bazikách a ultrabazikách	sfalerit	1,2 % Ni	Sudbury (Ontario, Kanada)	---

Použitá literatura:

Guberman, D. E. (2015): Lead. In: Mineral Commodity Summaries 2015. Reston, Virginia, U.S. Geological Survey, s. 90-91.

Guberman, D. E. (2016): Lead. In: Mineral Commodity Summaries 2016. Reston, Virginia, U.S. Geological Survey, s. 96-97.

Havelka, J., Rozložník, L. (1990): Ložiska rud. Praha: SNTL.

Laznicka, P. (2010): Giant Metallic Deposits: Future Sources of Industrial Metals. 2^nd edition. Berlin: Springer.

Tolcin, A. C. (2015): Zinc. In: Mineral Commodity Summaries 2015. Reston, Virginia, U.S. Geological Survey, s. 186-187.

Tolcin, A. C. (2016): Zinc. In: Mineral Commodity Summaries 2016. Reston, Virginia, U.S. Geological Survey, s. 192-193.

PLATINOVÉ KOVY

lehké platinové kovy: ruthenium - Ru, rhodium - Rh, palladium - Pd

těžké platinové kovy: osmium - Os, iridium - Ir, platina - Pt

Clarkový obsah v zemské kůře je 0,001 ppm (Ru, Rh, Os, Ir), 0,013 ppm (Pd), 0,005 ppm (Pt). Světové zásoby platinoidů jsou asi 66 tis. t, z toho 50 % tvoří platina, 35 % palladium, 9 % ruthenium a 6 % rhodium.

Světová těžba platiny: 183 t (2013), 147 t (2014), 178 t (2015)*.

Těžba platiny (r. 2015)*: JAR (125,0 t)

Rusko (23,0 t)

Zimbabwe (12,5 t)

Kanada (9,0 t)

USA (3,7 t)

Světová těžba palladia: 203 t (2013), 193 t (2014), 208 t (2015)*.

Těžba palladia (r. 2015)*: Rusko (80,0 t)

JAR (73,0 t)

Kanada (24,0 t)

USA (12,5 t)

Zimbabwe (10,0 t)

Světová produkce ostatních platinových kovů: kolísá mezi 50 až 75 t ročně.

* přesná data zatím nejsou k dispozici, hodnoty získány odborným odhadem

Použití:

Iridium: zhotovují se z něj laboratorní pícky a termočlánky pro měření nejvyšších teplot. Přidává k ostatním platinovým kovům pro zvýšení tvrdosti. Ze slitiny Pt-Ir se zhotovují kontakty svíček motorů a chirurgické nástroje, ze slitiny Os-Ir se zhotovují hroty plnících per.

Osmium: používá se do vysoce tvrdých slitin a katalyzátorů.

Palladium: klenotníci do něj zasazují diamanty. Je vhodným katalyzátorem při syntézách organických látek, používá se při konstrukci rentgenových lamp.

Platina: zhotovují se z ní tyglíky, misky a elektrody do chemických laboratoří. Používá se v klenotnictví. Je katalyzátorem při výrobě kyseliny sírové, dusičné a amoniaku, syntéze silikonů, syntetického benzínu, rafinaci nafty a oxidaci škodlivých zplodin ve výfukových plynech automobilů.

Rhodium: se používá při výrobě velmi čistého grafitu pro jadernou techniku, je to katalyzátor při oxidaci alkoholu na kyselinu octovou při výrobě octu.

Ruthenium: se používá při zvyšování tvrdosti platiny a palladia, je katalyzátorem při syntéze amoniaku z vodíku a dusíku.

Užitkové minerály:

ryzí Pt-kovy a jejich slitiny		Pt; (Rh,Pt); (Pd,Pt); (Ru,Ir); (Ir,Os,Ru) aj.
niggliit	PtSn	cooperit	PtS
sperrylit	PtAs₂	arsenopalladinit	Pd₈As₃

Průmyslové typy ložisek platinových kovů:

typ	tvar	užitkové minerály	obsah kovu	příklady svět	příklady ČR
likvační Ni-Cu	impregnace v ultrabazikách a bazikách	příměs v sulfidech	0,1-1 g·t^-1 Pd>Pt, Rh	Sudbury (Ontario, Kanada), Norilsk (Rusko)	Křižanovice
likvační Pt-(Ni-Cu)	stratiformní horizont pyroxenitu	ryzí kovy a jejich slitiny příměs v pentlanditu	1-6 g·t^-1	Merensky Reef - bushveldský komplex (JAR), Great Dyke (Zimbabwe)	---
platinonosné chromity uralského typu	hnízda, sloupy a rozptýlené, Pt-Pd dunitové diferenciáty, Os-Ir peridotity	ryzí kovy a jejich slitiny	do 5 g·t^-1	Niznyj Tagilsk (Ural, Rusko), Kolumbie	---
platinonosné chromity bushveldského typu	vertikální komíny hortonolitových dunitů	ryzí kovy a jejich slitiny	2-30 g·t^-1	Stillwater (Montana, USA), Lydenburg (JAR), masív Inagly (Rusko)	---
rozsypy	vrstvy v aluviích, rýžoviska spjatá se serpentinit-dunit- harzburgitovými masívy	ryzí kovy a jejich slitiny	X mg·t^-1až X0 g·t^-1	Nižnyj Tagilsk (Ural, Rusko), Norilsk (Rusko), Zimbabwe, oblast Chocó (Kolumbie)	Vestřev

Použitá literatura:

Havelka, J., Rozložník, L. (1990): Ložiska rud. Praha: SNTL.

Laznicka, P. (2010): Giant Metallic Deposits: Future Sources of Industrial Metals. 2^nd edition. Berlin: Springer.

Loferski, P. J. (2015): Platinum-group metals. In: Mineral Commodity Summaries 2015. Reston, Virginia, U.S. Geological Survey, s. 120-121.

Loferski, P. J. (2016): Platinum-group metals. In: Mineral Commodity Summaries 2016. Reston, Virginia, U.S. Geological Survey, s. 126-127.

Loferski, P. J. (2016): Platinum-group metals. In: 2014 Minerals Yearbook. Vol. I, Metals & Minerals. Reston, Virginia, U.S. Department of the Interior & U.S. Geological Survey, s. 57.1-57.12.

Moravec, B. (2002): Zajímavé nerosty z granátových náplavů v Podkrkonoší. Minerál, roč. 10 č. 4, s. 262-268.

Petránek, J. (1990): Těžba kovů skupiny platiny a jejich využití. Geologický průzkum, roč. 32, č. 9-10, s. 300-301.

RTUŤ

Rtuť je stříbrolesklá prchavá kapalina, její páry jsou jedovaté. Je to jediný kov, který je za běžných teplot kapalný. Znali ji už v antickém Řecku.

Clarkový obsah v zemské kůře je 0,083 ppm, údaje o světových zásobách nejsou dostupné.

Světová těžba: 1880 t (2013)†‡, 2350 t (2014)†‡, 2340 t (2015)*†‡.

Těžba (r. 2015)*†: Čína (1600 t)

Mexiko (500 t)‡

Kyrgyzstán (70 t)

Rusko (50 t)

Peru (40 t)‡

* přesná data zatím nejsou k dispozici, hodnoty získány odborným odhadem

† k dispozici nejsou údaje z USA

‡ v případě Mexika a Peru jde o velikosti exportu, ne celkové produkce

Použití: rtutí se kvůli pravidelné roztažnosti plní teploměry, manometry a barometry. Rtuťové lampy jsou zdrojem ultrafialové záření. Dříve bylo hlavní použití při amalgamační těžbě zlata a stříbra, nyní je při výrobě chlóru a NaOH. Rtuť se používá v medicíně v dentálních slitinách a jako prostředek proti cizopasníkům. Sloučenin rtuti se využívá při iniciaci výbušnin a impregnaci dřeva.

