úvodem
základní pojmy
nerudní a stavební suroviny
rudní suroviny
energetické suroviny
stavební a dekorační kámen
kamenivo
anorganická pojiva
sklo
keramika
tavené horniny
pigmenty a barviva
drahé kameny
výroba železa a oceli
využití ropy
využití uhlí
využití radioaktivních surovin
míry, váhy, použité zkratky
autoři, poděkování

SEZNAM POUŽÍVANÝCH MĚR,

 VAH A ZKRATEK

 

 

  HMOTNOSTNÍ A OBJEMOVÉ JEDNOTKY

t, mt (metric ton) tuna, metrická tuna = 1000 kg
st, sht (short ton) krátká tuna = 2000 lbs  = 907,185 kg
lt (long ton) dlouhá tuna, anglická tuna = 2240 lbs  = 1016,047 kg
lb, lbs (pound) libra = 0,453592 kg
cu ft (cubic foot) kubická stopa = 0,028316846592 m3
flask (láhev rtuti) = 76 lb

 

drahé kameny a diamanty

 

kr karát (metrický karát) = 0,200 g

 

drahé kovy

 

ou.t., oz.t. (ounce troy) trojská unce = 31,103496 g
lb.t., lbs.t. (pound troy) trojská libra = 12 ou.t. = 0,3732 kg

 

k - karát - označení ryzosti, tj. počet dílů 1/24 hmotnosti drahého kovu (zlata)

 

V současnosti se využívá k vyjádření ryzosti i procentuální podíl drahého kovu vyjadřovaný v desetinách procenta (100 % = 1000), např. 14-ti karátové zlato (14/24) obsahuje 585 dílků (58,5 %) zlata a 415 dílků (41,5 %) jiných kovů.

 

Pozn.: V České republice Puncovní úřad přiznává puncovní značky těmto ryzostem:  

    zlato - 999/1000, 968/1000, 900/1000, 750/1000, 585/1000 

    stříbro - 999/1000, 959/1000, 925/1000, 900/1000, 835/1000, 800/1000

    platina - 999/1000, 950/1000, 900/1000, 850/1000, 800/1000

 

ropa

 

bbl (barrel, barrels) barel = 158,984 dm3 = 42 U.S. gallonů
U.S. gallon galon = 3,785 l

 

Barel je objemová jednotka, protože ropa pocházející z různých ložisek má různou hustotu (0,73 - 1 g/cm3). Obecně se přijímá hodnota:

 

1 barel ropy (průměrný) = 0,136 t

 

 

  MÍRY TEPLA A ENERGIE

 

Joule (J) a jeho násobky (nejčastěji petajoule PJ) se často používají ve statistikách jako jednotky tepla získaného spalováním zemního plynu. Čím dál méně se používají objemové jednotky (např. m3 plynu). Teplo získané spalováním zemního plynu z jednotlivých ložisek se liší a pohybuje se v rozmezí 0,33 - 0,52 PJ/1 mil. m3. Joule a jeho násobky se rovněž používají v energetických statistikách.

 

J joule = 0,239 cal
cal kalorie = 3,9685 · 10-3 Btu
Btu (British thermal unit) britská tepelná jednotka = 1055,056 J
kW kilowatt

= 3412,9 Btu/hod

= 1000 J/s = 14,34 cal/min

kWh kilowatthodina

= 3,6 · 106 J = 3412,9 Btu

 

1 PJ = 103 TJ = 1015 J

  

Spalné teplo látek je teplo uvolněné úplným spálením jednotkového množství paliva  za konstantní teploty a tlaku a udává se v množství energie na jednotku látkového množství, hmotnosti nebo objemu paliva. Výhřevnost je obdobná veličina s tím rozdílem, že se do něj nepočítá kondenzační teplo vzniklé vodní páry.

 

 

  MÍRA VELIKOSTI ZRN SYPKÝCH HMOT

 

V Evropě se v současnosti používá metrický popis sít se čtvercovými oky označenými podle jmenovité velikosti příslušného sítového oka vyjádřeného v milimetrech. V americké a britské praxi je se síta s malými oky označují pomocí jednotek mesh, což je počet ok připadajících na jeden palec (2,54 cm) síta tkaného z drátu, jehož otvory odpovídají průměru drátu. V jednotlivých národních předpisech pracujících s jednotkami mesh se vyskytují drobné rozdíly v označení sít související s různým zaokrouhlováním.

 

jmenovitá velikost sítového oka

ČSN ISO 3310

[mm]

ASTM E11 #

          E323 #

 

[No./ mesh]

Tyler Standard

Screen Scale Sieves

 

[mesh]

0,063 230 250
0,125 120 115
0,250 60 60
0,500 35 32
1,00 18 16
2,00 10 9

 

Část převodní tabulky velikosti sítových ok podle různých norem

(Test Sieve Shakers, Test Sieves and Laboratory Equipment 2005)

 

 

  IONIZUJÍCÍ ZÁŘENÍ

 

Gy gray dávka = záření předá látce energii 1 J na 1 kg
rad rad = 1 Gy · 10-2 (stará jednotka)
dávkový příkon přírůstek dávky za časový interval (Gy/s)
expozice (ozáření)

definována pro vzduch (C/kg, dříve R - rentgen)

1 R = 0,000258 C/kg

Sv sievert

efektivní dávkový ekvivalent (zohledňuje odlišné účinky jednotlivých druhů záření při stejné dávce)

Bq becquerel 1 Bq = 1 jaderná přeměna za sekundu

 

Podle Výpočet vlastní radiační dávky (1996) a Bureše (2001).

