VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ
TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA
Terénní klasifikace:
Horniny z pole 10 se řadí mezi dioritoidy nebo gabroidy nebo anortozity.Diority a jsou horninybarevně obvykle šedé, tmavě šedé, někdy mírně namodralé či nazelenalé.Struktura bývá nejčastěji
hypautomorfně zrnitá, ojediněle ofitická. Gabra jsou horniny obvykle tmavší, tmavě šedé až šedočerné, často nazelenalé. Nazelenalá barva gaber bývá způsobena někdy způsobena přítomností olivínu, ale mnohem častěji projevy postmagmatických
přeměn (uralitizace, saussuritizace). Struktura bývá gabrově zrnitá, gabroofitická. Anortozity bývají barevně velmi variabilní od velmi světlých až bílých variet přes šedé, modré, či nazelenalé, až po zcela černé typy.Struktura bývá
nejčastěji hypautomorně zrnitá. Struktura z hlediska relativní velikosti součástek bývá pro všechny horniny z pole 10 nejčastěji stejnoměrně zrnitá (afyrická). Absolutní velikost součástek (zrnitost) se pohybuje nejčastěji od drobnozrnné
po hrubozrnnou, diority bývají i jemnozrnné. Textura bývá nejčastěji masivní a všesměrně zrnitá, vzácněji orbikulární či paralelní.
Klasifikace IUGS:
V klasifikaci IUGS jsou vyčleněna tři pole s číslem 10, která jsou rozlišena přidaným apostrofem a horniny v těchto polích se liší obsahem křemene a foidů. Dále podle bazicity plagioklasů rozlišujeme diority, které mají plagioklasy s bazicitou nižší než An50 a gabra, která mají plagioklasy s bazicitou vyšší než An50.
Složení:
Jako anortozity se označují ty horniny, které odpovídají svým minerálním složením horninám pole 10 bez ohledu na bazicitu plagioklasů, a současně mají číslo tmavosti M nižší než 10 %. Anortozity z pole 10* označujeme jako anortozity s křemenem. Anortozity s foidy nejsou známy.
Minerály:
Plagioklasy jsou nejčastěji zastoupeny andezínem a labradoritem, méně často bytownitem, které bývají omezeny hyautomorfně a často až automorfně. Drobné uzavřeniny souhlasně orientovaných opakních minerálů mohou způsobovat tmavé (modré až šedé) zbarvení jinak světlých plagioklasů. Tmavé minerály, pokud jsou zastoupeny, tak jsou reprezentovány nejčastěji pyroxeny, vzácně olivínem. Akcesoricky bývají zastoupeny chromit, ilmenit, pyrhotin, magnetit, spinel.
Výskyt:
Většinou jsou součástí zvrstvených bazických komplexů, jako např. v Bushveldském komplexu v jižní Africe, ze Skandinávie nebo USA (Montana).
Složení:
Tyto horniny obsahují podle klasifikace IUGS 5 - 20 % křemene (ze sumy světlých minerálů), 0 - 10 % alkalických živců a 90 -100 % plagioklasů ze sumy živců. Plagioklasy mají bazicitu menší než An50.
Minerály:
Plagioklasy jsou zastoupeny především andezínem, méněoligoklasem.Alkalické živce se vyskytují poměrně vzácně. Typickými tmavými minerályjsou především amfiboly, méně biotit a vzácněpyroxeny. Z akcesorických minerálůbývají nejčastěji přítomny apatit, zirkon, titanit.
Výskyt:
Často pozvolna přecházejí do tonalitů. V Českém masívu jsou známy především ze středočeského plutonu.
Složení:
Tyto horniny obsahují podle klasifikace IUGS 5 - 20 % křemene (ze sumy světlých minerálů), 0 - 10 % alkalických živců a 90 -100 % plagioklasů ze sumy živců. Plagioklasy mají bazicitu větší než An50.
Minerály:
Plagioklasy jsou zastoupeny především labradoritem, který bývá obvykle tabulkovitý, polysynteticky zdvojčatělý, poměrně často i zonální. Alkalické živce se vyskytují poměrně vzácně. Typickými tmavými minerályjsou především pyroxeny (augit, méně hypersten), amfiboly, vzácněbiotit. Z akcesorických minerálůbývají nejčastěji přítomny magnetit, ilmenit, sulfidy, apatit.