Užitkové minerály:

HgS

HgS

(Cu,Hg)₁₂Sb₄S₁₃

Průmyslové typy ložisek rtuti:

typ	tvar	užitkové minerály	obsah kovu	příklady svět	příklady ČR
teletermální stratidependentní	lože, čočky, stratidependentní žíly a žilníky	cinabarit	1-12 %	Almadén (Španělsko), Idrija (Slovinsko), New Almaden (Kalifornie, USA), Alžírsko	---
hydroterální subvulkanický	žíly, žilníky, sloupy, hnízda, čočky, lože v neovulkanitech	cinabarit, metacina-barit, rtuť		McDermitt (Nevada-Oregon, USA), Mexiko, Peru, Chile	---
hydrotermální plutonický	žíly	cinabarit, schwazit	do 0,1 %	Rudňany (Slovensko)	Jedová (Dědova) hora u Hořovic, Horní Luby
reziduální	výplně závrtů a jeskyní, na karbonátech	cinabarit		New Almaden (Kalifornie, USA)	---

Použitá literatura:

George, M. W. (2015): Mercury. In: Mineral Commodity Summaries 2015. Reston, Virginia, U.S. Geological Survey, s. 102-103.

George, M. W. (2016): Mercury. In: Mineral Commodity Summaries 2016. Reston, Virginia, U.S. Geological Survey, s. 108-109.

Havelka, J., Rozložník, L. (1990): Ložiska rud. Praha: SNTL.

Laznicka, P. (2010): Giant Metallic Deposits: Future Sources of Industrial Metals. 2^nd edition. Berlin: Springer.

SODÍK

Sodík je stříbrobílý lesklý kov s modravým nádechem, měkký jako vosk a velmi reaktivní. Je to důležitý biogenní prvek.

Clarkový obsah v zemské kůře je 2,5 %, jeho obsah v halitu v mořích a oceánech je prakticky nevyčerpatelný.

Použití: kovový sodík redukuje některé kovy. Vysoušejí se s ním kapaliny a transformátorový olej. Používá se jako chladící náplň ventilů leteckých motorů a jaderných reaktorů. Je katalyzátorem při výrobě syntetického kaučuku. Neonové lampy s přídavkem sodíku jsou zdrojem jasného světla lamp.

Užitkový minerál:

halit NaCl

Průmyslové typy ložisek sodíku:

Sodík se získává z halitu (solná ložiska a mořská voda) - viz nerudy.

STOPOVÉ PRVKY

kadmium	Cd	indium	In	selen	Se
gallium	Ga	rubidium	Rb	tellur	Te
germanium	Ge	rhenium	Re	thallium	Tl
hafnium	Hf	skandium	Sc

Clarkový obsah jednotlivých prvků v zemské kůře je:

Cd 0,13 ppm, Ga 19 ppm, Ge 1,4 ppm, Hf 1 ppm, In 0,25 ppm, Rb 150 ppm, Re 0,0007 ppm, Sc 10 ppm, Se 0,05 ppm, Te 0,001 ppm, Tl 1 ppm

Užitkové minerály:

Do skupiny stopových prvků patří kovy, jejichž minerály nemají podstatný ložiskový význam. Často se vyskytují jako izomorfní příměs v minerálech geochemicky příbuzných kovů.

Kadmium je stříbrobílý měkký kov, velmi kujný a tažný, dobře odolný korozi. Všechny sloučeniny kadmia jsou jedovaté. Používá se pro výrobu Ni-Cd akumulátorů, pigmentů, lehkotavitelných slitin, pokovují se s ním železné a měděné předměty. V jaderné technice se používá pro regulaci toku neutronů.

Je běžnou izomorfní příměsí Zn ve sfaleritu. Údaje o výši světových zásob nejsou k dispozici, ale průměrné obsahy v rudách zinku se pohybují okolo 0,3 %.

Ze zpracování zinkových rud pochází 80 % světové produkce Cd, 20 % pochází z recyklace suroviny.

Světová (hutní) produkce: 22,0 tis. t (2013)†, 22,4 tis. t (2014)†, 24,2 tis. t (2015)*†.

* přesná data zatím nejsou k dispozici, hodnoty získány odborným odhadem

† k dispozici nejsou údaje z Alžírska a USA

Největší producenti kadmia (r. 2015): Čína, Jižní Korea, Japonsko, Kanada, Mexiko.

V České republice má zvýšený obsah Cd sfalerit ze Zlatých Hor (až 0,34 % Cd) a sfalerity z Kutné Hory a Příbrami.

Gallium je měkký tažný kov modrobílého lesku, otírá se o prsty a je možné ho krájet. Při teplotě místnosti se taví na neprchající kapalinu. Jeho hlavní využití je v polovodičové technologii (tranzistory, diody, lasery, počítačová a kopírovací technika). Také se používá při výrobě ferritů a lehko tavitelných slitin.

Je běžnou izomorfní příměsí Zn ve sfaleritu, menší koncentrace se nacházejí i v bauxitu (0,002-0,01 %) a uhlí. Dříve se vyrábělo z popílků emitovaných při sulfidickém pražení rud nebo při/po hoření uhlí, dnes se získává jako vedlejší produkt při velkovýrobě Al. Světové zásoby gallia v bauxitech jsou asi 1 mld. t.

Ročně se vyrobí z primárních zdrojů asi 435 t kovu, z toho asi 160 t připadá na produkci velmi čistého gallia.

Největší producenti gallia (r. 2015): Čína, Německo, Japonsko, Ukrajina.

Germanium je křehký šedobílý prvek, typický polovodič s nízkou elektrickou vodivostí, která je funkcí teploty. Z pohledu chemie jde o polokov. Monokrystaly velmi čistého germania se díky polovodičovým vlastnostem používají v elektrotechnice (radary, tranzistory). V optice se Ge využívá díky tomu, že propouští infračervené záření a zvyšuje index lomu, v optických vláknech, přístrojích pro noční vidění aj. Germaniové generátory mění teplo na elektrickou energii. Germanium se také používá jako katalyzátor při výrobě plastů. Zajímavé je jeho využití v umělých Gd-Ge granátech v laserové technice.

Germanium se získávalo z popela uhlí, nyní se izoluje z popílku po hutním zpracování Zn-rud. Ge zastupuje izomorfně Zn ve sfaleritu. Světové zásoby nejsou uváděny.

Světová (hutní) produkce: 155 t (2013)†, 165 t (2014)†, 165 t (2015)*†.

Největší producenti germania (r. 2015): Čína, Rusko.

* přesná data zatím nejsou k dispozici, hodnoty získány odborným odhadem

† k dispozici nejsou údaje z USA

V České republice mají zvýšený obsah Ge popílky uhlí sokolovské, plzeňské a dolnoslezské pánve.

Hafnium: viz zirkonium a hafnium

Indium je stříbrobílý, měkký vzácný kov. Je klíčovým prvkem pro výrobu LCD obrazovek a dotykových displejů, kde se používá ve formě sloučenin/slitin s titanem a kyslíke. Z jeho slitin s indiem se používají v polovodičové technice (tranzistory, termistory, LED diody). Používá se na galvanické pokovování kovů, protože je otěruvzdorné a nekoroduje. Indium slouží k pájení polovodičových přípojů za nízkých teplot a výrobu nejkvalitnějších zrcadel.

Indium se průmyslově získává z popílků emitovaných při sulfidickém pražení pyritů výrobě kyseliny sírové, při tavení Zn-Pb rud a při pražení sulfidických Fe a Cu rud. In izomorfně zastupuje Zn v sulfidických rudách.

Clarkový obsah v zemské kůře je 0,25 ppm, světové zásoby nejsou uváděny.

Světová (hutní) produkce india: 799 t (2013), 844 t (2014), 755 t (2015)*.

Největší producenti india (r. 2015) jsou Čína, Jižní Korea, Japonsko, Kanada a Francie.

* přesná data zatím nejsou k dispozici, hodnoty získány odborným odhadem

V České republice mají zvýšený obsah In sfalerit z Kutné Hory (0,07 %), kasiterit z Cínovce a chalkopyrit z Krásna (0,1 %).