 

 

  TERMINOLOGICKÁ POZNÁMKA

 

V americké angličtině je pro miliardu používaný na rozdíl od britské angličtiny termín „billion“. Dále je na rozdíl od našich zvyklostí oddělován pro lepší čitelnost u čísel každý třetí řád desetinnou čárkou tečka nahrazuje naší desetinnou čárku (např. naše 1560,45 bude psáno 1,560.45)

 

 

  POUŽÍVANÉ ZKRATKY

 

ASTM American Society for Testing and Materials (Americká společnost pro testování a materiály)
CIBJO Confédération Internationale de la Bijouterie, Joaillerie, Orfèvrerie, des Diamants, Perles et Pierres (Mezinárodní klenotnická konfederace)
CNG Compressed Natural Gas (stlačený zemní plyn)
ČGS Česká geologická služba (dříve Český geologický úřad)
ČR České republika
ČSAV Akademie věd České republiky
ČSN česká technická norma
ČSTZ České sdružení pro technická zařízení
ČVUT České vysoké učení technické
FAST Fakulta stavební
HGF Hornicko-geologická fakulta (VŠB-TU Ostrava)
IAEA International Atomic Energy Agency (Mezinárodní agentura pro atomovou energii)
IGI Institut geologického inženýrství (HGF, VŠB-TU Ostrava)
ISO International Organization for Standardization (Mezinárodní organizace pro normalizaci)
LNG Liquefied Natural Gas (zkapalněný zemní plyn)
LPG Liquefied Petroleum Gas (zkapalněný ropný plyn)
max. maximum, maximálně
mil. milion
min. minimum, minimálně
mld. miliarda
MŽP Ministerstvo životního prostředí
OECD Organisation for Economic Co-operation and Development (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj)
PřF Přírodovědecká fakulta
REE rare earth elements (prvky vzácných zemin)
REO rare earth oxides (směsné oxidy vzácných zemin)
SNTL Státní nakladatelství technické literatury
tis. tisíc
USA United States of America (Spojené státy americké)
USD U.S. dollar, měnová jednotka USA
USGS United States Geological Survey (Geologická služba USA)
VŠB Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava
VŠCHT Vysoká škola chemicko-technologická
VŠT Vysoká škola technická
VUT Vysoké učení technické

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

  NÁZVY A ZNAČKY CHEMICKÝCH PRVKŮ

 

řazeno abecedně podle českých názvů prvků, uvedeno po prvek s protonovým číslem 108

 

český název prvku

symbol (značka)

český název prvku

symbol (značka)

český název prvku

symbol (značka)

aktinium Ac hořčík Mg rhenium Re
americium Am chlor Cl rhodium Rh
antimon Sb chrom Cr rtuť Hg
argon Ar indium In rubidium Rb
arsen As iridium Ir ruthenium Ru
astat At jod I rutherfordium Rf
baryum Ba kadmium Cd samarium Sm
berkelium Bk kalifornium Cf seaborgium Sg
beryllium Be kobalt Co selen Se
bismut Bi krypton Kr síra S
bohrium Bh křemík Si skandium Sc
bor B kyslík O sodík Na
brom Br lanthan La stroncium Sr
cer Ce lawrencium Lr stříbro Ag
cesium Cs lithium Li tantal Ta
cín Sn lutecium Lu technecium Tc
curium Cm mangan Mn tellur Te
draslík K měď Cu terbium Tb
dubnium Db mendelevium Md thallium Tl
dusík N molybden Mo thorium Th
dysprosium Dy neodym Nd thulium Tm
einsteinium Es neon Ne titan Ti
erbium Er neptunium Np uhlík C
europium Eu nikl Ni uran U
fermium Fm niob Nb vanad V
fluor F nobelium No vápník Ca
fosfor P olovo Pb vodík H
francium Fr osmium Os wolfram W
gadolinium Gd palladium Pd xenon Xe
gallium Ga platina Pt ytterbium Yb
germanium Ge plutonium Pu yttrium Y
hafnium Hf praseodym Pr zinek Zn
hassium Hs promethium Pm zirkonium Zr
helium He protaktinium Pa zlato Au
hliník Al radium Ra železo Fe
holmium Ho radon Rn    

 

 

Bureš, J.: Jednotky charakterizující působení ionizujícího záření na látku [online]. 2001 [cit. 2006-04-04]. HTM formát. Dostupný z www: <URL: http:// converter.misto.cz/_MAIL_/j_diz_latka.htm

kolektiv: Rudné a uranové hornictví České republiky. Ostrava: Anagram, 2003. 647 s.

Test Sieve Shakers, Test Sieves and Laboratory Equipment [online]. Oelde (Německo): Haver & Boecker, 2005 [cit. 2006-01-18]. PDF formát. Dostupný z www: <URL: http://www.weavingideas.net/uploads/media/P_42_E_Test _Sieve_Test_ Sieve_Shaker_Laboratory_Equipment_09-05_01.pdf>  

Výpočet vlastní radiační dávky. Praha: ČEZ, 1996.