Výskyt:
Z důvodu ojedinělého výskytu křemene v asociaci s basickými plagioklasy se jedná o horniny velmi vzácné. VČR byly popsány drobné výskyty v rámci gabroidních těles ranského masivu nebo středočeského plutonu.
Složení:
Tyto horniny obsahují podle klasifikace IUGS 0 - 5 % křemene (ze sumy světlých minerálů), 0 - 10 % alkalických živců a 90 -100 % plagioklasů ze sumy živců. Plagioklasy mají bazicitu menší než An50.
Minerály:
Plagioklasy jsou zastoupeny především oligoklasem a andezínem, které bývají polysynteticky zdvojčatělé a poměrně často i zonální s bazičtějším jádrem. Typickými tmavými minerály jsou především amfiboly abiotit, vzácněji pyroxeny. Z akcesorických minerálů bývají nejčastěji přítomny apatit, titanit, allanit, magnetit.
Výskyt:
Většinou vytvářejí drobnější tělesa nebo tvoří mafické enklávy v kyselejších horninách. V Českém masívu jsou známy především ze železnohorského plutonu, brněnského masivu, žulovského masivu.
Složení:
Tyto horniny obsahují podle klasifikace IUGS 0 - 5 % křemene (ze sumy světlých minerálů), 0 - 10 % alkalických živců a 90 -100 % plagioklasů ze sumy živců. Plagioklasy mají bazicitu větší než An50.
Minerály:
Plagioklasy jsou zastoupeny především labradoritem a bytownitem, které bývají obvykle tabulkovitý, polysynteticky zdvojčatělý, méně často i zonální. Plagioklasy jsou velmi často postiženy procesem přeměny zvaným saussuritizace. Typickými tmavými minerályjsou především pyroxeny (augit, diopsid, bronzit, hypersten), olivínem, amfiboly, vzácněi biotit. Pyroxeny bývají často postiženy procesem přeměny zvaným uralitizace. Z akcesorických minerálůbývají nejčastěji přítomny ilmenit, pyrhotin, sulfidy, chromit, apatit.
Variety:
Ve skupině gaber existuje celá řada variet, které mají speciální názvy a rozdělují se na základě obsahu tmavých minerálů. Složení a názvy variet skupiny gabra jsou patrné z obrázku ternárního diagramu uvedeného níže.
Výskyt:
Horniny ze skupiny gabra se nachází obvykle v drobných tělesech vázaných na rozsáhlé bazické komplexy nebobývají součástí zvrstvených bazických intruzí. Jsou typickou součástí ofiolitových komplexů a oceánské zemské kůry.
V Českém masivu jsou gabra známa z ranského masivu, ze Špičáku v Orlických horách, od Orlovic v kdyňském masivu, středočeském plutonu a celé řady dalších drobných výskytů.
Složení:
Diority s foidygabra s foidyobsahují podle klasifikace IUGS 0 - 10 % foidů (ze sumy světlých minerálů), 0 - 10 % alkalických živců a 90 -100 % plagioklasů ze sumy živců. Plagioklasy mají bazicitu menší než An50.
Složení:
Gabra s foidy obsahují podle klasifikace IUGS 0 - 10 % foidů (ze sumy světlých minerálů), 0 - 10 % alkalických živců a 90 -100 % plagioklasů ze sumy živců. Plagioklasy mají bazicitu větší než An50.
Ekvivalenty:
Vulkanickými ekvivalenty hornin z polí s označením 10 jsou andezit (<52 % SiO2) nebo bazalt (>52 % SiO2) a to v závislosti na obsahu SiO2.
příprava vzorků a grafické zpracování Ing. Lenka Petrušková, PhD. email: lenka.petruskova@vsb.cz místnost: A812 |
fotodokumentace Ing. Jiří Mališ, PhD. email: jiri.malis@vsb.cz místnost JB 441 |
text Ing. Tomáš Daněk, PhD. email: tomas.danek@vsb.cz místnost: JA 408 |