Rubidium je vzácný kov, měkčí než vosk. Je velmi reaktivní, na vzduchu i ve vodě se samovolně zapaluje. Působením světla se stává zdrojem elektrické energie, čehož lze využít při výrobě fotočlánků (termoiontové konvertory) a v elektronice. Malé využití má i ve sklářském průmyslu a pyrotechnice.

Rubidium se ve velmi malém množství vyskytuje v minerálech obsahujících draslík (živce, slídy - lepidolit, polucit) v pegmatitech.

Světové zásoby jsou asi 80 tis. t Rb₂O. Světová produkce rubidia a jeho sloučenin je pravděpodobně menší než 10 t ročně. Největším producentem je Kanada, další produkce pochází z Namibie, Zimbabwe a Číny.

V České republice mají zvýšený obsah Rb lithné slídy (tzv. cinvaldit, dnes považované za přechodný člen řady siderofylit-polylithionit) krušnohorských cíno-wolframových ložisek, u kterých byly odhadnuty celkové zásoby 370 tis. t Rb.

Rhenium je těžký, kujný a tažný, na vzduchu stálý kov. Je výborným katalyzátorem. Většina Re se zpracovává na bimetalické katalyzátory Pt/Re, které jsou v automobilových motorech na vysokooktanový bezolovnatý benzín. Vyrábí se z něj termočlánky pro měření vysokých teplot. Slitiny s W a Mo se používají do elektrod, ionizačních čidel, regulátorů teploty, elektromagnetů, polovodičů, rentgenových a elektronových lamp aj.

Většina rhenia se nachází na ložiscích porfyrových Cu-Mo rud a sedimentárních Cu-rud. Světové zásoby jsou pravděpodobně 2,5 tis. t.

Světová produkce rhenia: 47,2 t (2006), 51,0 t (2007), 56,5 t (2008).

Největší producenti rhenia (r. 2008): Chile, USA, Kazachstán, Peru a Kanada.

Skandium je světlešedý lesklý kov. Zatím se pro svou cenu ve větším množství nepoužívá, i když byla navržena řada možností jeho využití (katalyzátor, přídavek do žáruvzdorných ocelí, slitiny s Al, optika, polovodiče, magnety, vysoce žáruvzdorné materiály.

Skandium je poměrně rozšířený prvek, obsažený v řadě horninotvorných minerálů (amfiboly, pyroxeny, biotit). Většina produkce je vedlejším produktem získávání rud yttria, uranu nebo železa. Kovové skandium a jeho sloučeniny (hlavně oxidy) se získávají v řádu stovek kg ročně hlavně v Číně, Kazachstánu, Rusku a Ukrajině. Produkce není publikována.

V České republice měl zvýšený obsah skandia Sn koncentrát (0,02 % Sc₂O₃) a W koncentrát (0,13-0,18 % Sc₂O₃) z Cínovce.

Selen vyskytuje se ve více modifikacích - červený sklovitý zahříváním přechází na šedý selen, který vede elektrický proud. Z pohledu chemie jde o polokov. Po osvětlení se zvyšuje jeho vodivost, čehož se využívá v elektrotechnice a fotoelektropřístrojích. Při styku s kovy propouští el. proud jen jedním směrem, lze z něj zhotovovat usměrňovače. Důležité použití je ve xerografii. Selenem se odbarvuje a barví sklo, v metalurgii se používá jako přídavek do oceli a slitin Cu, Pb a Sb. Menší množství se používají v zemědělství, chemickém a farmaceutickém průmyslu a při výrobě pigmentů. Sloučeniny selenu jsou jedovaté.

Hlavním zdrojem selenu jsou anodové kaly po rafinaci mědi. Izoluje se i z odpadních kalů při výrobě kyseliny sírové a z prachu při pražení sulfidů mědi a olova.

Světové zásoby selenu na známých ložiscích mědi se odhadují na 88 tis. t.

Světová produkce selenu (bez údajů z USA): 1540 t (2006), 1560 t (2007), 1510 t (2008).

Největší producenti selenu (r. 2008): Japonsko, Belgie, Kanada, Rusko a Chile.

V České republice byly zvýšené obsahy selenu zjištěny v sulfidech z některých polymetalických ložisek, např. Zlaté Hory - Jih. Samostatná selenidová mineralizace doprovází některá naše hydrotermální ložiska uranu, zejména v revíru Rožná-Olší.

Tellur je cínově bílý krystalický prvek. Z pohledu chemie jde o polokov. Používá se při výrobě železa a oceli pro zvýšení odolnosti vůči korozi, přidává se do olova. Využití má i v sklářském a keramickém průmyslu a v gumárenství. V elektronice se používají slitiny SeTe a TeAs jako polovodiče a ve fotografikých blescích. Z telluridu Cd-Zn se vyrábí detektory na gamma záření. Sloučeniny jsou jedovaté.

Hlavním zdrojem telluru jsou anodové kaly po rafinaci mědi. Při elektrolytické rafinaci mědi se získává průměrně 65 g Te/t Cu, někdy až 900 g/t. Světová produkce se odhaduje na stovky t telluru ročně, světové zásoby na ložiscích mědi jsou 22 tis. t.

V České republice je zvýšený obsah telluru v Cu-rudách na ložisku Zlaté Hory - Jih.

Thallium je lesklý kov, podobný olovu. Na vzduchu se velmi rychle okysličuje. Většina produkce se spotřebovává v elektronice (supravodivče aj.). Přidává se k Se v infračervených technologiích, do lehkotavitelných slitin a do skel s velmi vysokým lomem světla. Jeho sloučeniny jsou prudce jedovaté. Jeho slabými roztoky se impregnuje dřevo a moří obilí před výsevem.

Tl se získává podobně jako In z popílků emitovaných při sulfidickém pražení sloužícím při výrobě kyseliny sírové a při tavení Zn-Pb rud. Tl izomorfně zastupuje Pb v galenitu. Dělící procesy jsou složité, protože je potřeba současně oddělit Cd. Průmyslové použití thallia není velké. Jeho světová produkce je asi 10 t ročně. Hlavní producenti rafinovaného thallia jsou Belgie a Japonsko, menší Velká Británie, Francie, Mexiko, Kanada aj.

Světové zásoby thallia v ložiscích Zn-rud se odhadují na 380 t. Potenciálním zdrojem thallia je černé uhlí, v jehož ložiskách jsou zásoby asi 630 tis. t kovu.

Použitá literatura:

Guberman, D. E. (2015): Germanium. In: Mineral Commodity Summaries 2015. Reston, Virginia, U.S. Geological Survey, s. 64-65.

Guberman, D. E. (2016): Germanium. In: Mineral Commodity Summaries 2016. Reston, Virginia, U.S. Geological Survey, s. 70-71.

Havelka, J., Rozložník, L. (1990): Ložiska rud. Praha: SNTL.

Jaskula, B. W. (2016): Gallium. In: Mineral Commodity Summaries 2016. Reston, Virginia, U.S. Geological Survey, s. 64-65.

René, M. (1987): Surovinové zdroje vzácných prvků v ČSSR. Geologický průzkum, roč. 29, č. 6, s. 187-188.

Tolcin, A. C. (2015): Cadmium. In: Mineral Commodity Summaries 2015. Reston, Virginia, U.S. Geological Survey, s. 36-37.

Tolcin, A. C. (2016): Cadmium. In: Mineral Commodity Summaries 2016. Reston, Virginia, U.S. Geological Survey, s. 42-43.

Tolcin, A. C. (2015): Indium. In: Mineral Commodity Summaries 2015. Reston, Virginia, U.S. Geological Survey, s. 74-75.

Tolcin, A. C. (2016): Indium. In: Mineral Commodity Summaries 2016. Reston, Virginia, U.S. Geological Survey, s. 80-81.

Tuck, Ch. A. (2016): Rubidium. In: Mineral Commodity Summaries 2016. Reston, Virginia, U.S. Geological Survey, s. 138-139.

