KLASIFIKACE

2 - ALKALICKO-ŽIVCOVÝ GRANIT

Složení

Alkalicko-živcové granity se řadí mezi granitoidy. Jsou to horniny převážně leukokratní, zbarvené nejčastěji bíle, růžově nebo šedě. Obsahuje 20 - 60 % křemene (ze sumy světlých minerálů), 90 - 100 % alkalických živců a do 10 % plagioklasů ze sumy živců.

Minerály

Živce bývají často automorfně omezeny a jsou v této hornině zastoupeny především ortoklasem a mikroklinem, někdy anortoklasem, v menším množství také albitem s bazicitou do An05. Z tmavých minerálůbývá přítomen nejčastěji muskovit a biotit. Jsou-li v hornině zastoupeny alkalické amfiboly (arfvedsonit, riebeckit, barkevikit) nebo alkalické pyroxeny (egirin, egirin-augit), označí se jako alkalický granit. Akcesoricky jsou zastoupeny minerály jako zirkon, monazit, apatit, titanit a další.

Podle chemických klasifikací se jedná o kyselé horniny, které se pohybují od peraluminických variet bohatých muskovitem po peralkalické horniny se sodnými tmavými minerály. Typická je převaha alkálií nad CaO, poměrně malé množství Al2O3, nízký podíl MgO a naopak větší množství ZrO2(častá přítomnost zirkonu).

Výrazně leukokratní varieta obsahující téměř výhradně jen křemen a alkalické živce může být označována jako alaskit.

Výskyt:

Alkalicko-živcové granity se obvykle vyskytují v menších tělesech společně s dalšími horninami alkalické řady, kde mohou postupně přecházet na alkalicko-živcové kvarcsyenity, alkalicko-živcové syenity až nefelinické syenity. Hojně se vyskytují ve Skandinávii, dále v Rumunsku, USA (Montana, Massachusetts), Grónsku nebo Madagaskaru. Hejtman (1957) řadí k této skupině horninu popsanou Fediukem (1953)z údolí Jizery mezi Semily a Železným Brodem. Jiné alkalicko-živcové granity nebyly v České republice popsány.

Ekvivalent:

Vulkanickým ekvivalentem alkalicko-živcového granitu je alkalicko-živcový ryolit.