Vavřín, I. (1994): Nové poznatky o selenidech Českého masívu. Bulletin mineralogicko-petrografického oddělení Národního muzea v Praze, roč. 2, s. 82-89.

STRONCIUM

Stroncium je stříbrolesklý měkký žlutavý kov, který se samovolně se zapaluje karmínově červeným plamenem.

Clarkový obsah v zemské kůře je 340 ppm, světové zásoby jsou asi 6,8 mil. t.

Světová těžba: 333 tis. t (2013), 343 tis. t (2014), 320 tis. t (2015)*.

Těžba (r. 2015)*: Čína (150,0 tis. t)

Španělsko (90,0 tis. t)

Mexiko (70,0 tis. t)

Argentina (10,0 tis. t)

Maroko (2,5 tis. t)

* přesná data zatím nejsou k dispozici, hodnoty získány odborným odhadem

Použití: většina Sr nachází uplatnění při výrobě barevných televizních obrazovek. Sloučeniny se používají v pyrotechnice, potravinářství, optickém průmyslu a speciálních magnetech.

Užitkové minerály:

celestin

SrSO₄

stroncianit

SrCO₃

Průmyslové typy ložisek stroncia:

typ	tvar	užitkové minerály	obsah kovu	příklady svět	příklady ČR
hydrotermální	žíly	celestin, stroncianit		Mexiko, USA	---
infiltrační	polohy a žíly ve vápencích	celestin, stroncianit		Münsterland (Německo), Mangyshlak (Kazachstán)	okolí Třince
sedimentární chemogenní	vrstvy s některými lagunárními evapority	celestin, stroncianit		USA	---
karbonatity	nepravidelné pně	komplexní Sr-silikáty	do 1,2 %	Oldoinyo Lengai (Tanzánie)	---

Použitá literatura:

Havelka, J., Rozložník, L. (1990): Ložiska rud. Praha: SNTL.

Laznicka, P. (2010): Giant Metallic Deposits: Future Sources of Industrial Metals. 2^nd edition. Berlin: Springer.

Ober, J. A. (2015): Strontium. In: Mineral Commodity Summaries 2015. Reston, Virginia, U.S. Geological Survey, s. 154-155.

Ober, J. A. (2016): Strontium. In: Mineral Commodity Summaries 2016. Reston, Virginia, U.S. Geological Survey, s. 160-161.

Rubinstein, J., Barsky, L. (2002): Non-Ferrous Metal Ores: Deposits, Minerals and Plants. London: Taylor & Francis.

STŘÍBRO

Stříbro je bílý, tažný a kujný kov, je nejlepším vodičem elektrického proudu a tepla. Lidstvo ho zná už několik tisíc let.

Clarkový obsah v zemské kůře je 0,07 ppm, světové zásoby jsou 570 tis. t.

Světová těžba: 26,0 tis. t (2013), 26,8 tis. t (2014), 27,3 tis. t (2015)*.

Těžba (r. 2015)*: Mexiko (5,4 tis. t)

Čína (4,1 tis. t)

Peru (3,8 tis. t)

Austrálie (1,7 tis. t)

Chile (1,6 tis. t)

Použití: v elektroprůmyslu, výrobě mincí a medailí, šperkařství, při výrobě zrcadel. Stále klesající je spotřeba ve fotografických materiálech. Dále se používá při výrobě baterií s vysokou kapacitou, jako materiál k přípravě zubního amalgámu a do speciálních skel. Antibakteriálních účinků stříbra se využívá při čištění vody a v lékařství.

Užitkové minerály:

stříbro	Ag	chlorargyrit	AgCl	polybasit	Cu(Ag,Cu)₆Ag₉Sb₂S₁₁
akantit	Ag₂S	proustit	Ag₃AsS₃	andorit	PbAgSb₃S₆
dyskrazit	Ag₃Sb	pyrargyrit	Ag₃SbS₃	matildit	AgBiS₂

Průmyslové typy ložisek stříbra:

typ	tvar	užitkové minerály	obsah kovu	příklady svět	příklady ČR
hydrotermální subvulkanický a) Ag-(Au)-Pb-Zn±Cu b) Ag-Au až Au-Ag formace c) Ag-Sn-W-Bi formace (bolivijský typ)	žíly, méně metasomatické, žilníky aj. spjaté s vulkanic-kými strukturami, pestrá mineralizace s akumulacemi mimořádně bohatých rud (tzv. bonanzy)	a,b) akantit, pyrargyrit, proustit, stříbro, Ag-galenit, polybazit, telluridy Ag c) andorit, matildit, pyrargyrit	a) X00 g·t^-1 b) X00 - X000 g·t^-1 c) až 300 g·t^-1	a) Baia Mare, Baia Sprie (Rumunsko), Mazarrón (Španělsko) b) oblasti Tonopah a Comstock (Nevada, USA), Mexiko, Rusko c) Potosí, Tasna (Bolívie)	---
hydrotermální plutonický	žíly mnoha formací	akantit, stříbro, dyskrazit, Ag-sulfosoli	X0 g·t^-1	Cobalt (Ontario, Kanada) aj.	Příbram, Jáchymov
sulfidické rudy s příměsí Ag a) likvační Ni-Cu b) greiseny Cu-Mo-Sn-W c) skarny d) kyzová formace	viz příslušné typy	izomorfní příměs Ag v galenitu, stříbro, Ag-sulfosoli	a) 3-11 g·t^-1 b) do 60 g·t^-1 c) 0,2-140 g·t^-1 d) do 360 g·t^-1	a) Sudbury (Ontario, Kanada), Norilsk (Rusko) b) Altenberg (Německo) c) Pima Mission (Arizona, USA) d) Sullivan (Kanada), Mt. Isa, Broken Hill (Austrálie), Leadville (Colorado, USA), Tsumeb (Namibie)	a) --- b) --- c) --- d) Kutná Hora, Příbram, Horní Benešov
stříbronosné pískovce	stratiformní polohy vtroušeninových rud	akantit, chlorargyrit	2600 g·t^-1	Silver Reef (Utah, USA), Brush Creek (Colorado, USA)	---

Použitá literatura:

George, M. W. (2016): Silver. In: Mineral Commodity Summaries 2016. Reston, Virginia, U.S. Geological Survey, s. 152-153.

Havelka, J., Rozložník, L. (1990): Ložiska rud. Praha: SNTL.

Katrivanos, F. C. (2015): Silver. In: Mineral Commodity Summaries 2015. Reston, Virginia, U.S. Geological Survey, s. 146-147.

Laznicka, P. (2010): Giant Metallic Deposits: Future Sources of Industrial Metals. 2^nd edition. Berlin: Springer.

TITAN

Titan je lehký ocelově šedý kov, kujný a tažný, odolný vůči korozi.

Clarkový obsah v zemské kůře je 0,46 %, světové zásoby jsou asi 790 mil. t TiO₂(740 mil. t v ilmenitu, 54 mil. t v rutilu)†.

Světová těžba ilmenitu: 6,73 mil. t TiO₂(2013), 5,57 mil. t TiO₂(2014), 5,61 mil. t TiO₂(2015)*.

Světová těžba rutilu: 667 tis. t TiO₂(2013), 470 tis. t TiO₂(2014), 480 tis. t TiO₂(2015)*.

Těžba ilmenitu (r. 2015)*: Čína (900 tis. t TiO₂)

Austrálie (720 tis. t TiO₂)

Vietnam (540 tis. t TiO₂)

JAR (480 tis. t TiO₂)

Mozambik (450 tis. t TiO₂)

Těžba rutilu (r. 2015)*: Austrálie (144 tis. t TiO₂)

Sierra Leone (110 tis. t TiO₂)

Keňa (65 tis. t TiO₂)

Ukrajina (63 tis. t TiO₂)

JAR (55 tis. t TiO₂)

* přesná data zatím nejsou k dispozici, hodnoty získány odborným odhadem

† k dispozici nejsou údaje z Madagaskaru, Ruska, Senegalu a Sierra Leone

Použití: titan a jeho slitiny s Al, Mg, V se používají na konstrukce aut, letadel a lodí. Ve formě ferrotitanu odstraňuje plyny z ocelové taveniny. Oxid TiO₂ se používá na výrobu titanové běloby do nátěrů, emailů, glazur i zubních past. Sloučeniny Ti se využívají jako tvrdokovy a pro speciální keramiku.

Užitkové minerály:

rutil

TiO₂

ilmenit

FeTiO₃

loparit-(Ce)

(Na,Ce,Sr)(Ce,Th)₂(Ti,Nb)O₆

Průmyslové typy ložisek titanu:

typ	tvar	užitkové minerály	obsah kovu	příklady svět	příklady ČR
rozsypy	vrstvy, čočky v náplavech	ilmenit, rutil	10-100 kg.t^-1 ilmenitu	Kerala (Indie), delta Nilu (Egypt)	---
magmatický a) Fe-Ti-V ranně magmatický b) Fe-Ti pozdně magmatický c) ložiska loparitu	a) stratiformní magnetitový horizont b) vtroušeniny v anortozitech, noritech, gabrech c) stratiformní vtroušeniny v alkalických žulách	a,b) ilmenit, Ti-magnetit c) loparit	do 20 % TiO₂	a) bushveldský komplex (JAR) b) Tellnes (Norsko), Lac Tio (Quebec, Kanada) c) Lovozerovský masív (Kola, Rusko)	a) --- b) Pocínovice, Špičák u Deštného c) ---
rýžoviska ve zvětralinovém plášti	kaolinické profily	ilmenit, rutil	až 500 kg minerálu v 1 m³	Tapira, Catalão (Minas Gerais, Brazílie)	reziduální jíly - karlovarsko a sokolovsko, Želénky
metamorfogenní	impregnace v amfibolitech apod.	rutil	až 25 % obj. rutilu	Pluma Hidalgo (Mexiko)	---
vulkanosedimentární	úlomky krystalů v klastických tufech	ilmenit	až 50 % obj. ilmenitu	Nižnyj Mamon (Rusko)	---

Použitá literatura:

Bedinger, G. M. (2015): Titanium mineral concentrates. In: Mineral Commodity Summaries 2015. Reston, Virginia, U.S. Geological Survey, s. 172-173.

Bedinger, G. M. (2016): Titanium mineral concentrates. In: Mineral Commodity Summaries 2016. Reston, Virginia, U.S. Geological Survey, s. 178-179.

Havelka, J., Rozložník, L. (1990): Ložiska rud. Praha: SNTL.

Laznicka, P. (2010): Giant Metallic Deposits: Future Sources of Industrial Metals. 2^nd edition. Berlin: Springer.

Rubinstein, J., Barsky, L. (2002): Non-Ferrous Metal Ores: Deposits, Minerals and Plants. London: Taylor & Francis.

VANAD

Vanad je ocelově šedý, lesklý, velmi tvrdý, ale křehký kov. Všechny jeho sloučeniny jsou jedovaté.

Clarkový obsah v zemské kůře je 90 ppm, světové zásoby min. 15 mil. t†.

Světová těžba: 79,0 tis. t (2013), 82,7 tis. t (2014), 79,4 tis. t (2015)*.

Těžba (r. 2015)*: Čína (42,0 tis. t)

JAR (19,0 tis. t)

Rusko (15,0 tis. t)

Brazílie (2,8 tis. t)

* přesná data zatím nejsou k dispozici, hodnoty získány odborným odhadem

† k dispozici nejsou údaje z Brazílie a dalších zemí

Použití: Téměř všechen vyrobený vanad se spotřebovává v hutnictví - přísada vanadu zlepšuje vlastnosti ocelí. Sloučeniny vanadu se využívají jako katalyzátory při výrobě kyseliny sírové, syntéze amoniaku, oxidaci naftalenu a dále ve sklářském, keramickém a elektrotechnickém průmyslu.

Užitkové minerály:

carnotit	K₂(UO₂)₂(VO₄)₂· 3 H₂O	montroseit	(V,Fe)O(OH)
ťujamunit	Ca(UO₂)₂(VO₄)₂ · 5-8 H₂O	vanadinit	Pb₅(VO₄)₃Cl
roscoelit	KV₂(Si₃Al)O₁₀(OH)₂	descloizit	PbZnVO₄(OH)
patronit	VS₄	příměs v ropě

Průmyslové typy ložisek vanadu:

typ	tvar	užitkové minerály	obsah kovu	příklady svět	příklady ČR
uranonosné pískovce (infiltrační)	vrstvy a čočky v arkózových pískovcích a slepencích	carnotit, roscoelit, ťujamunit, montroseit	0,5-5 % V₂O₅	Colorado Plateau (USA)	Horní Kalná
pozdně magmatický Fe-Ti-V	stratiformní magnetitový horizont, vtroušeniny v noritech a gabrech	Ti a V-magnetit	0,5-1 % V₂O₅	bushveldský komplex (JAR)	---
supergenní zóny sulfidických ložisek Pb-Zn	polohy v oxidační zóně polymetalických ložisek	vanadinit, descloizit	1-5 % V₂O₅	Broken Hill (Zambie), Tsumeb, Berg Aukas, Abenab (Namibie),	Vrančice
biogenní	deska asfaltového bitumenu v křídě	patronit	6 % V₂O₅	jediné ložisko Minas Ragra (Peru)	---

Další, méně významné typy ložisek vanadu:

příbřežní mořská rýžoviska s Ti-bohatým magnetitem

ložiska Cu-rud v pískovcích

ložiska fosforitů

ložiska bauxitů

ložiska vanadonosných jílů

kaustobiolity - ropy, roponosné písky a bituminózní jílovce

sedimentární rudy Fe

Použitá literatura:

Havelka, J., Rozložník, L. (1990): Ložiska rud. Praha: SNTL.

Laznicka, P. (2010): Giant Metallic Deposits: Future Sources of Industrial Metals. 2^nd edition. Berlin: Springer.

Polyak, D. E. (2015): Vanadium. In: Mineral Commodity Summaries 2015. Reston, Virginia, U.S. Geological Survey, s. 176-177.

Polyak, D. E. (2016): Vanadium. In: Mineral Commodity Summaries 2016. Reston, Virginia, U.S. Geological Survey, s. 182-183.

Rubinstein, J., Barsky, L. (2002): Non-Ferrous Metal Ores: Deposits, Minerals and Plants. London: Taylor & Francis.

VÁPNÍK

Vápník je stříbrobílý lesklý kov, třetí nejčastěji se vyskytující kov na naší planetě.

Clarkový obsah v zemské kůře je 2,96 %, zásoby nerostů s Ca jsou prakticky nevyčerpatelné.

Světová produkce kovu je pravděpodobně kolem 2500 t ročně, z toho více jak polovina připadá na Rusko.

Použití: kovový vápník se používá jako přísada do ložiskových kovů, do olověných akumulátorů, dále slouží jako legovací látka hliníku a litiny. Užívá se při výrobě jiných kovů (Th, U, Pu, Zr, Hf, Nd, V, W, REE aj.) a prvků (H, B). Důležité jsou sloučeniny vápníku - CaCO₃, Ca(NO₃)₂ a CaC₂.

Užitkové minerály:

kalcit	CaCO₃	fluorit	CaF₂	sádrovec	CaSO₄ · 2 H₂O
dolomit	CaMg(CO₃)₂	apatit	Ca₅(PO₄)₃(F,Cl,OH)	anhydrit	CaSO₄

Průmyslové typy ložisek vápníku:

Vápník je velmi běžný prvek, jako jeho zdroj mohou sloužit výše uvedené minerály a z nich složené horniny - viz nerudy.

PRVKY VZÁCNÝCH ZEMIN

Vzácné zeminy, RE nebo REE (Rare Earth Elements) - anglicky, TR (Terre Rare) - francouzsky. Jde o skupinu 14-ti přírodních prvků o atomových číslech od 57 (lanthan) do 71, výjimkou je syntetické promethium. Podobností vlastnostmi se k nim řadí ještě yttrium. Jsou si geochemicky velmi příbuzné, takže se většinou vyskytují ve směsích s převahou jednoho z nich. Technologie jejich separace byla vyvinuta až po 2. světové válce. Nejsou vzácné v pravém slova smyslu, jsou v zemské kůře hojnější než zlato, stříbro nebo uran, některé z nich (Ce, Pr, Nd) jsou dokonce hojnější než olovo. Velmi vzácná jsou jejich ekonomicky využitelná ložiska.

skupina ceru:

lanthan - La, cer - Ce, praseodym - Pr, neodym - Nd, promethium - Pm, samarium - Sm, europium - Eu

skupina yttria:

yttrium - Y, gadolinium - Gd, terbium - Tb, dysprosium - Dy, holmium - Ho, erbium - Er, thulium - Tm, ytterbium - Yb, lutecium - Lu

Clarkový obsah v zemské kůře je:

La 29 ppm, Ce 70 ppm, Pr 9 ppm, Nd 37 ppm, Pm 4,5×10^-20 ppm, Sm 8 ppm, Eu 1,3 ppm

Y 29 ppm, Gd 8 ppm, Tb 4,3 ppm, Dy 5 ppm, Ho 1,7 ppm, Er 3,3 ppm, Tm 0,27 ppm, Yb 3,1 ppm, Lu 0,8 ppm

Světové zásoby jsou min. 130 mil. t směsných oxidů vzácných zemin (REO - rare earth oxides)†.

Světová těžba (oxidů vzácných zemin): 110 tis. t (2013)*, 123 tis. t (2014)*, 124 tis. t (2015)*.

Těžba (oxidů vzácných zemin) (r. 2015)*: Čína (105000 t)

Austrálie (10000 t)

USA (4100 t)

Rusko (2500 t)

Thajsko (2000 t)

* přesná data nejsou k dispozici, hodnoty získány odborným odhadem

† k dispozici nejsou údaje z Thajska

‡ k dispozici nejsou údaje z Indie a dalších zemí

Pozn. 1: data včetně yttria. Těžba oxidu yttria Y₂O₃ v roce 2015 byla 8000 až 10000 t.

Použití: použití prvků vzácných zemin a jejich sloučenin je v automobilových katalyzátorech, v metalurgii, pro výrobu leštících prásků, fosforeskujících látek pro elektrotechniku, výrobu magnetů a jako katalyzátory. Význam mají také pro výrobu skla a keramiky.

Užitkové minerály:

monazit-(Ce)	CePO₄	bastnäsit-(Ce)	CeCO₃F
monazit-(La)	LaPO₄	bastnäsit-(La)	LaCO₃F
monazit-(Nd)	NdPO₄	bastnäsit-(Y)	YCO₃F
monazit-(Sm)	SmPO₄	allanit-(Ce)	CaCeAl₂Fe(Si₂O₇)(SiO₄)O(OH)
xenotim-(Y)	YPO₄	davidit-(Ce)	Ce(Y,U)Fe₂(Ti,Fe,Cr,V)₁₈(O,OH,F)₃₈
parisit-(Ce)	CaCe₂(CO₃)₃F₂	fergusonit-(Ce)	CeNbO₄ · 0,3 H₂O
loparit-(Ce)	(Na,Ce,Sr)(Ce,Th)(Ti,Nb)₂O₆	fergusonit-(Y)	YNbO₄
euxenit-(Y)	(Y,Ca,Ce,U,Th)(Nb,Ta,Ti)₂O₆

Průmyslové typy ložisek vzácných zemin:

typ	tvar	užitkové minerály	obsah kovu	příklady svět	příklady ČR
rozsypy	vrstvy v příbřežní mořské zóně a v aluviích	monazit, xenotim	asi 0,02 % REO	Austrálie, Indie, Jos Plateau (Nigérie), Severní a Jižní Karolína (USA)	---
karbonatity	pně a žíly pozdních ferokarbonatitů	bastnäsit, parisit, monazit	1-5 %, na výcho-zech až 8 % REO	Bayan Obo (Vnitřní Mongolsko, Čína), Mountain Pass (Kalifornie, USA), Araxá (Minas Gerais, Brazílie)	---
hydroterální a metasomatický a) skarny s REE b) albitity s REE	nepravidelný, lineární, pně, žíly a žilníky	allanit, fergusonit, euxenit, monazit	0,1-0,5 % REO	a) Bastnäs (Švédsko) b) Seal Lake (Labrador, Kanada)	a) Rešice b) ---
magmatogenní	stratifikované masívy nefelinických syenitů	loparit, REE-apatit	0,5-1,5 % REO	masivy Lovozero a Chibiny (Kola, Rusko)	---
metamorfovaná rýžoviska s REE	vrstvy Au-U konglomerátů	REE-brannerit, davidit, xenotim	0,1-0,4 % REO	Witwatersrand (JAR), Blind River (Ontario, Kanada), Gabun	---
apatitizovaný kostní detrit s REE	proplástky v aleuropelitech příbřežní facie	REE-apatit	až 0,2 % REO	Maroko, Jižní Karolína (USA)	---

Použitá literatura:

Filip, J., Houzar, S., Sulovský, P. (2002): Allanit a produkty jeho přeměny z pegmatitu a ze skarnu u Rešic, západní Morava. Acta Musei Moraviae, Scientiae geologicae, roč. 87, s. 87-101.

Gambogi, J. (2015): Rare earths. In: Mineral Commodity Summaries 2015. Reston, Virginia, U.S. Geological Survey, s. 128-129.

Gambogi, J. (2016): Rare earths. In: Mineral Commodity Summaries 2016. Reston, Virginia, U.S. Geological Survey, s. 134-135.

Gambogi, J. (2016): Yttrium. In: Mineral Commodity Summaries 2016. Reston, Virginia, U.S. Geological Survey, s. 188-189.

Havelka, J., Rozložník, L. (1990): Ložiska rud. Praha: SNTL.

Laznicka, P. (2010): Giant Metallic Deposits: Future Sources of Industrial Metals. 2^nd edition. Berlin: Springer.

Rubinstein, J., Barsky, L. (2002): Non-Ferrous Metal Ores: Deposits, Minerals and Plants. London: Taylor & Francis.

Škoda, R. (2010): Prvky vzácných zemin: vlastnosti, použití, historie. Minerál, roč. 18, č. 5, s. 388-396.

WOLFRAM

Wolfram je bílý lesklý velmi dobře tažný kov, který má ze všech kovů nejvyšší teplotu tání (3410 ºC), proto ho není možné slévat.

Clarkový obsah v zemské kůře je 1,3 ppm, světové zásoby jsou asi 3,3 mil. t†.

Světová těžba: 81,4 tis. t (2013)‡, 86,8 tis. t (2014)‡, 87,0 tis. t (2015)*‡.

Těžba (r. 2015)*‡: Čína (71,0 tis. t)

Vietnam (5,0 tis. t)

Rusko (2,5 tis. t)

Kanada (1,7 tis. t)

Bolívie (1,2 tis. t)

* přesná data zatím nejsou k dispozici, hodnoty získány odborným odhadem

† k dispozici nejsou údaje z USA, Bolívie a Rwandy

‡ nejsou známy údaje z USA

Použití: v ocelářství je důležitou přísadou do nástrojových ocelí pro pilníky, rychlořezné nože, lopatky plynových turbín. Wolfram se používá do vláken žárovek, svíček výbušných motorů, jako tepelné a radiační štíty pro kosmickou techniku, katody pro rentgenové záření aj. Sloučeniny se používají jako tvrdokovy, dále v průmyslu barev a laků, do emailů, při barvení skla, jako katalyzátory, chemické činidla aj.

Užitkové minerály:

wolframit

(Fe,Mn)WO₄

scheelit

CaWO₄

Průmyslové typy ložisek wolframu:

typ	tvar	užitkové minerály	obsah kovu	příklady svět	příklady ČR
magmatofilní skarnový (kontaktně metasomatický)	polohy a žilky na styku granitoidů a karbonátů	scheelit, wolframit	0,3-1 % WO₃	Tyrnyauz (Kavkaz, Rusko), Ingička (Uzbekistán)	Obří důl, Vápenná, Staré Podhradí
hydrotermální plutonický a) křemen-kasiterit-wolframit b) křemen-scheelit c) křemen- wolframit d) křemen-W-sulfidy	a,b,c) žíly a žilníky na kontaktech hlouběji uložených granitoidů a v jejich okolí d) žíly a žilníky spjaté s mělčími pni porfyrických granitoidů	a,c,d) wolframit b) scheelit	0,5-4 % WO₃	a) Xihuashan (Nanling, Čína) b) Boguty (Kazachstán) c) Gueimeishan (Nanling, Čína) d) Džida, Inkura (Rusko)	a) Ovesná Lhota b) --- c) --- d) ---
hydroterální subvulkanický a) Sn-Ag-W-Bi (bolivijský typ) b) Hg-Sb-W c) Ag-Au-scheelit d) W-psilomelan	a) žíly se sulfidy a chloritem nebo turmalínem, popř. s polymetaly b) žíly c) žíly, žilníky, rozptýlené zrudnění d) ložní polohy v travertinech	a) wolframit b) ferberit, scheelit, c) scheelit d) W-psilomelan	0,4-4 % WO₃	a) Potosí, Oruro (Bolívie) b) Gornaja Rača (Gruzie), Atolia (Kalifornie, USA) c) Boulder (Colorado, USA) d) Tasor (Rusko)	---
stratiformní	stratiformní tělesa skarnů a krystalických břidlic	scheelit	0,4-4 % WO₃	Sangdong (Jižní Korea), Felbertal (Rakousko)	Kašperské Hory
greiseny Sn-W	žíly, žilníky a žilné pně v granitoidech a jejich kontaktech	wolframit	0,4-4 % WO₃	Shizhuyuan (Hunan, Čína), Verkhnee Kairakty (Kazachstán), Altenberg (Německo)	Cínovec, Krásno, Krupka,
rozsypy	eluviálně-deluviální pokryvy, aluviální vrstvy	scheelit, wolframit	0,3-20 kg·m^-³	Koktenkol (Kazachstán)	Vápenná - Luční potok

Použitá literatura:

Doubravský, R., Brhel, P. (1981): Prospekce W-rud v kontaktní zóně žulovského plutonu. Sborník GPO, č. 24, s. 21-50.

Havelka, J., Rozložník, L. (1990): Ložiska rud. Praha: SNTL.

Laznicka, P. (2010): Giant Metallic Deposits: Future Sources of Industrial Metals. 2^nd edition. Berlin: Springer.

Rubinstein, J., Barsky, L. (2002): Non-Ferrous Metal Ores: Deposits, Minerals and Plants. London: Taylor & Francis.

Shedd, K. B. (2015): Tungsten. In: Mineral Commodity Summaries 2015. Reston, Virginia, U.S. Geological Survey, s. 174-175.

Shedd, K. B. (2016): Tungsten. In: Mineral Commodity Summaries 2016. Reston, Virginia, U.S. Geological Survey, s. 180-181.

ZIRKONIUM + HAFNIUM

Zirkonium je ocelově šedý kov s vysokou teplotu tavení, pevností, dobrou tvárností, žáruvzdorností, odolností proti korozi a malou absorpci neutronů

Hafnium je velmi lesklý kujný kov.

Clarkový obsah zirkonia v zemské kůře je 170 ppm, světové zásoby jsou větší než 78 mil. t ZrO₂†.

Clarkový obsah hafnia v zemské kůře je 1 ppm, světové zásoby nejsou uváděny.

Světová těžba zirkonia 1,18 mil. t (2013), 1,43 mil. t (2014), 1,28 tis. t (2015)*.

Světová těžba hafnia je závislá na produkci zirkonia (samostatně není uváděna). Obvyklý poměr Zr:Hf je přibližně 50:1 a hafnium se nezískává vždy, jedná se o vyšší desítky tun produkovaných ročně.

Těžba zirkonia (r. 2015)*: Austrálie (500 tis. t)

JAR (380 tis. t)

Čína (140 tis. t)

Indonésie (110 tis. t)

USA (60 tis. t)

* přesná data zatím nejsou k dispozici, hodnoty získány odborným odhadem

† k dispozici nejsou údaje z Indonésie

Použití: zirkonium je se používá pro výrobu raketových motorů, turbín letadel a jako konstrukční materiál v jaderných reaktorech. Jeho sloučeniny se využívají jako žáruvzdorné hmoty. Hafnium se využívá v kontrolních tyčích jaderných reaktorů v ponorkách s jaderným pohonem. Jeho sloučeniny mohou mít uplatnění ve speciální metalurgii.

Užitkové minerály:

zirkon	ZrSiO₄	baddeleyit	ZrO₂
eudialyt	Na₁₅Ca₆Fe₃Zr₃Si(Si₂₅O₇₃)(O,OH,H₂O)₃(Cl,OH)₂

Hafnium tvoří samostatné nerosty jen velice vzácně, průmyslově se získává z minerálů zirkonia, ve kterých se vyskytuje jako izomorfní příměs za Zr.

Průmyslové typy ložisek zirkonia a hafnia:

typ	tvar	užitkové minerály	obsah kovu	příklady svět	příklady ČR
rozsypy	vrstvy v příbřežní mořské zóně, méně aluviální a fosilní rýžoviska	zirkon, baddeleyit	2-6 % těžkých minerálů v písku, až 50 % zirkonu	Trail Ridge (Florida, USA), Richards Bay (JAR), delta Nilu (Egypt)	pískovce severní části české křídové pánve
reziduální	pokryv nefelinických syenitů s eudyalitem a albititů	baddeleyit, eudialyt, méně zirkon		Brazílie, Afrika, Indie, Austrálie	---
magmatogenní	stratifikované masívy alkalických plutonitů	baddeleyit, eudialyt, zirkon	do 9 % ZrO₂	masív Lovozero (Kola, Rusko), komplex Ilimaussaq (Grónsko)	---

Použitá literatura:

Bedinger, G. M. (2015): Zirconium and hafnium. In: Mineral Commodity Summaries 2015. Reston, Virginia, U.S. Geological Survey, s. 188-189.

Bedinger, G. M. (2016): Zirconium and hafnium. In: Mineral Commodity Summaries 2016. Reston, Virginia, U.S. Geological Survey, s. 194-195.

Havelka, J., Rozložník, L. (1990): Ložiska rud. Praha: SNTL.

Laznicka, P. (2010): Giant Metallic Deposits: Future Sources of Industrial Metals. 2^nd edition. Berlin: Springer.

ZLATO

Zlato je stálý, žlutý, lesklý kov. Je nejkujnější ze všech kovů, má největší tažnost. Je velmi dobrý vodič elektřiny a tepla. Je využíváno nejméně 6 až 7 tisíc let.

Clarkový obsah v zemské kůře je 0,0043 ppm, světové zásoby jsou asi 56 tis. t.

Světová těžba: 2,80 tis. t (2013), 2,99 tis. t (2014), 3,00 t (2015)*.

Těžba (r. 2015)*: Čína (490 t)

Austrálie (300 t)

Rusko (242 t)

USA (200 t)

Kanada a Peru (150 t)

* přesná data zatím nejsou k dispozici, hodnoty získány odborným odhadem

Pozn.: 1 t = 32150,7 trojských uncí (ozt)

Použití: výroba šperků a mincí, elektrotechnika a kosmická technika, barvení skla, lékařství.

Užitkové minerály:

zlato	Au	calaverit	AuTe₂	sylvanit	AgAuTe₄
elektrum	(Au,Ag)	petzit	Ag₃AuTe₂	nagyagit	Pb(Pb,Sb)S₂(Au,Te)

Průmyslové typy ložisek zlata:

typ	tvar	užitkové minerály	obsah kovu	příklady svět	příklady ČR
zlatonosné slepence (paleorozsypy)	málo mocné rozsáhlé vrstvy slepenců	zlato a příměs v sulfidech	4-10, max. 20 g·t^-1	Witwatersrand (JAR), Tarkwa (Ghana)	Stupná u Nové Paky
hydrotermální plutonický	křemenné žíly, žilníky a žilné zóny, čočky i nepravidelná tělesa	zlato, méně telluridy Au	2-20 g·t^-1	Yellowknife (Kanada), Mother Lode (Kalifornie, USA), Kalgoorlie (Austrálie), Kolar (Indie)	Jílové, Čelina-Mokrsko, Kašperské Hory, Roudný
hydrotermální subvulkanický a) Au-Ag, Au b) Au-telluridy	žíly, méně žilníky a metasomatické, spjaté s vulkanickými komplexy, časté akumulace velmi bohatých rud (tzv. bonanzy)	zlato, elektrum, telluridy	2-30 g·t^-1	a) Brad, Sacaramb, Cavnic, Rosia Montana, Zlatna (Rumunsko), Banská Štiavnica, Hodruša, Kremnica (Slovensko) b) Cripple Creek (Colorado, USA), Rejang Lebong (Indonésie)	---
rozsypy	vrstvy v náplavech potoků, řek a v příbřežní zóně moří	zlato	50 mg·m^-³	Lena, Kolyma (Rusko), Aljaška (USA), Austrálie	řeka Otava, Jílové, Zlaté Hory
stratiformní	polohy ve starých metamorfovaných formacích typu „greenstone belts“	zlato, elektrum, Pd-zlato	2-100 g·t^-1	Morro Velho, Serra Pelada (Brazílie)	---

Použitá literatura:

George, M. W. (2015): Gold. In: Mineral Commodity Summaries 2015. Reston, Virginia, U.S. Geological Survey, s. 66-67.

George, M. W. (2016): Gold. In: Mineral Commodity Summaries 2016. Reston, Virginia, U.S. Geological Survey, s. 72-73.

Havelka, J., Rozložník, L. (1990): Ložiska rud. Praha: SNTL.

Laznicka, P. (2010): Giant Metallic Deposits: Future Sources of Industrial Metals. 2^nd edition. Berlin: Springer.

Morávek, P. (1985): Ložiska zlata v Brazílii. Geologický průzkum, roč. 27, č. 12, s. 349-352.

Morávek, P. (Ed.) (1992): Zlato v Českém masívu. Praha: Vydavatelství Českého geologického ústavu.

ŽELEZO

Železo je černošedý kov. Už odedávna známý a používaný, podle něj je pojmenováno i jedno období historie lidstva - doba železná.

Clarkový obsah v zemské kůře je 4,65 %, světové zásoby jsou asi 85 mld. t čistého kovu.

Světová těžba rud železa: 3,11 mld. t (2013), 3,42 mld. t (2014), 3,32 mld. t (2015)*.

Těžba rud železa (r. 2015)*: Čína (1380 mil. t)†

Austrálie (824 mil. t)

Brazílie (428 mil. t)

Indie (129 mil. t)

Rusko (112 mil. t)

* přesná data zatím nejsou k dispozici, hodnoty získány odborným odhadem

† Čína udává spíše celkovou produkci železných rud než pouze část průmyslově využitelnou

Pozn.: v roce 2015 byla celosvětová produkce asi 1,18 mld. t surového železa a 1,64 mil. t ocelí.

Použití: železo je nejdůležitější technický kov. Zkujňováním křehkého surového železa se vyrábí různé oceli. Používají se jako běžný konstrukční a stavební materiál (mosty, haly a budovy, lodě, železnice, drobné předměty aj.). Výrobky z něj jsou velmi náchylné ke korozi v prostředí s kyslíkem, vodou a příp. elektrolytem. Chudé Fe-rudy se používají k výrobě oxidů železa pro odsiřování zemního plynu, výrobu portlandského cementu, sklářství a výrobě barev, laků a emailů.

Užitkové minerály:

magnetit	Fe₃O₄	limonit	směs hydroxidů Fe³⁺
hematit	Fe₂O₃	siderit	FeCO₃
chamosit	(Fe,Mg,Al)₆(Si,Al)₄O₁₀(OH,O)₈

Průmyslové typy ložisek železa:

typ	tvar	užitkové minerály	obsah kovu	příklady svět	příklady ČR
páskované železné rudy (BIF)	metamorfovaná raně proterozoická ložiska, rytmicky se střídají pásky křemene a rudy	hematit, magnetit	20-40 %, max. 65 %	Krivoj Rog (Ukrajina), Kursk (Rusko), Mesabi Range (USA), Pilbara (Austrálie), Itabira (Brazílie)	Švagrov
sedimentární (oolitický)	vrstvy, plástve, čočky vzniklé chemogenní sedimentací v příbřežních faciiích moří	goethit, hematit, magentit, siderit, chamozit	23-50 %	Kerč (Ukrajina), Lotrinsko (Francie), Birmingham (Alabama, USA), Wabana (Kanada)	Ejpovice, Mníšek pod Brdy, Nučice, Chrustenice, Zdice
magmatický ranně magmatický Fe-Ti-V pozdně magmatický magnetit-apatit pozdně magmatický Ti-Fe	a) magetitové horizonty b) desky a čočky a alkalických horninách c) v anortozitech, gabrech, noritech	magnetit, hematit	47-70 % s P	a) bushveldský masív (JAR) b) Kirunavaara, Gellivaara (Švédsko), c) Tellnes (Norsko), Allard Lake (Quebec, Kanada),	---
skarnový	polohy, čočky, hnízda na styku karbonátů a silikátových hornin	magnetit, hematit	25-70 % ~ 2 % S	Gora Magnitnaja (Rusko), Sokolovskoje (Kazachstán), Iron Springs (USA)	Měděnec, Přísečnice, Kovářská, Vlastějovice, Hraničná
hydrotermální (metasomatický)	žíly a metasomatické čočky	siderit, méně hematit a magnetit	až 60 %	Železník, Nižná Slaná, Rudňany (Slovensko), Rudabánya (Maďarsko), Erzberg (Rakousko)	---
Fe-rudy spjaté s karbonatity (magmatické a metasomatity)	vtroušeniny, méně masivní, hnízda, čočky, žíly a pně v doprovodných alkalických ultrabazikách	magnetit	20-55 %	Kovdor (Kola, Rusko), Sukulu Hills (Uganda), Darowa (Zimbabwe)	---
vulkanosedi-mentární typ Lahn-Dill	čočky a stratiformní lože ve vulkano sedimentárních komplexech	chamosit, hematit, magnetit, siderit	až 60 %	Harz (Německo), Vareš (Bosna a Hercegovina)	Malá Morávka, Chabičov, Horní Benešov, Medlov
Fe-laterity	svrchní části lateritických profilů, na zvětralých bazikách a ultrabazikách	„limonit“, goethit, chamosit	40-60 %	Guyana, Kuba, Filipíny, Indonézie, Brazílie, Nová Kaledonie	Lukavice u Rychnova nad Kněžnou

Použitá literatura:

Fenton, M. D. (2016): Iron and steel. In: Mineral Commodity Summaries 2016. Reston, Virginia, U.S. Geological Survey, s. 84-85.

Havelka, J., Rozložník, L. (1990): Ložiska rud. Praha: SNTL.

Laznicka, P. (2010): Giant Metallic Deposits: Future Sources of Industrial Metals. 2^nd edition. Berlin: Springer.

Tuck, Ch. A. (2015): Iron ore. In: Mineral Commodity Summaries 2015. Reston, Virginia, U.S. Geological Survey, s. 84-85.

Tuck, Ch. A. (2016): Iron ore. In: Mineral Commodity Summaries 2016. Reston, Virginia, U.S. Geological Survey, s. 90-91.